Je po volbách, pozornost se obrací zpět k centrálním bankám

Nejistota, spojená s případným nástupem Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA, se ale v okamžiku jeho zvolení změnila v sice nečekanou, ale přesto jistotu. Finanční trhy, pro které je příliš velký rozptyl a volatilita názorů na vývoj budoucích událostí nekomfortní, se zachovaly z tohoto pohledu logicky. V první reakci došlo k výprodejům na akciových trzích a naopak cena bezpečných aktiv, vládních dluhopisů a drahých kovů, rostla. V ranních hodinách ale došlo k obratu a během dne k postupnému,avšak vytrvalému návratu cen na předvolební hodnoty. Dnes, týden po uvedené události, atakují dolarové akciové indexy dokonce svá historická maxima, ovšem již za současného růstu výnosů z vládních cenných papírů. Ty na delším konci výnosové křivky poskočily během týdne o 0,40% (10Y 2,22%; 30Y 3% p.a.). Můžeme pouze hádat, kdo byl v povolební den na straně prodávající akcie a kdo na straně nakupující. Jednoznačné však je, že síla nakupujících pokryla bez problému prodejní tlaky. Pokud i zde platí přírodní zákony, pak na straně prodejců prchajících z předem definované negativní situace, byli, z pohledu finanční síly, ti “slabší” jedinci. Je-li tomu tak a institucionální investoři a obchodníci vrátily cenu akciových indexů na předvolební hodnoty, nemělo by k poklesu cen dojít dříve než minimálně po realizaci stop loss krátkých obchodů sjednaných během návratu cen po nočních výprodejích.
            
Kostky jsou vrženy, Donald Trump je prezidentem. Pozornost FT se tak může obrátit zpět k běžným starostem, tzn. odhadování vývoje měnové politiky centrálních bank. Letošní prosinec bude z tohoto pohledu stejně zajímavý jako ten loňský. Zkraje měsíce (8.12.) bude zasedat ECB. Od té se převratné události tentokrát neočekávají, postačí, pokud potvrdí svá dřívější prohlášení ohledně horizontu ukončení programů QE. Významným faktorem, který by ECB musela při svém rozhodování o jarním termínu ukončení vzít v potaz, bude italské referendum o ústavních změnách (4.12.). Změny, o kterých se bude rozhodovat, by měly vést k posílení pozice budoucích vlád, které by tak snadněji mohly uskutečňovat své volební programy. S pozitivním výsledkem referenda spojil svou budoucnost předseda vlády Matteo Renzi, takže v případě negativního výsledku budou ve hře mimořádné volby. Na výsledky čeká také poslední ratingová agentura (DBRS) držící rating Itálie na nejnižším stupni kategorie “A”. Snížení ratingu o jediný stupeň by vedlo k aktivaci pravidla ECB o výši kolaterálu poskytovaného za likviditu čerpanou italskými bankami. Ty by pak musely krýt své výpůjčky od centrální banky vyšším počtem cenných papírů, což by ještě více zatížilo jejich nezdravé bilance. V případě, že by toto referendum, resp. jeho výsledek vedl k růstu výnosů italských vládních dluhopisů oproti německým, mohla by ECB posunout termín ukončení kvantitativního uvolňování blíže ke konci roku 2017.