Denní zpravodajství 18 / 05 / 2026

Denní zpravodajství 18 / 05 / 2026

Komise navrhuje vyčlenit 144 milionů eur z Fondu solidarity Evropské unie na pomoc Španělsku, Rumunsku a Kypru při zotavování se z klimatických katastrof

Evropská komise navrhla uvolnit 144 milionů eur z Fondu solidarity Evropské unie (FSEU) na pomoc Španělsku, Rumunsku a Kypru při obnově po ničivých katastrofách souvisejících s klimatem v roce 2025. Tato finanční podpora podtrhuje závazek EU stát při svých členských státech v dobách krize a zajistit, aby postižené komunity obdržely nezbytnou pomoc při obnově a obnově základních služeb.  Při určování těchto částek vzala Komise v úvahu rozsah škod způsobených každou katastrofou, jak je vykázala každá země, v souladu s pravidly FSEU, jakož i její finanční dostupnost.

V roce 2025 Španělsko prošlo řadou extrémních povětrnostních jevů, včetně dlouhotrvajícího sucha, intenzivních vln veder a tří velkých ohnisek přírodních požárů. Nejničivější vlna požárů začala 8. srpna, vynutila si masové evakuace a tragicky si vyžádala osm životů. Komise navrhuje celkem 120,4 milionu EUR, včetně zálohy ve výši více než 30 milionů EUR, která již byla poskytnuta, na podporu úsilí o obnovu, včetně obnovy kritické infrastruktury, jako je voda, odpadní vody, telekomunikace, vzdělávání, doprava a kulturní dědictví. Finanční prostředky budou rovněž přiděleny na dočasné ubytování a záchranné služby.   

V květnu a červnu 2025 čelilo Rumunsko po několika dnech silných srážek silným záplavám v regionech Centru, Sud Muntenia a Nord Est. Solný důl Praid utrpěl značné škody, když povodňové vody z řeky Corund erodovaly část koryta řeky, což ohrozilo hydrotechnickou infrastrukturu a způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny. Komise navrhuje 14,3 milionu eur na pomoc při obnově postižených oblastí a zajištění co nejrychlejšího obnovení základních služeb.  

Kypr zažil v červenci 2025 dva katastrofické požáry, především v regionech Limassol a Paphos. Tisíce obyvatel byly vysídleny, dva životy byly ztraceny a téměř 900 soukromých nemovitostí bylo zničeno. Školy a zdravotnická zařízení byly nuceny omezit služby kvůli požárům. Komise navrhuje celkovou částku 9,2 milionu EUR, která zahrnuje zálohovou platbu ve výši 2,3 milionu EUR, která již byla Kypru vyplacena na podporu obnovy energetické, vodohospodářské, odpadní, telekomunikační a dopravní infrastruktury.

Tisková zpráva je k dispozici online.

(Další informace: Maciej Berestecki – tel.: +32 22966483; Isabel Arriaga e Cunha – tel.: +32 229-52117)

Komise schválila šestou žádost Litvy o platbu ve výši 178 milionů eur v rámci nástroje NextGenerationEU

Evropská komise dnes kladně posoudila šestou žádost Litvy o platbu ve výši 178 milionů EUR ve formě grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, který je ústředním prvkem nástroje NextGenerationEU.

Nástroj pro oživení a odolnost, který je základním kamenem nástroje NextGenerationEU, je stěžejním programem Komise po pandemii, který podporuje oživení, hospodářský růst a konkurenceschopnost členských států.

Po posouzení žádosti o platbu Komise zjistila, že Litva uspokojivě splnila deset milníků a osm cílů stanovených v prováděcím rozhodnutí Rady.

Opatření spojená s touto žádostí o platbu zahrnují reformy a investice zaměřené na posílení digitalizace, transparentnosti a účinnosti v litevském veřejném sektoru, posílení systému sociální ochrany, zlepšení monitorování zdravotnických služeb a pokrok v daňové a celní analýze.

Dnešní kladné hodnocení navazuje na šestou žádost Litvy o platbu, která byla předložena dne 31. března 2026.

