Toulouse jako motor evropského New Space

Srdcem francouzského kosmického průmyslu je město Toulouse v regionu Occitanie, které je považováno za evropské hlavní město kosmických technologií a jeden z nejvýznamnějších kosmických klastrů na světě. Region soustřeďuje více než 40 % zaměstnanců francouzského kosmického sektoru a přibližně třetinu všech evropských pracovních míst v oboru. Působí zde kolem 15 000 odborníků ve stovkách podniků, výzkumných organizacích a institucích. Sídlí zde největší technické centrum francouzské národní kosmické agentury CNES, centrum excelence NATO pro kosmické aktivity, společnosti Airbus Defence & Space, Thales Alenia Space i rozsáhlý ekosystém start-upů. Jeho strategický význam podtrhlo otevření velitelství kosmických sil (Commandement de l’Espace) prezidentem Emmanuelem Macronem v roce 2025. Centrum, kde má působit téměř 500 vojáků a specialistů, zajišťuje monitorování hrozeb na oběžné dráze a ochranu francouzských kosmických kapacit.

Právě v Toulouse je nejlépe patrný nástup tzv. New Space, nového konceptu inovačního ekosystému založeného na rychlejším vývoji, nižších nákladech, miniaturizaci technologií a větším zapojení soukromého kapitálu. New Space zde již netvoří pouze výrobci družic, ale celý ekosystém firem zaměřených na pozorování Země, satelitní konektivitu, satelitní data, telekomunikace, orbitní služby či technologie pro sledování situace ve vesmíru (Space Situational Awareness). Významnou roli při jeho vytváření sehrála státní podpora prostřednictvím programu France 2030, CNES a dalších investičních nástrojů.

Proměnu odvětví ilustruje i přesun odborníků z velkých průmyslových skupin do nových technologických firem. Organizace Alliance New Space zde dnes sdružuje 66 podniků s přibližně 3 100 zaměstnanci a představuje důležitý hlas nové generace francouzského kosmického průmyslu.

Úspěch francouzského New Space v Toulouse začal se společností Kinéis v roce 2018. V roce 2025 uvedla do provozu konstelaci 25 nanosatelitů o hmotnosti pouhých 30 kilogramů určenou pro internet věcí a identifikaci lodí. Na projektu se podílela také společnost Hemeria, která díky transferu know-how z CNES vyrostla v prvního francouzského výrobce nanosatelitů. Dnes navíc vyvíjí mimo jiné dva družicové hlídací satelity pro francouzské velitelství kosmických sil.

Dalším příkladem je francouzsko-americká společnost Loft Orbital, která zaměstnává polovinu ze svých 300 zaměstnanců v Toulouse a podílí se na projektu konstelace 50 družic pro pozorování Země. Projekt je financován Spojenými arabskými emiráty částkou 1 miliardy eur. Družice budou využívat modely umělé inteligence společnosti Mistral AI, což potvrzuje stále silnější propojení kosmického průmyslu s AI.

Proměňuje se také způsob využívání kosmických technologií. Satelitní systémy se stále více využívají při rozhodování veřejných institucí i firem. Podle společnosti Novaspace se využívání satelitních kapacit v posledních letech zdvojnásobilo až ztrojnásobilo. Družicová data dnes pomáhají při monitorování kritické infrastruktury, zvládání krizových situací, předvídání přírodních katastrof nebo zajišťování komunikace při výpadcích sítí.
Toulouse se zároveň stává i významnou výrobní základnou evropského New Space. Společnost U-Space zde v roce 2024 otevřela továrnu na mikrosatelity a firma Infinity, která zaměstnává přibližně 60 lidí, připravuje konstelaci 36 družic o hmotnosti 250 kilogramů pro poskytování vesmírné 5G konektivity.

