Otázky a odpovědi ke sdělení o humanitární pomoci

Otázky a odpovědi ke sdělení o humanitární pomoci

Proč bylo zapotřebí nové sdělení o humanitární pomoci?

Od předchozího sdělení o humanitární činnosti zveřejněného v roce 2021 byl mezinárodní humanitární systém otřesen v důsledku vypuknutí ozbrojeného konfliktu v Evropě, katastrofální humanitární situace v Gaze, na Ukrajině nebo v Súdánu a výrazných škrtů ve financování, které mají dopad na všechny aspekty humanitární práce.

Podle OSN potřebuje v roce 2026 humanitární pomoc 239 milionů lidí na celém světě, což je více než 31 milionů v roce 2006. Počet nuceně vysídlených osob nebo osob žádajících o azyl se za posledních deset let zdvojnásobil a v roce 2025 dosáhl 117,3 milionu.

Humanitární potřeby dosahují nejen katastrofální úrovně, ale nejsou k dispozici ani odpovídající finanční prostředky, což nutí humanitární subjekty k drastickému upřednostňování. Poskytování pomoci se rovněž stalo obtížnějším, neboť humanitární pracovníci jsou napadáni, civilisté uvězněni ve válečných zónách a mezinárodní humanitární právo je porušováno se znepokojivou četností.

V této souvislosti nové společné sdělení stanoví závazek EU zůstat důvěryhodným a spolehlivým humanitárním partnerem a zároveň přizpůsobit svůj způsob práce s cílem maximalizovat účinnost a dopad a podpořit nezbytné změny, které zvýší odolnost mezinárodního humanitárního systému.

Povede nové sdělení k praktickým změnám ve způsobu, jakým EU pracuje v oblasti humanitární pomoci?

Ano, to jsem já. Přizpůsobujeme se měnící se realitě a stavíme EU do pozice hnací síly reforem. Zintenzivníme ochranu humanitární práce a mezinárodního humanitárního práva; zlepšit výkonnost našeho financování a v širším měřítku spolupracovat s širší škálou zúčastněných stran, přičemž uznáváme potřebu širších řešení.

Co myslíte tou „humanitární diplomacií“? Co je nového ve strategickém přístupu?

Humanitární diplomacie EU je využívání humanitárních, politických, hospodářských, bezpečnostních nebo diplomatických nástrojů oficiálními zástupci EU k zapojení osob s rozhodovací pravomocí, stran ozbrojených konfliktů a jejich sponzorů nebo vlivných osob s cílem pomoci předcházet humanitárním krizím, zmírňovat je a řešit a zlepšit dodržování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodních humanitárních zásad stranami.

V praxi to zahrnuje prosazování zájmů a angažovanost EU na mnohostranných fórech, diplomatické demarše, politické dialogy, dialogy o lidských právech, mediační úsilí a úsilí o budování míru, mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky, podporu zapojení na místní úrovni a koordinaci a spojení sil s partnery po celém světě za účelem dosažení humanitárních cílů.

Když se zhroutí přístup humanitární pomoci, nestabilita se rozšíří za hranice. Když se civilisté cítí opuštěni, extremismus nalezne úrodnou půdu. Humanitární diplomacie není dobrovolná, je politickou a strategickou nutností.

Humanitární diplomacie znamená trvat na přístupu, požadovat odpovědnost, bránit mezinárodní humanitární právo a udržet civilisty ve středu pozornosti.

Proč reformovat humanitární dodavatelské řetězce?

Odhaduje se, že humanitární dodavatelské řetězce představují 60–80 % celkových výdajů na humanitární pomoc na celém světě, od pořizování humanitárních položek až po jejich konečnou dodávku.

Organizace humanitární pomoci postupně vytvořily paralelní dodavatelské řetězce, které fungují z velké části odděleně. To může vést ke zbytečnému zdvojování úsilí, vyšším nákladům a v některých případech k pomalejšímu plnění. V současné situaci rostoucích humanitárních potřeb a zmenšujících se zdrojů je kolektivní posun nejen žádoucí, ale i nezbytný.

Koordinovanější a kooperativnější přístup – od zadávání veřejných zakázek až po dodávky na poslední míli – je klíčem k zajištění toho, aby se pomoc dostala k většímu počtu lidí, rychleji a spolehlivěji, a to i v nejhůře přístupných oblastech.

V praxi to znamená:

• společné pořizování, přepravu a skladování v rámci organizací, sdružování zdrojů a odborných znalostí s cílem snížit náklady, zabránit zdvojování činností a zajistit více prostředků na každé vynaložené euro;
• koordinace předběžného umístění populací před krizí, nikoli po ní;
• sdílení údajů a využívání společných logistických platforem v celém odvětví;
• posílení postavení místních subjektů a usnadnění jejich převzetí větší úlohy;
• snížení dopadu humanitárních operací na životní prostředí.

Jak bude posílena angažovanost EU v nestabilních situacích?

Křehkost je kombinací vystavení se riziku a nedostatečné schopnosti státu, systému nebo komunit zvládat, absorbovat nebo zmírňovat tato rizika. Cílem EU je řešit její základní příčiny.

Toho nelze dosáhnout pouze poskytnutím život zachraňující humanitární pomoci, ale posílením odolnosti, stability, míru a udržitelného rozvoje.

Tento integrovaný přístup znamená systematičtější a silnější spolupráci mezi útvary EU, ale také užší spolupráci s členskými státy v rámci silného přístupu „tým Evropa“.

Kromě toho to znamená posílení našich partnerství s širší škálou zúčastněných stran, zejména s mezinárodními finančními institucemi, soukromým sektorem, dobročinnými organizacemi, OSN a nevládními partnery.

Tento přístup zvýší účinnost, dopad a pákový efekt vnějších politik v nestabilních situacích.

Povede to také k navýšení finančních prostředků na humanitární pomoc?

Sdělení samo o sobě neurčuje výši financování humanitární pomoci. O ročním financování rozhoduje rozpočtový orgán (Evropský parlament a Rada) prostřednictvím ročního rozpočtového procesu.

V souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem probíhají diskuse. Bude na rozpočtovém orgánu, aby stanovil rozsah ambicí pro humanitární pomoc EU v příštích sedmi letech. Cílem Komise je zajistit, aby EU zůstala spolehlivým a předvídatelným humanitárním dárcem schopným poskytovat zásadovou pomoc založenou na potřebách všude tam, kde jsou potřeby největší.

V roce 2026 začal rozpočet EU na humanitární pomoc činit přibližně 1,9 miliardy EUR, což je obecně v souladu s rokem 2025. Po uvolnění dodatečných rezerv ve výši 345 milionů EUR činí současný rozpočet přibližně 2,3 miliardy EUR.

Celkově zůstávají EU a její členské státy hlavními dárci humanitární pomoci na celém světě a v roce 2025 společně poskytly přibližně 34 % finančních prostředků na humanitární pomoc na celém světě.

Provádění opatření stanovených v tomto společném sdělení však může jednoznačně vést k významným úsporám nákladů a rozpočtové účinnosti – ať už prostřednictvím reformy humanitárních dodavatelských řetězců, lokalizace, integrovaného přístupu ke křehkosti nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Pro více informací

Tisková zpráva

Humanitární pomoc EU

Společné sdělení o humanitární pomoci

Společný pracovní dokument útvarů Komise: strategický přístup k humanitární diplomacii EU

Pracovní dokument útvarů Komise: Humanitární dodavatelské řetězce

Společný pracovní dokument útvarů Komise: Integrovaný přístup k křehkosti