Říjnové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí

Říjnové případy porušení právních předpisů

Přehled podle oblastí politiky

Evropská komise ve svém pravidelném balíčku rozhodnutí o porušení právních předpisů podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí, jež se týkají různých odvětví a oblastí politik EU, mají zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků. Hlavní rozhodnutí přijatá Komisí jsou uvedena níže podle jednotlivých oblastí politiky. Komise rovněž uzavírá 58 případů, v nichž byly problémy s dotyčnými členskými státy vyřešeny, aniž Komise musela pokračovat v řízení. Další informace k řízení EU o nesplnění povinnosti lze nalézt v otázkách a odpovědích. Podrobnější informace o historii případů jsou dohledatelné v rejstříku rozhodnutí o nesplnění povinnosti.

1. Životní prostředí a rybolov

(Bližší informace: Adalbert Jahnz – tel. +32 229 53156, Daniela Stoycheva – tel.: +32 229 53664)

Odůvodněná stanoviska

Přeprava odpadů: Komise přijala odůvodněné stanovisko ve věci stížnosti, kterou vzneslo Polsko proti Německu
Komise dnes přijala odůvodněné stanovisko ve věci stížnosti, kterou vzneslo Polsko proti Německu v souladu s článkem 259 Smlouvy o fungování EU ohledně nedovolené přepravy odpadů z Německa do Polska. Polsko tvrdilo, že Německo porušilo čl. 24 odst. 2 a čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů (dále jen „nařízení o přepravě odpadů“) a čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU (povinnost loajální spolupráce) tím, že odmítlo přijmout zpět odpady nelegálně přepravené z Německa do sedmi různých míst v Polsku. Ve svém odůvodněném stanovisku má Komise za to, že Německo nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 24 odst. 2 nařízení o přepravě odpadů, tím, že ve lhůtě 30 dnů nepřijalo zpět odpad z jednoho místa (Tuplice), a do určité míry tím, že nepřijalo zpět odpad z dalšího místa (Stary Jawor). Druhé zjištění se týká pouze přeprav zařízených některými provozovateli, jmenovitě těmi, kteří zjevně věděli, že příjemce odpadu nemá odpovídající povolení pro nakládání s odpady. Pokud jde o tvrzení Polska, že došlo k porušení čl. 24 odst. 2 nařízení o přepravě odpadů také v souvislosti s jinými přepravami do místa Stary Jawor a s přepravami do zbývajících míst, nemůže Komise porušení předpisů ze strany Německa konstatovat, protože skutečnosti nejsou jasné a chybí dostatečné důkazy prokazující nezákonnost přeprav. Tvrzení Polska, že Německo porušilo čl. 28 odst. 2 nařízení o přepravě odpadů tím, že nepřijalo zařazení odpadu, považuje Komise za neopodstatněné. Komise také nemůže prohlásit, že Německo nesplnilo svou povinnost tím, že s Polskem loajálně nespolupracovalo, třebaže konstatuje, že spolupráce mezi stranami při zjišťování skutkového stavu a při hledání vzájemně přijatelných řešení někdy zjevně nebyla optimální. Článek 259 Smlouvy umožňuje členskému státu, který se domnívá, že jiný členský stát nesplnil povinnost vyplývající ze Smluv, předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie. Nejprve však musí členský stát věc předložit Komisi, která oběma stranám poskytne příležitost předložit připomínky, a posléze vydá odůvodněné stanovisko. Polsko podalo Komisi stížnost 26. července 2023 a Německo předložilo své písemné připomínky 7. září 2023. Komise obě země vyslechla během ústního slyšení dne 20. září 2023. Po přijetí dnešního odůvodněného stanoviska se Polsko může rozhodnout, že věc postoupí Soudnímu dvoru.

2. Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

(Bližší informace: Johanna Bernsel – tel.: +32 229 86699; Ana Martínez Sanjurjo – tel.: +32 229 63066)

Výzvy

Komise vyzývá MAĎARSKO, PORTUGALSKO, RUMUNSKO a SLOVINSKO, aby dodržovaly pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek a koncese
Evropská komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti čtyřem zemím – kvůli nesouladu vnitrostátních pravidel s právními předpisy EU o zadávání veřejných zakázek zaslala výzvy Maďarsku (INFR(2023)2119 a INFR(2023)2120), Portugalsku (INFR(2023)2121), Rumunsku (INFR(2023)2114) a Slovinsku (INFR(2023)4014). Dodržovány nejsou směrnice o zadávání veřejných zakázek (směrnice 2014/24/EU), směrnice o zadávání veřejných zakázek v odvětví veřejných služeb (směrnice 2014/25/EU) a směrnice o udělování koncesí (směrnice 2014/23/EU). Tyto předpisy EU zajišťují rovné zacházení s hospodářskými subjekty, které mají zájem o účast v zadávacích řízeních, a dodržování povinné transparentnosti. Komise se na země obrací kvůli několika problémům. Zjistila, že v několika případech vnitrostátní právní předpisy umožňují použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění. Další problémy spočívají v tom, že vnitrostátní pravidla umožňují měnit smlouvy související s veřejnými úkoly a službami, stanoví omezení pro využívání subdodavatelů nebo zavádějí přímou diskriminaci ve prospěch určitých produktů, jež pocházejí z regionu, kde veřejný zadavatel sídlí. Maďarsko, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko mají nyní dva měsíce na to, aby záležitosti, na které Komise upozornila, uvedly na pravou míru. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že těmto členským státům zašle odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise žádá osm členských států, aby sladily svá pravidla s předpisy EU o testu přiměřenosti
Evropská komise se rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Bulharsku (INFR(2021)2206), Česku (INFR(2021)2201), Řecku (INFR(2021)2200), Chorvatsku (INFR(2021)2198, Kypru (INFR(2022)2055), Maďarsku (INFR(2021)2192) Nizozemsku (INFR(2021)2197) a Slovensku (INFR(2021)2204), jelikož ve svém právu správně neprovedly evropská pravidla pro test přiměřenosti u regulace povolání stanovená ve směrnici o testu přiměřenosti (směrnice (EU) 2018/958). Zatímco tato řízení postupují do následující fáze, pět dalších členských států (Rakousko, Francie, Lotyšsko, Litva a Slovinsko) nesprávné provedení, na které byly upozorněny ve výzvě, napravilo. Podle směrnice o testu přiměřenosti musí být jakákoli nová nebo pozměněná vnitrostátní pravidla týkající se odborníků před přijetím podrobena důkladné analýze přiměřenosti a musí být podložena důkazy. Směrnice je jedním z klíčových nástrojů, které předchází neodůvodněným omezujícím pravidlům v právu členských států. Prevence se ukázala být účinnější než potenciální nápravná opatření. Nutné je však úplné a správné provedení ze strany členských států. Komise se dnes obrací na uvedené členské státy, neboť se domnívá, že povinnosti týkající se testu přiměřenosti neprovedly ve svém právu správně. Zjistila několik problémů, například to, že povinnost týkající se testu přiměřenosti se nevztahuje na pravidla, která mají původ ve vnitrostátních parlamentech nebo v profesních sdruženích či subjektech. V prosinci 2021 a červenci 2022 zaslala Komise dotyčným zemím výzvy a v únoru 2023 pak ještě doplňující výzvy. Nyní mají dva měsíce na to, aby směrnici ve svém právu provedly správně. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá SLOVENSKO, aby dodržovalo pravidla EU v oblasti odborných kvalifikací
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat dodatečné odůvodněné stanovisko (INFR(2018)2183) Slovensku, jelikož jeho vnitrostátní pravidla nejsou v souladu s právními předpisy EU o uznávání odborných kvalifikací (směrnice 2005/36/ES ve znění směrnice 2013/55/EU). Tyto unijní předpisy přispěly k vytvoření moderního systému uznávání odborných kvalifikací v celé EU. Usnadňují odborníkům poskytování služeb v různých členských státech a zároveň zaručují vyšší úroveň ochrany spotřebitelů a občanů. Komise má za to, že slovenská pravidla týkající se jazykových prověrek u zdravotnických odborníků jsou navzdory nedávným změnám i nadále v rozporu s předpisy EU. Slovenská pravidla nezajišťují přiměřenost jazykových kontrol. Kromě toho omezují možnosti zdravotnických odborníků, kteří chtějí pracovat na Slovensku, prokázat znalost slovenského jazyka, tím, že využívají pouze jednu ze tří možností, které jsou ve směrnici uvedeny, a sice jazykovou zkoušku. Slovensko má nyní dva měsíce na to, aby problémy nadnesené Komisí vyřešilo. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

3. Spravedlnost

(Bližší informace: Christian Wigand – tel.: +32 229 62253; Yuliya Matsyk – tel.: +32 229 62716; Cristina Torres Castillo – tel.: +32 229 90679)

Výzvy

Procesní práva: Komise vyzývá NĚMECKO, MAĎARSKO, NIZOZEMSKO, RAKOUSKO, RUMUNSKO, SLOVENSKO a ŠVÉDSKO, aby plně provedly pravidla EU o procesních zárukách pro děti v trestním řízení
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Maďarsku (INFR(2023)2109), Nizozemsku (INFR(2023)2089), Rakousku (INFR(2023)2106), Rumunsku (INFR(2023)2107), Slovensku (INFR(2023)2108) a Švédsku (INFR(2023)2110) a dodatečné výzvy Německu (INFR(2019)0183) kvůli tomu, že tyto země ve svém právu plně neprovedly směrnici o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami, v trestním řízení (směrnice (EU) 2016/800). Tato směrnice má zaručit společné minimální normy, pokud jde o práva dětí, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami, v trestním řízení s cílem zajistit jejich právo na spravedlivý proces v celé EU. Komise se domnívá, že Německo, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko správně neprovedly některé požadavky směrnice týkající se hmotných práv. Všech sedm členských států navíc nesplnilo požadavek, aby byl do prováděcích opatření zahrnut odkaz na tuto směrnici nebo aby byl takový odkaz učiněn při jejich přijetí. Komise se proto dnes rozhodla zaslat Maďarsku, Nizozemsku, Rakousku, Rumunsku, Slovensku a Švédsku výzvy a Německu pak dodatečnou výzvu. Uvedené země mají dva měsíce na to, aby podnikly nezbytná opatření k nápravě nedostatků, jež Komise zjistila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Procesní práva: Komise vyzývá BULHARSKO, aby správně provedlo pravidla EU týkající se práva na tlumočení a překlad v trestním řízení
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat výzvu Bulharsku (INFR(2023)2111), jelikož ve svém právu správně neprovedlo směrnici o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (směrnice (EU) 2010/64). Jedná se o jednu ze šesti směrnic, které EU přijala s cílem vytvořit společné minimální normy, aby byla v celé EU v trestních řízeních dostatečně chráněna práva podezřelých a obviněných osob na spravedlivý proces. Tato směrnice zaručuje, že podezřelým a obviněným osobám, které nerozumí jazyku trestního řízení nebo jím nemluví, budou bezodkladně poskytnuty tlumočnické služby a písemný překlad podstatných dokumentů. Komise má za to, že bulharská prováděcí opatření plně nezohledňují požadavky směrnice, pokud jde o právo na tlumočení, právo na písemný překlad podstatných dokumentů a oblast působnosti, protože podle bulharských předpisů se práva stanovená směrnicí nevztahují na podezřelé osoby, které nejsou ve vazbě. Bulharsko má nyní dva měsíce na to, aby přijalo nezbytná opatření k nápravě nedostatků, jež Komise zjistila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

4. Energetika a klima

(Bližší informace: Tim McPhie – tel.: +32 229 58602; Giulia Bedini – tel. +32 229 58661)

