Vlády hledají cestu z finanční krize

Nejvyspělejší průmyslové země světa se chystají hodit záchranné lano domácímu bankovnímu systému v boji proti tomu, čemu se v posledních dnech začalo říkat největší finanční krize od třicátých let minulého století. Již koncem tohoto měsíce by mělo americké ministerstvo financí začít realizovat svůj 700 mld. plán na pomoc domácím bankám, který v minulém týdnu doznal určitých změn, když se přeorientoval zčásti také na přímé kapitálové injekce postiženým bankám. Ministerstvo tak sice i nadále počítá s vykoupením toxických portfolií, zároveň však pravděpodobně část z kongresem přidělených finančních prostředků bude směřovat nově i k navýšení kapitálu bank. Více o jeho postupu napoví již dnešní tisková konference Neela Kashkara, který byl ministrem Paulsonem jmenován správcem 700 mld. fondu. Pozadu nezůstávají ani evropské země. Již v minulém týdnu oznámila Británie, že napumpuje do domácího bankovního systému 50 mld. liber, které budou směřovány k navýšení kapitálu největších finančních institucí. Ve dvou bankách (Royal Bank of Scotland a HBOS) dokonce bude mít vláda majoritní podíl, když do nich investuje 12 mld., resp. 10 mld. liber, zatímco 7 mld. dostane Lloyds TBS a 3 mld. půjdou pro Barclays. Britský finanční systém by měla kromě přímé kapitálové injekce podepřít také Bank of England, která bankám poskytne krátkodobé půjčky v objemu 200 mld. liber a zároveň garance v objemu 250 mld. na jejich vzájemné půjčky, co by mělo konečně rozhýbat mezibankovní trh, který díky vzájemné nejistotě bank totálně zamrznul.

S jasným vzkazem přicházejí po tomto víkendu také dvě největší země Evropské unie Francie a Německo. Francouzská vláda již dnes pravděpodobně navrhne vytvoření zákona, který by měl domácím bankám nabídnout státní garance a zřídit agenturu, která má pomoci přivést do nich nový kapitál. Německo se pak chystá vytvořit fond v objemu 100 mld. euro na pomoc domácím bankám, který by měl sloužit k navýšení jejich kapitálu. Záchranné akce na podporu domácího bankovního systému následně oznámily také Austrálie, Nový Zéland a některé z Arabských států.

Země se tak snaží najít cestu z finanční krize, jejíž druhá vlna začala poté, co zbankrotovala americká banka Lehman Brothers, což vedlo k prudkému růstu úrokových sazeb na mezibankovním trhu, kde si banky přestaly půjčovat z obav před dalšími bankroty. Sazby rostly také minulý týden, kdy se tříměsíční dolarový LIBOR vyšplhal až na 4,85% (335 bsp. nad sazbou federálních fondů) a ani v nejbližších dnech pravděpodobně klesat jen tak nezačnou, alespoň do té doby, než státy realizují přímé investice nového kapitálu do bank, které by teprve mohly přispět k částečnému zklidnění napětí.