25. 5. 2026
Život v dávných časech Velké Moravy přibližuje archeoskanzen v Modré na Uherskohradišťsku. Jeho součástí je unikátní Klenotnice Velké Moravy, která vznikla s výraznou podporou fondů EU. V přeshraničním projektu spolupracovala obec se dvěma slovenskými partnery.
I když plochou svého katastru je Modrá nejmenší obcí u nás, každoročně sem zamíří více než dvě stě tisíc turistů. Zdejší archeoskanzen a areál Živé vody se umisťují vysoko nejen v regionálních, ale i celostátních žebříčcích turistických cílů.
„Nejde nám přitom jen o to, nabízet turistická lákadla. Chceme, aby se u nás lidé dozvěděli co nejvíce o historii Velké Moravy. Ta byla mimořádně vyspělá a některé dovednosti tehdejších lidí neumíme napodobit ani dnes,“ představuje ideu skanzenu Miroslav Kovářík, starosta Modré.
Právě on stál u jeho vzniku i otevření pro návštěvníky v roce 2004, a před několika lety se v jeho hlavě zrodila rovněž myšlenka na vybudování Klenotnice Velké Moravy. Jde o místo, které ukazuje ty nejcennější artefakty z doby před více než tisícem let. Jedná se o nezvykle pojatou moderní expozici pro vystavení nejvzácnějších archeologických nálezů, která zároveň zajišťuje ideální podmínky i pro jejich uložení. „Současně jde také o velký trezor. Jinak bychom zde tak cenné věci nemohli představovat,“ popisuje starosta Modré.
Podzemní rotunda
Pokud jste archeoskanzen navštívili před několika lety a rozhodnete se přijet podívat na novou klenotnici, na první pohled ji neobjevíte. Stojí zde historické objekty, mezi nimiž se pasou a pobíhají domácí zvířata, a vy myslíte, že se tu nic nezměnilo. Nový mohutný betonový objekt totiž vyrostl pod zemí a vstup do něj je umístěný v budově, která ilustruje život nejbohatších vrstev Velké Moravy. Jde o repliku kamenného knížecího paláce s historickou střešní krytinou.
„Když jsme začali o vybudování klenotnice přemýšlet, od počátku jsme nechtěli, aby narušovala historickou podobu skanzenu. Proto je celá v podzemí a návštěvníci si všimli jen toho, když se stavěla,“ představuje kruhovou podzemní stavbu o průměru dvaceti metrů starosta Miroslav Kovářík. On je také i autorem podoby těchto prostor. Architekti pouze doladili technické detaily náročné stavby, která získala i několik ocenění a je častým cílem odborníků. Ti oceňují kvalitu i vymoženosti, které klenotnice nabízí.
Začíná třetí sezona
Ideou nebylo vytvořit zde stálou expozici, ale naopak její obsah každoročně měnit. Lidé tak mají důvod sem chodit pravidelně, a vždy najdou něco nového. Ve většině případů jde o velmi vzácné archeologické nálezy, které se běžně vůbec nevystavují.
„Lidem se výstavy velice líbí a přijíždějí nejen z České republiky,“ říká průvodkyně Marie Rozbrojová a dodává: „Klenotnici si není možné prohlížet individuálně. Návštěvníci vstupují po skupinkách s průvodcem po obvodu stavby dolů do hlavního sálu ke skleněným tubusům, kde jsou umístěny stovky většinou zlatých a stříbrných exponátů.“
Postupně získávají zajímavou formou informace o dějinách Velké Moravy . Tři velká dioramata skrze filmové zpracování spolu s 3D dobovými sochami jsou velice věrná a vtáhnou návštěvníky do minulosti. Vše umocňuje zvuk nádherných chorálů v podání Hradišťanu. Sestup do hlubin času pak končí mezi skleněnými výstavními tubusy pro vystavené exponáty. Na rozdíl od klasických vitrín je můžete obdivovat ze všech stran. Celý prostor působí jako novodobý chrám – panteon, kam postupně proniká denní světlo.
Archeoskanzen spolupracuje s předními českými odborníky z Moravského zemského muzea v Brně i slovenského Archeologického ústavu v Nitře, který se na období Velké Moravy zaměřuje. Letošní výstava s názvem Elity Velké Moravy – Křesťanství je plná předmětů úzce svázaných s náboženským cítěním obyvatel tohoto státního útvaru.
Přeshraniční projekt, který umožnil vznik Klenotnice Velké Moravy, byl nazvaný Společné dědictví od Římanů po Velkou Moravu. Jeho slovenskou část tvoří nově vzniklý skanzen nedaleko obce Cífer-Pác nedaleko Trnavy. Ten přibližuje zdejší římské osídlení. Vědeckými partnery bylo Centrum slovanské archeologie Moravského zemského muzea v Brně, Archeologický ústav Slovenské akademie věd v Nitře a Trnavská univerzita.
Příspěvek fondů EU na celý projekt byl 1,5 milionu eur. „Bez podpory fondů EU by takto rozsáhlý projekt nemohl vzniknout,“ uzavírá starosta Modré.
Celý článek a rozhovor se starostou Modré na Uherskohradišťsku panem Miroslavem Kováříkem naleznete na stránkách Deniku.cz.
Podrobnosti k projektu: "Společné dědictví od Římanů po klenoty Velké Moravy" v Mapě projektů.
„Nejde nám přitom jen o to, nabízet turistická lákadla. Chceme, aby se u nás lidé dozvěděli co nejvíce o historii Velké Moravy. Ta byla mimořádně vyspělá a některé dovednosti tehdejších lidí neumíme napodobit ani dnes,“ představuje ideu skanzenu Miroslav Kovářík, starosta Modré.
Právě on stál u jeho vzniku i otevření pro návštěvníky v roce 2004, a před několika lety se v jeho hlavě zrodila rovněž myšlenka na vybudování Klenotnice Velké Moravy. Jde o místo, které ukazuje ty nejcennější artefakty z doby před více než tisícem let. Jedná se o nezvykle pojatou moderní expozici pro vystavení nejvzácnějších archeologických nálezů, která zároveň zajišťuje ideální podmínky i pro jejich uložení. „Současně jde také o velký trezor. Jinak bychom zde tak cenné věci nemohli představovat,“ popisuje starosta Modré.
Podzemní rotunda
Pokud jste archeoskanzen navštívili před několika lety a rozhodnete se přijet podívat na novou klenotnici, na první pohled ji neobjevíte. Stojí zde historické objekty, mezi nimiž se pasou a pobíhají domácí zvířata, a vy myslíte, že se tu nic nezměnilo. Nový mohutný betonový objekt totiž vyrostl pod zemí a vstup do něj je umístěný v budově, která ilustruje život nejbohatších vrstev Velké Moravy. Jde o repliku kamenného knížecího paláce s historickou střešní krytinou.
„Když jsme začali o vybudování klenotnice přemýšlet, od počátku jsme nechtěli, aby narušovala historickou podobu skanzenu. Proto je celá v podzemí a návštěvníci si všimli jen toho, když se stavěla,“ představuje kruhovou podzemní stavbu o průměru dvaceti metrů starosta Miroslav Kovářík. On je také i autorem podoby těchto prostor. Architekti pouze doladili technické detaily náročné stavby, která získala i několik ocenění a je častým cílem odborníků. Ti oceňují kvalitu i vymoženosti, které klenotnice nabízí.
Začíná třetí sezona
Ideou nebylo vytvořit zde stálou expozici, ale naopak její obsah každoročně měnit. Lidé tak mají důvod sem chodit pravidelně, a vždy najdou něco nového. Ve většině případů jde o velmi vzácné archeologické nálezy, které se běžně vůbec nevystavují.
„Lidem se výstavy velice líbí a přijíždějí nejen z České republiky,“ říká průvodkyně Marie Rozbrojová a dodává: „Klenotnici si není možné prohlížet individuálně. Návštěvníci vstupují po skupinkách s průvodcem po obvodu stavby dolů do hlavního sálu ke skleněným tubusům, kde jsou umístěny stovky většinou zlatých a stříbrných exponátů.“
Postupně získávají zajímavou formou informace o dějinách Velké Moravy . Tři velká dioramata skrze filmové zpracování spolu s 3D dobovými sochami jsou velice věrná a vtáhnou návštěvníky do minulosti. Vše umocňuje zvuk nádherných chorálů v podání Hradišťanu. Sestup do hlubin času pak končí mezi skleněnými výstavními tubusy pro vystavené exponáty. Na rozdíl od klasických vitrín je můžete obdivovat ze všech stran. Celý prostor působí jako novodobý chrám – panteon, kam postupně proniká denní světlo.
Archeoskanzen spolupracuje s předními českými odborníky z Moravského zemského muzea v Brně i slovenského Archeologického ústavu v Nitře, který se na období Velké Moravy zaměřuje. Letošní výstava s názvem Elity Velké Moravy – Křesťanství je plná předmětů úzce svázaných s náboženským cítěním obyvatel tohoto státního útvaru.
Přeshraniční projekt, který umožnil vznik Klenotnice Velké Moravy, byl nazvaný Společné dědictví od Římanů po Velkou Moravu. Jeho slovenskou část tvoří nově vzniklý skanzen nedaleko obce Cífer-Pác nedaleko Trnavy. Ten přibližuje zdejší římské osídlení. Vědeckými partnery bylo Centrum slovanské archeologie Moravského zemského muzea v Brně, Archeologický ústav Slovenské akademie věd v Nitře a Trnavská univerzita.
Příspěvek fondů EU na celý projekt byl 1,5 milionu eur. „Bez podpory fondů EU by takto rozsáhlý projekt nemohl vzniknout,“ uzavírá starosta Modré.
Celý článek a rozhovor se starostou Modré na Uherskohradišťsku panem Miroslavem Kováříkem naleznete na stránkách Deniku.cz.
Podrobnosti k projektu: "Společné dědictví od Římanů po klenoty Velké Moravy" v Mapě projektů.
| Zařazeno | po 25.05.2026 14:05:00 |
|---|---|
| Zdroj | Dotace EU |
| Originál | dotaceeu.cz/cs/evropske-fondy-v-cr/novinky/kde-fondy-eu-pomahaji-archeoskanzen-predstavuje-po |
RSS - všechny zprávy
Vložit zprávy na www stránky