Výzva

Radiační ochrana: Komise vyzývá DÁNSKO, aby ve svém právu správně provedlo směrnici Euratomu o základních bezpečnostních standardech
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Dánsku (INFR(2023)2122) kvůli nesprávnému provedení revidované směrnice o základních bezpečnostních standardech (směrnice Rady 2013/59/Euratom). Směrnice, jež modernizuje a konsoliduje právní předpisy EU o radiační ochraně, stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany veřejnosti, pracovníků a pacientů před nebezpečím vyplývajícím z vystavení ionizujícímu záření. Zahrnuje také ustanovení o připravenosti a reakci na mimořádné situace, jež byla posílena po jaderné havárii ve Fukušimě. Komise se domnívá, že v dánských právních předpisech není správně provedeno několik ustanovení směrnice, včetně ustanovení o provádění lékařských radiologických postupů, o řízení existujících expozičních situací, o odhadu dávek ozáření v důsledku autorizovaných činností, o monitorování, hodnocení a hlášení radioaktivních vypustí, o přidělení lidských a finančních zdrojů příslušnému orgánu pro radiační ochranu a o prvcích, které mají být zahrnuty do havarijního plánu. Dánsko má nyní dva měsíce na to, aby zareagovalo a odstranilo nedostatky, které Komise zjistila. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že této zemi zašle odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Obnovitelná energie: Komise vyzývá PORTUGALSKO k plnému provedení směrnice o obnovitelných zdrojích energie
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat dodatečné odůvodněné stanovisko Portugalsku (INFR(2021)0326) kvůli neúplnému provedení pravidel EU o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů stanovených ve směrnici (EU) 2018/2001. Tato směrnice vymezuje právní rámec pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů v EU v odvětvích elektroenergetiky, vytápění a chlazení a dopravy. Vytyčuje pro EU závazný cíl, aby v roce 2030 činil podíl energie z obnovitelných zdrojů nejméně 32 %, a zahrnuje opatření k zajištění nákladově efektivní podpory obnovitelné energie a ke zjednodušení administrativních postupů u projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Usnadňuje také zapojení občanů do transformace energetiky a stanoví konkrétní cíle pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a v odvětví dopravy do roku 2030. Lhůta pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 30. června 2021. V květnu 2022 zaslala Komise Portugalsku odůvodněné stanovisko. Kvůli neprovedení směrnice, zejména kvůli nepředložení srovnávací tabulky nebo vysvětlujícího dokumentu, jenž by popisoval, jak Portugalsko provedlo jednotlivá ustanovení směrnice, se pak Komise v únoru 2023 rozhodla předložit věc Portugalska Soudnímu dvoru Evropské unie. Poté, co Portugalsko dodalo srovnávací tabulku, se Komise rozhodla v řízení u Soudního dvora nepokračovat. Srovnávací tabulku posoudila a nyní se rozhodla zaslat Portugalsku dodatečné odůvodněné stanovisko, jelikož směrnice stále nebyla provedena úplně. Portugalsko má nyní dva měsíce na to, aby situaci napravilo a oznámilo Komisi úplné provedení směrnice. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc opět předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Vnitřní trh s energií: Komise vyzývá ESTONSKO, ŘECKO a PORTUGALSKO k plnému provedení pravidel EU pro vnitřní trh s elektřinou
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Estonsku (INFR(2021)0033), Řecku (INFR(2021)0037) a Portugalsku (INFR(2021)0087) kvůli tomu, že plně neprovedly pravidla EU pro vnitřní trh s elektřinou stanovená ve směrnici (EU) 2019/944, kterou se mění směrnice 2012/27/EU. Uvedená směrnice vymezuje klíčová pravidla, pokud jde o organizaci a fungování evropského elektroenergetického odvětví, s cílem vytvořit v Unii skutečně integrované, konkurenční, flexibilní, spravedlivé a transparentní trhy s elektřinou zaměřené na spotřebitele. Lhůta pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 31. prosince 2020. Poté, co Komise dospěla k závěru, že v estonském, řeckém a portugalském právu nejsou některá její ustanovení provedena, zaslala v únoru 2021 dotyčným zemím výzvu. Po přezkoumání jejich odpovědí a oznámených vnitrostátních prováděcích opatření má Komise za to, že tyto členské státy směrnici stále neprovedly v plném rozsahu. Tyto tři členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby přijaly nezbytná opatření a oznámily je Komisi. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

5. Mobilita a doprava

(Bližší informace: Adalbert Jahnz – tel.: +32 229 53156, Deborah Almerge Ruckert – tel.: +32 229 87986

