Když zanikalo Československo, tak jsem vymyslel asi sarkastické zdůvodnění, proč k tomu muselo dojít. Došli kandidáti na československého prezidenta, protože výběr mezi pány Sládkem a Štěpánem byl příliš úzký. Kvalifikačním předpokladem čs. prezidenta bylo nechat se trestně stíhat za politiku, často i nezištně prosazovat svoji pravdu, která předstihla budoucnost. Jediná vyjímka byl E. Hácha, ten si Československa užil dost málo a jako kompenzaci zemřel ve vězeňské nemocnici dříve, než mohl být možná odsouzen do vězení.
Mnozí obdivně mluví o zázraku, když se z (prominentního) vězně VH stal prezident. Já myslím, že větší zázrak to byl u G. Husáka. U něj se rozhodovalo mezi doživotím a trestem smrti a nakonec to dotáhl na dlouholetého šéfa organizace, která ho málem oběsila. První dva ve vězení nebyli, ale byli odsouzeni k smrti a státní násilí mohlo zanechat stopy na zdraví jejich manželek.
Inu, střední Evropa je křižovatka. Musí přes ni všichni, kdo aktuálně expandují. Někteří ovšem už se dál nedostali: Mongolové, Turci, Švédové, do r. 1999 také Ami.