Rentiérský investiční fond 1.IN, a.s. - VÝROČNÍ ZPRÁVA 1997

Základní údaje o fondu

Název Rentiérský investiční fond 1.IN, a.s.

Sídlo Senovážné náměstí 32, 114 03 Praha 1

IČO 43875106

Vznik 1991

Informace - kontaktní adresa Burzovní palác, Rybná 14, 110 00 Praha 1

Telefon 02/21 84 41 67 - 8

Fax 02/21 84 41 70

Manažer fondu Ing. Petr Dittrich

Základní jmění k 31. 12. 1997 (tis. Kč) 1 765 653

Nominální hodnota akcie (Kč) 1 000

Forma a podoba akcie na majitele, zaknihovaná

ISIN CZ0008011509

BIC BFAREPIN

Kurz akcie na BCPP - poslední hodnota v roce 1997 (Kč) 688

Aktiva k 31. 12. 1997 (tis. Kč) 2 319 320

Vlastní jmění k 31. 12. 1997 (tis. Kč) 2 199 013

Čisté obchodní jmění na akcii k 31. 12. 1997 (Kč) 1 245

Počet akcionářů k 31. 12. 1997 114 338

Roční poplatek za obhospodařování fondu 2 % průměrné roční hodnoty vlastního jmění fondu

Depozitář Investiční a Poštovní banka, a.s. Senovážné náměstí 32, 114 03 Praha 1

Roční odměna za služby depozitáře 0,15 % průměrné roční hodnoty aktiv fondu

Auditor Ing. Jaroslava Pechová

Úvodní slovo předsedy představenstva

Vážené dámy, vážení pánové,

jménem představenstva Rentiérského investičního fondu 1. IN, a.s., Vám předkládám zprávu o hospodaření fondu v roce 1997.

Hospodaření fondu v roce 1997 bylo výrazně poznamenáno dvěma skutečnostmi.

Vliv krize kapitálových trhů v jihovýchodní Asii i nestability české politické scény kulminující v závěru roku 1997 vyústil v hlubokou krizi českého kapitálového trhu. Nevyhnutelným důsledkem poklesu indexů kapitálového trhu na nejnižší historické hodnoty bylo výrazné snížení hodnoty majetku fondu.

Pozitivně se v hospodaření fondu odrazil vliv zreálnění cen pořízení akcií v portfoliu fondu, provedeného ve čtvrtém čtvrtletí 1996. Díky němu vykázal fond při většině prodejů akcií ze svého portfolia vysoký účetní zisk. Dalším pozitivním důsledkem zmíněného zreálnění cen pořízení bylo vyměření vysoké daňové ztráty za rok 1996. O potřebnou část této ztráty bylo možné snížit základ pro výpočet daně z příjmu fondu za rok 1997. Proto nebude zisk fondu za rok 1997 vůbec zdaněn.

Závěrem mi dovolte poděkovat Vám, akcionářům fondu, za trvalý zájem, který o činnost fondu projevujete. Věřím, že opatření přijatá ke zkvalitnění správy fondu přispějí k posílení Vaší důvěry k fondu a jeho správci a rovněž ke spokojenosti s výsledky hospodaření.

Rentiérský investiční fond 1.IN, a.s., založila První Investiční a.s. pro první vlnu kuponové privatizace. Svou důvěru mu dalo 238 355 DIKů, kteří do něj vložili celkem 166 014 800 investičních bodů. Za svěřené body byly získány akcie podniků v úhrnné nominální hodnotě 2 980 107 000 Kč. Fond vydal DIKům za každých sto investičních bodů jednu svou akcii o nominální hodnotě 1 000 Kč. Tím se zvýšilo jeho základní jmění z 1 000 000 Kč vloženého zakladatelem na 1 661 148 000 Kč. Zbývajících 1 319 959 000 Kč akcionářského vkladu bylo vloženo do tzv. kapitálového fondu, který je součástí vlastního jmění společnosti a jehož účelem je krytí případných ztrát a rizik plynoucích z nevhodného vstupního ocenění majetku převzatého z kuponové privatizace. Relativně velká rezerva v kapitálovém fondu se jednoznačně osvědčila jako zdroj pro úhradu účetní ztráty cca 857 mil., vykázané za rok 1996 v důsledku provedeného zreálnění cen pořízení akcií v portfoliu fondu. Po úhradě ztráty zůstalo v kapitálovém fondu cca 463 mil. Kč.

