Otázky a odpovědi týkající se balíčku opatření v oblasti technologické suverenity

Otázky a odpovědi týkající se balíčku opatření v oblasti technologické suverenity

Co je technologická suverenita?

Technologickou suverenitou se rozumí schopnost Evropy rozvíjet, kontrolovat a rozšiřovat své kritické technologie, infrastrukturu, služby a data – prvky, o něž se opírá naše hospodářství, bezpečnost a společnost.

Balíček týkající se technologické suverenity zahrnuje akt o čipech 2.0, akt o rozvoji cloud computingu a umělé inteligence, strategii pro otevřený zdrojový kód a strategický plán pro digitalizaci a umělou inteligenci v energetice.

Představuje rozhodující změnu v přístupu Evropy k technologiím a zaměřuje se na snižování závislosti budováním vlastních kapacit.

Proč musí být Evropa technologicky suverénní?

Evropa stojí v rozhodujícím okamžiku pro svou budoucnost, neboť technologie jsou klíčovou hnací silou produktivity. Silné stránky Evropy – od vedoucího výrobce strojů pro výrobu čipů až po výzkumné organizace světové úrovně a silnou základnu vývojářů s otevřeným zdrojovým kódem – nejsou plně využívány.

Je proto načase posílit globální konkurenceschopnost Evropy v klíčových digitálních technologiích, jako jsou polovodiče, cloud a umělá inteligence. Klíčový je v tomto ohledu balíček týkající se technologické suverenity.

Zavedením iniciativ na podporu inovací, předvídání poptávky a posilování odolnosti podporuje Komise občany a podniky na všech úrovních ve všech regionech EU a pomáhá budovat dynamický a komplexní ekosystém.

Opatření k posílení technologické suverenity budou hrát klíčovou úlohu při přechodu Evropy na kontinent umělé inteligence.

Co je v tom pro lidi?

Spolehlivá budoucnost: Evropané si zaslouží důvěru, že jejich údaje jsou uchovávány v bezpečném a důvěryhodném digitálním prostředí s jasnou ochranou před nežádoucími přenosy. Snížením strukturální závislosti a zajištěním toho, aby Evropa mohla vyvíjet, zavádět a zabezpečovat technologie, na nichž Evropané spoléhají, vytváříme bezpečnější a spolehlivější budoucnost pro sebe.

Pracovní místa: Evropská unie, která buduje svůj vlastní technologický ekosystém, si zachovává větší a hlubší základnu technických pracovních míst – inženýrů, výzkumných pracovníků a provozovatelů infrastruktury – namísto toho, aby je vyvážela. To lidem vytvoří příležitosti k odborné přípravě, nalezení zaměstnání a vzrušující kariéře v evropském technologickém odvětví a lidé budou mít prospěch z vedlejších účinků těchto pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou na další odvětví evropského hospodářství.

Veřejný pořádek a evropské hodnoty: EU, která je odolnější vůči rizikům a konkurenceschopnější, má rovněž lepší předpoklady k tomu, aby bránila svou svobodu, demokracii a právní stát – základní hodnoty, které podle mnoha občanů nejlépe reprezentují EU.

Co z toho plyne pro podniky?

Pro podniky v celé EU, zejména malé a střední podniky, se technologická suverenita přímo promítá do konkurenceschopnosti, zejména prostřednictvím digitální transformace a produktivity.

Jde ruku v ruce s dalšími opatřeními, která mají evropským podnikům umožnit prosperitu, jako je zvýšení pružnosti našeho souboru pravidel prostřednictvím digitálního omnibusu, budování společnosti EU Inc s cílem usnadnit rozšiřování podnikání a spuštění obchodních peněženek EU, které společnostem ušetří čas a peníze.

Zajišťuje také, aby společnosti mohly důvěřovat tomu, že digitální technologie jsou bezpečné a v souladu s evropskými pravidly, a podporuje jejich zavádění. Pro investory to znamená předvídatelnější podnikatelské prostředí, které nabízí více příležitostí investovat do růstu Evropy. A konečně, velké podniky v regulovaných odvětvích, jako jsou banky, nemocnice, dodavatelé v oblasti obrany a veřejné služby, mají ještě větší přímý zájem: Alternativy EU značně snižují složitost dodržování předpisů a právní riziko.

