Podpora učňovských oborů je jen podporou výroby nezaměstnaných - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Školy chrlí tisíce středoškoláků a VŠ, kteří nemají požadované znalosti a stejně pracují na dělnických místech. Často studenti z humanitních oborů jsou nezaměstnatelní, protože vlastně nic neumí a většinou ani nejsou manuálně zruční. Chybí tu desetitisíce dělnických profesí (absolventů) / odborníků.

Bohužel realita však známa již v té obdivované Americe před 40-ti lety,příbuzný rekonstruující domek psal,musím nad nimi stát,jinak zkazí co jim pod ruku přijde.A někdy okolo roku 1978 zručný a smostatný kovoobráběč ve strojírenství amerických fabrik vyvažován téměř zlatem.Proto vzestup robotizace nevídaným tempem.

Jak je možné, že je mezi nimi tolik nezaměstnaných? Když člověk někoho potřebuje sehnat, je to téměř nadlidský úkon. Ať se teda podívají třeba na www.freelance-market.cz/c/%C5%98EMESLN%C3%ADK, tam si na nedostatek zakázek stěžovat nebudou.

Tohle je také zajímavý poznatek získaný již před téměř 40 lety. V polské Lodži se tehdy konala mezinárodní konference o vztahu produktivity práce a vzdělanosti. A to i za účasti ekonomů ze západoevropských zemích. Mimo jiné i profesorky Jane Robinsonové, která se spolu s dalšími cambridgskými ekonomy zapsala do historie ekonomických učení, zejména pokud jde o tzv. teorii začarovaných kruhů (vicios circles). Na konferenci už tenkrát zaznívaly obdobné idealistické názory, jaké jsou uvedeny i v tomto článku o učňovském školství. To jest ono dogma "přímé úměrnosti" ekonomické vyspělosti, resp. produktivity práce (případně její dynamiky) úrovni vzdělání. Pak ovšem vystoupila dvojice francouzských a dvojice polských, relativně mladých ekonomů a poukázala na fakt, že jejich empirické studie na toto téma ukazují mnohdy přesně opačný vztah - resp. nepřímou závislost (a tím i "úměru"): V případě polské ekonomiky šlo o to, že při strukturální analýze podle jednotlivých vojvodství se prokázal vztah přesně opačný - opolské vojvodství s nejnižší úrovní vzdělání obyvatel vykazovalo nejvyšší produktivitu práce (v komplexním pojetí, tzn. i s ohledem na tzv. cenu práce). S obdobnými poznatky vystoupili i oba francouzští ekonomové - paní profesorka Robinsonová měla věru co vysvětlovat, protože právě jedna z teorií tzv. začarovaných kruhů vychází z podobné hypotézy jako obsah tohoto článku: nedostatek vzdělání implikuje nízkou produktivitu práce a tím i nedostatečnou tvorbu kapitálu a to zase vede k nízkým výdajům na vzdělání atd. atp. Ale nejen studie polského hospodářství před 40 lety, nýbrž i příklad Číny posledního čtvrtstoletí až 30 let jasně ukazuje, že tento vztah opravdu není ani zdaleka tak jednoznačný, jak to dodnes někteří vidí.

Zdá se, že pisatel názoru pan Ondřej Fér je naprosto mimo realitu, nebo mu článek někdo dobře zaplatil. Usuzuji tak z toho, že propaguje soukromé VŠ a zatracuje státmí VŠ. Článek je evidentně nesmysl. Je však pravdou, že absolventi VŠ často obsazují pracovní místa, kde dosud stačilo středoškolské vzdělání a stačilo by i nadále. Právě to může dokazovat, že vysokoškolák z některé, možná právě soukromé školy, je na takové úrovni, že se jinak neuplatní, proto se smíří s pracovním místem středoškoláka. Faktem je, že nešťastné financování SŠ na počet žáků nutí střední odborné školy (průmyslovky) k nabírání studentů, kteří nemají předpoklady k teoretické a tvůrčí práci a tím se snižuje úroveň výuky jejich absolventů - maturantů. Těm se pak s maturitním vysvědčením v kapse nechce pracovat manuálně a raději se zařadí do zástupu uchazečů na PÚ. Stření odborné školy s maturitou, případně VOŠ (DiS - diplomované specialisty), přetahují žáky z učebních oborů, které potřebuje praxe - firmy. Kdyby to tak nebylo a mýlil jsem se já, pak by si firmy (!!!) nezavazovaly jednotlivé učně stindijními dotocemi již od 2. ročníků učiliště. Vážený pane Ondřeji Fére, než něco napíšete, rozhlédněte se. 

syna komunistického ministra zemědělství za ČSR ve federativní Husákově vládě

Naprosto nesouhlasím s autorem článku kritizujícím podporu učebních oborů.Tento pán žije mimo realitu všedního života,nebo podporuje někoho,kdo nemá zájem o to,aby společnost byla přirozeně strukturovaná.