Mezinárodní ústav pro sjednocování soukromého práva (UNIDROIT) je významnou mezinárodní organizací na poli harmonizace mezinárodního práva soukromého.
UNIDROIT
Cíle
Mezinárodní ústav pro sjednocování soukromého práva (UNIDROIT) je nezávislou mezivládní organizací se sídlem ve Villa Aldobrandini v Římě. Jeho hlavním cílem je přispět k harmonizaci mezinárodního soukromého práva, zejména práva obchodního a jeho prostřednictvím k rozvoji mezinárodního obchodu. UNIDROIT tak sleduje potřeby a metody pro modernizaci a harmonizaci soukromého práva jak států, tak i skupin států. Nezávislé postavení UNIDROIT mu umožňuje vytvořit fórum, na kterém jsou otázky řešeny více z věcného či technického hlediska než z hlediska politického.
Založení
UNIDROIT vznikl v roce 1926 jako pomocný orgán Ligy národů. Po ukončení činnosti Ligy národů byl úřad znovu založen v roce 1940 na základě mnohostranné smlouvy Statut UNIDROIT.
Členství
Členství v UNIDROIT je založeno na přistoupení ke Statutu UNIDROIT. Současní členové UNIDROIT se nacházejí na pěti kontinentech a reprezentují různé právní, ekonomické a politické systémy, stejně jako i kulturní zvyklosti. UNIDROIT má 65 členských států. Česká republika je členem od r. 1993.
Činnost
Výstupy připravované UNIDROIT jsou pro svou vysokou odbornou úroveň respektovány a užívány v mezinárodní smluvní praxi mezi obchodníky, stejně jako některé mezinárodní smlouvy a vzorové zákony vytvořené na půdě organizace slouží jako inspirativní zdroje pro státy při vytváření jejich národní legislativy. Činnost UNIDROIT významně přispívá k formování i výkladu pravidel a zvyklostí mezinárodního obchodu, a tím napomáhá zvyšovat míru právní jistoty a předvídatelnosti v této oblasti i pro obchodníky z České republiky.
Organizace vydává s pomocí nakladatelství Oxford University Press odborný čtvrtletní časopis Uniform Law Review, který se zaměřuje na otázky mezinárodního soukromého obchodního práva s důrazem na aktuální oblasti práce UNIDROIT. Česká republika jako členská země pravidelně časopis dostává, stejně jako další výstupy organizace. Jako depozitářská knihovna pro tyto dokumenty byla od r. 2016 určena Knihovna Právnické fakulty University Karlovy, kde jsou nová čísla Uniform Law Review a získané dokumenty přístupné všem zájemcům z řad odborné veřejnosti.
Na půdě UNIDROIT probíhají v současnosti práce zejména v těchto oblastech:
1. Digital assets a soukromé právo
Tento projekt byl zařazen do pracovního programu pro období 2020 – 2022 mimo jiné na základě dvou návrhů České republiky, aby se UNIDROIT zabývala úpravou moderních technologií, včetně umělé inteligence, elektronické pozůstalosti a využití technologie block chain. V návaznosti na uvedené návrhy byla zřízena pracovní skupina, jež v roce 2023 vypracovala právní příručku k digital assets a soukromému právu (DAPL Principy), která upravuje především otázky týkající se právní povahy, převodu a používání digital assets. Zahrnuty jsou různé druhy aktiv a technologií i s ohledem na odlišné právní systémy.
Od posledního zasedání pokračuje UNIDROIT v propagaci a implementaci DAPL Principů. Legislativní řešení inspirovaná DAPL Principy byla přijata nebo připravena například ve Spojených státech, Itálii, Dubaji či Skotsku, kde byl v březnu 2026 přijat zákon o digitálních aktivech. Sekretariát dále pokračoval v zapojování zainteresovaných stran a v zvyšování povědomí o DAPL principech na příslušných odborných, akademických a institucionálních fórech.
