Před sto lety zemřel architekt Jan Kotěra, zakladatel naší moderní architektury a tvůrce Národního domu

Jan Kotěra byl všestranným autorem. Byl nejen architektem, ale také urbanistou, teoretikem architektury, designérem, výtvarníkem, autorem výstav a zařízení interiérů. Jeho stavby najdeme nejen u nás, ale také v Rakousku a Chorvatsku.

Rodák z Brna ( *18. 12. 1871) absolvoval v roce 1890 studia na odborné škole stavitelské v Plzni.Studia na vídeňské akademii mu umožnil jeho mecenáš a podporovatel baron Jan Mladota ze Solopysk. Zde jej výrazně ovlivnil profesor Otto Wagner. Zvlášť to byla jeho teze, že účelem a hlavní funkci architektonické tvorby je v první řadě tvoření prostoru, v druhé řadě okrášlení.Získal u něj široký evropský rozhled a organizační schopnosti. Seznámil se zde také například s Josefem Maria Olbrichem, Josefem Hoffmannem, Jože Plečnikem, Josefem Urbanem a Adolfem Loosem.

Potom působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Od roku 1910 až do své smrti byl profesorem speciální školy architektury na AVU v Praze. Zde vychoval řadu vynikajících architektů. Byli jimi například Bohuslav Fuchs, František L. Gahura, Josef Gočár, Jaromír Krejcar, Pavel Janák, Kamil Roškot a Otakar Novotný. Podnikl řadu studijních cest do Itálie, Paříže, Velké Británie, Belgie a Německa.

Jan Kotěra byl všestranným autorem. Byl nejen architektem, ale také urbanistou, teoretikem architektury, designérem, výtvarníkem, autorem výstav a zařízení interiérů. Jeho stavby najdeme nejen u nás, ale také v Rakousku a Chorvatsku. Navrhoval rodinné vily, muzea, hotely, obchodní domy, hrobky, výstavní a průmyslové objekty. K těm nejvýznamnějším patří Peterkův dům na Václavském náměstí, Trmalova vila ve Strašnicích, Suchardova vila s ateliérem v Bubenči, Baťova vila ve Zlíně, Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Laichterův dům na Vinohradech, Máchova vila v Bechyni, Urbánkův obchodní dům - Mozarteum, dělnické kolonie pro železniční zaměstnance v Lounech a vršovická vodárna v Michli.

Opomenout samozřejmě nemůžeme jeho nejcennější stavbu – Národní důmv Prostějově, národní kulturní památku(projekt z roku 1905, realizace v letech 1906 - 1907). Národní dům představuje dovršení jeho první tvůrčí etapy. Představuje i jakousi syntézu, ve které propojil prvky secese, lidové architektury i moderní impulsy.

Uplatnil zde řadu poznatků moderny o nové koncepci a podobě stavitelského díla. Objekt vytvořil ze tří hmotových celků, přičemž restaurační křídlo a spolkový dům navázal k dominantní divadelní budově příčně. Byla to největší stavba tehdejší doby a zároveň i stavba multifunkční, která propojovala různé funkce: víceúčelový sál, restaurace, kavárna, salónky, byt. Zvolil proto dvoukřídlý objekt ve tvaru L s jasně oddělenými provozy.

Mimořádnou péči věnoval interiérům s bohatou dekorací a řemeslným prvkům. Všechny důležité výtvarné detaily včetně doplňků (například ozdobné mříže, štukové stropy, dlažby) vykreslil z větší části sám nebo na jejich provedení dohlížel. Významně inovoval sedací nábytek dodaný Thonetovou továrnou.„V citlivé poloze mezi racionalismem nové doby a pohádkovým světem české secese se jeho Národní dům stal jedním z nejvýraznějšíchztělesnění nejen završující se první fáze nového stylu, ale i celého národního probuzení,“ napsal historik architektury profesor Pavel Zatloukal.

Do vrcholné etapy jeho tvorby patří Památník manželů Vojáčkových (1910), který dotvořil předprostor Národního domu v ose divadelní budovy.

Jan Kotěra zemřel 17. dubna 1923 po těžké nemoci ve svých jednapadesáti letech v Praze. Je pohřben na Vinohradském hřbitově. Do naší architektury se zapsal jako vůdčí osobnost architektonické moderny, jako muž noblesní duše a světového rozhledu. Jeho díla si zachovala svou životnost až do dnešních dnů.

Text a foto: Hana Bartková, kronikářka města

Související témata