Priority a výsledky českého předsednictví V4

Druhá polovina předsednictví byla vážně poznamenána koronavirovou pandemií, takže některé z plánovaných akcí musely být odloženy či uspořádány jako video/ telekonference.

Nicméně i za této bezprecedentní situace se českému předsednictví V4 podařilo udržet visegrádskou spolupráci funkční a zaměřenou na její hlavní priority ve vztahu k EU (zejména víceletý finanční rámec EU pro l. 2021 – 2027 včetně budoucnosti kohezní a společné zemědělské politiky, energetická a klimatická politika EU s důrazem na význam jaderné energetiky, migrační a azylová politika EU či Brexit), jejímu blízkému sousedství (podpora evropské integrace zemí západního Balkánu a pro-evropského směřování zemí Východního partnerství, jak politicky, tak prostřednictvím programů Mezinárodního visegrádského fondu) a NATO (obraná spolupráce V4).

České předsednictví V4 podporovalo významnou úlohu Mezinárodního visegrádského fondu, jediné instituce V4, zaměřené na rozvoj vztahů mezi občanskými společnosti v zemích V4, ale i v EU a jejím sousedství, zejména ve vztahu k regionům západního Balkánu a Východního partnerství EU (mj. oslavy 20. výročí Mezinárodního visegrádského fondu v červnu 2020 a společné prohlášení a videoposelství ministrů V4 k této příležitosti).

Ve druhém pololetí předsednictví se většina jednání soustředila na výměnu informací a koordinaci ve věci národních a unijních opatření proti koronavirové pandemii a následně na ekonomickou a sociální obnovu po pandemii.

Hlavními inovacemi, kterých se z pohledu MZV ČR podařilo během CZ V4 PRES dosáhnout, byly:

1. etablování reflexní skupiny V4 a Německo k Východnímu partnerství a východní Evropě (se zapojením think tanků), která může sloužit jako model pro zřizování podobných konzultačních, kreativních grémií s Německem a případě dalšími partnery;
2. rozšiřování expertní ministerské spolupráce V4 do středoevropského formátu při průběžném zapojování Německa, Rakouska a Slovinska, a to jak v unijních tématech, tak v rámci krizového a post-krizového managementu (koronavirová pandemie);
3. zřízení zvláštního programu V4East Solidarity Programme v rámci Mezinárodního visegrádského fondu – ČR není proponentem navyšování prostředků pro Mezinárodní visegrádský fond, ale možnosti jejich flexibilního využívání v případě krizí a nutnosti rychlé pomoci v oblastech našeho prioritního zájmu, a to v rámci existujících úspor (suma 250.000 EUR po 6 zemí Východního sousedství určená na řešení následků koronavirové pandemie, rychlý a nebyrokratický postup při identifikaci projektů s maximálním zapojením ZÚ v místě určení).

Blíže k aktivitám CZ V4 PRES

Na úrovni hlav států české předsednictví V4 uspořádalo tradiční summit prezidentů zemí V4, v souladu s jednou z priorit CZ V4 PRES, podporou zemí západního Balkánu, obohacený o přítomnost prezidentů Srbska a Slovinska (2. a 3. října 2019 v Lánech).

Na úrovni předsedů vlád se vedle tradiční koordinace před Evropskou radou konalo rovněž několik summitů s ostatními evropskými partnery: 12. září 2019 historicky první summit předsedů vlád V4 a šesti zemí západního Balkánu v Praze, 5. listopadu 2019 setkání předsedů vlád V4 na okraji kohezního summitu v Praze, 16. ledna 2020 summit V4 a Rakouska s kancléřem Kurzem, 4. března 2020 mimořádný summit V4 o koronavirové pandemii, 19. května videokonference V4 a Německo s kancléřskou Merkelovou a 11. června 2020 závěrečný summit předsedů vlád českého předsednictví V4 v Lednici věnovaný koordinaci víceletého finančního rámce před Evropskou radou a obnově v EU po koronavirové epidemii.

Na úrovni ministrů zahraničních věcí se konalo zahajovací setkání ministrů V4 v Praze 2. prosince 2019, poté setkání V4+Benelux v předvečer jednání Rady pro zahraniční věci v Bruselu 8. prosince 2019 (společné prohlášení ministrů V4 a Beneluxu), ministerské setkání V4+WB6+Chorvatsko+Slovinsko+Rakousko+EK (za účasti ředitelů Mezinárodního visegrádského fondu a Západobalkánského fondu, na okraj bylo podepsáno memorandum o pokračování spolupráce mezi Mezinárodním visegrádským fondem a Západobalkánským fondem a společné prohlášení ministrů V4 na podporu integrace západního Balkánu do Evropské unie) 29. února 2020 v Praze, videokonference ministrů V4 a Německa (téma: priority německého předsednictví EU ve vnějších vztazích EU, společné prohlášení ministrů V4 a Německa) 13. března 2020, videokonference ministrů V4 o Východním partnerství (namísto původně plánované ministeriády V4 a Východního partnerství odložené na podzim tohoto roku, na polské předsednictví V4; vydáno společné prohlášení V4 a rovněž schválen nový program Východní solidarity V4 na pomoc řešení důsledků koronavirové pandemie v zemích Východního partnerství za pomoci Mezinárodního visegrádského fondu) 8. dubna 2020, videokonference ministrů V4+NB8 o vnitřních a vnějších prioritách EU v „postkovidovém světě“ 3. června 2020, videokonference ministrů V4 a Turecka o koronaviru, spolupráci EU a Turecka včetně migrace 19. června 2020.

Pokračovaly rovněž resortní konzultace a spolupráce (prakticky všechna ministerstva uspořádala své ministeriády a expertní setkání, někdy rozšířené o účast jiných partnerů z EU), a také parlamentní spolupráce (mj. slavnostní setkání předsedů parlamentů V4 u příležitosti 30. výročí pádu komunistických režimů v Praze 17. – 18. listopadu 2019.)