Dopady amerických cel na české občany a firmy

Dohoda mezi EU a USA

Přehled aktuálně platných cel a opatření

Kroky ze strany Evropské unie

Dopady na export z České republiky

Podpora českých firem

Další informace

Na koho se obrátit

Dovolujeme si Vás požádat o spolupráci při vyplnění dotazníku, jehož cílem je analýza českých firem působících v USA, jejich aktivit a potřeb. Záměrem šetření je mimo jiné získat zpětnou vazbu k dopadům obchodní politiky současné americké administrativy, včetně nově zaváděných celních a regulatorních opatření, a posoudit jejich vliv na Vaše podnikatelské aktivity. Uvítáme také Vaše podněty k aktivitám v rámci podpory exportu, včetně toho jakým způsobem je v rámci USA využíváte. Dotazník naleznete ZDE.

Dohoda mezi EU a USA

Dne 21. srpna 2025 oznámila Evropská unie spolu se Spojenými státy prostřednictvím společného prohlášení rámec budoucí obchodní dohody o férovém a vyrovnaném obchodě. Společné prohlášení stanovuje další kroky k rozvoji vzájemné spolupráce a zajišťuje stabilizaci podmínek ve vzájemných obchodních vztazích.

Kompletní znění společného prohlášení je dostupné zde.

Přehled aktuálně platných cel a opatření

1. Plošná cla na dovozy do USA ve výši 10 %
   • V návaznosti na společné prohlášení vstoupila 7. srpna 2025 v platnost jednotná celní sazba 15 % pro většinu zboží dováženého z Evropské unie.
   • 20. února 2026 vydal americký Nejvyšší soud rozhodnutí na základě, kterého byla zrušena plošná cla uvalená na základě International Emergency Economic Powers Act, včetně 15 % cla na dovozy z Evropské unie.
   • S platností od 24. února 2026 byla zavedena plošná cla na dovozy do Spojených států na základě sekce 122 Trade Act of 1974 ve výši 10 % ad valorem. Tato cla se vztahují na dovozy ze všech zemí včetně Evropské unie.
   • Globálně jsou z plošných cel aktuálně vyjmuty některé strategické komodity jako energie a nerostné suroviny, které se ve Spojených státech netěží, vybrané zemědělské produkty, polovodiče, elektronika, nebo produkty aerospace sektoru. Kompletní přehled výrobků, na které se plošná cla nevztahují najdete zde (annex I a II).
2. Cla na ocel, hliník a jejich derivátové výrobky, měděné polotovary a derivátové výrobky
   • S platností od 6. dubna 2026 byl zaveden nový systém výpočtu cel pro derivátové výrobky oceli, hliníku a mědi dovážené do Spojených států. Cla na tyto produkty se nyní vztahují na celou hodnotu zboží, nikoliv pouze na jejich kovový podíl.
   • Na produkty vyrobené zcela nebo téměř z hliníku, oceli nebo mědi se vztahuje celní sazba ve výši 50 % z plné hodnoty produktu.
   • Na derivátové produkty s významným podílem oceli, hliníku nebo mědi se vztahuje clo ve výši 25 % z plné hodnoty produktu.
   • Na určitá průmyslová zařízení s vysokým podílem kovů a zařízení elektrické přenosové soustavy se vztahuje clo ve výši 15 %.
   • Ze sektorových cel bylo vyjmuto zboží s podílem zmiňovaných kovů nižším než 15 %.
   • Přehled výrobků spadajících do jednotlivých kategorií naleznete zde.
3. Cla na dovozy automobilů, lehkých nákladních automobilů a autodílů ve výši 15 %
   • S retroaktivní platností od 1. srpna 2025 se na dovozy automobilů, lehkých nákladních automobilů a autodílů z Evropské unie vztahuje clo ve výši 15 %. Kompletní seznam zahrnutých položek naleznete zde.
4. Cla na dovozy dřeva a dřevěných výrobků
   • 1. října 2025 vstoupila v platnost sektorová cla na dovoz měkkého dřeva ve výši 10 %. S platností od 1. ledna byla cla na určitý čalouněný nábytek navýšena na 30 % a na kuchyňské a koupelnové skříňky na 50 %. Více informací včetně přehledu zahrnutých položek naleznete zde.
   • V případě dovozů z Evropské unie by celková výše cla zahrnující MFN celní sazbu a nově zavedená cla na dřevo a dřevěné výrobky neměla přesáhnout 15 %.
5. Cla na dovozy středně těžkých a těžkých nákladních vozidel a autobusů
   • 1. listopadu 2025 vstoupila v platnost sektorová cla na dovoz středně těžkých a těžkých nákladních vozidel ve výši 25 % a na dovoz autobusů ve výši 10 %
   • V případě dovozu automobilových součástek z Evropské unie by celková výše cla neměla přesáhnout 15 %. Více informací včetně přehledu zahrnutých položek naleznete zde.
6. Cla na dovozy farmaceutických produktů
   • 2. dubna 2026 byla vydána prezidentská proklamace oznamující cla ve výši 100 % na patentované léčivé přípravky a související farmaceutické složky. V závislosti na typu společnosti by měla tato cla vstoupit v platnost 31.7.2026 nebo 29.9.2026.
   • Na dovozy farmaceutických produktů z Evropské unie se vztahuje nižší celní sazba ve výši 15 %. Dodatečné clo se nevztahuje na dovozy generických léčiv. Více informací včetně přehledu zahrnutých položek naleznete zde.

