Pokračující desinflační trendy a silná koruna zatím nechávají centrální bankéře v klidu

Středoevropské měny atakovaly v průběhu týdne svá mnohaměsíční maxima. Maďarský forint okupoval nejsilnější hodnotu od července, polský zlotý je na květnovém maximu a česká koruna dosáhla dokonce na nejsilnější úroveň od března. Síla měn v regionu odrážela zejména slabost dolaru na globálním trhu.
 
Českou korunu v uplynulém týdnu ovlivňovaly i zveřejněné makroekonomické ukazatele. Ty z reálné ekonomiky potvrdily odražení se ode dna. Zejména nečekaně dobrý výsledek srpnové průmyslové výroby a exportní dynamiky pomohl koruně v první polovině týdne posílit krátce dokonce pod hladinu 25,50 CZK/EUR. Průmyslová výroba zaznamenala v srpnu navzdory očekávanému poklesu meziroční růst ve výši 1,6 % y/y. Po očištění o rozdílný počet pracovních dnů to bylo dokonce 4,2 % y/y. Tržby z přímého vývozu (za srpen 8,1 % y/y) a růst zakázek ze strany našich zahraničních obchodních partnerů ( 15,6 % y/y) potvrzuje, že český průmysl je tažen zájmem ze zahraničí. To potvrdila i statistika obchodní bilance. Exporty byly v srpnu meziročně o 1,9 % y/y výše. Protože dovozy se zvedly pouze o minimálních 0,1 % y/y, výsledkem bylo další meziroční zvýšení přebytku (tentokráte o 4,2 mld. CZK) a potvrzení trendu, že aktivum zahraničněobchodní bilance letos míří k dalšímu historicky nejlepšímu výsledku. Oživení tuzemské ekonomiky tažené silnější zahraniční poptávkou se při pokračující slabé domácí investiční aktivitě promítá do ne tak rychlé tvorby nových pracovních míst. I když zářijová statistika ukázala jejich mírné zvýšení v meziměsíčním i meziročním pohledu, nestačilo to na vykompenzování přílivu čerstvých absolventů na trh práce. Podíl nezaměstnaných se tak v souladu s tržním očekáváním zvýšil ze srpnových 7,5 % na zářijových 7,6 %.
 
Inflace ovšem svého dna zdaleka nedosáhla. Zářijové spotřebitelské ceny překvapily výrazným poklesem o 0,4 % m/m, když trh čekal jejich snížení pouze o 0,2 % y/y. V meziročním vyjádření růst spotřebitelských cen zpomalil z 1,3, % y/y v srpnu na pouhých 1,0 % y/y. Jedná se o nejnižší hodnotu od března 2010. A co je podstatné, stále ještě není dezinflační trend u konce. Na počátku příštího roku dokonce můžeme být svědky meziročního poklesu spotřebitelských cen. Z pohledu centrální banky je důležitý již současný poměrně výrazný pokles korigované inflace indikující absenci poptávkových inflačních tlaků.
 
Na klesající inflační tlaky by měla poukázat i statistika zářijového vývoje cen průmyslových a zemědělských výrobců , která bude zveřejněna v úterý. Podle našich odhadů  by  měly ceny průmyslových výrobců zaznamenat za září meziměsíční pokles o 0,1 %. Směrem nahoru působily v posledních třech měsících ceny ropy v korunovém vyjádření, což by mělo platit i pro září. Opačným směrem působí ceny zemědělských výrobců, což by se mělo projevit v potravinářském průmyslu. Meziroční dynamika produkčních cen by tak měla v září poklesnout z 0,5 % na 0,4 %. Oproti tržnímu konsensu se naše odhady nacházejí o desetinu níže.
 
Nižší než centrální bankou očekávaná skutečná inflace a současné silnější úrovně kurzu koruny ve srovnání s prognózou znamenají jediné, centrální banka by měla chtít kurzovou složku měnových podmínek uvolněnější. Tato situace bezesporu evokuje zesílenou hrozbu verbálních intervencí. Pro nadcházející týdny tedy vnímáme šanci na korekci ze současných silných úrovní. Do dalšího zasedání centrální banky však zbývají ještě téměř čtyři týdny a větší nervozitu na trhu lze očekávat až s blížícím se zasedáním. Z pohledu nejbližšího vývoje bude důležité i to, kdy a jak se podaří odblokovat politický pat v USA s následným dopadem do silnějšího dolaru. Dokud se bude euro proti dolaru nacházet vysoko, bude oslabení koruny obtížnější. Z technického pohledu prozatím odolává hladina podpory 25,46 CZK/EUR. Ovšem v případě jejího zdolání se ta další nachází na 25,23 CZK/EUR.

Autor: Jan Vejmělek