OECD - Hospodářský přehled Německa 2018

Přehled je k dispozici zde (doplňující materiály zde).

OECD hodnotí stávající kondici německého hospodářství velmi pozitivně. Oceňuje především situaci na trhu práce a výkon exportních odvětví. Hospodářský růst by v budoucích letech měl být tažen především domácí poptávkou. Přebytek na běžném účtu se mírně snižuje a měl by klesnout pod 8 % HDP. DEU by mělo lépe zhodnotit současnou příznivé situace ve veřejných financích, OECD doporučuje využít fiskální prostor ke snížení daní pro pracovníky s nízkými příjmy, zvýšení výdajů na vzdělávání a investicím do infrastruktury podporujícím nízké emise. Opatření však musí zohlednit aktuální pozici v hospodářském cyklu. Zvyšování veřejných výdajů nad rámec již odsouhlasených opatření by vzhledem k velké kladné produkční mezeře bylo silně procyklické. V potaz je nutné vzít také budoucí normalizaci měnové politiky ECB a očekávané nepříznivé dopady demografického vývoje.

Zpráva rovněž zmiňuje současné výzvy a rizika, kterým DEU ekonomika čelí. Jde především o dopady Brexitu, problematické integrace uprchlíků nebo přehřátí ekonomiky v případě další fiskální stimulace. Prioritu OECD spatřuje ve snížení dluhu vládního sektoru pod 60 % HDP, ohledně dalšího zvyšování veřejných investic za účelem snížení přebytku běžného účtu platební bilance je skeptické. Dopady případného zvýšení úrokových sazeb na bankovní sektor by si zasloužily podrobnější analýzu. V budoucnu bude rovněž nutné podrobněji monitorovat možné přehřívání ekonomiky a nepříznivý vývoj produktivity práce.

Za přebytky běžného účtu platební bilance stojí do značné míry strukturální faktory - především pak demografie, struktura ekonomiky, bilance úspor a investic a dlouhodobé přebytky běžného účtu - které nelze v krátkodobém a střednědobém období ovlivnit. Snižování přebytku běžného účtu není primárním cílem fiskální politiky. Pro diskusi je relevantní přebytek vůči EA, který činí pouhé 2,5 % HDP. Navíc řada faktorů je mimo dosah vlády – např. monetární politika, ceny energií. DEU však dle OECD může využít řadu politik, kterými může ovlivnit hospodářský růst a blahobyt obyvatel a následně vysoké přebytky snížit. Dle OECD by DEU mělo svůj fiskální prostor využít pro zvýšení růstu potenciálního produktu, tedy investovat do infrastruktury, moderních technologií, výzkumu a výboje či do zlepšení péče o děti.

Ve finančním sektoru považuje za riziko prudký růst úrokových sazeb či naopak dlouhodobě nízké úrokové sazby, které mají negativní dopad na ziskovost bank. Zátěžové testy prokázaly odolnost finančního sektoru, a to i v případě silného poklesu cen nemovitostí.