DIKové měli příležitost zpeněžit získané akcie poprvé v odkupu organizovaném Investiční a Poštovní bankou, a.s., která jim na základě příslibu z reklamní kampaně nabízela za “knížku” (tzn. za libovolnou kombinaci 10 akcií fondů založených První Investiční a.s.) 11 000 Kč. Odkup se rozběhl v průběhu třetího čtvrtletí 1993 a ukončen byl koncem roku 1994. Vykoupeny byly akcie představující téměř 20 % základního jmění fondu. Na BCPP se s akciemi fondu obchodovalo poprvé 14. 1. 1994 a byl dosažen kurz 905 Kč. V RM-Systému změnily akcie poprvé svého majitele v 9. kole periodické aukce, do které bylo možné zadávat obchodní příkazy do 27. 12. 1993 a jejíž výsledky byly zveřejněny 18. 1. 1994, při kurzu 800 Kč. Ze všech investičních fondů nejvyšší vyplacená dividenda za rok 1993 spolu se zveřejněním úspěšných výsledků hospodaření za první pololetí 1994 vyvolala velkou poptávku po akciích fondu a značný nárůst jejich kurzů na veřejných trzích. V automatizovaném obchodním systému Burzy cenných papírů Praha dosáhl kurz akcií fondu historického maxima 26. 9. 1994, kdy se s nimi obchodovalo za 1 605 Kč. Historického maxima v RM-Systému bylo dosaženo o den později, kdy se kurz vyšplhal až na rekordních 1 724 Kč. V důsledku rozčarování DIKů z výrazného snížení dividend fondu a z výsledků hospodaření za první tři čtvrtletí roku 1996, které nedávaly perspektivu výrazného růstu vyplácených dividend ani pro následující rok, docházelo ve čtvrtém čtvrtletí 1996 k překotným prodejům akcií fondu, které při absenci významnější poptávky vedly k rekordním poklesům kurzů. Na burze dosáhl kurz akcií fondu historického minima 381 Kč 14. 11. 1996, v RM-Systému poklesl téhož dne dokonce až na 362 Kč.

Hlavním strategickým cílem investiční politiky, vloženým při založení fondu do jeho statutu, bylo zajistit čtvrtletní vyplácení co možná nejvyšší stabilizované dividendy. Fond vždy usiloval o splnění svého slibu vyplácet akcionářům čtvrtletní “rentu” ve výši nejméně 800 Kč na jednu kuponovou knížku, který byl proklamován i v reklamních letácích vydaných před zahájením první vlny kuponové privatizace, ačkoli tento slib nemohl být považován za veřejný příslib ve smyslu Občanského zákoníku. Proto byla valné hromadě v roce 1994 navržena ke schválení výplata čisté dividendy ve výši 120 Kč a o rok později dokonce 240 Kč z každé akcie. Protože představenstvo fondu a přizvaní odborníci nebyli zcela přesvědčeni o tom, že bude možné zisk potřebný pro výplatu “renty” v uvažované výši vytvářet po neomezenou dobu, připravili náhradní řešení. Jeho podstata spočívala v tom, že Pojišťovna IB, a.s., po uzavření příslušných smluv výměnou za akcie fondu garantuje jeho bývalým akcionářům výplatu pravidelného čtvrtletního důchodu ve výši 600 Kč za každých 10 akcií (tzn. za 1 000 investičních bodů). O tuto velmi atraktivní nabídku, která platila do 10. 6. 1994, však projevilo zájem jen velmi málo akcionářů. Za smlouvy o důchodovém pojištění byly vyměněny akcie představující jen cca 3 % základního jmění fondu. Nabídkou výměny akcií za doživotní nebo desetileté důchodové pojištění u Pojišťovny IB, a.s., se však fond již v roce 1994 zprostil morálního závazku k vyplácení dividend ve výši proklamované v reklamní kampani.

