Dohoda o uzavření příměří na Ukrajině pomáhá regionálním měnám
V první polovině tohoto týdne měly regionální měny tendenci ztrácet. Polskému zlotému neprospěla zpráva o zhoršení zahraničního obchodu v roce 2014 ve srovnání s rokem předchozím, zatímco maďarská inflace posílila spekulace o dalším možném snižování úrokových sazeb a vytvářela tak tlak na maďarský forint. V závěru týdne si obě měny své skóre vylepšily především díky uzavření dohody o příměří na Ukrajině. V celotýdenní statistice polský zlotý skončil o 0,4 % slabší (na 4,18 PLN/EUR), zatímco maďarský forint ztratil 0,2 % (na 306,36 HUF/EUR). Česká koruna si naopak vůči euru o 0,3 % polepšila na úroveň 27,63 CZK/EUR a to především díky domácí inflaci, která dopadla lépe, než trh předpokládal.
Tento týden přinesl řadu důležitých událostí, jak v domácí ekonomice, tak v celém regionu. Hned v pondělí byla zveřejněna česká inflace za měsíc leden. Před jejím zveřejněním na trhu panovala nervozita a tak výsledek, který byl plně v souladu s poslední predikcí centrální banky, přinesl zklidnění. V meziročním srovnání se lednový růst spotřebitelských cen velmi těsně udržel v kladném teritoriu, když dosáhl úrovně 0,1 %. V kladných hodnotách se však inflace již neudrží dlouho. V důsledku poklesu cen pohonných hmot, který nebyl plně promítnut do lednové inflace, očekáváme, že spotřebitelské ceny v únoru propadnou o -0,3 % y/y.
V záporných hodnotách nebo kolem nuly se pravděpodobně bude inflace pohybovat až do konce Q3 15, přičemž od Q4 15 očekáváme její postupný růst směrem k 2% inflačnímu cíli ČNB. Dočasný propad inflace do záporných hodnot, by však neměl být pro centrální banku nijak zásadně znepokojující, neboť se jedná primárně o důsledek nižších cen ropy, tedy pozitivního nákladního šoku. Nicméně vzhledem k tomu, že predikce centrální banky v prvním čtvrtletí s deflací nepočítá, mohl by případný rozdíl mezi výsledkem únorové inflace a predikcí centrální banky vytvořit tlak na oslabení kurzu koruny. Z pohledu ukončení intervenčního režimu žádné změny nepředpokládáme, tedy exit by měl nastat nejdříve ve druhé polovině roku 2016.
Další příjemnou zprávou z domácí ekonomiky bylo zveřejnění lednové míry nezaměstnanosti, když podíl nezaměstnaných osob vzrostl pouze na 7,7 % (ve srovnání s 8,6 % v lednu roku 2014). Po očištění o sezónnost se míra nezaměstnanosti v lednu snížila o 0,27 % na 7,00 %.
Inflačních dat jsme se dočkali i v Polsku a v Maďarsku. V Maďarsku se lednová dynamika spotřebitelských cen propadla ještě více do deflace (-1,4 % y/y). Přestože maďarská centrální banka ponechala na svém posledním zasedání úrokové sazby beze změny, mohou se začít objevovat spekulace o dalším možném snížení úrokových sazeb.
V závěru týdne byla zveřejněna předběžná data o vývoji HDP v Q4 14 v celém regionu. Nejlépe si vedla maďarská ekonomika, která ve srovnání s přechozím kvartálem vzrostla o 0,9 % q/q, druhé místo obsadila polská ekonomika společně se slovenskou, které si shodně polepšily o 0,6 % q/q, nejmenšího růstu dosáhla Česká republika, když se její výkon zvýšil pouze o 0,2 % q/q. V celém regionu za růstem HDP stálá především domácí poptávka, které nahrávají nízké spotřebitelské ceny, slušný vývoj mezd, lepšící se situace na trhu práce a rostoucí ochota firem investovat. Za celý loňský rok vzrostla česká ekonomika o 2,0% meziročně. Jedná se zatím pouze o předběžné údaje, na jejichž zpřesnění si budeme muset počkat do 27. února.
V České republice bude příští týden kalendář ekonomických událostí prázdný. Stejně tak v Maďarsku, kde se dočkáme pouze indikátorů důvěry v domácí ekonomiku. Naopak v Polsku bude zveřejněna celá řada ekonomických údajů, které by měla potvrdit pozitivní trendy v tamní ekonomice. V úterý to budou data z trhu práce - lednové průměrné hrubé mzdy by se měly v meziročním srovnání zvýšit o 3,9 % y/y, zatímco zaměstnanost by se měla v lednu zvýšit o 1,5 % y/y. Ve středu bude zveřejněna polská průmyslová produkce, která by podle ekonomů SG měla vzrůst o 4,9 % y/y (konsenzus 2,6 % y/y) a lednové ceny průmyslových výrobců, které by se v důsledku poklesu cen ropy měly propadnout o 0,7 % m/m (konsenzus -0,4 % m/m). Tato data pravděpodobně nezmění očekávání investorů, že polská centrální banka v březnu přistoupí ke snížení úrokových sazeb ze současných 2 %.
Autor: Jana Steckerová
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Komodity:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři