OECD – Hospodářský přehled Polska 2018

Přehled je dostupný zde.

Makroekonomický výhled polské ekonomiky je pozitivní. V roce 2017 dosáhl růst HDP 4,6 % (téměř 2 p. b. nad růstem potenciálního produktu). V letošním roce je očekáváno mírné zpomalení tempa růstu HDP na 4,2 %, v roce 2019 pak na 3,7 %. Spotřeba domácností rostla v minulém roce nejrychleji od krize v roce 2008. Agregovaný reálný disponibilní důchod vzrostl o 2,2 %, především díky rostoucím mzdám a novému programu přídavků na děti. Investice po výrazném poklesu v roce 2016 znovu posilují a trend by se měl ve výhledu udržet díky převládajícím nízkým úrokovým mírám a náběhu nového finančního období fondů EU.

Polsko čelí rychlému stárnutí populace v produktivním věku. Počet obyvatel ve věku 15-64 dle stávajících demografických projekcí poklesne do roku 2060 až o 40 %. Nedávná reforma snižující věk potřebný pro odchod do důchodu (muži 65, ženy 60 let) s sebou přinese riziko chudoby obyvatel v pokročilém věku, především pak žen. OECD proto doporučuje navázat věk odchodu do důchodu na předpokládanou dobu dožití a zavést nutná opatření k zaměstnávání většího počtu seniorů a žen.

K zajištění dlouhodobého růstu životních standardů obyvatel bude zapotřebí navýšit investice do vzdělání, inovací a infrastruktury. Polsko doposud dohánělo rozvinuté země OECD prostřednictvím restrukturalizace své ekonomiky směrem k více produktivní odvětvím a nákupem zahraničních technologií. Výdaje na výzkum a vývoj soukromého sektoru ve vztahu k HDP však zůstávají hluboko pod průměrem zemí OECD.

Na trhu práce panuje příznivá situace, míra nezaměstnanosti se pohybuje na rekordně nízkých úrovních. Nedostatek pracovních sil limituje výrobu a další rozvoj firem, a to i přes stálý přiliv pracovních sil z Ukrajiny. V roce 2016 Ukrajinci představovali již 5 % polské pracovní síly a jejich příliv se nadále zrychluje. Dočasně tato migrace pomáhá vyrovnávat pokles počet obyvatel v produktivním věku. Polsko by však mělo implementovat nové integrační strategie. Je zapotřebí důkladnějšího uplatnění zejména kvalifikovanějších pracovníků a zajištění patřičných práv a vzdělání jejich rodinným příslušníkům. Velká část polské pracující populace se potýká s nedostatkem základních dovedností a odborného vzdělání. To se týká i osob na manažerských pozicích. Počet neúspěšných účastníků Průzkumu dovedností pro dospělé (OECD Survey of Adult Skills (PIAAC)) patří mezi ty nejvyšší v rámci OECD. Důrazně je tak doporučeno zvýšit investice do vzdělávání a rozvoje zaměstnanců.