Co z toho mají vlády?

Bezpečnost: Spoléhání se na zahraniční infrastrukturu pro vojenskou komunikaci, kritickou vnitrostátní infrastrukturu a veřejnou správu může podkopat svrchovanost členských států EU.

Správa a řízení: Moderní regulace je účinná pouze tehdy, pokud regulační orgány mohou provádět audit, kontrolu a v případě potřeby zasahovat do systémů, jejichž dohledem jsou pověřeny. Pokud jsou tyto systémy neprůhledné, fungují podle cizího práva nebo jsou provozovány na zahraniční infrastruktuře, je regulační dosah zásadně omezen.

Stanovení norem: Ten, kdo buduje technologickou infrastrukturu, také utváří standardy. EU se skutečnou technologickou kapacitou hraje při stanovování těchto norem aktivní úlohu.

Lepší veřejné služby: Vlády, které provozují svou digitální veřejnou infrastrukturu – systémy zdravotní péče, daně, dávky, identitu a demokratické procesy – na svrchovaných platformách, jsou odolnější, důvěryhodnější pro občany a méně vystaveny zahraničnímu vměšování.

Čipy Akt 2.0

Co jsou čipy nebo polovodiče a proč na nich záleží?

Polovodičové čipy jsou drobnými, ale zásadními stavebními kameny, které pohánějí moderní technologie, a jsou klíčem k tomu, aby se Evropa stala kontinentem umělé inteligence. Napájejí vše od chytrých telefonů a automobilů po umělou inteligenci a cloud computing, jakož i kritickou infrastrukturu pro zdravotní péči, energetiku a obranu.

Čipy jsou rovněž celosvětovým odvětvím, které má zásadní význam pro růst v Evropě. Jedná se o třetí nejobchodovanější produkt na světě hned po ropě a vozidlech. V roce 2025 byl trh oceněn na přibližně 595 miliard EUR a očekává se, že bude i nadále růst a do roku 2030 překročí prahovou hodnotu bilionu EUR, přičemž součásti související s umělou inteligencí představují více než 70 % celosvětového trhu s polovodiči.

Bez schopnosti navrhovat, vyrábět nebo balit pokročilé čipy je však EU i nadále vysoce závislá na třetích zemích a náchylná k narušení dodávek. Zajištění stabilních dodávek běžných i pokročilých čipů je proto nezbytné k tomu, aby EU zajistila, že kritická infrastruktura a technologie zůstanou bezpečné, odolné a v souladu s evropskými hodnotami. 

Jak to podpoří polovodičový průmysl v Evropě?

Akt o čipech 2.0 posílí stávající silné stránky Evropy, včetně běžných čipů, a zároveň vybuduje kapacitu v oblasti špičkových polovodičových technologií. To EU umožní zachovat si své postavení nepostradatelného hráče v hodnotovém řetězci a zároveň posílit svou odolnost a snížit strategické závislosti a zranitelnost dodavatelského řetězce.

Cílem aktu o čipech 2.0 je:

1. zlepšit rámcové podmínky pro investice a konkurenceschopnost;
2. zvýšit poptávku po evropských čipech;
3. posílit budování kapacit v celém hodnotovém řetězci;
4. Zlepšit odolnost hodnotového řetězce polovodičů.

Akt o rozvoji cloud computingu a umělé inteligence

Proč je cloud computing pro AI důležitý?

Neexistuje žádná umělá inteligence bez cloud computingu. Trénování a zdokonalování modelů umělé inteligence vyžaduje masivní výpočetní výkon, ukládání dat a kapacitu sítě – to vše zajišťované cloudem.

EU buduje továrny na umělou inteligenci a gigatovárny – centra se superpočítači, rozsáhlými datovými zdroji a školicími nástroji – s cílem vyvinout pokročilou umělou inteligenci. Ty však potřebují cloudovou infrastrukturu, aby:

• rychle a ve velkém měřítku zavést systémy UI;
• zpřístupnit umělou inteligenci podnikům a jednotlivcům;
• Rozšiřovat přínosy umělé inteligence v celé ekonomice.

