Zájem o fyzické zlato roste. Na co si dát pozor při nákupu?

Nedávný strmý a rychlý pokles ceny zlata vyvolal na trhu paniku. Zatímco analytici před zlatem svorně varovali a trh s „papírovým“ zlatem čelil těžkým výprodejům, trh s fyzickým kovem se vydal přesně opačným směrem. „Zájem o fyzické investiční zlato totiž za poslední měsíc výrazně rostl. Hysterie odezněla a na konci minulého týdne se zlato obchodovalo už za 1.475 dolaru za unci,“ vysvětluje Michal Sýkora ze společnosti MPM Invest. Navíc se předpokládá, že poptávka dále poroste a s ní se bude dále zvyšovat i cena. Pokud zvažujete možnosti investice do fyzického investičního zlata, je třeba dát si na některé věci pozor:

Nevěřte firmám, které se ohánějí vysokým zhodnocením

Některé společnosti lákají klienty na roční výnosy ve výši i třiceti procent. Nikdo neříká, že výjimečně nemůže jakýkoli finanční instrument takový výnos dokázat, příliš pravděpodobné to ale není. 

Zlato se chová jako komodita a jeho cena je ovlivňována světovými trhy. Záleží, kdy nakupujete a kdy prodáváte. Čím je kratší perioda mezi nákupem a prodejem, tím větší je riziko. Z toho důvodu se komodity obecně používají jako dlouhodobější investiční nástroj. Výnosnost zlata se v posledních letech pohybovala okolo čtrnácti procent ročně. Konzervativní odhad pro budoucí roky je kolem sedmi procent, což stále vysoce převažuje ostatní druhy spoření.

Pozor na zbytečné poplatky

Někteří poskytovatelé se snaží vydělat na vysokých vstupních poplatcích, které zpravidla slouží k zaplacení obchodníků. Uslyšíte-li věty jako „vstupní poplatek vypočtený z cílové částky“, radši utíkejte pryč. Jako u každé jiné investice platí: vždy si spočítejte všechny náklady, prostudujte si vstupní i výstupní podmínky a zajištění spoření (audit, způsob uložení depozitu). Seriózní poskytovatelé mají jasná pravidla. Vstupní poplatek neznamená nutně problém, ale nikdy by neměl přesáhnout určitou rozumnou hranici.

Investiční zlato není každé zlato!

Investiční zlato je považováno v rámci legislativy EU za rezervní měnu a je osvobozeno od DPH. To samozřejmě platí i pro ČR a pro investory je to tak velmi výhodná příležitost. Ovšem pozor, investiční zlato je přesně definováno, a to v ustanovení Zákona č.235/2004 Sb. O dani z přidané hodnoty, Hlava III. Zvláštní režimy, §92 Zvláštní režim pro investiční zlato. „Ostatní produkty ze zlata nejsou od DPH osvobozeny,“ upozorňuje Sýkora z MPM Invest. To pro kupce znamená, že pokud nakoupí jiné než fyzické zlato, musí ke kýženému zhodnocení např. 7% připočíst dalších 21%, které zaplatil na DPH. Minimální zhodnocení by v takovém případě mělo být  28%.

Často jsou nabízeny například i mince, u kterých se předpokládá i jistá sběratelská hodnota, se kterou často operují obchodníci. Podle zákona jsou za investiční zlaté mince považovány pouze mince zveřejněné ve věstníku ČNB. Z toho jednoznačně vyplývá, že ne všechny obchodované zlaté mince jsou zároveň považovány za investiční zlato.

Pamatujte, že investujte v českých korunách

Pokud vám obchodník ukazuje vývoj ceny a zisky na dolarovém grafu, je to jen půl pravdy. Velkou roli hraje i kurz koruny vůči dolaru nebo euru. Proto nelze tvrdit, že když klesá kurz zlata vůči dolaru, proděláváte i v českých korunách nebo naopak. Koruna působí jako určitý nárazník. Měnové kurzy a jejich vzájemný poměr musíte vždy vzít v úvahu.

V loňském roce byla rekordní cena zlata v období od srpna do září. Ve stejné době byla silná i koruna a dolar stál kolem 17 korun. To napomohlo investorům, kteří v té době prodávali. Naopak, v době největších nákupů, po opětovném oslabení ceny zlata, koruna také oslabila a dolar stál o dvě koruny víc. Investoři tak ve finále zaplatili více než by bylo nutné a zdánlivě levné zlato se výrazně prodražilo.

Není problém nakoupit, ale dobře prodat

Pokud se rozhodnete investovat do zlata, musíte počítat s tím, že investiční zlato se chová obdobně jako měna. Zatímco prodej bývá uskutečňován s přirážkou nad burzovní cenou, při prodeji zpět obchodníkovi počítejte s výkupní cenou pod aktuální cenou na burze. Většina menších obchodníků nabízí odkupní cenu mezi 5% - 10% pod burzovní cenou. Velcí obchodníci svým klientům dokážou nabídnout  2 – 3 % pod burzovní cenou či alternativní formy zpětného prodeje jako jsou například aukce nebo speciální nabídky i nad cenou burzy. Opět platí jednoduché pravidlo – neprodávat za každou cenu.