Litevský plán pro oživení a odolnost je financován částkou 3,85 miliardy eur, včetně 2,3 miliardy eur ve formě grantů a 1,55 miliardy eur ve formě úvěrů. Díky této žádosti o platbu by finanční prostředky vyplacené Litvě v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosáhly 2,8 miliardy EUR, což odpovídá 73,7 % všech finančních prostředků v litevském plánu, přičemž 65 % všech milníků a cílů v plánu by bylo posouzeno.

Stejně jako u všech členských států jsou platby Litvě v rámci Nástroje pro oživení a odolnost založeny na výkonnosti a závisí na úspěšném provádění milníků a cílů obsažených v jejím plánu pro oživení a odolnost.

S ohledem na uzavření nástroje na konci roku 2026 musí členské státy provést všechny zbývající milníky a cíle do srpna 2026 a své poslední žádosti o platbu předložit do konce září 2026.

Interaktivní mapa znázorňující příklady reforem a investic podporovaných z Nástroje pro oživení a odolnost a další podrobnosti o postupu podávání žádostí o platbu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost jsou k dispozici online.

Tisková zpráva je k dispozici online.

(Další informace: Maciej Berestecki – +32 22966483; Isabel Arriaga E Cunha (+32 2 295 21 17)

Zpráva Komise ukazuje, že schengenský prostor je i nadále odolný a připravený na budoucí výzvy

Komise zveřejnila svou pátou zprávu o stavu Schengenu, v níž hodnotí vývoj v schengenském prostoru v uplynulém roce a stanoví priority pro nadcházející rok. Schengenský prostor i nadále vykazuje odolnost, která je podpořena společným úsilím na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.

Schengenský prostor je jedním z nejhmatatelnějších a nejcennějších úspěchů Evropské unie, který umožňuje více než 450 milionům občanů EU svobodně cestovat, pracovat, studovat a žít přes hranice a zároveň podporuje obchod, cestovní ruch a volný pohyb zboží, které mají zásadní význam pro evropské hospodářství, spolu s úzkou spoluprací na ochraně vnějších hranic Unie.

Zpráva o stavu Schengenu za rok 2026 poukazuje na významné úspěchy dosažené v uplynulém roce. Patří mezi ně lépe chráněná vnější hranice a snížení nedovoleného překračování hranic v roce 2025 o 26 % ve srovnání s rokem 2024. Společné úsilí rovněž vedlo k účinnějšímu navracení osob bez práva pobytu v EU, přičemž v roce 2025 činila míra navracení 28 %, což je nejvyšší míra navracení za posledních 10 let. Klíčovým milníkem pro ochranu vnějších hranic bylo úplné spuštění Systému vstupu/výstupu (EES) v dubnu 2026, čímž se dosáhlo silnějšího a digitalizovanějšího schengenského prostoru. Již během prvních šesti měsíců provozu zaregistrovaly členské státy více než 66 milionů vstupů a výstupů a 32 000 osob, které neměly právo vstoupit do EU, bylo zamítnuto. V lednu 2026 Komise rovněž přijala vůbec první vízovou strategii EU.

Zpráva zároveň ukázala, že problémy nadále vyžadují opatření na úrovni EU a ze strany států Schengenu. To je obzvláště důležité v kontextu dnešního geopolitického prostředí, které vyžaduje posílenou kolektivní odpovědnost s cílem zajistit, aby schengenský prostor zůstal bezpečný, jednotný a odolný.

Priority pátého schengenského cyklu (2026–2027) se zaměří na konsolidaci dosažených výsledků, řešení zbývajících nedostatků a zlepšení připravenosti na současné i budoucí výzvy.

Komise vyzývá schengenskou radu, aby na červnovém zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci projednala zprávu o stavu Schengenu v roce 2026 a přijala priority na období 2026–2027.

Více informací naleznete v naší tiskové zprávě.

