Zpráva NRR o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2025

Vývoj českých veřejných financí v roce 2025 nelze hodnotit příliš pozitivně. Oproti roku 2024 totiž došlo k mírnému zhoršení jejich celkové bilance z −2 % HDP na −2,1 % HDP. Ještě výraznější propad však nastal u ukazatele jejich střednědobé nerovnováhy, tedy strukturálního salda. Strukturální schodek veřejných financí se mezi lety 2024 a 2025 prohloubil přibližně o 0,4 p. b., a to při současném mírném poklesu cyklické složky schodku a víceméně konstantním objemu jednorázových a přechodných operací.

Zhoršení strukturální i celkové bilance veřejných financí lze do jisté míry přičíst postupnému vyčerpání opatření efektů konsolidačního balíčku, který vláda pod vedením Petra Fialy prosadila v roce 2023 s účinností od roku 2024. Národní rozpočtová rada (NRR nebo Rada) proto opakovaně apelovala, že další konsolidační úsilí bude muset přijít nejpozději v roce 2026, aby bylo možné dodržet stanovené mantinely pro strukturální saldo v letech 2027, 2028 a dále stanovené zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozděj-ších předpisů (Zákon).

V této souvislosti je třeba zmínit, že již v průběhu roku 2025 byla připravována novelizace národních fiskálních pravidel, konkrétně již zmiňovaného Zákona, a to kvůli novým fiskálním pravidlům Evropské unie, jež byla schválena na jaře roku 2024. Původně mělo jít pouze o transpozici evropské legislativy do legislativy české. Proces novelizace byl však přerušen volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PSP ČR) v říjnu 2025, a tak musel začít prakticky znovu po ustavení dolní komory českého parlamentu v novém složení.
Nově zformovaná vládní většina se ovšem rozhodla jít v tomto ohledu nad rámec pouhé implementace unijního práva a jak do zákona č. 23/2017 Sb., tak do zákona č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech,2 došlo k razant-nějším zásahům. Všechny směřovaly k výraznému rozvolnění národních fiskálních pravidel a to tak, že po konečném schválení novel příslušných zákonů (v srpnu 2026) jsou národní fiskální pravidla benevolentnější než ta evropská. Přitom do srpna 2026 tomu bylo přesně naopak.

Prakticky to znamená, že z národních fiskálních pravidel zmizela jasně daná trajektorie návratu ke střednědobé udržitelnosti veřejných financí definovaná jako strukturální deficit ve výši maximálně 1 % HDP, přibyla nová úniková doložka z výdajových rámců na infrastrukturní projekty, byla prodloužena stávající úniková doložka z výdajových rámců na obranné výdaje a vláda získala možnost navýšit rozpočtové výdaje daného roku až o 10 procent bez souhlasu PSP ČR, navíc za velmi vágně definovaných okolností.

Podle NRR tímto krokem došlo k dramatické změně paradigmatu, podle kterého politická reprezentace přistupuje k veřejným financím a fiskální politice. Dochází k normalizaci takového vidění světa, ve kterém se fiskální pravidla přizpůsobují rozpočtovému procesu a nikoli rozpočtový proces fiskálním pravidlům. A to za situace, kdy Česká republika nečelí žádné ekonomické, zdravotnické nebo jiné krizi, nýbrž v situaci, kdy její hospodářství vykazuje solidní růst, setrvale nízkou nezaměstnanost a faktickou cenovou stabilitu.

Existence relativně striktních a stabilních fiskálních pravidel je přitom důležitá zejména kvůli silné tendenci před-stavitelů politické sféry (bez ohledu na to, kdo právě vládne) k trvale deficitnímu hospodaření, jež následně narušuje střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Právě transparentnost a stabilita fiskálních pravidel patří mezi klíčové podmínky jejich fungování. Ne vždy však byly tyto podmínky splněny. Již v roce 2020 došlo ke dvěma novelizacím fiskálních pravidel, čímž došlo k otevření prostoru pro značný nárůst strukturálního deficitu. To se následně projevilo na růstu dluhového zatížení, které již od roku 2019 setrvale (a v některých letech i rychle) roste. Novela Zákona v roce 2023, provedená v rámci tzv „konsolidačního balíčku“, šla sice opačným směrem a slibovala postupnou fiskální konsolidaci, jak ale vývoj po-sledních měsíců ukázal, šlo nakonec jen o dočasnou epizodu, po níž následoval již zmíněný obrat.

Správné fungování fiskálních pravidel vyžaduje také jejich pravidelné vyhodnocování založené na relevantních datech. To je obsahem této Zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti (Zpráva o plnění pravidel), jejíž vypracování je jedním ze základních úkolů NRR daných Zákonem. Bezpodmínečné dodržování jasně stanovených a stabilních fiskálních pravidel by mělo významně napomoci k nastolení střednědobé a dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí.

Informace prezentované v této Zprávě o plnění pravidel potvrzují, že Česká republika v roce 2025 dodržovala fiskální pravidla.4 Přesto nelze české veřejné finance považovat za zcela uzdravené, zejména v kontextu rozvolnění fiskálních pravidel s účinností od 29. srpna 2026, návrhu státního rozpočtu na rok 2027 a v neposlední řadě nově vyjednaném Fiskálně-strukturálním plánu ČR na léta 2027 až 2030. Ten sice předpokládá konsolidaci veřejných financí ke konci uvedeného časového horizontu, ovšem její projektovaná razance a načasování (do vo-lebního roku 2029) nebudí přílišnou důvěru v to, že by ke skutečné konsolidaci veřejných financí v nejbližších letech došlo.

Právě monitorování konstrukce fiskálních pravidel a posuzování jejich kredibility v kontextu avizované fiskální politiky je rovněž jeden z úkolů Národní rozpočtové rady. NRR se nemůže uchýlit jen ke konstatování, zda se fiskální pravidla dodržují, či nikoli. Rada musí rovněž zdůrazňovat, že – mají-li fiskální pravidla plnit svůj účel (tj. zajišťovat střednědobou a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí) – musí být smysluplná a rovněž trvale závazná pro politickou reprezentaci, i kdyby jejich dodržování bylo pro volené zástupce lidu bolestivé a přinášelo značné politické náklady.

• Podkladová data pro Zprávu o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti 2025

  XLSX, 304 Kb

  Stáhnout

• Zpráva NRR o plnění pravidel
rozpočtové odpovědnosti za rok 2025

  PDF, 612 Kb

  Stáhnout

Související témata