30. srpna 2025 vstoupila v platnost nová úprava pro de minimis zásilky do USA. Více informací naleznete zde. Na základě exekutivního příkazu z 20. února 2026 došlo k úpravě a prodloužení suspenze bezcelního režimu de minimis. Více informací naleznete zde.

Plošná a sektorová cla na dovozy do USA se mezi sebou nesčítají, tj. v případě sektorových cel se na jednotlivé výrobky dovážené do USA vztahuje dovozní clo dle MFN sazby a k tomu je aplikováno ad valorem clo. V případě, že je MFN celní sazba 0 %, je aplikováno pouze ad valorem clo.

MFN celní sazby pro jednotlivé výrobky je možné dohledat na stránkách Světové obchodní organizace (WTO). Aktuální informace o celních sazbách pro dovoz do USA lze dohledat na Access2Markets.

Kroky ze strany Evropské unie

V souvislosti s implementací společného prohlášení je projednáván návrh nařízení, které by mělo odstranit cla na veškeré průmyslové zboží a stanovit kvóty pro určité zemědělské produkty dovážené ze Spojených států (nezahrnuje citlivé zemědělské produkty). Plné znění návrhu Evropké komise naleznete zde. Kompletní seznam zahrnutých položek poté v přílohách zde.

Zároveň byl předložen také návrh nařízení, které by mělo odstranit cla na dovoz mražených, živých a zpracovaných humrů. Tento návrh navazuje na nařízení spojené s politickou dohodou se Spojenými státy z roku 2020, jehož platnost skončila k 31.7.2025. Plné znění návrhu včetně jeho příloh naleznete zde.

V návaznosti na Společné prohlášení uzavřely Evropská unie a Spojené státy 24. dubna 2026 Memorandum o porozumění ke spolupráci v oblasti kritických nerostných surovin. Více informací včetně textu Memoranda naleznete zde.

Dopady na export z České republiky

Český export do USA za rok 2024 činil přibližně 190 miliard korun (dle amerických statistik, které zohledňují i nepřímý vývoz přes další země).

Americká cla mohou mít na exportující firmy přímé dopady jako je růst nákladů, snížení konkurenceschopnosti nebo snížená poptávka i nepřímé dopady přes dodavatelské řetězce a partnerské ekonomiky v EU, které silně exportují do USA, například Německo či Slovensko.

Mezi možné dopady patří také přesměrování výrobků z trhů zasažených americkými cly na ten evropský. Evropská komise, stejně tak jako MPO, situaci aktivně monitoruje a je v případě potřeby připravena aktivovat nástroje na ochranu obchodu. Byla ustanovena pracovní skupina, která se možným přesměrováním obchodních toků ze třetích zemí na evropský trh a jeho potenciálními dopady zabývá. Více informací naleznete zde.

Podpora českých firem

Ministerstvo průmyslu a obchodu situaci ve spolupráci se sektorovými partnery aktivně monitoruje a předkládá pravidelné informace.

O podpoře českých exportérů je možné mluvit především v následujících rovinách:

1. Národní nástroje – pomoc českým firmám na americkém trhu a při jejich expanzi do jiných teritorií a posilování diverzifikace exportních trhů. Pomoc českým firmám při vstupu na americký trh nabízejí zahraniční kanceláře CzechTrade v Chicagu, Austinu a v New Yorku. Nedávno byla otevřena také další kancelář v San Francisku. Kromě USA působí zahraniční kanceláře CzechTrade v 65 dalších zemích. České firmy se mohou obracet také na ekonomické diplomaty působící na českém Velvyslanectví v USA ve Washingtonu a generálních konzulátech v New Yorku, Chicagu a Los Angeles. Asistenční a marketingové služby českým exportérům doplňují služby exportního financování a pojišťování poskytované ČEB a EGAP.
2. Posilování obchodní politiky EU – akcelerace vyjednávání a schvalování obchodních dohod. Jako zásadní se jeví zejména obchodní dohoda EU-Mercosur nebo dohoda s Indií, prioritou je také pokročit v samotných vyjednáních s dalšími partnery jako Indonésie, Thajsko a Filipíny. Kromě toho je cílem posílit vztahy se stejně smýšlejícími partnery, jako je Kanada, Japonsko či UK. Zajímavé trhy pro české exportéry představují také Jižní Korea, či Vietnam, se kterými již obchodní dohody existují.

Další informace

Podle dostupných dat dosáhl vývoz zboží z České republiky do USA v loňském roce 186 miliard korun a dovoz z USA do Česka činil 149 miliard korun. Existují přitom jak české, tak americké statistiky zahraničního obchodu, které se mohou lišit – ať už kvůli metodice, načasování nebo započítání reexportů přes třetí země.

Nejvíce vypovídající je použití kombinace obou zdrojů. U vývozu zboží z Česka lze tedy vycházet z dat americké US International Trade Commission, která eviduje, co reálně dorazilo na americký trh (včetně reexportů), a u dovozu do Česka pak vycházet z údajů českých celních statistik. Tento postup nejlépe odpovídá skutečnému toku zboží a služeb mezi oběma zeměmi.

Na koho se obrátit

Oddělení Amerik Ministerstva průmyslu a obchodu, ameriky@mpo.gov.cz

České velvyslanectví v USA, Washington.commerce@mzv.gov.cz

Regionální kancelář CzechTrade v Severní Americe, www.czechtrade-usa.us