(Další informace: Markus Lammert – tel.: +32 2 296 75 33; Fiorella Boigner - tel.: +32 2 299 37 34)

Komise žádá o zpětnou vazbu ohledně průmyslové biotechnologie a biovýroby

Evropská komise zveřejnila výzvu ke shromáždění názorů na potenciál průmyslových biotechnologií a biovýroby v EU. Společnosti, odborníci, odborníci, akademičtí pracovníci a občané se vyzývají, aby se podělili o hlavní výzvy a překážky, s nimiž se setkávají, a návrhy na jejich řešení. Zpětná vazba podpoří přípravu návrhu Komise na akt o biotechnologiích II, který je důležitým prvkem pracovního programu Komise na rok 2026 a doplňuje další iniciativy v této oblasti, zejména strategii biohospodářství a akt o biotechnologiích I. Na strategii pro biohospodářství navazují legislativní návrhy, přičemž akt o biotechnologiích I se zaměřuje na zdraví, které již bylo zveřejněno, a akt o biotechnologiích II bude následovat letos.

Cílem návrhu aktu o biotechnologiích II je vytvořit příznivé prostředí pro průmyslovou biotechnologii a biovýrobu v EU s cílem vytvořit silný obchodní případ. To může zahrnovat vytváření poptávky na rozhodujících trzích a zlepšení předvídatelnosti pro investory s cílem podpořit finanční závazky v rámci EU.

Nevyužitý potenciál průmyslové biotechnologie a biovýroby může podpořit přechod od primárních fosilních vstupních surovin, na nichž je EU silně závislá, k udržitelnějším vstupům, posílení odolnosti, soběstačnosti EU a pokroku při plnění cílů v oblasti klimatu.

Přechod na udržitelné oběhové hospodářství je strategickou prioritou EU. Může obstát i v budoucnu a nabídnout spotřebitelům širší výběr výrobků vyrobených z udržitelných materiálů.

Výzva k předložení faktických podkladů je otevřena do 10. června 2026. Další informace, včetně podrobností o tom, jak se zúčastnit, jsou k dispozici na portálu „Podělte se o svůj názor“.

(Další informace: Siobhan McGarryová - tel.: +32 2 296 47 98; Rüya Perincek – tel.: +32 2 299 49 03)

Komise hledá názory na přezkum pravidel EU v oblasti autorského práva

Evropská komise zveřejnila výzvu k předložení faktických podkladů s cílem shromáždit zpětnou vazbu k možným cíleným opatřením na modernizaci rámce EU v oblasti autorského práva, jakož i k praktickému dopadu a účinnosti pravidel zavedených směrnicí o autorském právu na jednotném digitálním trhu z roku 2019. Komise posoudí, zda a jak směrnice z roku 2019 usnadnila používání obsahu chráněného autorským právem v digitálním prostředí, zlepšila postupy udělování licencí a podpořila spravedlivější trh s autorským právem. Přezkum bude podpořen externí studií, u níž probíhá průzkum mezi zúčastněnými stranami.

Rychlý vývoj trhu a technologií přetváří kreativní ekonomiku a on-line prostředí. Komise rovněž žádá zúčastněné strany o stanovisko k výzvám, které přináší generativní umělá inteligence v oblasti udělování licencí a prosazování práv, zejména boje proti internetovému pirátství živých akcí, odměňování výkonných umělců a producentů za hudební nahrávky přehrávané v EU a přístupu k dílům a jejich opakovaného použití pro výzkumné účely.

Výzva k předložení faktických podkladů je otevřena pro příspěvky do 25. června a vyzývá všechny příslušné zúčastněné strany, aby přispěly jak k přezkumu směrnice z roku 2019, tak k případné cílené legislativní iniciativě v oblasti autorského práva.

(Další informace: Thomas Regnier - tel.: +32 2 299 10 99; Patricia Poropat – tel. + 32 2 299 27 17)

Zahájení prvního ročníku Ceny Simone Veilové, která uznává židovské kulturní dědictví

Evropská komise vyhlásila výzvu k předkládání návrhů na první ročník Ceny Simone Veilové, nové každoroční evropské ceny na oslavu židovského kulturního dědictví financovaného v rámci programu EU Kreativní Evropa. Cílem této ceny je poukázat na to, jak může kulturní dědictví podporovat občanskou angažovanost a sociální soudržnost a zároveň odrážet významný přínos židovského kulturního dědictví k evropské identitě. 