2. Protokol k Úmluvě o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení týkající se zemědělských, stavebních a důlních zařízení (MAC Protokol)
Na diplomatické konferenci v roce 2019 došlo k přijetí Protokolu k Úmluvě o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení týkající se zemědělských, stavebních a důlních zařízení. Obchodní aktivita s těmito zařízení hraje významnou roli, a to zvláště s ohledem na rozvojové země.
Možné přínosy protokolu jsou dvojí. Zaprvé, umožní podnikům v zemědělském, těžebním a stavebním sektoru přístup k vybavení, jaké by jinak nezískaly.
Zadruhé, výrobci takového vybavení rozšíří svoje exportní možnosti na trhy, které by jinak pro ně zůstaly nepřístupné.
Na základě usnesení diplomatické konference byla zřízena Přípravná komise jako dočasný dozorový orgán, dokud se protokol nestane účinným, k čemuž dojde jeho ratifikací alespoň v pěti státech , založením mezinárodního rejstříku a zvolením dohledového orgánu. Tento proces stále není dokončen, přičemž doposud protokol ratifikoval jeden stát (Paraguay) a podepsaly čtyři státy (USA, Nigérie, Gambie, Kongo) a jedna mezinárodní organizace (EU).
3. Železniční přípravná komise
Přípravná komise byla zřízena usnesením Lucemburské diplomatické konference v únoru 2007 za účelem zřízení mezinárodního rejstříku podle Lucemburského železničního protokolu. Rejstřík byl založen v r. 2014 a na následném sedmém zasedání přípravné komise byl přijat návrh základního nařízení o mezinárodním rejstříku železničních kolejových vozidel. V rámci komise nyní funguje akční skupina zaměřená na propagaci železničního protokolu tak, aby k němu přistoupilo co nejvíce zemí.
K březnu 2026 byl ratifikován šesti státy (Gabon, Lucembursko, Paraguay, Jihoafrická republika a Švédsko) a schválen jednou regionální organizací (EU). Protokol dále podepsalo šest států (Francie, Německo, Itálie, Mosambik, Švýcarsko a Spojené království).
4. Kosmická přípravná komise
Na základě usnesení diplomatické konference k přijetí návrhu Protokolu k Úmluvě o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení k vesmírným statkům (tzv. Kosmický protokol) byl otevřen k podpisu dne 9. března 2012 v Berlíně, přičemž k březnu 2026 má jeden smluvní (Paraguay) a čtyři signatářské státy (Burkina Faso, Německo, Saúdská Arábie a Zimbabwe).
Cílem Kosmického protokolu je vytvořit jednotný mezinárodní právní rámec pro financování, leasing a zajištění práv k vesmírným statkům, zejména družicím, transpondérům a dalším kosmickým zařízením. Protokol má usnadnit přístup provozovatelů kosmických technologií k financování tím, že věřitelům poskytne vyšší právní jistotu při přeshraničních transakcích.
Protokol dosud nevstoupil v platnost, avšak UNIDROIT aktivně podporuje jeho propagaci.
5. Nadnárodní civilní řízení
V roce 2004 byl v rámci společného projektu UNIDROIT a Amerického právního institutu (ALI) vypracován a přijat dokument Principy ALI / UNIDROIT pro nadnárodní civilní řízení, jejichž přílohou je také soubor pravidel pro nadnárodní civilní řízení. Jejich cílem je usilovat o sjednocení rozdílů mezi různými vnitrostátními předpisy, které upravují občanskoprávní soudní řízení. UNIDROIT se rozhodlo k této problematice vrátit a zaměřit se na zpracování pravidel se zaměřením na jejich regionální implementaci s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých právních systémů. Za tímto účelem byl zahájen nový projekt ve spolupráci s Evropským právním institutem (ELI), který se věnuje vývoji evropských pravidel civilního řízení. Tato Evropská vzorová pravidla civilního řízení ELI-UNIDROIT byla přijata Řídící radou v r. 2020. V současné době plánuje UNIDROIT realizovat i další projekty v této oblasti, např. pravidla pro civilní řízení v Latinské Americe.