Na rok 1995 bylo představenstvem plánováno zahájení dlouhodobého ozdravného programu s cílem napravit následky znehodnocení portfolia fondu v důsledku vysoké potřeby peněžních prostředků na výplatu dividend za rok 1994 a 1995 a úhradu odpovídajících daňových povinností. Prostředky nezbytné pro kultivaci portfolia měly být získány úpisem 100 000 až 830 000 nových akcií za emisní kurz 1 100 Kč, který schválila valná hromada fondu v květnu 1995. Investoři však o úpis projevili jen malý zájem. Upsáno bylo jen 104 505 akcií v celkové emisní hodnotě 114 955 500. Všechny upsané akcie včetně emisního ažia byly plně splaceny do konce prvního pololetí 1995. Základní jmění fondu po zvýšení o akcie z úpisu činí 1 765 653 000 Kč.

Obchodování s cennými papíry na českých veřejných kapitálových trzích se ve srovnání s rokem 1996 vyznačovalo v důsledku odeznívající “třetí vlny privatizace” a rostoucí politické nestability výrazným poklesem objemů obchodů i kurzů cenných papírů. Rychlý růst hodnoty indexu PX-50 z počáteční hodnoty 539,6 bodu vyvrcholil koncem února. 25. února dosáhl index svého ročního maxima 629,0 bo-du. Následoval prudký propad kulminující 21. května hodnotou 476,7 bodu. Až do poloviny října byl vývoj indexu stabilizovaný s tendencí mírného růstu. V důsledku otřesů na východoasijských burzách, které oslabily důvěru investorů v trhy rozvíjejících se zemí, a pozdější krize na české politické scéně poklesl index až na rekordně nízkou úroveň 458,5 bodu k “černému pondělí” 1. prosince, tj. o více než 15 % pod úroveň, které dosáhl k 31. prosinci 1996. Pokles vykázaly i všechny oborové indexy s výjimkou stagnujících oborů 2 (výroba potravin), 3 (výroba nápojů a tabáku), 4 (těžba a zpracování nerostů a rud), 12 (energetika) a 13 (doprava a spoje) a rostoucího oboru 19 (ostatní). Nejhlubší pokles byl zaznamenán v oborech 1 (zemědělství), 5 (textilní průmysl), 15 (peněžnictví) a 16 (služby).

V roce 1997 pokračovala kultivace portfolia fondu směrem ke snížení počtu zastoupených emisí výprodejem akcií malých nelikvidních společností a společností s problematickou perspektivou (např. Česká plavba labská, Desta Děčín, Gumárny Zubří, Selgen a Škoda Diesel) a k zúžení strategického portfolia (např. prodeji akcií Jihočeských mlékáren, Pivovaru Radegast, PVT a Lázeňského sanatoria Sanssouci). Při všech těchto prodejích se projevil pozitivně vliv zreálnění cen pořízení akcií v portfoliu fondu, provedeného ve čtvrtém čtvrtletí 1996. Díky němu vykázal fond za rok 1997 vysoký účetní zisk. Dalším pozitivním důsledkem zmíněného zreálnění cen pořízení bylo vyměření vysoké daňové ztráty za rok 1996. O část této ztráty bylo možné snížit základ pro výpočet daně z příjmu za rok 1997. Protože fond uplatnil odpočet daňové ztráty z roku 1996 ve výši odpovídající základu pro výpočet daně z příjmu za rok 1997, nevznikla mu za rok 1997 žádná daňová povinnost. Čistý zisk fondu za rok 1997 je proto roven vykázanému hrubému zisku.