Cena bude udělena až 25 finalistům, z nichž pět bude oceněno Grand Prix, jeden v každé kategorii cen. Pět vítězů Grand Prix obdrží cenu ve výši 10 000 eur.

Cena je pojmenována po Simone Veilové, která přežila holocaust, první předsedkyni Evropského parlamentu a oddané obhájkyni lidských práv. Cena Simone Veilové ocení projekty v celé řadě kategorií zahrnujících místní i přeshraniční iniciativy se zaměřením na kulturní dědictví, účast komunit a dialog.

Přihlášky mohou podávat organizace a jednotlivci ze zemí, které se účastní složky Kultura programu Kreativní Evropa. Lhůta pro podání přihlášek je 31. července 2026.

Další podrobnosti jsou k dispozici online.

(Další informace:  Eva Hrnčířová - tel.: +32 2 29 88433; Eirini Zarkadoula-Tel.: +32 2 29 57065)

Porcelán de Limoges jako první získal ochranu v rámci nového systému zeměpisných označení EU a průmyslového označení

Evropská unie zapsala své první zeměpisné označení pro řemeslný a průmyslový výrobek v rámci nového režimu zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků, což představuje významný krok v ochraně evropského nezemědělského dědictví. Francouzský Porcelaine de Limoges se stal prvním produktem, který získal celoevropskou ochranu, chrání jej před napodobováním a zneužíváním a zároveň uznává silnou vazbu mezi jeho kvalitou, pověstí a zeměpisným původem.

Od 1. prosince 2025 se nový systém zeměpisných označení EU rozšířil na řemeslné a průmyslové zboží, což je ochrana dlouho používaná pro vína, sýry a další zemědělské produkty, což je další krok k dokončení jednotného trhu EU. Režim pomáhá zachovat tradiční know-how, podporuje místní pracovní místa a regionální ekonomiky a pomáhá spotřebitelům identifikovat autentické a vysoce kvalitní evropské produkty.

Zájem o nový systém byl od samého počátku velký. Od otevření žádostí podaly členské státy včetně Česka, Francie, Portugalska, Slovinska, Slovenska a Švédska 74 registrací zahrnujících výrobky, jako je keramika, textil, výšivky a příbory. Žadatelé mohou využívat specializovanou podporu poskytovanou vnitrostátními orgány a Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), včetně pokynů týkajících se požadavků, postupů podávání žádostí a používání systému CIGI.

(Další informace: Siobhan McGarryová - tel.: +32 2 296 47 98; Rüya Perincek – tel.: +32 2 299 49 03)

Komise žádá o zpětnou vazbu k nadcházející revizi pravidel EU pro tabák

Evropská komise dnes prostřednictvím výzvy k předložení faktických podkladů zahájila konzultaci o revizi směrnice EU o tabákových výrobcích a směrnice o reklamě na tabákové výrobky. Veškerá zpětná vazba k tomuto důležitému tématu je vítána z celé společnosti, od veřejných orgánů a podniků až po akademické pracovníky a výzkumné pracovníky.

Směrnice EU o tabákových výrobcích a směrnice o reklamě na tabákové výrobky stanoví pravidla EU pro výrobu, obchodní úpravu a prodej tabákových a souvisejících výrobků, jakož i pro jejich reklamu a sponzorství. Dnešní výzva k předložení faktických podkladů vychází z nedávno zveřejněného hodnocení rámce EU pro kontrolu tabáku, v němž Komise zdůraznila význam právních předpisů EU pro ochranu veřejného zdraví, jakož i hladké fungování vnitřního trhu s tabákovými a souvisejícími výrobky. Zjištění hodnocení ukazují, že pravidla EU pro kontrolu tabáku přispěla k významnému poklesu kouření a úmrtí souvisejících s tabákem v celé EU. Hodnocení zároveň upozorňuje na rostoucí výzvy spojené s rychlým výskytem nových tabákových a nikotinových výrobků, zejména mezi mladými lidmi. Evropský plán boje proti rakovině i plán „Bezpečná srdce“ navíc kladou důraz na význam kontroly tabáku jako klíčové složky úsilí v oblasti prevence nemocí a ochrany zdraví občanů EU a odolnosti našich systémů zdravotní péče.

