USA: Fed nezměnil hl. úr. sazbu, naznačil obavy z ekonomiky

USA: Rozhodnutí Fedu monetární politiky 26.-27. leden:

Skutečnost: 0,25 - 0,5 %

Očekávání: 0,25 - 0,5 %

Předchozí: 0,25 0,5 %

Rozbor novinky prohlášení k rozhodnutí monetární politiky ve srovnání s předchozím prohlášením: Fed v hodnocení ek. vývoje podle očekávání posílil lepší hodnocení trhu práce, ale taky uvádí, že růst ekonomiky včetně růstu spotřebitelských výdajů, firemních fixních investic a investic do zásob koncem roku zpomalil (v prosinci byl růst spotřebitelských výdajů a firemních fixních investic prezentován jako solidní). Dále říká, že tržní ukazatele inflace dále klesly (v prosinci bylo uvedeno, že zůstávají nízké) a některé průzkumové ukazatele dlouhodobých inflačních očekávání se příliš nezměnily (v prosinci Fed konstatoval, že klesly). Centrální banka vynechala hodnocení, že rizika výhledu ekonomické aktivity a trhu práce jsou vyrovnaná!

Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Hlavním překvapením v komentáři je chybějící hlášení rovnováhy rizik výhledu ekonomické aktivity a trhu práce. Nečekalo se, že společně s očekávaným vyčkáváním s dalším zvýšením hlavní úrokové sazby Fed až takto významně změní pohled na ekonomiku a její rizika. To souvisí s potvrzením slábnutí růstu čínské ekonomiky, oslabení cen akcií a prohloubením slabosti aktivity průmyslu. Na druhou stranu zvýšení rizika ekonomického růstu a trhu práce pro centrální banku má možná zatím charakter hlavně pouze zvýšení nejistoty Fedu. Centrální banka totiž jinak v prohlášení opakovaně potvrzuje tendenci zvyšovat hlavní úrokovou sazbu. Další, možná už nejbližší ekonomický vývoj v zahraničí a USA a finančních trhů teprve rozhodne očekávání a skutečný dopad na trend monetární politiky. Proto plný význam interpretace této změny v komentáři je zatím nejasný. Proto změna v komentáři zatím neznamená zásadnější změnu tendence monetární politiky. Významnou protiváhou zvýšení globálních a tržních nejistot je potvrzení síly domácí ekonomiky v podobě nečekaného posílení růstu trhu práce na silnou úroveň za čtvrté čtvrtletí. Komentáře k rozhodnutí monetární politiky přes zvýšená rizika stále spíše potvrzují optimismus Fedu nad vývojem ekonomiky a jeho výhled a tendenci pokračovat zvyšovat hlavní úrokovou sazbu i v roce 2016.

Hlavním důvodem zvyšování hlavní úrokové sazby spíše limitovat, zpomalovat nebo odkládat je dopad slabosti ze zahraničí na americkou ekonomiku. Předpoklady sílícího růstu ekonomiky značně narušilo slábnutí růstu čínské a světové ekonomiky. Export, regionální data ekonomické aktivity a aktivita průmyslu trvaleji, celý rok 2015 signalizují slabost. Export stagnuje, navíc regionální ekonomická aktivita a aktivita průmyslu na podzim dokonce propadly do (mírné) recese. Promítá se taky vliv silného dolaru. Navíc vzrostla nejistota ekonomických subjektů. Tyto jevy se příští rok mohou ještě zvýraznit. Vedle momentální ekonomické nejistoty je důvodem opatrnosti Fedu se zvyšováním hlavní úrokové sazby taky např. trvale nízká inflace včetně svého jádra (bez cen potravin a energií). Nízká inflace zůstává pro Fed zdrojem nejistot a rozdílných pohledů na její další vývoj.

Dlouhodobě Fed pokračuje v cestě k vyšším úrokovým sazbám. Fed hodlá hlavní úrokovou sazbu zvyšovat zejména kvůli nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika (úrokových sazeb) a stability finančních trhů. Umožňuje to i příznivý vývoj, resp. solidní růst domácí ekonomiky (tj. solidní růst trhu práce, služeb, maloobchodních tržeb a trhu domů a spotřebitelský sentiment) s tím že v posledních čtvrtletích posílil zatím stále mírný růst mezd. Volné rezervy ekonomiky se zkracují a tím taky prostor centrální banky vyčkávat se zvyšováním hlavní úrokové sazby. Vývoj světové ekonomiky navíc může mít na hospodářství dopad jen omezený.

Vzhledem k trvalejšímu rozdílnému vývoji americké ekonomiky, tj. slabosti aktivity odvětví exponovaných na světovou ekonomiku (export, průmysl) a současně solidní růstové dynamice domácí ekonomiky právě data trhu práce jsou zřejmě rozhodující v nastavení výhledu ekonomického vývoje a úrokových sazeb. Jeho síla a preference před slabostí inflace znamená, že centrální banka k pokračování zvyšování hlavní úrokové sazby nepočká na určení předpokládaného dopadu slabosti ze zahraničí na domácí ekonomiku v příštích měsících a na moment jakmile růst ekonomiky včetně trhu práce zesílí. Do tohoto roku Fed počítá s dalším zvýšením cca o jeden procentní bod.

Dopad na trhy: Prvotní reakce trhu je vedena překvapeními. Tím bylo vynechání hlášení rovnováhy rizik výhledu ekonomické aktivity a trhu práce. To znamená i určité oslabení očekávání zvýšení hlavní úrokové sazby, což je nepříznivé pro dolar, ale dobré pro zlato a dluhopisy. Trhy odpovídají decentním oslabením dolaru k euru a jenu, resp. posílením zlata, více pak posiluje ropa, resp. slábne hlavní akciový index S&P 500. Celkově však tendence k vyšším úrokovým sazbám je dlouhodobě příznivá pro dolar, nepříznivá pro dluhopisy, ropu a zlato.