Výzvy

Bezpečnost silničního provozu: Komise vyzývá ČESKO a RAKOUSKO, aby ve svém právu správně provedly revidovanou směrnici EU o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Česku (INFR(2023)2112) a Rakousku (INFR(2023)2113) – tyto země mají ve svém vnitrostátním právu správně provést směrnici (EU) 2019/1936o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Tato směrnice rozšiřuje okruh silnic, na které se pravidla vztahují, o nové druhy a vyžaduje, aby členské státy zavedly a prováděly postupy v oblasti hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu, auditů bezpečnosti silničního provozu, inspekcí bezpečnosti silničního provozu a posuzování bezpečnosti silniční sítě jako celku. Zvláštní význam je přikládán ochraně zranitelných účastníků silničního provozu a jejich potřebám. Česko a Rakousko některé požadavky této směrnice neprovedly správně. Česko například nevyžaduje, aby byly potřeby zranitelných účastníků silničního provozu zahrnovány do školení auditorů bezpečnosti silničního provozu a Rakousko je nebere v potaz při provádění bezpečnostních postupů. Česko navíc jasně nestanoví, že požadavky směrnice musí být uplatňovány na všech silnicích, jež spadají do její oblasti působnosti, konkrétně na silnicích TEN-T, dálnicích, hlavních silnicích spojujících velká města a regiony a meziměstských komunikacích financovaných EU. Komise proto Česku a Rakousku zasílá výzvy. Země mají nyní dva měsíce na to, aby na ni odpověděly a vyřešily nedostatky, na které Komise poukázala. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Silniční doprava: Komise vyzývá ŘECKO k plnému provedení právních předpisů o evropské službě elektronického mýtného
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Řecku (INFR(2021)0523), neboť jí neoznámilo úplné provedení směrnice (EU) 2019/520) v jeho vnitrostátním právu. Evropská služba elektronického mýtného (EETS) je systém pro výběr mýtného, po jehož plném zavedení by mohli uživatelé silnic v EU platit mýtné na základě jediné účastnické smlouvy prostřednictvím jediného poskytovatele této služby a jediné palubní jednotky s pokrytím všech členských států. Směrnice má dva cíle: zajistit interoperabilitu elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnit přeshraniční výměnu informací o neplacení silničních poplatků. Lhůta pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu vypršela 19. října 2021. Dnešní odůvodněné stanovisko navazuje na výzvu, kterou Komise Řecku zaslala v listopadu 2021. Země totiž neurčila národní kontaktní místo pro výměnu informací mezi členskými státy v případech, kdy bude zjištěno nezaplacení silničního poplatku uživatelem silnic. Neprovedení těchto pravidel v plném rozsahu představuje překážku pro přeshraniční vymáhání povinnosti platit silniční poplatky v EU. Pokud Řecko do dvou měsíců neposkytne uspokojivou odpověď, může se Komise rozhodnout, že záležitost předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věcí Soudnímu dvoru

Železniční doprava: Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc ŠPANĚLSKA týkající se nesprávného provedení a neuplatňování předpisů EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru
Komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Španělska týkající se nesprávného provedení a neuplatňování směrnice 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru. Komise zastává názor, že španělský regulační rámec pro železnice je v rozporu s několika ustanoveními směrnice, která se týkají nezávislosti vedení provozovatele infrastruktury (zejména pokud jde o stanovování poplatků za infrastrukturu), řízení železničních podniků v souladu s obchodními zásadami a správné koncepce smluvních ujednání. V květnu 2018 proto Komise zaslala zemi výzvu, na niž Španělsko zareagovalo v lednu 2019 informací, že některé vznesené námitky byly vyřešeny nově přijatými předpisy a na jiných bylo zapotřebí dále pracovat. Komise se však domnívala, že Španělsko nezajistilo správné provedení několika článků směrnice, a v říjnu 2019 mu tudíž zaslala odůvodněné stanovisko. V prosinci 2022 země Komisi oznámila, že ve svém právu provedla další opatření, ale Komise v analýze dospěla k závěru, že ne všechny její připomínky byly vyřešeny. Komise se proto rozhodla, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace lze nalézt v tiskové zprávě.

6. Zemědělství

(Bližší informace: Olof Gill – tel.: +32 2 296 59 66; Sophie Dirven – tel.: +32 2 296 72 28)

Výzva

Zemědělství: Komise vyzývá SLOVENSKO, aby zrušilo povinné oznamování vývozu určitých zemědělských komodit
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Slovensku (INFR(2023)2118), jelikož ve slovenském právu byla zavedena povinnost předem oznamovat vývoz určitých zemědělských komodit (pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice cukrové, sóji, vodnice a slunečnice). Vývozci tak musí slovenským orgánům předem oznamovat všechny plánované vývozy těchto komodit, pokud exportované množství přesahuje 400 tun měsíčně. Na základě oznámení pak slovenské orgány posuzují, zda není ohroženo domácí potravinové zabezpečení v tom smyslu, že by došlo k poklesu zásob daných komodit pod kritickou prahovou hodnotu. Komise považuje toto opatření za neslučitelné s unijními pravidly společné organizace trhů se zemědělskými produkty a se společnými pravidly vývozu. Slovensko má nyní dva měsíce na to, aby Komisi odpovědělo. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že mu zašle odůvodněné stanovisko.