Revize směrnic rovněž podpoří cíl EU dosáhnout do roku 2040 výroby bez tabáku. Výzva k předložení faktických podkladů je příležitostí pro přispěvatele, aby vyjádřili své názory a sdíleli poznatky o problémech, které je třeba vyřešit, o navrhovaných klíčových oblastech činnosti a pravděpodobném dopadu.

Výzva k předložení faktických podkladů potrvá do 15. června 2026. Bude podkladem pro nadcházející revizi legislativního rámce pro kontrolu tabáku, která je plánována do konce roku 2026.

Další informace jsou k dispozici online.

(Další informace: Eva Hrnčířová – tel.: +32 2 298 84 33; Anna Grayová – tel.: +32 2 298 08 73)

Komise schválila řecký režim státní podpory ve výši 405 milionů eur na podporu energeticky náročných podniků

Evropská komise schválila v souladu s pravidly EU pro státní podporu řecký režim ve výši 405 milionů eur na snížení poplatků za elektřinu pro energeticky náročné společnosti. Cílem režimu je snížit riziko, že tyto společnosti přemístí své činnosti do zemí mimo EU s méně ambiciózními politikami v oblasti klimatu, což by vedlo ke zvýšení celosvětových emisí skleníkových plynů. Nahrazuje dřívější podobný režim, který Komise schválila v prosinci 2018.

Nový režim bude přínosem pro společnosti v odvětvích uvedených v příloze 1 pokynů ke státní podpoře v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky z roku 2022 (dále jen „pokyny“). Tato odvětví jsou silně závislá na elektřině a jsou obzvláště vystavena mezinárodnímu obchodu. Způsobilí příjemci obdrží snížení dávky mezi 75 a 85 % v závislosti na jejich rizikové expozici. Použitelné snížení nesmí vést k dávce nižší než 0,5 EUR/MWh. Příjemci budou muset provést určitá doporučení energetického auditu, investovat alespoň 50 % podpory do projektů vedoucích k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů v zařízení nebo pokrýt alespoň 30 % spotřeby elektřiny bezuhlíkovými zdroji. Režim rovněž stanoví přechodná pravidla pro postupné ukončení snižování poplatků pro energeticky náročné společnosti, které využily předchozího režimu, ale již nejsou způsobilé v rámci nového režimu. Použije se se zpětnou platností od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2026.

Komise režim posoudila podle pravidel EU pro státní podporu, zejména podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, který členským státům umožňuje za určitých podmínek podporovat hospodářské činnosti, a pokynů CEEAG, které členským státům umožňují poskytovat podporu ve formě snížení poplatků za elektřinu energeticky náročným uživatelům. Komise zjistila, že režim je nezbytný a vhodný k tomu, aby se zabránilo relokaci. Režim je navíc přiměřený, neboť je omezen na nezbytné minimum a má omezený dopad na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. Na tomto základě Komise schválila řecký režim podle pravidel EU pro státní podporu.

Nedůvěrné znění rozhodnutí bude zpřístupněno pod číslem SA.120842 v rejstříku státních podpor na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži, jakmile budou vyřešeny případné otázky důvěrnosti.

(Další informace: Siobhan McGarryová - tel.: +32 2 296 47 98; Paula Clara Ritter-Moschütz – tel.: +32 2 296 40 83)

Komise schválila irský režim státní podpory ve výši 300 milionů eur na podporu tepla z obnovitelných zdrojů

Evropská komise schválila v souladu s pravidly EU pro státní podporu irský režim ve výši 300 milionů eur na podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů. Opatření přispěje k cílům Irska pro rok 2030 podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie, sníží emise skleníkových plynů a zvýší podíl energie z obnovitelných zdrojů na vytápění přibližně o 3 %.

