Takhle to snad bude jasný:
Sekvence DNA genomu, které nekódují proteiny, jsou známé jako nekódující DNA. Jsou složkami DNA organismů. Hlavní část genomu organismu je tvořena nekódující DNA. Představuje více než 98% délky genomu. Celkové množství genomové DNA se mezi organismy liší. Podíly kódující a nekódující DNA se u různých organismů také liší. Množství nekódující DNA se také velmi liší mezi druhy. U každého druhu je však za kódování DNA odpovědné pouze malé procento; zbytek je nekódující DNA. U prokaryot je to naopak. V prokaryotickém genomu je kódující DNA majoritní DNA, zatímco pouze 20% tvoří nekódující DNA.
V genomu organismů lze identifikovat různé typy nekódující DNA. Jsou to introny, repetitivní DNA, regulační DNA atd. Repetitivní DNA jsou různé typy, jako jsou telomery, tandemové repetice a proložené repetice. Introny jsou nekódující DNA nacházející se v genech. Jsou to segmenty DNA, které nekódují bílkoviny. Některé nekódující DNA se přepisují do funkční nekódující RNA, jako je přenosová RNA, ribozomální RNA a regulační RNA. Některé nekódující DNA fungují jako transkripční a translační regulace kódujících sekvencí. Výzkum v genetice ukazuje, že některé nekódující DNA se účastní epigenetické aktivity a komplexní sítě genetických interakcí.
(1)
