Zlato má nefér výhodu - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

A v které národní bance račte být zaměstnán?

Jinak idea, že zlato jako prostředek směny je hloupé je zcela jasná. Už z důvodu, že jeho množství neroste s množstvím vyprodukované práce - jinak řečeno na stejný objem práce připadne méně zlata než před lety - takže hodnotit práci ve zlatě je problém.

Ovšem idea, že anonymní peníze = hloupé peníze může vyjít pouze z úst daňového inspektora, nebo bankovního úředníka. Každý systém s lidmi bude mít vždy tendenci používat anonymní peníze - nejsou tak omezující a limitující jako neanonymní. A krize nejsou způsobovány těmito penězmi, naopak, tam, kde tyto peníze existují neustává ekonomická aktivita v případě zásahu "shora" - jako příklad bych uvedl Zimbabwe, kde ekonomika přežila pouze na anonymních penězích tam, kde kontrolované totálně zkrachovali

Když dva dělají totéž, není to totéž. Pokud mluvím o dlouhodobosti, mám na mysli časový horizont nejméně několika desítek, ale spíše stovky - a někdy i tisíce let. Trh existoval už před biblickou Potopou (tj. cca 5 000 let) a manipulace s cenou zlata (či spíše s deklarovaným obsahem hodnoty v mincích) je skoro stejně stará jako trh (na rozdíl od kapitalistických výrobních vztahů, které tu máme zhruba 400, maximálně 500 let).

Již bosporský vládce Leukón (jde o tzv. Bospor kimerský, tzn. oblast dnešního Krymu a pobřeží Azovského moře) před zhruba 2 500 lety provedl cosi jako měnovou reformu, při níž stáhnul z oběhu čtvrtinu zlata. Deklaroval současně zvýšení nominální hodnoty každé mince o polovinu (tj. o 50 %) a současně snížil o polovinu jejich množství v oběhu. Ale právě v tom "o polovinu" je zakopaný pes. Výsledná úhrnná nominální hodnota všech mincí v oběhu (i s tou o polovinu vyšší deklarovanou hodnotou) se totiž snížila o čtvrtinu, tj. o 25 %, jak vyplývá z řetězení obou indexů (0,75 = 1,5 * 0,5).

Manipulací na trhu se zlatem (resp. s jinými komoditními penězi) bylo za těch 25 století požehnaně, včetně obdobně působící cenové revoluce v Evropě koncem 16. století, způsobené vržením početnosti tehdejší populace neúměrně velkého objemu nakradeného zlata a stříbra z Ameriky, i zlatých horeček v Kalifornii, Austrálii nebo na Aljašce. Ale podstatu komoditních peněz to nezměnilo, naopak ji vždy jen znovu potvrdilo.

Stejný důsledek může mít i prudké snížení počtu obyvatel, k němuž došlo během 30tileté války v Evropě (v Německu, ale především v Čechách a na Moravě, kde se počet obyvatel snížil během historicky krátké doby téměř o polovinu - úměrně tomu však odteklo i množství drahých kovů, zejména do Švédska, neboť kancléř Oksenstjerna si za přenechání českých zemí Habsburkům na vestfálských jednáních nechal vyplatit 600 tisíc kop rýnských zlatých = 36 mil. RZ, nevím sice, jaký byl přesně zlatý obsah 1 RZ, ale v dnešních domácích peněžních jednotkách by to představovalo určitě minimálně 150 - 200 miliard CZK, a to prosím za situace, kdy přežilo jen zhruba 1,5 milionu osob z původně 2,5 milionové české a moravské populace - doosídlení východní Moravy probíhalo ještě o 100 let později za Marie-Terezie, převážně z trenčianské oblasti).

