Lze úraz na „zákaznickém teambuildingu“ považovat za pracovní?
Po skutkové stránce vycházely soudy ze zjištění, že byl zaměstnanec (v pozici žalobce) vyslán zaměstnavatelem (žalovaným) na pracovní cestu do Itálie. Úkolem zaměstnance bylo plně se věnovat klientům zaměstnavatele, utužovat a zkvalitňovat vzájemnou obchodní spolupráci. Zároveň bylo v náplni pobytu též společné lyžování s klienty. Veškeré náklady, tj. i úhradu skipasů hradil zaměstnavatel. Při jednom ze společných lyžování došlo k pádu zaměstnance a poranění kolene, které vedlo k následné dlouhodobé pracovní neschopnosti zaměstnance. Ten považoval pospaný úraz za pracovní a obrátil se s požadovanou náhradou na zaměstnavatele, který však uplatněný nárok neuznal, když tvrdil, že úraz zaměstnance není úrazem pracovním. O věci tak nakonec musel rozhodovat soud.
Soud prvého stupně po provedeném dokazování uzavřel, že úraz žalobce není úrazem pracovním a žalobce se proto nemůže domáhat náhrady škody po zaměstnavateli. Svůj závěr soud odůvodnil tím, že společnou akci pořádanou zaměstnavatelem sice lze považovat za pracovní cestu ve smyslu zákoníku práce, neboť úkolem zaměstnance bylo věnovat se zákazníkům, ale vzhledem k tomu, že se zaměstnanec zranil v době, kdy podle oficiálního programu vypracovaného zaměstnavatelem byla přestávka na oběd, nelze činnost, při které žalobce utrpěl úraz považovat za plnění pracovních úkolů nebo činnost související s jeho plněním, a proto se nejedná o pracovní úraz.
Obdobně jako soud prvého stupně, dospěl i soud odvolací k závěru, že předmětný úraz žalobce nevykazuje znaky pracovního úrazu, tj. že nastal žalobci při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímě souvislosti s nimi. Odvolací soud však své rozhodnutí odůvodnil tím, že se žalobci nepodařilo v řízení prokázat, že by činnost, při které utrpěl úraz, mu byla žalovanou uložena, resp. byla od něj vyžadována ve smyslu plnění pokynu zaměstnavatele.
Se závěry nižších soudů žalobce nesouhlasil, a proto se obrátil s dovoláním na Nejvyšší soud. Žalobce ve svém dovolání poukázal zejména na to, že nelze spatřovat žádný rozdíl v tom, zda byl žalobce na akci v Itálii na pracovní cestě nebo na zákaznickém teambuildingu. Za stěžejní považoval ten fakt, že byl vyslán na akci v pracovní době, že mu byla hrazena mzda a veškeré náklady s cestou spojené a jeho úkolem byla péče o zákazníky „po všech stránkách“. Žalovaná mu navíc přesně neurčila, co má a nemá na této akci dělat a bylo na jeho rozhodnutí, jakým způsobem bude vztahy se zákazníky upevňovat. Těžko si lze představit, že by seděl celý den na hotelu, zákazníci žalované by celý den lyžovali a večer se pak všichni potkali a bez společných zážitků by své vztahy upevňovali. Pokud navíc zaměstnavatel očekával, že žalobce nebude s klienty lyžovat, je nelogické, aby mu hradil skipas po celou dobu pobytu.
Uvedeným závěrům žalobce dal za pravdu následně i Nejvyšší soud, když danou věc uzavřel s tím, že činnost, při níž žalobce utrpěl úraz, nelze považovat bez dalšího za jeho soukromou volnočasovou aktivitu, resp. za věc jeho osobní záliby. Rozhodující podle Nejvyššího soudu je to, že žalobce, který se věnoval zákazníkům i na sjezdovce, konal z objektivního hlediska činnost ve prospěch zaměstnavatele, a tudíž se jednalo o plnění pracovních úkolů pro žalovanou. Na základě závěrů Nejvyššího soudu lze tedy uzavřít, že lze za pracovní považovat takový úraz, který zaměstnanec utrpěl při činnosti, kterou konal z hlediska věcného, místního a časového objektivně pro zaměstnavatele. Není přitom vůbec významné, zda se jedná o tzv. teambuilding či jinou akci.
Téma teambuildingu jsme na Patrii probírali již v minulosti, článek o rozhodovací praxi soudů najdete zde .
Dále na podobné téma
- I nepatrné porušení pracovních povinností může vést k výpovědi
- Když ani týdenní absence v práci na vyhazov nestačí
- Jaké změny přinese novelizace akcionářské směrnice kótovaným společnostem?
- Lze valnou hromadu české akciové společnosti konat v zahraničí?
- Rozhodčí pravidla Mezinárodní obchodní komory (ICC) – významná novela s cílem učinit ICC rozhodčí řízení rychlejší, transparentnější a efektivnější
- Odštěpný závod: Na co si dát pozor při zápisu do obchodního rejstříku
- Jste nespokojeni se svým zaměstnancem? Jeho místo kvůli tomu nerušte!
- Investment incentives in Romania and rights of foreign investors
- Attractions and challenges of the Romanian market
- Smart Cities a Smart Grids – příležitosti pro byznys i problémy regulace
- Co se zamilovaným zaměstnancem?
- Nejvyšší správní soud vyjasnil otázku podmínky bezúhonnosti živnostníků
- Nová úprava předávání osobních údajů do USA
- Kdo má pravomoc ve sporech z nároku na vrácení DPH zahraniční fyzické osobě?
- Komerční arbitráže v roce 2015
- Nelegální sdílení „cédéček“ na internetu: Jak se má počítat výše škody?
- Investiční arbitráže v roce 2015
- Nekontrolujete adresy svých zaměstnanců, může se vám to vymstít
- Nedodržení firemního dress code jako důvod k výpovědi
- Musí být podpis na příloze smlouvy o převodu podílu úředně ověřen? Odpověď vás (ne)překvapí
- Není zákaz konkurence jako zákaz konkurence aneb co se hodí znát zaměstnancům i zaměstnavatelům
- Vrchní soud: Kdy je možné zrušení obchodní korporace pro její nečinnost?
- Konkurenční doložka se vždy nemusí zaměstnavateli vyplatit
- Safe Harbour není bezpečným přístavem pro evropské údaje
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři