ČR - HDP za 3Q revidován na 4,2%, ve 4Q se očekává výrazné přibrždění

Hrubý domácí produkt, očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy, se ve 3. čtvrtletí zvýšil o 0,9 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím, respektive o 4,2 % meziročně. Celková zaměstnanost po vyloučení vlivu sezónnosti vzrostla mezičtvrtletně o 0,4 %, proti loňskému 3. čtvrtletí o 1,9 %.

Ve 3. čtvrtletí vzrostl podle zpřesněného odhadu hrubý domácí produkt (HDP) mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 4,2 % (sezónně neočištěný HDP se zvýšil o 4,3 %).¹⁾ V úhrnu za 1. až 3. čtvrtletí byl HDP meziročně vyšší o 4,6 %. Proti předběžnému odhadu z 15. listopadu byl růst za 3. čtvrtletí snížen o 0,5 procentního bodu (p.b.). Hlavními důvody, které k této úpravě vedly, byly jednak nové nebo respondenty dodatečně zpřesněné vstupní informace, jednak zvýšení implicitního deflátoru HDP. To vyplynulo z rozdílu odhadované a až po bleskovém odhadu statistickými šetřeními upřesněné struktury výdajových složek HDP.     
 
Zároveň s odhadem za aktuální čtvrtletí byly v návaznosti na úplnou soustavu ročních národních účtů za rok 2007, zveřejněnou v souladu s Edičním plánem již 1. října na internetových stránkách ČSÚ, zpřesněny odpovídající čtvrtletní ukazatele. Přehled úprav HDP je uveden v tabulce:

 

Růst české ekonomiky, měřený vývojem hrubého domácího produktu, ve 3. čtvrtletí dále zpomalil, a to i přesto, že se zvýšila celková zaměstnanost. Tento vývoj byl důsledkem kombinace vnějších a domácích vlivů. K externím patřilo zejména citelné ochlazení ekonomik hlavních obchodních partnerů ČR a z toho vyplývající růst odbytových potíží exportně orientovaných výrobců. Tyto problémy byly navíc umocňovány silnou korunou a vývojem cen ropných produktů. Hlavním tuzemským důvodem postupného snižování růstu HDP byl, stejně jako v předchozích letošních čtvrtletích, nižší reálný růst výdajů domácností na konečnou spotřebu, vyvolaný zejména meziročním nárůstem spotřebitelských cen. Ekonomický růst byl zajišťován především zvýšením aktivního salda zahraničního obchodu. Na nabídkové straně ekonomiky se na růstu úhrnné hrubé přidané hodnoty (HPH) podílela především odvětví zpracovatelského průmyslu a obchodu.
 
Vývoj výdajových složek HDP:

• Meziroční zvýšení konečné spotřeby v letošním třetím čtvrtletí o 2,7 % přispělo k růstu HDP 1,9 p.b. Její vývoj byl určován zejména růstem výdajů domácností o 2,5 % (při nominálním růstu o 8,4 %). Výdaje institucí sektoru vlády vzrostly o 3,7 %, zvýšily se přitom především náklady zdravotních pojišťoven zejména na ústavní zdravotní péči.
• Tvorba hrubého kapitálu se meziročně snížila o 2,0 %, což mělo záporný vliv 0,5 p.b. na růst HDP. Samotná tvorba hrubého fixního kapitálu však byla meziročně vyšší o 4,5 %, když hlavním zdrojem růstu byly investice do dopravních prostředků a do strojů a zařízení. Podstatně nižší než ve stejném čtvrtletí loňského roku byl ale přírůstek zásob (nominálně letos 13,0 mld. oproti loňským 24,8 mld.) s negativním dopadem na růst HDP 1,6 p.b.
• Zahraniční obchod zbožím a službami byl ve 3. čtvrtletí, stejně jako v předchozích obdobích, hlavním zdrojem růstu HDP s příspěvkem 2,8 p.b., a to i přes značný pokles meziročního tempa vývozu z 13,9 % ve 2. čtvrtletí na 5,0 % ve 3. čtvrtletí.  Výrazně se totiž (z 9,7 % na 1,6 %) snížil i odpovídající přírůstek dovozu. Zahraniční obchod tak zůstal klíčovým zdrojem růstu HDP.

 
Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve stálých cenách meziročně vzrostla o 4,6 %. Již standardně pozitivně k tomuto vývoji přispěla průmyslová odvětví, která se svým meziročním zvýšením o 5,0 % významně podílela na celkovém růstu HPH. Téměř ve stejném rozsahu přispělo k růstu HPH i odvětví obchodu, které je sice objemově menší než průmysl, avšak zaznamenalo růst o 16,1 %. Nadprůměrný růst HPH ve stálých cenách vykázalo tentokrát i odvětví zemědělství, a to i přesto, že v běžných cenách byl vzhledem k meziročnímu snížení cen zaznamenán pokles.
 
Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl meziročně pouze o 5,2 %, oproti předchozímu čtvrtletí byl vyšší o 1,2 %. Meziroční reálný růst o 4,2 % byl důsledkem zvýšení úhrnné cenové hladiny vyjádřené implicitním deflátorem HDP jen o 0,9 %. Růst deflátoru byl ovlivněn výrazným snížením směnných relací v zahraničním obchodě, které téměř kompenzovalo nárůst zejména spotřebitelských cen.
 
Ke zvyšování výkonnosti ekonomiky přispěl růst zaměstnanosti, která se po odstranění sezónních vlivů zvýšila ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,4 % a meziročně o 1,9 %. Produktivita práce, měřená vývojem hrubé přidané hodnoty na pracovníka, vzrostla meziročně o 2,3 %. V ekonomice bylo podle metodiky národních účtů ve 3. čtvrtletí zaměstnáno průměrně 5 327 tisíc osob, o 98 tisíc více než ve stejném čtvrtletí loňského roku.