Akcie ČEZ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Elektřina je pmn jediná komodita, jejíž výroba je přesně tak vysoká jako okamžitá poptávka, pokud má být dodržena kvalita. To se děje v reálném čase, šíření snad probíhá rychlostí srovnatelnou se světlem. Kvalita elektřiny dána napětím a frekvencí. Pokud je výroba přetížena, tak automaty reagující na napětí a frekvenci nemilosrdně vypínají část spotřebitelů. Vrcholem je plošné přetížení, tzv. black out, kdy fungují jen lokální dieselagregáty v důležitých provozech, např. operační sál v nemocnici. Spotřebitele nelze přetížit, protože při  nadbytku výroby jsou automaticky odpojovány zdroje. Tyto náhradní zdroje jsou úmyslně nezávislé na veřejné síti.

Toto je pravda, ale dost idealizovaná. Např. jmenovité napětí 230 V (nedávno 220) se vyskytuje v zásuvce jen vyjímečně, vždy při přechodu z hodnoty nižší než 230 na hodnotu vyšší než 230 nebo naopak. Velikost spotřeby se průběžně mění a průběžně se tomu přizpůsobuje výroba.

Píši o fyzice, nikoliv o obchodování. Fyzika je silnější. Např. byl plánován vývoz z ČR 200 MW, ale silný vítr v severním Německu vynutil dovoz 800 MW.

No, vyroba je za beznych okolnosti dana spotrebou. Vyroba se prizpusobuje spotrebe, ne naopak. Naopak to treba bylo v Nepalu, tam se spotreba prizpusobovala vyrobe. Dopoledne treba sla elektrina v lichych cislech ulice a odpoledne v sudych.

Napeti spise zavisi na velikosti mistni spotreby. Cim vyssi spotreba, tim nizsi napeti. A take tim nizsi napeti, cim dale od trafa. Obecne, cim dale je clovek od trafa, tim vice mu lita napeti. A hodne b0rdelu v tom delaji male stresni FVE.

Ano, pokud výroba nestačí spotřebě, tak část spotřebitelů má v konkrétním čase smůlu. To neplatí jen pro Nepál. Platilo to i pro  tehdy údajně šestou největší ekonomiku světa - Kalifornii v době krachu Enronu, u nás v 50. létech a v Evropě před cca 30 léty v Rumunsku. Jeden spotřebitel může v konkrétním okamžiku dostat polovinu jídla nebo vody, ale nemůže dostat polovinu elektřiny ze sítě.

Myslím si, kvůli úbytku napětí na papsku napětí na konci dlouhého paprsku víc nelítá, nýbrž jen osciluje kolem nižší hodnoty. Např. uprostřed paprsku osciluje v ideálním intervalu 220-240, blízko trafa 230 -250 a na konci 210-230. Záleží ale i na dalších momentálně zapnutých spotřebičích na paprsku, případně lokálních zdrojích, nejenom na úbytku napětí délkou vodiče. Pokud to nevyhovuje normě, tak je potřebný další transformátor, případně mřížová síť.    .

Mluvme nejprve jen o vodiči paprsku, čili ignorujme zátěž a případné lokální zdroje.  Nechť ztráty ve vodiči způsobí úbytek 10 V. To je rozdíl mezi napětím u transformátoru a na konci paprsku. Když napětí u trafa kolísá v intervalu 230-240, tak na konci je  220-230.

Jenže cestou ke konci paprsku jsou spotřebiče a ty způsobí další pokles napětí. Takže nakonec na konci může být třebas nevyhovující interval 200-210. Pořád to ale na konci kolísá jenom o ten interval, co je u transformátoru. Ačkoliv na konci je nevyhovující napětí, čili podpětí. Někdy se tomu dá pomoci tím, že se zavolí jiná odbočka na transformátoru, ale to má ten limit, že na začátku zase nesmí vzniknout přepětí. Při podpětí spotřebiče pracují neefektivně až špatně, při přepětí může dojít k poškození. V některých částech USA jsou takoví grandi, že skoro každá farma má svůj transformátorek, takže interval jde nastavit dost přesně s malou závislostí na okolí.

Případný lokální zdroj způsobuje, že se alespoň v části paprsku mění tok energie. Ta změna má dopady podle toho, kolik je aktuálně zapnuto spotřebičů.  Pmn normální inženýr to neumí spočítat, Pokud je zdroj malý, tak všichni věří, že si fyzika poradí. Pokud je zdroj lokálně významný, tak od něj vede samostatné vedení k místu, kde je tzv. "tvrdá nula",  což je zpravidla nejbližší rozvodna. Tím je možno se vyhnout změnám směru toku energie ve vedení. To pmn bude standardem, pokud budou FVE na všech střechách.  Kvantita vyvolá novou kvalitu.u  

Ne.

Pokud je zatez vetve nulova je na konci vetve stejne napeti, jako na trafu. (ubytek na vetvi je U=R.I  I=0). To je mezni v realu se temer nevyskytujici pripad.

Kdyz na konci vedeni zapnu spotrebic, tak se napeti na konci snizi treba o 10V. V pulce vetve to vsak bude jen 5 V, blizko u trafa temer nula.

Tedy, pokud se vyznamneji meni zatizeni vetve, tak na konci vetve lita napeti v sirsim rozmezi, nez blizko trafa. V realu mozna zatizeni prilis nekolisa (pokud tam vsak maji akumulacky, boilery, primotopy, elektrovehikly - tak ano), pak by to bylo tak nejak, jak rikas. Na konci by bylo vzdy mene a blize k trafu vzdy vice nez 230 V.

Evidentně se mi podařilo psát nesrozumitelně až zmateně.

Hlavní myšlenkou mělo být to, že kdekoliv v síti se přesná jmenovitá hodnota prakticky vyskytuje jen při přechodu z vyšší hodnoty na nižší a naopak.

NSnad srozumitelněji : Nechť je ve výchozím okamžiku napětí na začátku paprsku 230 V. Následkem kombinace užitečného zatížení  a ztrát v paprsku na konci vedení nechť klesne napětí na 220 V. V následujícím okamžiku, při stejné zátěži v paprsku vzroste (klesne) napětí na začátku paprsku o 5V. Pak by na konci mělo být  225 (215) V.  Tato změna není způsobena lokálním stavem, (lokálně jiné spotřebiče), nýbrž změnou v nadřazené části soustavy.

Při kumulaci všech možných odchylek nahoru i dolů má být dodržena horní i spodní hranice tolerance vůči jmenovitému napětí,

což je někdy vážný problém.

K

Paprsek není můj termín. Užívají ho lidé v distribuci, minimálně lokálně. .

Znamená to, že připojení spotřebitelé jsou napájeni jen z jednoho bodu,

který může být společný pro více paprsků. Z jednoho bodu mohou vést vedení i do několika vesnic a tam končit. Obdobně v rámci vesnice z jednoho transformátoru může vést několik vedení pro několik skupin domů vždy s ukončením u nejvzdálenějšího.

Paprskem není vedení napájené z obou stran.