Jen malá část mých krajanů nesouhlasí se současnou tvrdou liní, kterou Moskva nastolila vůči NATO a EU. Před dvaceti lety to bylo přesně naopak. Jenže to bylo ještě před tím, než se Západ opět začal snažit potírat Rusko na všech frontách. Tyto protiruské zahraniční síly se domnívaly, že by mohly využít v boji proti Putinovi novou ruskou buržoazii. Ta se však místo proti němu postavila za něj. Státní propaganda v tom jistě hraje svoji roli. Mnoho Rusů má však prostřednictvím internetu přístup k západním médiím a tím více se sjednocují kolem Kremlu," upozorňuje na tyto paradoxy Karaganov.
„Tato skutečnost se nedá popřít. Na Západě by měli pochopit, že jejich vlády udělaly ze svého ctižádostivého spojence potencionálního nepřítele. Rusko však nemůže konat jinak. Je to otázka života nebo smrti našeho národa. Zachovat trvalý mír v Evropě je ušlechtilý a potřebný cíl, kterého lze dosáhnout pouze prostřednictvím vzájemného respektu a uznání oprávněných zájmů druhé strany. I pro mě coby `eurofila` je těžké najít argumenty pro politickou unii s Evropou, která opouští, snad jenom dočasně, všechny křesťanské a tradiční hodnoty. Naším cílem přesto musí být vytvoření společného prostoru, ve kterém mohou oběma směry svobodně proudit lidé, kapitál i energie. Zároveň se však musíme vyhnout válečným hrůzám, kterým dnes musí čelit lidé na Ukrajině. Pokud se nám to nepodaří, budeme muset opustit další z evropských hodnot, kterou je rozum," uzavírá Karaganov své zamyšlení.
(2)