Režim bude otevřen jiným než domácím uživatelům vytápění a tepla, kteří instalují a používají způsobilé systémy vytápění z obnovitelných zdrojů. Patří mezi ně systémy vytápění využívající biomasu a anaerobní digesci, jakož i vysoce účinné systémy kombinovaného vytápění teplem a elektřinou. Podpora bude mít podobu administrativně stanovených sazeb vyplácených za měřenou jednotku výroby užitečného tepla z obnovitelných zdrojů. Posledním datem, kdy lze podporu v rámci režimu poskytnout, je 31. prosinec 2030 a platby příjemcům lze provádět do 31. prosince 2047. Režim bude podporovat pouze nová zařízení a přeměnu z fosilních paliv nebo neúčinných systémů přímého elektrického vytápění na systémy obnovitelné. Aby se zabránilo nadměrné kompenzaci, zahrnuje režim rozpočtové stropy pro konkrétní projekty, roční přezkumy sazeb pro nové projekty a pravidelné přezkumy s cílem řešit možné neočekávané zisky. Příjemci režimu navíc nemohou obdržet jinou podporu na tytéž způsobilé náklady a paliva z biomasy a bioplynu používaná v rámci režimu musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Komise opatření posoudila podle pravidel EU pro státní podporu, zejména podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, a podle rámce pro státní podporu v rámci dohody o čistém průmyslu. Komise dospěla k závěru, že režim je nezbytný, vhodný a přiměřený k urychlení zavádění tepla z obnovitelných zdrojů v Irsku a k usnadnění rozvoje energie z obnovitelných zdrojů v Irsku, aniž by došlo k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže.

Nedůvěrné znění rozhodnutí bude zpřístupněno pod číslem SA.106437 v rejstříku státních podpor na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži, jakmile budou vyřešeny případné otázky důvěrnosti.

(Další informace: Siobhan McGarryová - tel.: +32 2 296 47 98; Paula Clara Ritter-Moschütz – tel.: +32 2 296 40 83)

Komise schválila litevskou státní podporu ve výši 100 milionů eur na podporu investic do zemědělství

Evropská komise schválila v souladu s pravidly EU pro státní podporu litevský režim ve výši 100 milionů eur, který má poskytnout investiční podporu společnostem působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh.

Investice musí být spojeny s jedním ze specifických cílů strategických plánů EU pro odvětví zemědělství (nařízení (EU) 2021/2115) doplněným průřezovým cílem snížit využívání zdrojů, zlepšit kvalitu půdy, přizpůsobit se měnícím se klimatickým podmínkám, snížit znečištění ovzduší plynným amoniakem a posílit normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. V rámci tohoto režimu bude podpora poskytována prostřednictvím půjček, které budou poskytnuty za účelem zaplnění zjištěné mezery ve financování trhu pro zemědělce. Režim potrvá do 31. prosince 2028.

Komise režim posoudila podle pravidel EU pro státní podporu, zejména podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, který členským státům umožňuje za určitých podmínek podporovat rozvoj určitých hospodářských činností, a podle pokynů ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví ve venkovských oblastech. Komise zjistila, že režim je nezbytný a vhodný k podpoře investic v konkrétních oblastech. Komise dále zjistila, že režim je přiměřený, neboť je omezen na nezbytné minimum a bude mít omezený dopad na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. Na tomto základě Komise schválila litevský režim podle pravidel EU pro státní podporu.

Nedůvěrné znění rozhodnutí bude zpřístupněno v rejstříku státních podpor na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži pod číslem SA.122686, jakmile budou vyřešeny případné otázky důvěrnosti.

(Další informace: Siobhan McGarryová - tel.: +32 2 296 47 98; Paula Clara Ritter-Moschütz – tel.: +32 2 296 40 83)

Komise schválila změnu mapy regionální podpory pro Francii na období 2022–2027

Evropská komise schválila v rámci pravidel EU pro státní podporu změnu mapy Francie pro poskytování regionální podpory do 31. prosince 2027 jako součást pokynů k regionální podpoře. Cílem regionální podpory je podpořit hospodářský rozvoj ve znevýhodněných oblastech Evropy a zároveň zajistit rovné podmínky mezi členskými státy. Díky dnes schválenému pozměňovacímu návrhu bude Francie moci podpořit více oblastí regionální podporou.