6. Vzorový zákon o skladištních listech
Vzorový zákon o skladištních listech (MLWR), vytvořený ve spolupráci mezi UNCITRAL a UNIDROIT, je navržen k modernizaci legislativy týkající se skladištních listů, podporující vydávání a převod skladištních listů. V roce 2024 byl podpořen Valným shromážděním OSN, které doporučilo všem státům, aby jej vzaly v potaz při novelizaci relevantní legislativy. MLWR byl oficiálně spuštěn dne 23. května 2025 během doprovodné akce k 105. zasedání ŘR, kterou společně uspořádaly organizace UNCITRAL a UNIDROIT.
V současnosti je cílem UNIDROIT zvýšit viditelnost MLWR, podporovat jeho přijetí a etablovat jej jako referenční standard osvědčených postupů v oblasti právní úpravy skladištních listů.
7. Vzorový zákon o faktoringu
Tento bod byl do programu UNIDROIT zařazen na základě návrhu Světové banky s odůvodněním, že stávající nástroje se převážně zaměřují na mezinárodní nebo přeshraniční transakce a neposkytují dostatečná vodítka k vytvoření funkčních vnitrostátních faktoringových rámců.
Vzorový zákon o faktoringu byl přijat v květnu 2023 a představuje komplexní a samostatný právní rámec určený zejména státům, které dosud nemají moderní právní úpravu financování pohledávek a zajištěných transakcí. Jeho cílem je usnadnit faktoringové operace, postoupení pohledávek, obchodní financování a zlepšit přístup podniků k úvěrům.
V současné době pracuje UNIDROIT na překladu vzorového zákona do dalších světových jazyků. Během června 2026 by měl být zveřejněn i průvodce k jeho implementaci.
8. Osvědčené postupy při vymáhání dluhů
Na návrh Světové banky byl projekt zahrnut do programu UNIDROIT již v období 2020-2022 a jeho cílem je vytyčit nejvhodnější postupy k účinnému vymáhání práva a čelit tak průtahům, zvyšování složitosti práva, zvýšeným nákladům a nedostatku transparentnosti, a to v souladu s šetřením a garancí práv všech zúčastněných stran.
Na 107. zasedání ŘR (květen 2026) byl návrh nástroje rozděleného strukturně do 3 částí (I. vymáhání práva veřejnou mocí, II, vymáhání zajišťovacích práv, III. vymáhání na digitálních aktivech) schválen. Jeho výsledná podoba má formu souboru doporučení a není právně závazná. Jejím cílem je poskytnout státům vodítko pro modernizaci vnitrostátní úpravy vymáhání a přispět k vytváření společných standardů v této oblasti.
9. Právní příručka smlouvami o investicích do zemědělské půdy
Dalším bodem spadajícím do pracovního programu UNIDROIT byly pokyny, jež by upravovaly problematiku investičních smluv ve vztahu k zemědělské půdě. V rámci prací na tomto projektu probíhaly kromě diskuzí v pracovní skupině také workshopy a konzultace s různými subjekty, na základě kterých byl text finalizován. Řídící rada UNIDROIT přijala Právní příručku smlouvami o investicích do zemědělské půdy v září r. 2020.
10. Insolvence bank
Projekt Legislativního průvodce k insolvenci bank si vytyčil za cíl vyvinout mezinárodní návod, jak efektivně řešit úpadek malých a středních bank. Projekt byl zařazen do Pracovního programu 2020–2022 v prosinci 2019. Na projektu pracovala Pracovní skupina složená z deseti členů a více než třiceti pozorovatelů, včetně MMF, Světové banky a centrálních bank, orgánů bankovního dohledu, orgánů pro řešení krizí a pojistitelů vkladů z celého světa.
Legislativní průvodce byl v UNIDROIT schválen v roce 2025 a následně oficiálně publikován v anglickém jazyce. V návaznosti na jeho vydání probíhá jeho propagace a postupné zpřístupňování v dalších jazykových verzích.