Klidně se smějte, až se budete za břicho popadat a ronit slzy. Já se zlatem nezabývám kvůli spekulaci, kdy jde o více či méně náhodný výdělek, podle toho, jak dobré jsou vaše krátkodobé informace o možných manipulacích a případných deformujících vlivech derivátů. Trvám ale na tom, že vliv na cenu zlata mají, kromě několika časově omezeně působících činitelů - a asymetricky rozložených informací, stejné faktory jako na cenu mědi, stříbra, platiny, ale i ropy, uhlí a dalších energií (s rozdíly plynoucími z nemožnosti nebo omezených možností jejich skladování).

Snad jen s tím rozdílem, že hlavním posláním zlata jako platidla a pro tvorbu pokladu-rezervy (tedy nikoliv v jeho funkci oběživa) vždy bylo, je a ještě nějakou dobu bude umožnit vyrovnání schodku obchodní bilance" v univerzálně přijímané měně. Jako oběživo zlato už relativně dlouho nefunguje a jednou provždy skončilo i jako míra hodnot (resp. měřítko cen).  Jako investiční instrument mě zlato, na rozdíl od Vás, ani soukromě, ani profesně absolutně nezajímá (je to, řekl bych, z dnešního pohledu přímo idiotsky volatilní investice - ale proti gustu žádný dišputát, jak se lidově řík&aacut ...

Když píše o komoditních penězích (zlato, stříbro) někdo, kdo má málo informací a moc neovládá historické a teoretické souvislosti fungování monetárního systému, mám z toho divný pocit, smích přes slzy, tak by se to dalo nazvat.

Zlato si v dlouholetém "tendru" na výměnný prostředek a uchovatele hodnoty vybrali lidi, tedy trh. Nikdo (církev, panovníci, stát) ho lidem nenutil. Proto má zlato nefér výhodu, není to dluh, jako jsou dnes všechny vnucené státní měny (USD, EUR, etc.) nebo finanční aktiva (akcie, DLUHOPISY, CDS, CDO, etc.). 

A proč cena zlata klesá i když fundamenty hovoří pro růst? Protože cena fyzického zlata se tvoří na papírovém trhu (Globex), který ovládají největší banky na světě (JP Morgan, Goldman Sachs, etc.). A tyto banky asi těžko v současné době dovolí růst cen zlata, když potřebují, aby prodali svoje základní finanční papírové dluhové produkty. Ale manipulování cen zlata se tak či tak někde projevuje. Kde? Na zásobách fyzického kovu na Comexu, LBMA nebo v sejfech FEDu, který je prázdný. Němci chtějí vrátit 300 tun zlata, který skladovali v sejfech FEDu a musí čekat 7 let! Čína přes Hong Kong nakoupí 300 tun zlata za měsíc! V minulém roce vrátil FED nemcům až 5 tun. Dělají si amíci z němců legraci, nebo sejf FEDU je prázdný?

Zásoby zlata v sejfech Comexu jsou nejnižší v historii a neustále klesají. Kdo kupuje to fyzické zlato? Co za blázny, když banky říkají, že ceny ješte padnou? 

V současnoti podle mě prožíváme podobnou situaci, jako tomu bylo v letech 1968-1971 za Bretoon Wood systému, kdy byl poměr zlato:USD fixně daný (1oz zlata = 35 USD), ale protože všichni insideři věděli, že USA veselo tiskne své dolárky a jejich zásoba již několikanásobně překračuje zásobu USD, která byla stanovena v r. 1944. A tak i když oficiální cena za 1oz zlata byla 35 USD, na trhu se prodávalo zlato mnohem dráž a nakonec se některé evropské státy rozhodli, že vymění své devizové rezervy v USD za zlato. A to znamenalo konec Bretton Woodské dohody a Nixon musel zavřít tzv. "zlaté okno", protože USA nemělo ani polovinu zlata, aby ho mohlo vyměnit za USD.

I když neoklasičtí ekonomové (keynesiáni nebo monetaristé)  v roce 1972 předpovídali, že když se zlato oddělí od dolaru, jeho cena spadne, protože je to historický a nepotřebný relikt, cena zlata paradoxně začala růst. V roce 1976 nastala sice větší korekce (pád ceny o skoro 50%), když centrální banky společně s velkými soukromými bankami začali boj se zlatem. Nakonec ho prohráli a v roce 1977 začala cena zlata opět růst a kulminovala v roce 1980 na 850 USD/oz.  

