Podíl uhlí na globální energetické spotřebě v roce 2013 dosáhl podle výroční zprávy energetické společnosti BP Statistical Review of World Energy 30,1%, to znamená nejvíce od roku 1970. Pohledem na jednotlivé regiony však zjistíme, že se jedná o nárůsty produkce a spořeby jen v Asii u emerging ekonomik, které se snaží pokrýt rostoucí spotřebu levnými a nekvalitními zdroji. Pohlédněme graficky na tento fenomén posledních let, klikněte na obrázek pro zvětšení:
Jaká je však situace v západním světě? Zde v USA je směřování opačné. V roce 2006 byl podíl břidlicového plynu na celkové jeho produkci 5%. Dnes je to kolem 40%. Podle americké vládní agentury Energy Information Administration (EIA) má růst produkce plynu mezi léty 2012-2040 ročně tempem 1,6% na 38,37 triliónů Britských termálních jednotek. Největší podíl nárůstu poptávky po této komoditě bude ze sektoru výroby elektrické energie, jejíž kapacita se má zvýšit na 320 gigawattů z dnešních zhruba 190. V rámci sektoru uhlí bylo tento týden zajímavé vydání reportu vládním úřadem Government Accountability Office EPA Regulations and Electricity, který předpokládá omezení dalších 13% zdrojů elektrické energie pocházejícíh z uhlí do roku 2025. Co víc, za téměř žádné pozornosti médií, americké ministerstvo energetiky schválilo další dva exportní terminály pro vývozy LNG na nyní celkem tři. Je americká veřejnost v tuto chvíli nakloněna plně exportům zemního plynu do zahraničí? Stále ne plně, což například
(1)
