Ústavní soud váhá
V únoru ale svitla domácím malým akcionářům naděje, když Ústavní soud zrušil část zákona, který umožňoval odškodnění klientů Plzeňské banky, Union banky a Kreditní banky Plzeň a byl přijat nestandardním způsobem jako součást přijímání jiného zákona (tzv. přílepek). Stejným způsobem byla totiž přijata norma o vytěsnění a stížnost na Ústavní soud již byla podána. Ústavní soud ale bohužel odložil své rozhodnutí na neurčito. Problémem je skutečnost, že již zrušený zákon byl relativně nový, norma upravující squeeze out je už ale dva roky stará a soud nechce riskovat právní nejistotu. Vytěsňování tak pokračuje dál, čehož je důkazem plánované vytěsnění malých akcionářů ČSOB společností KBC, která je vlastníkem více než 95% balíku akcií.
Optimisté, kteří doufají, že Ústavní soud snad uspíší své rozhodnutí a rozhodne (i pod tlakem Evropské komise, která má vůči znění zákona velké výhrady) ve prospěch nespokojených malých akcionářů, si své akcie nejspíš ponechají a budou doufat v lepší zítřky. Některé návrhy na změnu zákona totiž do budoucna počítají s rozšířením možností menšinových akcionářů omezit squeeze out, případně se zvýšením podílu z dnešních 90 % na 95 % apod. Minoritním akcionářům by tak mohla svitnout naděje, že jejich práva budou uplatněna ve větší míře, než je tomu dnes.
Poslední možností je, že nespokojení akcionáři, kteří byli nuceni prodat své akcie, se dočkají pozitivní zprávy od Ústavního soudu, který normu o vytěsňování zruší jako protiústavní. Mohou pak o odškodnění žádat stát, který je protiústavním zákonem poškodil.