Proto je cílem aktu o rozvoji cloud computingu a umělé inteligence zajistit, aby Evropa měla kapacitu v oblasti cloud computingu, která by odpovídala jejím ambicím v oblasti umělé inteligence.

Jak to podpoří úsilí Evropy stát se kontinentem umělé inteligence?

Akt o rozvoji cloud computingu a umělé inteligence je významným krokem k tomu, aby se Evropa stala kontinentem umělé inteligence tím, že:

• stanovení jasného plánu pro vedoucí postavení v oblasti cloud computingu a umělé inteligence, který nastíní, jak bude EU vyvíjet a zavádět špičkové cloudové technologie a technologie umělé inteligence;
• budování udržitelnější kapacity datových center s cílem posílit kapacitu datových center EU a připravit podmínky pro to, aby podniky a vlády měly do roku 2035 potřebnou infrastrukturu;
• Posílení bezpečnosti a veřejných investic, ochrana kritických aplikací při současném využití kupní síly veřejného sektoru k posílení místních inovací a odolnosti.

Jak to prospěje podnikům a občanům?

Trh EU s cloudovými službami a umělou inteligencí rychle roste – ze 70 miliard eur v roce 2022 na očekávaných 200 miliard eur do roku 2028. Tyto technologie zvyšují produktivitu, zlepšují veřejné služby a mění každodenní život. Jejich plný potenciál však stále není plně využit.

V současné době se Evropa příliš spoléhá na poskytovatele ze zemí mimo EU, což vytváří rizika. Uživatelé – zejména při nakládání s citlivými údaji – požadují větší transparentnost a důvěru. Mnoho poskytovatelů tvrdí, že jejich služby jsou „bezpečné“ nebo „svrchované“, ale bez jasného rámce jsou tato tvrzení zavádějící.

Akt o rozvoji cloudu a umělé inteligence to řeší takto:

• jasné vymezení suverenity EU v oblasti cloud computingu a umělé inteligence – již žádné suverénní mytí;
• vytvoření jednoduchého rámce, který uživatelům, zejména těm s vysokými bezpečnostními potřebami, pomůže nalézt důvěryhodné služby EU a zvolit si je;

• Uvolnění většího digitálního růstu v Evropě a zvýšení konkurenceschopnosti místního průmyslu.

Digitalizace a energetika

Jaké jsou hlavní prvky strategického plánu pro digitalizaci a umělou inteligenci v odvětví energetiky?

Potřeba vyšších výpočetních kapacit povede k následnému nárůstu energetických potřeb pro digitalizaci, zejména pro umělou inteligenci a datová centra. Ty zvyšují poptávku po energii, což může mít důsledky pro dekarbonizaci, ceny a přístup k sítím pro všechny spotřebitele.

Cílem strategického plánu pro digitalizaci a umělou inteligenci v odvětví energetiky je využít potenciál digitálních řešení a řešení v oblasti umělé inteligence a zároveň řídit jejich dopad na energetický systém.

Za tímto účelem je plán strukturován do tří hlavních pilířů:

1. Začlenění datových center do energetického systému udržitelným způsobem a zároveň vytvoření příznivého prostředí na podporu jejich růstu v EU. Datová centra představují 2,5 % spotřeby elektřiny v EU a očekává se, že jejich poptávka poroste. Tento nárůst spolu s rostoucí poptávkou po elektrifikaci hospodářství by mohl bránit integraci obnovitelných zdrojů energie do sítí, způsobit přetížení a zvýšit ceny elektřiny. Je proto nezbytné zajistit, aby datová centra pomáhala stabilizovat elektrické sítě tím, že přizpůsobí svou spotřebu energie, když je poptávka vysoká.
2. urychlení digitálních řešení a řešení v oblasti umělé inteligence v energetickém systému se zaměřením na rozvoj inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů s cílem zlepšit energetickou účinnost a snížit náklady; využívání umělé inteligence ke zlepšení řízení sítě a prognózování; a budování suverénních modelů umělé inteligence pro odvětví energetiky.
3. Posílení výměny údajů o energetice v EU vytvořením komplexního rámce pro přeshraniční výměnu údajů.