A kdy začne cena zlata opět růst? Lepší otázka je: Kdy se konečně projeví to ohromné navýšení peněžní zásoby USD, EUR, Jenů etc. při ocenění zlata? Možná již v letošním roce, možná v příštím, ale určitě k tomu dojde, když dojde fyzické zlato v sejfech bank, nebude možní fyzické vypořádání future obchodů nebo když budou chtít lidé, co mají papírové certifikáty na zlato, dodat svoje zlato, ale žádné zlato nedostanou. Pak nastane opět zlatá horečka, která pohřbí současný Ponzi monetární dluhový systém, který prožívá už jenom na infuzích peněz vytvořených z ničeho v počítačích centrálních bank. A co bude pak? Kdo ví ...

Vztahy mezi výrobci existují na základě spontánní a dlouhodobě utvářené dělby práce. To je obsahem klasické, tzv. pracovní teorie hodnoty. Pokud jde o "přírůstkovou ekonomii" založenou na marginálních teoriích, tu lze využít jen k vysvětlení mechanismu řešení krátkodobé nerovnováhy. Dlouhodobě ale platí úplně jiné zákonitosti, což mimo jiné dokazuje fakt, že těžba zlata v posledních 40 letech vykázala nakonec stejnou dynamiku jako globální populace - obě veličiny se za tu dobu zhruba zdvojnásobily. Výkyvy směrem nahoru a dolů fungovaly na bázi nerovnoměrného rozložení přírůstku těžby v čase - jako u každé jiné komodity, potravinami i energiemi počínaje a barevnými i drahými kovy konče (na přípravu a zprovoznění nových ložisek je třeba většinou cca 10 let).

V této souvislosti bych rád upozornil na problematiku dlouhých Kondratěvových cyklů, jimiž se zabýval i náš rodák Josef Alois Schumpeter, proti němuž je sice Václav Klaus "trpaslíkem", nicméně správně tušícím jaké nebezpečí Schumpeter (a jeho souputníci) představovali a představují pro většinu neoliberálních teorií. Vzhledem k tomu, že mu chyběly věcné argumenty, spokojil se Klaus v časopise Politická ekonomie č.1/2009 (stejně jako na předchozím "turné" po amerických univerzitách v květnu 2008) s chabým a nepřesvědčivým přáním "Doufám, že se Schumpeter mýlil" - doufat mohl, ale já jsem přesvědčen, že přinejmenším jeho synové a zejména vnoučata budou až do své smrti čelit poznání, jak hluboce a fatálně se naopak mýlil jejich otec a dědeček.

Odkazů na teorii Kondratěvových cyklů i dalších příspěvků k této významné teorii (včetně využití diferenciálních rovnic v ekonomických systémech), jejichž aktuálnost vyvstala obzvláště naléhavě během posledních 5 let, se dnes dá díky informačním sítím najít obrovské množství - poslední je uveřejněn v dnešních Haló novinách a jeho autorkou je jedna z dnes nejlepších českých makroekonomů, Ilona Švihlíková. Že už bylo načase, dokazuje nejen teoretická impotence polistopadových českých ekonomů, ale zejména žalostný výkon české ekonomiky za posledních 5 - 7 let (a koneckonců i za posledních 25 let v porovnání se všemi evropskými zeměmi zeměmi s výjimkou Balkánu).

to jen tzv.akcie a papírové či digitálně namnožené pseudoměny okolo padají, více či méně podle toho, co kdejaký významný idiot na údajném trhu řekne nebo slíbí že udělá.

přece nevěříte, že firma, která má jeden den hodnotu x a druhý den poloviční, ztratila opravdu polovinu hodnoty? akcie reálně vyjadřují pouze podíl na majetku, nikoli vyspekulovanou údajnou hodnotu podle názoru "odborníků" kasinových ekonomik