11. Smluvní zajišťovací právo
Cílem projektu, který byl v UNIDROIT představen v roce 2017 je formulovat „přepracování“ stávajícího globálního zajišťovacího práva. Na tomto základě započala práce na principech, které by se týkali všech fází zajišťovacích smluv, od jejich sjednávání až po řešení případných sporů, přičemž vycházejí z obecných Principů UNIDROIT pro mezinárodní obchodní smlouvy (UPICC), jako vzorových pravidel smluvního práva.
V roce 2019 došlo k vydání první části Principů smluvního zajišťovacího práva (PRICL). Práce na druhé části PRICL byly dokončeny v průběhu roku 2025, kdy byly následně publikovány v tištěné verzi i online podobě. V současné době probíhá jejich intenzivní propagace.
Nástroje
UNIDROIT jako nástroje pro svou práci využívá především příručky, vzorová ustanovení zákonů, obecné principy a mezinárodní úmluvy. Platí, že vzorové právní normy se mohou stát součástí právního řádu jednotlivých států. Aniž by stát konkrétní úmluvu přijal, může text unifikovaných norem dobrovolně převzít a přenést ve formě svého vlastního právního předpisu.
K těm nejdůležitějším patří Úmluva agentury o mezinárodní koupi zboží (1983). V rámci kapitálového trhu byla přijata Úmluva UNIDROIT o hmotněprávních pravidlech o zprostředkování cenných papírů (Ženevská úmluva, 2009) a Principy UNIDROIT používání závěrečného vypořádání (2013). Pro potřeby smluvního farmaření vyšla v roce 2015 Právní příručka smluvního farmaření. U ochrany kulturního dědictví existují dva dokumenty – Úmluva UNIDROIT o kradených nebo nelegálně vyvezených kulturních statcích (1995) a Modelová ustanovení o vlastnictví státu k neobjeveným kulturním statkům (2011), vypracovány ve spolupráci s UNESCO. Dalším nástrojem je Úmluva UNIDROIT o mezinárodním faktoringu (1988). V oblasti ujednání o udělování licencí a franšíz jde o vzorový zákon, který je možné použít při legislativní činnosti zákonodárců v oblasti franchisingu (Model franchise disclosure law, 2002) a již druhé vydání Příručky pro mezinárodní franšízové dohody obsahující vzor pro master franchisingovou smlouvu (UNIDROIT Guide to International Master Franchise Arrangements). Pro oblast mezinárodního prodeje má UNIDROIT několik nástrojů - Úmluvu týkající se jednotné právní úpravy o mezinárodní koupi zboží (1964), Úmluvu týkající se jednotné normy o tvorbě smluv o mezinárodní koupi zboží (1964) a Principy UNIDROIT pro mezinárodní obchodní smlouvy (aktualizované r. 2016). Dalším ze seznamu nástrojů je Úmluva UNIDROIT o mezinárodním finančním leasingu (1998) a vzorový leasingový zákon přijatý v roce 2008. Úmluva o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení (také Kapská úmluva, 2001) a k ní později připojené Letecký protokol (2001), Železniční protokol (také Lucemburský protokol, 2007), Kosmický protokol (2012) a MAC Protokol (2020) představují hlavní zajišťovací nástroje. V rámci dědického práva byla přijata Washingtonská úmluva o jednotném právu formy mezinárodní závěti (1973). Snahy o unifikaci procesního soukromého práva byly kodifikovány v Principech ALI / UNIDROIT pro nadnárodní občanské řízení (2006) a Evropská vzorová pravidla civilního řízení ELI-UNIDROIT (2020). UNIDROIT bylo v minulosti aktivní také v oblasti dopravy, přičemž výsledkem jsou Mezinárodní úmluva o cestovních smlouvách (1970) a Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (1956).
Struktura
UNIDROIT má trojstupňovou strukturu tvořenou Sekretariátem, Řídicí radou a Valným shromážděním.
Sekretariát je výkonným orgánem UNIDROIT odpovědným za provádění jeho pracovního programu. Sekretariát je řízen generálním tajemníkem, který je jmenován Řídící radou na návrh předsedy organizace.