Průřezová opatření doplňují pilíře tím, že řeší potřebu důvěry v řešení v oblasti umělé inteligence, silnější kybernetickou bezpečnost kritické energetické infrastruktury, lepší a lépe přizpůsobené digitální dovednosti potřebné pro energetický průmysl a mezinárodní spolupráci.

Další informace jsou k dispozici v části Otázky a odpovědi ke strategickému plánu.

Strategie EU pro otevřený zdrojový kód

Co je open source?

Open source software je software, jehož zdrojový kód je veřejně dostupný na základě licencí, které umožňují ostatním jej používat, studovat, upravovat a sdílet. V praxi to znamená, že organizace se neomezují na používání softwaru jako „černé skříňky“. Mohou kontrolovat, jak funguje, zlepšovat ji, přizpůsobovat ji svým potřebám a spolupracovat s ostatními na jejím vývoji.

Dnes je open source základem velké části světové digitální infrastruktury, včetně operačních systémů, cloudových technologií, webových platforem a rámců umělé inteligence.

Open source je také způsob, jak rozvíjet technologie založené na: spolupráce, transparentnost, opětovné použití a interoperabilita, aby mohly spolupracovat různé systémy.

Co je strategie EU pro otevřený zdrojový kód?

Strategie EU pro otevřený zdrojový kód vytvoří podmínky pro prosperitu evropského ekosystému s otevřeným zdrojovým kódem, přičemž bude vycházet z obrovského množství talentů, které má k dispozici – včetně více než tří milionů vývojářů a rostoucího počtu úspěšných obchodních případů.

Strategie:

• podporovat širší přijetí stávajících řešení s otevřeným zdrojovým kódem ve veřejném i soukromém sektoru;
• podporovat organizace EU v tom, aby přispívaly k rozvoji otevřených zdrojů jako vysoce kvalitních alternativ k proprietárním řešením mimo EU, která vlastní a kontroluje jediný dodavatel;
• Posílit evropský ekosystém s otevřeným zdrojovým kódem.

To zahrnuje opatření na podporu podniků s otevřeným zdrojovým kódem, řešení bezpečnosti a dlouhodobé údržby otevřeného zdrojového kódu, zvýšení stopy EU při správě otevřeného zdrojového kódu a podporu digitálních dovedností v této oblasti.

Jaké výhody přinese strategie spotřebitelům?

Nejdůležitějším přínosem pro spotřebitele bude větší výběr. V současné době mají spotřebitelé často omezené možnosti, pokud jde o výběr digitálních řešení, přičemž většina z nich jsou proprietární řešení mimo EU. Kromě toho budou mít spotřebitelé prospěch ze zvýšené transparentnosti a důvěryhodnosti digitální nabídky.

Jaké výhody přinese strategie podnikům?

Otevřený zdrojový kód je strategickým faktorem umožňujícím evropskou konkurenceschopnost, zejména pro malé a střední podniky. Cílem strategie je snížit překážky vstupu na trh, snížit závislost a podpořit opětovné využívání digitálních stavebních kamenů s cílem pomoci podnikům snížit výrobní náklady. Minimalizuje také uzamčení uživatelů a dává podnikům větší výběr. Podporuje inovace založené na spolupráci a umožňuje jednotlivým uživatelům, komunitám a společnostem společně vyvíjet, přizpůsobovat a zabezpečovat technologie.

Strategie rovněž předpokládá opatření na podporu podniků s otevřeným zdrojovým kódem, zejména začínajících podniků, aby se úspěšně rozšiřovaly podporou přijetí ve veřejném a soukromém sektoru a přístupu k praktickým nástrojům, jako jsou akcelerátory digitálního podnikání, mentorství a právní poradenství.

Jak Komise využívá open source?

Komise posílí využívání otevřených digitálních řešení prostřednictvím tří klíčových opatření:

1. budování důvěryhodných, opakovaně použitelných digitálních aktiv;
2. rozvoj interních dovedností a komunit;
3. Posílení správy věcí veřejných.

Tento posun posun posunuje Komisi od roztříštěného úsilí k jednotnému otevřenému digitálnímu ekosystému, který podporuje dlouhodobou odolnost a interoperabilitu.

Pro více informací

Tisková zpráva

Informativní přehled

Otázky a odpovědi týkající se strategického plánu