Norimberk, 3.5.2005 – Lichtenštejnsko, Lucembursko a Švýcarsko jsou oázy prosperity v Evropě. Disponibilní příjem na osobu v Lichtenštejnsku je více než dvojnásobek téhož v Německu. Obyvatelé střední a východní Evropy vydělávají mnohem méně, než obyvatelé v ostatních evropských zemích, a nejnižší míru kupní síly vykazuje Moldávie, kde se průměrně jedná o 280 EUR za rok.
Lichtenštejnsko je v čele evropských zemí, a to s průměrným ročním disponibilním čistým příjmem na osobu ve výši kolem 42 000 EUR, za ním následuje Švýcarsko s 25 691 EUR, Lucembursko s 25 210 EUR a Norsko s částkou asi 20 000 EUR. Německo, na 10. místě, se umístilo až za Dánskem a Velkou Británií s průměrným ročním příjem ve výši 17 087 EUR na osobu. Pokud jde o různé jednotlivé regiony v Evropě, tak 15 z 18 nejbohatších regionů v Evropě leží ve Švýcarsku. Pomyslný žebříček vede Ženeva, a to s průměrnou kupní silou ve výši okolo 32 000 EUR.
Střední a východní Evropa je region s nejnižší úrovní příjmů
Státy ve střední a východní Evropě obsazují spodní místa v tomto hodnocení, i když mezi nimi v určitých případech existují značné rozdíly. Zatímco Slovinsko dosahuje nejvyššího příjmu v tomto regionu, a to ve výši 8 391 EUR za rok, obyvatelé Běloruska musí vyjít s průměrným ročním příjmem ve výši 578 EUR, obyvatelé Ukrajiny s příjmem ve výši 515 EUR a obyvatelé Moldávie s příjmem ve výši pouhých 280 EUR. Dokonce i státy ucházející se o připojení k EU, jako je Rumunsko a Bulharsko, mají kupní sílu pouze ve výši 1 661 EUR, respektive 1 544 EUR na osobu.
V rámci Evropské Unie za vedoucím státem – Lucemburskem – najdeme Irsko s průměrným příjmem ve výši asi 18 000 EUR a Rakousko s částkou ve výši 17 699 EUR. Na opačném konci pomyslného žebříčku je Slovensko a Lotyšsko s průměrným příjmem méně než 3 000 EUR za rok.
Kupní síla upravená na základě inflace: rozdíly mezi zeměmi jsou méně výrazné
V případě mezinárodních srovnání je nutné vzít v úvahu výši životních nákladů a cenovou hladinu v jednotlivých zemích. Vzhledem k tomu, že cenová hladina je v bohatých zemích signifikantně vyšší než v zemích s nízkou úrovní kupní síly, rozdíly mezi různými zeměmi jsou méně výrazné.
Švýcarsko, které je na 2. místě v Evropě pokud jde o nominální kupní sílu, se v případě, že data upravíme na základě inflace, umisťuje na 3. místě s částkou 19 700 EUR, a poněkud zaostává za Lichtenštejnskem a Lucemburskem. Na dalším místě je Rakousko a za ním následuje Velká Británie, Francie, Norsko, Belgie a Německo, kde kupní síla upravená na základě inflace dosahuje částky ve výši mezi 16 000 EUR a téměř 18 000 EUR. Toto hodnocení také ukazuje, že nejchudší státy v Evropě jsou Albánie, Bělorusko, Ukrajina a Moldávie.
Kupní síla upravená na základě inflace v roce 2005 v EUR na osobu za rok1)
1) Kupní síla upravená na základě inflace koresponduje s paritami euro kupní síly, které zahrnují různé cenové hladiny a životní náklady v různých zemích za účelem umožnit mezinárodní srovnání.
Velké rozdíly v příjmu mezi jednotlivými zeměmi – například Polsko
Velké rozdíly v příjmu ovšem existují také v rámci jednotlivých zemí, kdy jako příklad uvádíme 45 polských oblastí. Kupní síla obyvatel žijících v oblasti Varšavy dosahuje částky o 55 % vyšší než je průměrná výše v Polsku, avšak u obyvatel ve východních regionech Polska se jedná o více než 20 % méně, než je tento průměr.
Rozdíl v příjmu je obrovský na hranici mezi Německem a Polskem, a to dokonce i v případě, že vezmeme v úvahu rozdíl v cenové hladině: zatímco občané Polska mají průměrný disponibilní příjem ve výši 6 949 EUR za rok, jejich němečtí sousedé mají tento příjem ve výši 16 207 EUR. Rozdíl v příjmu najdeme také na východní hranici Polska, ale v tomto případě se jedná o opačnou situaci, kdy Polsko předstihuje Bělorusko (1 815 EUR) a Ukrajinu (1 853 EUR).
Výzkum
Výše uvedené výsledky pocházejí ze zprávy GfK Europe Report 2005, kterou publikovala společnost GfK Regionalforschung, a která zahrnuje více než 1 600 regionů v 47 zemích. Zpráva obsahuje kromě dat týkajících se kupní síly také informace o sociálně-demografické struktuře, průmyslu, maloobchodu, zaměstnanosti, dopravě, residenčním majetku a oblasti výstavby, stejně jako podrobné údaje o hrubém domácím produktu. Šetřená kupní síla je čistý příjem včetně státních příspěvků/dávek/přídavků. Parity euro kupní síly berou v úvahu cenovou hladinu a životní náklady v daných zemích.
Další informace na adrese: GfK Marktforschung, Regionalforschung, Christiane Betzner, Tel. +49 911 395 3483, e-mail: christiane.betzner@gfk.de, nebo Joachim Opferkuch, Tel. +49 911 395 2923, e-mail: joachim.opferkuch@gfk.de
GfK Group
GfK Group má více než 130 poboček a dceřiných společností působících v 57 zemích světa. Zaměstnává více než 5 500 pracovníků. V roce 2004 dosáhla obratu 671 milionů EUR. Aktivity skupiny GfK jsou rozděleny do pěti obchodních segmentů: Consumer Tracking, HealthCare, Retail & Technology, Media a Custom Research. Více viz: www.gfk.com
Stručný popis podnikatelských segmentů GfK Group:
Consumer Tracking |
Informační servis k otázkám trhu a marketingu dotýkajících se každodenního nákupního rozhodování a chování spotřebitelů nejen u předmětů denní potřeby, ale i předmětů dlouhodobé spotřeby a služeb. Více viz: www.gfk.com |
HealthCare |
Informační servis k otázkám vývoje produktů, komunikace, image a cenových vazeb léčiv, tržní pozice a spokojenosti zákazníků, měření množství a obratu použitých materiálů a produktů u zubních lékařů a laboratoří, měření spotřeby veterinárních léčiv. Více viz: www.gfk.com |
Retail & Technology |
Informační servis k otázkám marketingu, logistiky a odbytu v průmyslu a obchodu, působících na trhu spotřební techniky. Více viz: www.gfkms.com |
Media |
Informační servis o chování a postojích uživatelů médií. Nejde přitom jen o kvantitativní analýzy diváků, čtenářů posluchačů, ale i o kvalitativní studie zaměřené na jejich akceptaci, preference a vybavování si mediálních obsahů. Více viz: www.gfk.com |
Custom Research |
Informační servis o vývoji, pozici a péči o produkty a nabídky služeb k optimalizaci mixu marketingové politiky aktivit a k řízení produktových a firemních značek, jakož i k loajalitě spotřebitelů. Více viz: www.gfkcr-ww.com | |
|