auditor je demagog, jeho výpočty jsou zavádějící: předně, jako člověk s ekonomickým vzděláním by neměl vypustit z úst takovou hloupost, jako že z 1000 koruny, kterou majitel udrzbarske firmy chce vyplatit zamestnanci odejde 123 Kč na DPH. Tak to pozor: DPH nikdy nebylo jeho! Protoze tech 123 Kč pouze od konecneho zakaznika vybral a jako rozdil mezi zaplacenou a prijatou DPH je odvadi do statniho rozpoctu. Podnikatel je pouze jakymsi vybercim teto dane od posledniho v retezci, tj. od konecneho zakaznika. Kde ve skutecnosti DPH hradi, a kdo by mel nadavat, je zakaznik - ekonomicke bremeno nese on, on je zatizen dani. Pan auditor se tedy domniva, ze kdyz nekdo vybere DPH od zakaznika (tedy odvede rozdil mezi DPH prijatou a zaplacenou) ale statu to zataji a neodvede (situace pred EET), ze je to snad neco, cemu by mel občan našeho státu přihlížet jen tak? Od zakaznika je vybere, ale statu je neodvede a strci je dovlastni kapsy???
za dalsí: ten hypoteticky priklad silne pokulhava, protoze ne vsechny trzby vyplaci majitel jako mzdy zamestnancum. Samozrejme ze vyplaci jen malou cast z trzeb zamestancum, a jen z teto casti jsou placeny veskere odvody tj. socialni zdravotni a dan za zamestnance.Drtivou vetsinu trzeb pouzije na nakup materialu, sluzeb, ktere pochopitelne, podobne jako mzdy zamestnancu vykaze jako naklady a o ne ponizi trzby, a z pouheho zbytku plati zisk. Ten priklad je proste zcela zavadejici a nepopisuje situaci podnikatele, ale naopak popisuje de facto stav zamestnance, kteremu z 1000 Kc super hrube mzdy zbyde ne 471 Kc ale 471 Kc plus tech 123 DPH, protoze mzdy se vyplaci jiz z cistych trzeb po odvodu DPH.
Odvody z mezd za zamestance jsou jake jsou. Ale uvazim-li, jako zamestnanec, ze vetsina z toho jde do socialniho pojisteni, tj na duchody, a na zdravotni pojisteni - nevyleti to ve skutecnosti nekam do vzduchu, ale je to utraceno za neco co potrebuji. Chci, aby moje rodice meli duchod, ktery jim umozni dustojne stari, chci i ja, aby moje deti, jako budouci zamestnanci odvadeli dostatek penez do socialniho pojisteni, tak abych i ja mel solidni duchod. Rovnez chci co nejlepsi zdravotni peci, a rovnez chci stedrou nemocenskou, v pripade, ze jsem nemocny. Nebot i v dobe nemoci musim platit najem a zivit rodinu.
Je naprosto odporné, pokud zamestnavatele- podnikatele odmitaji tyto odvody za zamestnance platit. Ja jako zamestnanec davam zamestnavateli sva nejlepsi leta, svuj nejlepsi cas v denni dobe, svoji energii, svoje napady. Nemohu si nic nezapocitat jako naklad na dosazeni svych prijmu, ani benzin, ani ošatné, čiticí prostredky ba dokonce ani čaj, nebo svačinu, které mi manzelka pripravi.
Pred EET rada podnikatelu šidilo 4x: neodvadeli DPH, neplatili dan ze zisku, zamestnancum platili penize na cerno - takze do fondu socialniho a zdravotniho pojisteni i do dani z prijmu zamestnancu slo mene penez, a mnohkdy jeste samotni podnikatele nebo jejich zamestanci cerpali socialni davky kvuli vykazanym nedostatecnym prijmum.
Pokud ma za tuto cenu existovat o nekolik podnikatelu vic, tak dekuji nechci. Bez takovych hospod, ktere neplati sve zamestnance se obejdu. nyni doslo ke snizeni sazby DPH, poctive restaurace by tak teoreticky vlastne mely prostor pro zlevnovani. Doufam, ze to neudelaji, ale ze usporene penize vyuziji na vyssi kvalitu surovin nebo personalu.
Myslim si, ze opatreni vlady ve smyslu zavedeni EET prispeje jednoznacne k narovnani ekonomickych vztahu v nasi zemi.
Jen by mel stat se stejnou razanci zasahnout proti presunum zisku nadnarodnich firem do zahranici, pripadne ceskych firem se sidlem v zahranici.
A posledni vec: pokud vlada dospeje k nazoru, ze je potreba nektera odvetvi ekonomiky nebo dokonce jen nektere geograficke oblasti podporit, neni nic jednodussiho, nez vyhlasit danove prazdniny pro sektor pohostinstvi, nebo pro male restaurace, nebo pro restaurace v pohranici, nebo pro restaurace ve vybranych okresech, kde je vysoka nezamestnanost, nizka turisticka navstevnost...atd. Samozrejme za restaurace si dosadte libovolny sektor, ktery byste chteli podporit.
Ze toto není debilní úvaha prokazuje např. Svýcarsko. Za hospodarskym uspechem Svycarska stoji to, ze zaostalych kantonech, ci dokonce jednotlivych udolich, kde bylo potreba rozvinout vyrobu ci sluzby, byly nulové danové sazby. Diky tomu, se podarily ve Svycarsku rozjet hodinkarske, syrarske, nebo cokoladove podniky.
Ne tak, ze nekde potaji ukradali a nedopravali ostatnim. Pokud nepustite korunu, tak se ani vam nebude darit. Zaplatite-li dobre zamestancum, budou i oni ve vasem okoli utracet vice. I penize vynalezene na socialni a zdravotni sluzby prinaseji podnikatelske prilezitosti. Kde nic neni, ani smrt nebere.
Hezky den a neverte prilis auditorum
(2)
(4)
(5)