Část prostředků získaných prodeji byla investována do akcií společností, kde bylo žádoucí posílit účast fondu v zájmu udržení významného akcionářského postavení a možnosti budoucího prodeje strategických balíků akcií za vyšší cenu. Ze spekulativních nákupů balíků za účelem budoucího prodeje za vyšší cenu byly nejvýznamnější nákupy akcií Bižuterie Česká mincovna, Jihočeských lesů, Technolenu a Třineckých železáren. Z nejlikvidnějších emisí zamýšlených jako klasické portfoliové investice se výrazně zvýšilo zastoupení akcií ČEZ a Komerční banky.Výsledkem kultivace portfolia v roce 1997 byla následující oborová struktura akcií v majetku fondu:

Optimalizovat diverzifikaci rizika v souladu s teorií portfolia však není na nestabilním českém kapitálovém trhu možné. Akcie společností působících v oborech s menší vahou v portfoliu fondu jsou na trhu málo likvidní. Většina perspektivních podniků z odvětví chemického průmyslu, stavebnictví, obchodu a služeb byla v rámci “třetí vlny privatizace” ovládnuta majoritními vlastníky. Podniky textilního a elektrotechnického průmyslu nejsou schopny obstát v konkurenci levných výrobků z jihovýchodní Asie. Také například budoucnost velmi dobře prosperujících severočeských důlních společností a energetických rozvodných firem je zamlžena nejasnými záměry očekávané levicově orientované vlády v oblasti privatizace státních podílů ve strategických podnicích z oborů “těžba a zpracování nerostů a rud”, “hutnictví” a “energetika”. Proto se v nejbližší době nepočítá s významnějšími investicemi do akcií podniků z těchto odvětví. Fond hodlá diverzifikovat riziko svého akciového portfolia investicemi do akcií zahraničních společností.

Koncem roku 1994 zakoupil fond na doporučení sbírkotvorné komise Národní galerie od soukromé pařížské galerie Haboldt & Co. obraz vlámského malíře Bartholomea van der Helst “Granida”. Tím byla zahájena dlouhodobější spolupráce mezi fondem a Národní galerií v Praze, jejímž cílem je zpřístupnit české kulturní veřejnosti umělecká díla, jejichž získání je mimo rámec finančních možností Národní galerie. V rámci této spolupráce byl v roce 1995 od německého soukromého sběratele zakoupen obraz Gabriela Maxe “Svatá Julie”. V roce 1996 se minisbírka fondu rozrostla nákupem obrazu “Bakchus a Silén”, namalovaného Hansem von Aachen, významným představitelem skupiny umělců působících na dvoře Rudol-fa II. V závěru roku 1997 rozhodlo představenstvo fondu o zakoupení obrazu dalšího významného představitele rudolfínského umění Bartholomea Sprangera “Herkules a Omfalé”. Investice fondu do uměleckých děl, jejichž kvalita je prověřena staletími, jsou zárukou bezpečného zhodnocení vložených prostředků. Trh uměleckých děl je však v České republice málo rozvinutý, a proto nelze počítat s dobrou likviditou. Z toho důvodu byla do uměleckých děl vložena jen relativně malá část aktiv fondu, necelé jedno procento. Hlavním přínosem z této investiční aktivity je vstup do povědomí širší veřejnosti bez jakýchkoli nákladů na reklamu.

Výkonnost portfolia fondu měřená k indexu PX-50 byla v roce 1997 rozkolísaná. Po počátečním rychlém růstu v prvních třech týdnech roku následoval koncem ledna a v průběhu února propad, způsobený zejména propadem kurzu akcií PVT ze 4 700 Kč na počátku roku až na 3 300 Kč v únoru a výrazným poklesem kurzu akcií Pivovaru Radegast v prvním čtvrtletí. Po zbytek prvního pololetí se hodnota vlastního jmění, připadajícího na 1 akcii fondu, pohybovala na téměř shodné úrovni s vývojem indexu. V období od konce července do konce srpna za ním silně zaostávala v důsledku hlubokého poklesu tržní hodnoty titulů s výrazným zastoupením v portfoliu, jejichž váha v indexu PX-50 je podstatně menší nebo nulová. Jednalo se zejména o akcie Pivovaru Radegast a IPB. Vysoké prémie nad aktuální tržní ceny při prodejích akcií Jihočeských mlékáren, PVT a Pivovaru Radegast způsobily na počátku září zvrat trendu a postupné snižování ztráty vlastního jmění na 1 akcii oproti indexu PX-50. Celkově byl vývoj vlastního jmění fondu stabilnější než vývoj portfolia tvořeného akciemi zahrnutými do báze indexu PX-50. Portfolio fondu bylo tedy v roce 1997 méně rizikové, než imaginární portfolio představované indexem PX-50.

