Index digitální společnosti a ekonomiky 2019 (DESI): Cílené investice a účinné digitální strategie podporují výkonnost členských států

Evropská komise dnes zveřejnila výsledky Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2019, který sleduje celkovou výkonnost Evropy v digitální oblasti a měří pokrok jednotlivých zemí EU, pokud jde o jejich digitální konkurenceschopnost. 

Země, které si v souladu se strategií EU pro jednotný digitální trh stanovily ambiciózní cíle a těm přizpůsobily své investice, dosáhly v poměrně krátkém čase lepších výsledků. To je jeden z hlavních závěrů letošního Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI). Skutečnost, že největší ekonomiky EU nejsou zároveň i digitálními průkopníky, však ukazuje, že pokud má EU zůstat celosvětově konkurenceschopná, je třeba zrychlit tempo digitální transformace. 

Místopředseda Komise odpovědný za jednotný digitální trh Andrus Ansip k tomu uvedl: „Na konci roku 2014, kdy jsme začali s přípravou plánu pro jednotný digitální trh, jsme chtěli vypracovat dlouhodobou strategii, která podpoří digitální prostředí v Evropě, sníží právní nejistotu a zajistí spravedlivé podmínky pro všechny. Poté, co EU schválila 28 z 30 legislativních návrhů, čímž v digitální oblasti vzniklo 35 nových práv a svobod, může nyní úspěšné provádění jednotného digitálního trhu významně přispět k dalšímu zlepšení výsledků jednotlivých zemí. Je nutné neprodleně zavést nová pravidla na podporu konektivity, datové ekonomiky a digitálních veřejných služeb a pomoct členským státům vybavit občany digitálními dovednostmi přizpůsobenými modernímu trhu práce“.

Komisařka odpovědná za digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová k tomu dodala: „Letošní Index digitální ekonomiky a společnosti ukazuje, že digitální transformace musí probíhat rychleji, pokud chce EU zůstat celosvětově konkurenceschopná.Abychom měli úspěch, musíme i nadále spolupracovat na inkluzivní digitální ekonomice a zajistit všem občanům EU neomezený přístup k digitálním dovednostem. To nám zajistí skutečný úspěch a umožní vybudovat Evropu, která bude po digitální stránce ještě pokročilejší.“

Výsledky indexu DESI za posledních pět let ukazují, že cílené investice a účinné digitální strategie mohou významně ovlivnit výkonnost jednotlivých zemí. Jako příklad lze uvést vybudování superrychlé širokopásmové sítě ve Španělsku, zlepšení širokopásmového připojení na Kypru, digitalizaci podniků v Irsku a digitální veřejné služby v Lotyšsku a Litvě.

Konektivita se zlepšila, ale nadále nepostačuje k řešení rychle rostoucích potřeb. Ukazatele DESI svědčí o tom, že poptávka po rychlém a superrychlém širokopásmovém připojení roste a s ohledem na další zdokonalování internetových služeb a stoupající potřeby podniků poroste i v nadcházejících letech. Superrychlé připojení s minimální rychlostí 100 Mb/s je dostupné pro 60 % domácností a narůstá počet předplatitelů širokopásmového připojení. 20 % domácností využívá ultrarychlé širokopásmové připojení, což je čtyřikrát více než v roce 2014.

EU schválila přepracování telekomunikačních předpisů EU s cílem uspokojit stále větší nároky Evropanů v oblasti konektivity a zároveň zvýšit investice. Ultrarychlé širokopásmové připojení je nejvíce využíváno ve Švédsku a Portugalsku, zatímco Finsko a Itálie jsou nejpokročilejší, pokud jde o přidělování spektra 5G.

Více než třetina ekonomicky aktivních Evropanů nemá základní digitální dovednosti, ačkoli většina pracovních míst takové dovednosti vyžaduje, a pouze 31 % obyvatel lze považovat za pokročilé uživatele internetu. Zároveň roste poptávka po pokročilých digitálních dovednostech v celé ekonomice – během uplynulých pěti let získaly v EU pracovní příležitost další 2 miliony odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT). 

V tomto ohledu zaujímají v indexu vedoucí postavení Finsko, Švédsko, Lucembursko a Estonsko.

83 % Evropanů alespoň jednou týdně surfuje na internetu (oproti 75 % v roce 2014). Na druhé straně pouhých 11 % obyvatel EU ještě nikdy nebylo on-line (v roce 2014 to bylo ještě 18 %).

Nejvíce se zvýšila frekvence videohovorů a videí na vyžádání, které jsou k dispozici na různých počítačových programech a aplikacích pro chytré telefony. Aby vzrostla důvěra uživatelů v on-line prostředí, vstoupila 25. května 2018 v platnost pravidla EU pro ochranu údajů.

Podniky se stále více digitalizují, ale objem elektronického obchodování roste pomalu. Celkově má v EU nejlepší výsledky v této oblasti Irsko, Nizozemsko, Belgie a Dánsko, zatímco v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a Polsku je v této oblasti stále co dohánět.

Rostoucí počet podniků využívá cloudových služeb (18 % ve srovnání s 11 % v roce 2014) a sociálních médií s cílem zapojit své zákazníky a další zúčastněné strany (21 % ve srovnání s 15 % v roce 2013).

Počet malých a středních podniků, které prodávají své zboží a služby on-line, však za posledních několik let stagnuje na úrovni 17 %.

V zájmu posílení elektronického obchodování v EU schválila Unie řadu opatření od transparentnějších cen za doručování zásilek až po jednodušší pravidla pro DHP a digitální smlouvy. Od 3. prosince 2018 si spotřebitelé a podniky mohou vyhledat nejlepší on-line nabídky z celé EU, aniž by byli diskriminováni na základě národnosti nebo místa pobytu.

V oblasti digitálních veřejných služeb bylo možné mezi členskými státy za období 2014–2019 v oblastech, v nichž existují platné právní předpisy EU, pozorovat trend sbližování.

64 % uživatelů internetu, kteří předkládají své veřejné správě formuláře, nyní využívá on-line kanálů (oproti 57 % v roce 2014), což ukazuje, že on-line postupy jsou pohodlnější než postupy byrokratické.

V dubnu 2018 přijala Komise iniciativy týkající se opakovaného použití informací veřejného sektoru a elektronického zdravotnictví, které v EU výrazně zlepší přeshraniční veřejné služby on-line.

Ve využívání digitálních veřejných služeb, včetně elektronického zdravotnictví a elektronické veřejné správy, docílily v indexu nejlepších výsledků Finsko a Estonsko.

Srovnávací přehled o zastoupení žen v digitálním světě, který byl dnes rovněž zveřejněn, uvádí, že země EU, které jsou digitálně konkurenceschopné, zaujímají rovněž vedoucí pozici v zapojení žen do digitální ekonomiky. 

Největší účast žen v digitální ekonomice mají Finsko, Švédsko, Lucembursko a Dánsko. Rozdíly mezi ženami a muži však přetrvávají na úrovni EU v oblasti využívání internetu, digitálních dovedností a odborných dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií. Právě v oblasti IKT jsou nerovnosti, pokud jde o zaměstnanost mužů a žen, největší: pouze 17 % odborníků na informační a komunikační technologie jsou ženy a ty stále vydělávají o 19 % méně než muži. Kromě toho pouze 34 % absolventů oborů STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika) tvoří ženy, což bychom měli v nadcházejících letech změnit. 

Souvislosti

Index digitální ekonomiky a společnosti každoročně měří pokrok členských států EU na cestě k digitální ekonomice a společnosti a využívá k tomu převážně údaje Eurostatu. Pomáhá členským státům EU určit oblasti, jež vyžadují prioritní investice a opatření. Index DESI je také klíčovým nástrojem pro analýzu digitálních aspektů v rámci evropského semestru.

Index přináší podrobnou analýzu digitálních strategií jednotlivých zemí a poskytuje přehled o pokroku a provádění těchto strategií členskými státy. Ke zprávám je pro každý členský stát připojena podrobnější kapitola o telekomunikacích. Pro možnost lepšího srovnání se v rámci DESI rovněž vypracovávají srovnávací přeshraniční analýzy zemí EU, pokud jde o konektivitu, dovednosti, využívání internetových služeb, zavádění digitálních technologií v podnicích, digitální veřejné služby, výzkum a vývoj v oblasti IKT a investice do inovací, jakož i využití finančních prostředků v rámci programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 ze strany členských států.

Během funkčního období Junckerovy Komise se EU dohodla na 28 z 30 legislativních návrhů, jejichž cílem je odstranit překážky a vytvořit jednotný digitální trh ve prospěch všech evropských občanů a podniků. V zájmu posílení probíhajících investic do základních infrastruktur a dovedností navrhla Komise na období 2021–2027 cílené rozpočtové návrhy, které nyní musí schválit členské státy EU a Evropský parlament.

Další informace

Otázky a odpovědi

Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) 2019

Informační přehled o jednotném digitálním trhu