Vedle těchto firem zde působí také specializovaní dodavatelé technologií a vybavení, jako jsou Anywaves (antény), Comat (mechanismy), Mecano ID, Syntony nebo Erems, a řada firem zaměřených na aplikace a služby s vysokou přidanou hodnotou. Nejvíce společností se soustředí na pozorování Země (CLS, BWI, Magellium Artal, Loft Orbital), následované oblastmi konektivity a internetu věcí (Kinéis, Infinity), orbitní služby (Infinite Orbits, Exotrail) a sledování kosmického prostoru (Look Up, Aldoria). Tento dynamický ekosystém navíc přilákal i zahraniční hráče, například bulharskou společnost EnduroSat a španělskou Pangea Aerospace.

Význam těchto aplikací potvrdil i první ročník mezinárodního fóra Space Summit for a Resilient Future, který se v Toulouse konal 27. a 28. října 2026 a hostil 400 odborníků z 20 zemí a zástupce 200 organizací. Hlavním tématem byla role kosmických technologií při posilování odolnosti vůči klimatickým, bezpečnostním a geopolitickým krizím a podpora průmyslové suverenity Evropy. Region Occitanie při této příležitosti oznámil investice ve výši 30 milionů eur do roku 2030 na podporu projektů zaměřených na pozorování země, ochranu životního prostředí, hospodaření s vodou či prevenci povodní a lesních požárů. Od roku 2016 již region do kosmického sektoru investoval více než 50 milionů eur.

Jednou z klíčových výzev francouzského i evropského kosmického sektoru je dnes posílení strategické autonomie v oblasti kosmických startů a obrany. Po ukončení provozu rakety Ariane 5 a spolupráce s ruskými nosiči Sojuz se nezávislý přístup do vesmíru stal pro Evropu prioritou. Odpovědí má být nová raketa Ariane 6, zatímco souběžně probíhá hledání cest, jak obstát v konkurenci společnosti SpaceX.

Tento důraz na suverenitu se promítá i do oblasti obrany. Francie proto systematicky rozvíjí své vojenské kosmické kapacity, mimo jiné prostřednictvím satelitů CSO (Composante Spatiale Optique) vyvinutých společnostmi Airbus Defence & Space a Thales Alenia Space ve spolupráci s CNES. Ty poskytují ozbrojeným silám snímky země ve velmi vysokém rozlišení a patří k pilířům francouzských obranných schopností.

Neméně významnou oblastí zůstává pozorování země a využití satelitních dat pro civilní účely. Francouzské technologie nacházejí uplatnění při monitorování klimatických změn, vodních zdrojů, zemědělství i přírodních katastrof a jejich význam pro veřejnou správu i soukromý sektor nadále roste.
Současně si Francie zachovává silné ambice v oblasti průzkumu hlubokého vesmíru a prostřednictvím CNES, ArianeGroup a dalších partnerů se podílí na programech Artemis, ExoMars a MMX, které potvrzují její postavení mezi předními světovými aktéry.

Po letech rychlého růstu tak sektor vstupuje do fáze konsolidace, v níž bude rozhodovat schopnost komercializovat technologie, získávat zákazníky a uspět na globálních trzích. Právě tento přechod je známkou dozrávání celého odvětví a předpokladem jeho dlouhodobě udržitelného rozvoje.

Pro české firmy představuje francouzský kosmický sektor zajímavé příležitosti napříč celým hodnotovým řetězcem. Česká republika dnes disponuje více než 150 společnostmi, start-upy a výzkumnými institucemi působícími ve vesmírných aktivitách a patří mezi země schopné podílet se i na vývoji a konstrukci celých družic. České subjekty mají silné kompetence zejména v oblasti pozorování země, satelitní navigace a komunikace, kosmické fyziky, laserových technologií, systémů pro sledování situace ve vesmíru , pohonných systémů, pokročilých materiálů či zpracování dat. Již dnes se české firmy zapojují do dodavatelských řetězců společností CNES, Airbus Defence & Space či Thales Alenia Space, ale také v rychle rostoucích oblastech využívajících umělou inteligenci pro analýzu satelitních dat, environmentální monitoring, ochranu kritické infrastruktury nebo obranné kosmické aplikace. Významnou konkurenční výhodou českých firem je navíc jejich zapojení do programů ESA, jejímž členem je Česká republika od roku 2008, a také přítomnost Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) v Praze, která posiluje postavení Česka jako jednoho z klíčových evropských center kosmických aktivit.