Právo, zákony, legislativa, parlament, daně
Jak vyplývá z aktuální judikatury Nejvyššího soudu, civilní soudy si často nevěděly rady ohledně otázky své pravomoci v případech, kdy se fyzická osoba s místem pobytu mimo území Evropské unie domáhá na plátci, který dané zboží prodal, vrácení částky, kterou zaplatila coby DPH v rámci kupní ceny zboží. Je tak tomu pravděpodobně proto, že takový nárok na vrácení DPH upravuje zákon o dani z přidané hodnoty, z čehož soudy dovozovaly, že se jedná o nárok veřejnoprávního charakteru a rozhodovat o něm přísluší finančnímu úřadu, a nikoliv civilnímu soudu. Tento právní závěr je ale nesprávný.
Zákon o dani z přidané hodnoty v jednom ze svých úvodních ustanovení uvádí, že předmětem daně je mj. dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku. V takových případech je osobou povinnou k dani jen ten subjekt, který prodejem zboží kupujícímu realizoval svou ekonomickou činnost. Jinými slovy je to právě prodávající, kdo jako plátce plní vůči státu daňovou povinnost, a nikoliv kupující, který žádnou daňovou povinnost v této souvislosti nemá.
Pokud však fyzická osoba ze třetí země zaplatí prodávajícímu v rámci zakoupení zboží částku odpovídající dani z přidané hodnoty, zákon o dani z přidané hodnoty mu umožňuje, aby požadoval od prodávajícího vrácení částky odpovídající uhrazené DPH. A právě v případech, kdy prodávající odmítal na uvedeném právním základě částku odpovídající uhrazené dani kupujícímu vrátit, vznikaly v řízení před nižšími soudy často pochybnosti, zda jsou k projednání žaloby na vrácení DPH vůči prodávajícímu pravomocné.
Podle občanského soudního řádu jsou soudy v občanském soudním řízení pravomocné projednávat a rozhodovat spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Jak však v řadě svých nedávných rozhodnutí vysvětlil Nejvyšší soud, přestože nárok kupujícího (soukromoprávního subjektu) vůči prodávajícímu (coby dalšímu soukromoprávnímu subjektu) na vrácení finanční částky odpovídající DPH, kterou kupující zaplatil za zboží v rámci kupní ceny prodávajícímu, upravuje zákon o dani z přidané hodnoty, jedná se o vztah mezi subjekty soukromého práva a nikoliv o veřejnoprávní charakter nároku. Jinými slovy, Nejvyšší soud zcela logicky vyvodil a odůvodnil závěr, že k projednání předmětných sporů jsou pravomocné civilní soudy, neboť jde o soukromoprávní spor.
S uvedenými závěry obsaženými v judikatuře Nejvyššího soudu lze jen souhlasit a s ohledem na četnost odlišných rozhodnutí soudů nižších stupňů v obdobných věcech je nezbytné posouzení této otázky Nejvyšším soudem, sjednocujícím judikaturu nižších soudů, hodnotit jako pozitivní.
Dále na podobné téma
- Komerční arbitráže v roce 2015
- Nelegální sdílení „cédéček“ na internetu: Jak se má počítat výše škody?
- Investiční arbitráže v roce 2015
- Nekontrolujete adresy svých zaměstnanců, může se vám to vymstít
- Nedodržení firemního dress code jako důvod k výpovědi
- Musí být podpis na příloze smlouvy o převodu podílu úředně ověřen? Odpověď vás (ne)překvapí
- Není zákaz konkurence jako zákaz konkurence aneb co se hodí znát zaměstnancům i zaměstnavatelům
- Vrchní soud: Kdy je možné zrušení obchodní korporace pro její nečinnost?
- Konkurenční doložka se vždy nemusí zaměstnavateli vyplatit
- Safe Harbour není bezpečným přístavem pro evropské údaje
- Je letištní ranvej součástí pozemku, nebo jde o samostatnou stavbu?
- Kdo vyhrává investiční arbitráže: Státy, nebo investoři?
- Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví: Co změnil nový občanský zákoník?
- Ochrana slabší smluvní strany po francouzsku
- EU plánuje revoluci digitálního trhu v Evropě
- Nákupy za hubičku na eBay: Dají se považovat za „neúměrné zkrácení“?
- Finanční správa jako nejlepší spořitelna?
- Vzájemná závislost leasingové a kupní smlouvy: Jak rozhodl Nejvyšší soud?
- Česko vede jedenáct investičních arbitráží
- Rozhodování mimo valnou hromadu společnosti: Jak se věci mají?
- Kdy je dotaz akcionáře na valné hromadě šikanózní?
- „Právo být zapomenut“ již rok platí i v Česku
- Co všechno může věřitel do blankosměnky doplnit?
- Konkludentní ukončení pracovního poměru dohodou
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Zákony a právo:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
?
Okénko pro podnikatele
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.