BOE znepokojuje dluhová krize a inflace

Zápis z prosincového jednání bankovní rady Bank of England znovu odhalil odlišný postoj při hlasování o úrokových sazbách a programu kvantitativního uklidňování.

Bank of England rozhodla po dvoudenní schůzce podle očekávání a zachovala základní úrokovou sazbu beze změn na 0,50 % a také velikost programu odkupu dluhopisů ve výši 200 miliard liber.

V prohlášení zaznělo, že výnosy dluhopisů v mezinárodním měřítku výrazně vzrostly. V USA ihned poté, co Fed oznámil dodatečné nákupy aktiv ve výši 600 miliard dolarů. Výnosy z dluhopisů řady zemí eurozóny se oproti německým vládním dluhopisům znovu zvýšily, navzdory schválení tříleté záchranné pomoci Irsku. Vývoj odrážel přetrvávající obavy investorů ohledně fiskální pozice těchto zemí a stability bankovního sektoru. V konečném důsledku ovlivnil i výnosy německých dluhopisů.

Další turbulence na finančních trzích by mohla nepříznivě ovlivnit úvěrové podmínky a zhoršit podnikatelskou a spotřebitelskou důvěru ve Spojeném království a v celé EU. Silný hospodářský růst pokračoval v Asii společně s rostoucími inflačními tlaky. Pokračující robustní poptávka podporovala ceny komodit.

Meziroční růst spotřebitelských cen Británie v listopadu zrychlil na 3,3% a od počátku roku setrvává nad 3% hladinou. Je pravděpodobné, že po zvýšení DPH na 20% od ledna 2011, ceny setrvají nad inflačním cílem po několik čtvrtletí, dokonce mohou na jaře dosáhnout 4%. Tato očekávání ale pravděpodobně neovlivní střednědobý inflační výhled BOE.

MPC sleduje dvě protichůdná rizika, na dolní straně stojí zpomalení poptávky soukromého sektoru v reakci na fiskální konsolidaci. Na opačné straně stojí proinflační rizika. Většina členů bankovní rady se ale nedomnívala, že se bilance rizik změnila natolik, aby opravňovala změnu politického postoje.

Sedm členů rady včetně guvernéra hlasovalo pro zachování úrokové sazby a velikost programu kvantitativního uvolňování. Jeden člen požadoval navýšení programu o 50 miliard liber na 250 mld liber a úrokové sazby beze změn s odůvodněním, že další nákupy jsou nutné, aby se zabránilo podstřelení 2,0% inflačního cíle ve střednědobém horizontu. Další člen preferoval zvýšení úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 0,75% a velikost programu odkupu dluhopisů beze změn.