Zástupci evropských států projednali v Lucemburku reformu síťových poplatků

Rada otevřela politickou diskusi k návrhu nařízení o síťových poplatcích, jehož cílem je modernizace tarifních struktur a podpora flexibility. Česká republika podpořila cíl efektivnějšího využívání sítí a nákladově orientovaných tarifů, zdůraznila však nutnost zachování technologické neutrality a rozhodovací autonomie národních regulačních orgánů. ČR společně s drtivou většinou členských států odmítla navrhované daňové ustanovení v článku 18c, které usiluje o zvýhodnění elektřiny oproti zemnímu plynu. „Pro Českou republiku je nepřípustné, aby se prostřednictvím sektorové legislativy k síťovým poplatkům zasahovalo do národních daňových kompetencí, které vyžadují jednomyslnost rozhodování členských států. Požadujeme úplné vypuštění tohoto článku z nařízení,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Sechter.

V bloku věnovaném energetické bezpečnosti ministři vyhodnotili stav naplněnosti plynových zásobníků i důsledky eskalace konfliktu na Blízkém východě na globální komoditní trhy. Česká republika zdůraznila, že klíčem k odolnosti zůstává diverzifikace dodávek, plné využití stávající infrastruktury a jednoduchý regulační rámec bez zvyšování nákladů pro konečné spotřebitele, jaké hrozí v případě metanového nařízení, u kterého ČR iniciovala odložení povinnosti pro dovozce plynu a nadále podporuje dojednání víceletého odkladu s Evropským parlamentem.

Důležitá rozprava se týkala budoucí struktury unijních cílů po roce 2030. Česká republika potvrdila svou dlouhodobou pozici, kdy preferuje jediný zastřešující cíl namísto roztříštěných a svazujících sektorových podcílů. V otázkách elektrifikace a rozvoje sítí ČR prosazuje nákladově efektivní přístup a maximální využití stávající infrastruktury. „Elektrifikace je sama o sobě příspěvek k dekarbonizaci, nicméně přidávat další cíl do již tak složité struktury cílů pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost je kontraproduktivní. Cíl bude velmi složité povinně plnit a jde proti aktuální snaze členských států a Evropské komise zjednodušovat legislativu,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Sechter.

V rámci pracovního oběda zaměřeného na mobilizaci soukromého kapitálu a roli Národních energeticko-klimatických plánů (NECP) ČR upozornila, že plány mají plnit roli strategických dokumentů, nikoli rigidních investičních plánů. Pro investice je důležitá zejména stabilita a jednoduchost regulatorního prostředí a provázanosti s evropskými finančními nástroji.

Česká republika se formálně připojila ke dvěma iniciativám členských států. Prvním je polská výzva na vypracování dlouhodobé evropské strategie pro zachování konkurenceschopných a geograficky diverzifikovaných rafinérských kapacit. Ve druhém dokumentu ČR podpořila výzvu Francie k rychlému přijetí evropských pravidel, která umožní výjimku pro používání fluorovaných plynů (F-plynů) ve vysokonapěťových spínačích. Cílem je zachovat konkurenci mezi výrobci těchto zařízení a zabránit vzniku dodavatelských monopolů. Delegace rovněž vzaly na vědomí bulharský non-paper k dopadům ETS2 a metanového nařízení, belgickou iniciativu k rozvoji přepravní infrastruktury a úložišť CO₂ a výroční zprávu Evropské komise k implementaci legislativy.

Na okraj jednání Rady se uskutečnilo také zasedání Jaderné aliance, kde ČR prosazovala zrovnoprávnění jaderné energie s obnovitelnými zdroji v případě plnění cílů dekarbonizace po roce 2030.