Ústavní soud nyní prozkoumá doplňující informace Stížnost proti sqeeze-outu byla odročena Ústavní soud odročil jednání o údajné protiústavní části obchodního zákoníku, která umožňuje vytěsňovat ze společností minoritní akcionáře. Důvodem jsou doplňující informace dvou soudkyň Městského sodu v Praze, jež požadují zrušení sporných ustanovení, které soud zatím nestačil prostudovat.
Celkové náklady na vytěsnění drobných akcionářů v českých firmách dosáhly téměř 10,5 miliardy korun. Z toho v 72 procentech se squeeze-out uskutečnil v druhé polovině roku 2005, kdy začala platit novela obchodního zákoníku. Největším vyvlastňovatelem byl zatím
ČEZ, který pro tento účel vynaložil více než dvě miliardy korun.
Česká pojišťovna vyplatila podílníkům zhruba 1,5 miliardy. Více než miliardu stálo vytěsnění
Severočeské doly a
Plzeňský Prazdroj.
Záměr převzít stoprocentní kontrolu oznámili od července 2005 většinoví majitelé 256 společností. „Proces vyvlastňování stále není u konce,“ uvedla členka představenstva agentury
ČEKIA Petra Doležalová s tím, že jen letos v lednu bude o squeeze-outu rozhodovat dalších pět společností. Půjde například o
Středočeskou plynárenskou s náklady 233 milionů,
Západočeskou plynárenskou s 154 miliony nebo
Xavergen s 46,5 milionu korun.
Celkový počet firem, které mohou na základě zveřejněné akcionářské struktury k squeeze-outu přistoupit, se pohybuje kolem 400. Pokud by všechny společnosti s vlastníkem nad 90 procent přistoupily k vyvlastnění, celková suma by mohla dosáhnout 12 až 13 miliard. Kč. Podle Doležalové ovlivní celkovou částkou podstatněji vytěsnění minoritních akcionářů
ČSOB, který
KBC dle dostupných informací plánuje začátkem letošního roku.
Proti vyvlastňování se postavilo sdružení malých akcionářů, podle kterého mimo jiné menšinoví akcionáři nezískávají odpovídající vyrovnání. Akcionáře podpořili i senátoři a podali ústavní stížnost. Řada akcionářů se aktivně účastní valných hromad a podává žaloby.
(5)