Řídicí rada je dozorčím expertním orgánem celé organizace. Tvořena je 25 volenými členy na 5 let, kterými jsou zpravidla prominentní soudci, praktici, akademici a úředníci, a předsedou organizace, kterým je prof. Enzo Moavero-Milanesi. V r. 2013 byla do Řídicí rady zvolena poprvé v historii organizace kandidátka ČR profesorka Právnické fakulty Univerzity Karlovy Monika Pauknerová. Následně byla znovuzvolena v roce 2018 a 2023. Profesorka Pauknerová patří mezi přední české odborníky na obchodní právo a mezinárodní právo soukromé a je tak jedním z několika významných zástupců české právnické obce v mezinárodních institucích působících v oblasti mezinárodního práva.
Valné shromáždění je nejvyšším a hlavním rozhodovacím orgánem UNIDROIT vydávajícím konečná rozhodnutí. Každý rok rozhoduje o rozpočtu, každé tři roky schvaluje pracovní program organizace a každých 5 let vybírá členy Řídicí rady. Valné shromáždění je tvořeno po jednom představiteli z každého členského státu. Předsednictví se střídá na základě rotace každý rok.
Zasedání valného shromáždění v r. 2019
Dne 11. prosince 2025 schválilo během svého 85. zasedání Valné shromáždění UNIDROIT rozpočet organizace na rok 2026, projednalo průběh dosavadních projektů a potvrdilo význam implementace a propagace stávajících nástrojů UNIDROIT. Hlavním výstupem zasedání bylo přijetí Pracovního programu UNIDROIT pro období 2026–2028.
V oblasti legislativních aktivit se program zaměřuje zejména na implementaci protokolů Kapské úmluvy nebo na přípravu vzorových zákonů, např. vzorového zákona o skladištních listech nebo vzorového zákona o faktoringu. Další prioritní oblasti představují principy mezinárodních obchodních smluv, soukromé právo týkající se zemědělského rozvoje, nadnárodní civilní řízení, ochrana kulturních statků nebo udržitelný rozvoj.
V rámci pracovního programu 2026–2028 bylo představeno i zahájení několika nových projektů. Mezi ně patří projekt vývoje náležité péče v oblasti udržitelnosti v globálních dodavatelských řetězcích, tvorby legislativního průvodce k financování zemědělství, legislativního průvodce insolvencí pojišťoven a harmonizací národních režimů, příprava vzorového zákona v oblasti crowfundingu, regulaci digitálních rizik, vytvoření mezinárodních principů pro stavební a inženýrské smlouvy, a zahájení aktivit v oblasti regulace patentů SEP.
Vedle legislativních projektů program zdůrazňuje také implementaci a propagaci stávajících nástrojů UNIDROIT a pokračování nelegislativních aktivit v rámci UNIDROIT Academy, zejména v oblasti výzkumu, odborných publikací, vzdělávání, stipendií a spolupráce s akademickými institucemi.
Financování
UNIDROIT je financován ročními příspěvky poskytovanými členskými státy, určenými Valným shromážděním, stejně tak jako příspěvkem od italské vlády. Mimo rozpočet jsou rovněž možné adresné příspěvky sponzorů.
Jazyky
Oficiálními jazyky UNIDROIT jsou angličtina, francouzština, němčina, italština a španělština. Pracovními jazyky jsou angličtina a francouzština.
Další informace týkající se UNIDROIT lze získat na:
UNIDROIT — 28 Via Panisperna — 00184 Rome (Italy)
Tel. +39 06 696211 — Fax +39 06 699 41394
info@unidroit.org
www.unidroit.org
| Zařazeno | út 09.06.2026 14:06:00 |
|---|---|
| Zdroj | MPO.cz - ZO |
| Originál | mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/mezinarodni-organizace-a-obchod/unidroit/mezinarodni-ustav-pro-sjednocov... |
| Autor | 51320 |
| guid | 265044 |
RSS - všechny zprávy
Vložit zprávy na www stránky