Přelomové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v oblasti spotřebitelských loterií

Úprava spotřebitelských loterií a soutěží v zákoně č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách (dále jen „zákon o loteriích“) není příliš kvalitní a přináší mnoho výkladových nejasností, které často vyústily ve spory pořadatelů spotřebitelských soutěží s finančními úřady, jako dohledovými orgány. Tuto situaci zásadně mění rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a nová právní úprava v této oblasti účinná od 1. 1. 2017.

Nejvyšší správní soud vydal dne 24. srpna 2016 pod č. j. 8 As 136/2015-51 přelomový rozsudek v oblasti spotřebitelských loterií. Z uvedeného rozsudku vyplývá, že Nejvyšší správní soud shledal rozpor mezi aktuálně platným a účinným zákonem o loteriích a právem Evropské unie (dále jen „EU“). Konkrétně se jedná o Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (dále jen „Směrnice“) která má aplikační přednost před českým zákonem o loteriích. Směrnice totiž plně harmonizuje pravidla týkající se nekalých obchodních praktik vůči spotřebitelům a Česká republika, jakožto členský stát EU, není oprávněna přijmout právní úpravu přísnější, a to ani za účelem dosažení vyšší míry ochrany spotřebitelů.

S ohledem na výše zmiňovaný přímý účinek Směrnice tak není možné, aby se vnitrostátní právní úprava spotřebitelských loterií a soutěží, vtělená do zákona o loteriích, od unijních předpisů odlišovala. Je naopak nezbytné respektovat zákaz přijetí přísnějších vnitrostátních předpisů. Tento zákaz byl však v případě zákona o loteriích porušen. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku, „skutečnost, že rozhodná právní úprava spotřebitelských loterií není obsažena v zákonu č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, který transponuje směrnici 2005/29/ES do vnitrostátního práva, ale v zákonu o loteriích, neznamená, že by byla vyloučena z dosahu směrnice. Zákonodárce nemůže obejít zákaz nepřijímat přísnější úpravu v určité oblasti stanovený evropským právem tím, že takovou přísnější úpravu vtělí do jiného zákona, než který je výslovně určen k transpozici dané směrnice“.

Dle Nejvyššího správního soudu „zákon o loteriích stanoví obecný zákaz spotřebitelských loterií, aniž by umožnil individuální posouzení konkrétních skutkových okolností podle kritérií uvedených v čl. 5 až 9 směrnice 2005/29/ES. Takové posouzení nemůže nahradit ani výjimka, podle které pod obecný zákaz nespadají spotřebitelské loterie, u nichž souhrn hodnoty nepeněžitých výher u jednoho provozovatele za jeden kalendářní rok nepřesáhne částku 200 000 Kč a hodnota jednotlivé výhry nepřesáhne částku 20 000 Kč. Všechny spotřebitelské loterie přesahující uvedené částky jsou totiž bez dalšího zakázány, aniž by byla dána možnost posoudit, zda konkrétní spotřebitelská loterie má „nekalý“ charakter ve smyslu článků 5 až 9 uvedené směrnice, a poškozuje tak zájmy spotřebitelů“.

Jak dále uvedl Nejvyšší správní soud, kdyby provozovatel provozoval loterii ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 zákona o loteriích, bylo by možné mu vytknout, že tak činil bez zákonem vyžadovaného povolení. Právní úprava provozování spotřebitelských loterií však provozovatelům neumožňuje požádat o toto povolení dodatečně a navíc bez dalšího stanovuje také obecný zákaz spotřebitelských loterií (s výjimkou, která ovšem není s to zhojit neslučitelnost se směrnicí 2005/29/ES). Dle Nejvyššího správního soudu tak za těchto okolností není možné provozovatele trestat za to, že si povolení neopatřil.

Uvedené závěry Nejvyššího správního soudu navíc podtrhuje fakt, že již také sám zákonodárce, v důvodové zprávě k novému zákonu č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, který s účinností od 1. ledna 2017 plně nahradí stávající zákon o loteriích, přiznává značnou nekompatibilitu stávajícího zákona o loteriích s unijním právem, jakož i ustálenou judikaturou Soudního dvora EU.

Úprava spotřebitelských loterií nebude upravena v novém zákoně a hazardních hrách. Spotřebitelské soutěže budou nově posuzovány pouze z pohledu nekalých obchodních praktik popsaných v zákoně na ochranu spotřebitele. Pokud podmínkou k účasti ve spotřebitelské loterii či soutěži nebude sázka, což není nákup zboží, nebo nebude vykazovat znaky nekalých obchodních praktik, bude bez dalšího dovolena.

Nová právní úprava je žádoucí, jelikož odstraní dosavadní výkladové nejasnosti stávajícího zákona o loteriích a umožní naplno rozvinout některé marketingové aktivity a herní koncepty, které jsou doposud zakázány či významně omezeny.

Související témata