Celý článek je psaný tendenčně, z kterého mají určitě radost levicové strany, neboť dochází na jejich slova, jak je ČR vysávána nejlépe z Ameriky. Ale je nedostatečný, neboť jak se říká, statistika je přesný součet nepřesných čísel a říká pouze A a neříká B. Jestliže se jedná o zahraniční firmy, které v ČR investovaly kapítál, zaměstnávají tisíce zaměstnanců, je přirozené, když nemají možnost reinvestovat další kapitál v České republice, kapitál převádějí dále. Jak je ale patrné, tak zejména německé firmy zde reinvestují. Zajímavé by bylo ale zjistit, v kolika případech za těmito firmami jsou čeští vlastnící, kteří na počátku privatizovali českou cestou bez vloženého kapitálu. Tedy Česká republika v těchto případech jen sklízí plody toho, co zasela cestou privatizace a transformace ekonomiky zejména v devadesátých letech a těmto subjektům jde o peníze v první řadě. Jedná se zejména o firmy s tzv. nizozemskými a kyperskými vlastníky a kdybyste je potkali, tak zjistíte, že to jsou čistokrevní Češi. Je to známkou pokračující oligarchizace České republiky a navázanost na státní akciové i jiné firmy, jejich dceřinné společnosti a veřejné zakázky. Tento trend naopak sílí. Moje teze je, že peněz je dost, ale neefektivně se využívají. My se tady bráníme vrátit rodině Lichtejnštejnů majetek, který by dále zvelebovali svým kapitálem z ciziny a díváme se na to, jak se nám ztrácejí „legálně“ peníze ze státních peněz prostřednictvím dividend do zahraničí. Takže tady je cesta, sledujte toky všech státních peněz do privátních firem většinou ve skutečnosti s českými vlastníky, podívejte se na kontroly NKÚ a vyvozujte z nich závěry.