K nejhlubšímu propadu kurzu akcií fondu došlo v květnu 1997, kdy vyvrcholila účelová mediální kampaň skupiny spekulativních investorů, vystupujících jménem tzv. Sdružení akcionářů a podílníků fondů PIaS proti fondu, První Investiční a.s. a celé IPB Group. Jejich cílem bylo srazit kurz akcií fondu na nejnižší možnou úroveň, aby je mohli levně nakoupit a bez jakéhokoli investičního rizika na nich dobře vydělat. Osoby vystupující jménem Sdružení akcionářů a podílníků fondů PIaS ve stejné době, kdy v intenzivní mediální kampani přesvědčovaly veřejnost o údajném rozkradení majetku fondu, zároveň intenzivně nakupovaly jeho akcie za kurzy, které se v důsledku jejich kampaně pohybovaly v blízkosti nejnižších historických hodnot. Při té příležitosti se negativně projevil vliv struktury akcionářů fondu, mezi kterými je stále velmi mnoho prvonabyvatelů akcií z kuponové privatizace. Ti pro svou investorskou nezkušenost každé dezinformační kampani snadno podléhají. A kromě toho řada DIKů poměřuje výhodnost prodejní ceny svých akcií k 1 000 Kč investovaným při zaregistrování kuponové knížky, takže jsou v krajním případě ochotni akceptovat i prodejní cenu pouhých 100 Kč. Takový přístup však způsobuje trvalé vychýlení kurzu směrem k nižším hodnotám a nahrává spekulantům, kteří z něj umějí těžit. O spekulativním účelu kampaně proti fondu nejlépe svědčí zejména výrazný nárůst objemů obchodů s jeho akciemi. Zatímco pokles kurzu akcií ve druhé polovině roku 1996 byl vyvolán oprávněnými obavami institucionálních investorů z neprůhledné struktury aktiv fondu, tvořených více než z poloviny pohledávkami, a tomu odpovídala i nízká poptávka a nízké objemy obchodů, v roce 1997 dosahovaly i při nízkém kurzu objemy obchodů s akciemi fondu rekordních hodnot. Nárůst objemů obchodů byl dokonce tak výrazný, že vynesl fondu v závěru roku zařazení do kontinuálního obchodování BCPP, tedy do elitní společnosti 17 emitentů představujících absolutní špičku mezi všemi emitenty cenných papírů na českém kapitálovém trhu.

K všeobecné atmosféře přehnané nedůvěry k fondům spravovaným První Investiční a.s. přispěla i hloubková kontrola hospodaření v První Investiční a.s. a v jí spravovaných fondech, provedená Úřadem pro cenné papíry při Ministerstvu financí (dále jen “ÚCP”). ÚCP nikdy neinformoval představenstvo ani dozorčí radu fondu o skutečnosti, že je jeho hospodaření podrobeno kontrole, ani o závěrech z této kontroly. Členové představenstva fondu se dovídali o nejrůznějších nálezech a připravovaných opatřeních jen ze sdělovacích prostředků a prostřednictvím První Investiční a.s. Dozorčí rada fondu přezkoumala veškerou dokumentaci z kontroly a shledala závěry ÚCP jako neadekvátní. K většině zpochybňovaných obchodních případů dokázala podat První Investiční a.s. uspokojivá vysvětlení, podložená racionálními věcnými i číselnými argumenty. Jediným prokazatelně zjištěným porušením zákona bylo nedodržení šestiměsíční lhůty od nabytí účinnosti novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve které měly být z portfolia fondu vyprodány veřejně neobchodovatelné cenné papíry. Toto prodlení však bylo v zájmu akcionářů fondu, neboť při dodržení zákonné lhůty by nebylo možné prodat tyto akcie za dobrou cenu. Zvláště když potenciální kupci o povinnosti fondů zbavit se veřejně neobchodovatelných cenných papírů za jakoukoli cenu dobře věděli a při vyjednávání o prodeji toho zneužívali ve svůj prospěch.

