Vztahy mezi výrobci existují na základě spontánní a dlouhodobě utvářené dělby práce. To je obsahem klasické, tzv. pracovní teorie hodnoty. Pokud jde o "přírůstkovou ekonomii" založenou na marginálních teoriích, tu lze využít jen k vysvětlení mechanismu řešení krátkodobé nerovnováhy. Dlouhodobě ale platí úplně jiné zákonitosti, což mimo jiné dokazuje fakt, že těžba zlata v posledních 40 letech vykázala nakonec stejnou dynamiku jako globální populace - obě veličiny se za tu dobu zhruba zdvojnásobily. Výkyvy směrem nahoru a dolů fungovaly na bázi nerovnoměrného rozložení přírůstku těžby v čase - jako u každé jiné komodity, potravinami i energiemi počínaje a barevnými i drahými kovy konče (na přípravu a zprovoznění nových ložisek je třeba většinou cca 10 let).
V této souvislosti bych rád upozornil na problematiku dlouhých Kondratěvových cyklů, jimiž se zabýval i náš rodák Josef Alois Schumpeter, proti němuž je sice Václav Klaus "trpaslíkem", nicméně správně tušícím jaké nebezpečí Schumpeter (a jeho souputníci) představovali a představují pro většinu neoliberálních teorií. Vzhledem k tomu, že mu chyběly věcné argumenty, spokojil se Klaus v časopise Politická ekonomie č.1/2009 (stejně jako na předchozím "turné" po amerických univerzitách v květnu 2008) s chabým a nepřesvědčivým přáním "Doufám, že se Schumpeter mýlil" - doufat mohl, ale já jsem přesvědčen, že přinejmenším jeho synové a zejména vnoučata budou až do své smrti čelit poznání, jak hluboce a fatálně se naopak mýlil jejich otec a dědeček.
Odkazů na teorii Kondratěvových cyklů i dalších příspěvků k této významné teorii (včetně využití diferenciálních rovnic v ekonomických systémech), jejichž aktuálnost vyvstala obzvláště naléhavě během posledních 5 let, se dnes dá díky informačním sítím najít obrovské množství - poslední je uveřejněn v dnešních Haló novinách a jeho autorkou je jedna z dnes nejlepších českých makroekonomů, Ilona Švihlíková. Že už bylo načase, dokazuje nejen teoretická impotence polistopadových českých ekonomů, ale zejména žalostný výkon české ekonomiky za posledních 5 - 7 let (a koneckonců i za posledních 25 let v porovnání se všemi evropskými zeměmi zeměmi s výjimkou Balkánu).