Dne 21. ledna 2022 schválila Komise původní mapu regionální podpory pro Francii na období 2022–2027, která zahrnovala možnost, aby Francie podle svého uvážení určila další oblasti způsobilé pro regionální podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU jako předem nestanovené oblasti podle písmene c). Mapa byla změněna v květnu 2022 s cílem určit předem nedefinované oblasti podle písmene c), v listopadu 2023 v rámci přezkumu v polovině období a v září 2024 s cílem umožnit vyšší intenzitu podpory pro strategické investice do technologií.

Dnes schválená změna dále rozšiřuje některé předem nestanovené oblasti podle písmene c), které již byly určeny, tím, že doplňuje další oblasti těchto regionů: Pas-de-Calais, Bas-Rhin, Doubs, Aude, Hérault, Ille-et-Vilaine, Orne, Val-d'Oise, Côte-d'Or, Meurthe-et-Moselle, Meuse, Nievre, Seine-et-Marne, Vienne, Charente-Maritime, Dordogne, Gironde, Côtes-d'Armor, Morbihan, Somme, Finistere, Isere, Ain, Vaucluse, Calvados, Eure, Seine-Maritime, Aisne, Marne, Nord, Oise, Pyrénées-Orientales, Pyrénées-Atlantiques, Haute-Garonne, Ariege, Deux-Sveres, Maine-et-Loire a Savoie. Maximální míra podpory pro velké podniky v předem nestanovených oblastech podle písmene c), které jsou již uvedeny na mapě, zůstává 10 % způsobilých investičních nákladů v Savojsku a 15 % v ostatních regionech.

Nedůvěrné znění dnešního rozhodnutí bude zpřístupněno v rejstříku státních podpor na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži pod číslem SA.122749, jakmile budou vyřešeny případné otázky důvěrnosti.

(Další informace: Siobhan McGarryová - tel.: +32 2 296 47 98; Paula Clara Ritter-Moschütz – tel.: +32 2 296 40 83)

OZNÁMENÍ

Komisař Dombrovskis se zúčastní zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G7 v Paříži

Valdis Dombrovskis, komisař pro hospodářství a produktivitu; Provádění a zjednodušení je dnes a zítra v Paříži, aby se zúčastnili zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G7. Jednání mezi partnery ze skupiny G7 a mezinárodními organizacemi se zaměří na globální hospodářský výhled, podporu Ukrajiny, globální nerovnováhu, finanční stabilitu a hospodářskou bezpečnost. Konflikt na Blízkém východě a práce na ukončení konfliktu a znovuotevření Hormuzského průlivu jsou také součástí agendy.

Pokud jde o Ukrajinu, očekává se, že se jednání zaměří na finanční potřeby země, pokračující mezinárodní podporu a koordinaci mezi partnery ze skupiny G7. Očekává se, že účastníci rovněž pokryjí sankce vůči Rusku, a komisař bude informovat partnery ze skupiny G7 o přípravách na první výplatu v rámci půjčky na podporu Ukrajiny, která se očekává v červnu.

Komisař Dombrovskis rovněž přispěje k diskusím o globální ekonomice a globálních nerovnováhách z pohledu EU, včetně spolupráce s mezinárodními partnery na makroekonomickém vývoji a výzvách souvisejících s energetikou. Kromě toho se bude účastnit zasedání věnovaných hospodářské bezpečnosti, kritickým nerostným surovinám, boji proti nezákonným finančním tokům, jakož i finanční stabilitě a výzvám spojeným s novými technologiemi a extrémními povětrnostními jevy.

(Další informace: Balazs Ujvari - Tel.: +32 2 295 45 78; Francisca Marçal Santos - tel.: +32 2 299 72 36)

Předběžné pořady jednání pro nadcházející zasedání Komise

Všimněte si, že tyto položky mohou podléhat změnám.

Nadcházející akce Evropské komise

Tiskové zprávy Eurostatu

Kalendářní body předsedy a komisařů

Individuální kalendáře předsedy a komisařů