Obchodní politika fondu pro konec tisíciletí vychází ze současného stavu na trhu s cennými papíry a z předpokládaného vývoje v nejbližších letech. Vzhledem k tomu, že trh je zatím velmi nestabilní a bude se tak patrně chovat přinejmenším i v roce 1998, bude důsledně prováděna kultivace portfolia zaměřená na diverzifikaci do výnosných oborů. Cílem je dosáhnout přiměřených výnosů při zachování či snížení jejich rizika (koeficientu “b”) v přímé závislosti na vývoji objektivní situace na veřejných trzích cenných papírů a s přihlédnutím k daňovým rezervám vytvořeným v závěru roku 1996 zreálněním pořizovacích cen akcií v portfoliu.

Dividendová politika fondu bude i nadále střízlivá. Fond bude usilovat o postupný stabilní růst vyplácené dividendy. Vyčerpání disponibilních zdrojů výplatou extrémně vysokých dividend způsobilo v minulosti fondu značné potíže, ze kterých se dosud zcela nezotavil.

Chlumčanské keramické závody, a.s. 40 796 1 000 154 616 840 6,67 7,63

Lesní společnost Nové Město, a.s. 9 839 1 000 501 789 0,02 20,00

Severočeská armaturka, a.s. 76 881 1 000 4 643 612 0,20 19,77

1. Pohledávky za upsané vlastní jmění — — —
2. Stálá aktiva 841 162 1 385 922 1 838 469

2. Nehmotné výsledky výzkumné a obdobné činnosti — — —
3. Software — — —
4. Ocenitelná práva — — —
5. Jiný nehmotný investiční majetek — — —
6. Nedokončené nehmotné investice — — —
7. Poskytnuté zálohy na nehmotný investiční majetek — — —

2. Budovy, haly a stavby — — —
3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí — — —
4. Pěstitelské celky trvalých porostů — — —
5. Základní stádo a tažná zvířata — — —
6. Jiný hmotný investiční majetek — 13 850 15 523
7. Nedokončené hmotné investice — — —
8. Poskytnuté zálohy na hmotný investiční majetek — — —
9. Opravná položka k nabytému majetku — — —

3.Ostatní investiční cenné papíry a vklady 785 678 1 262 732 1 307 851

4. Půjčky podnikům ve skupině — — —
5. Jiné finanční investice 42 535 109 340 515 095

2. Nedokončená výroba a polotovary — — —
3. Výrobky — — —
4. Zvířata — — —
5. Zboží — — —
6. Poskytnuté zálohy na zásoby — — —

2. Pohledávky ke společníkům a sdružení — — —
3. Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem — — —
4. Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem — — —
5. Jiné pohledávky — — —

2. Pohledávky ke společníkům a sdružení — — —
3. Sociální zabezpečení — — —
4. Stát – daňové pohledávky — — 15 256
5. Odložená daňová pohledávka — — —
6. Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem — — —
7. Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem — — —
8. Jiné pohledávky — — 3 900

2. Účty v bankách 48 998 774 870 69 158
3. Krátkodobý finanční majetek 1 030 839 14 579 3 361

A.I.1.Základní jmění 1 765 653 1 765 653 1 765 653

A.IV.Hospodářský výsledek minulých let 42 087 50 839 17 068

3. Dlouhodobé přijaté zálohy — — —

8. Závazky k podnikům s podstatným vlivem — — —

2. Výnosy z ostatních investičních cenných papírů a vkladů 14 218 25 140 77 887

XIV. Ostatní finanční výnosy 8267 1 388 898