Co to je kvantitativní uvolňování a co od něj čekat?

Akcie a další riziková aktiva obecně si připisovaly včera drobné zisky v očekávání dnešního uvedení kvantitativního uvolňování v Eurozóně.  Index S&P 500 připsal 0,5 % a zavřel na 2 032. Akcie byly taženy energetickým sektorem, který přidal 1,8 % poté, co WTI ropa vzrostla o 2,7 %. Na druhé straně trh brzdily technologické akcie zejména kvůli poklesu akcií IBM.

Trhy dnes budou pečlivě vyčkávat na Maria Draghiho a uvedení kvantitativního uvolňování. Vše co byste měli vědět o kvantitativním uvolňování je rozebráno níže.

Makroekonomika

• V Davosu pokračuje Světové ekonomické fórum.
• V 1:00 Austrálie reportuje spotřebitelský odhad úrovně inflace za leden.
• V 10:30 Velká Británie oznámí objem nových půjček ve veřejném sektoru za prosinec.
• Ve 13:45 ECB rozhodne o úrokových sazbách a měnové politice.
• V 14:30 začne tisková konference s Mario Draghim.
• V 14:30 USA zveřejní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.
• V 16h Evropská komise reportuje odhad indexu spotřebitelského optimismu za leden.

Kompletní týdenní kalendář makroekonomických dat najdete v týdenním přehledu. .

Earnings

Dividendy

Do konce týdne nás žádné zajímavé dividendy nečekají.

Začne kvantitativní uvolňování v Eurozóně?

Většina investorů již bere jako samozřejmost, že Mario Draghi dnes ve 14:30 v Frankfurtu oznámí uvedení kvantitativního uvolňování v Eurozóně. Hlavní otázkou tak zůstává, jak velkou částku ECB ohlásí pro odkup dluhopisů.

Wall Street Journal uvedl, že ECB jedná o schválení měsíčních odkupů dluhopisů ve výši €50 miliard ($58 miliard), což ročně tvoří €600 miliard, a to až do konce roku 2016, což tvoří celkovou velikost balíčku €1,1 bilionu ($1,3 bilionu).

Proč zavést kvantitativní uvolňování v Eurozóně?

ECB se chystá uvést kvantitativní uvolňování kvůli neuspokojivé makroekonomické situaci. nezaměstnanost je vysoká, růst ekonomiky nízký a inflace nebezpečně nízko. V takovém prostředí spotřebitelé odkládají nákupy a firmy čekají s investicemi, což situaci pouze zhoršuje. Strašák jménem deflace je hrozbou, která nedává spát centrálním bankéřům a politikům. Příkladem je Japonsko, jehož ekonomika s ní bojuje již více než 20 let.

ECB již vyčerpala ostatní možnosti boje s deflací. Úrokové sazby jsou na nule. ECB tak půjčuje peníze evropským komerčním bankám téměř zdarma.

Jak funguje kvantitativní uvolňování?

ECB natiskne nová eura, které použije na nákup aktiv přímo na trhu. Centrální banka bude nakupovat zejména vládní dluhopisy, čímž vzroste jejich cena, ale poklesne výnos dluhopisů. Otázkou bude, dluhopisy kterých zemí bude ECB nakupovat a v jakém poměru. Tahle otázka je klíčová pro zadlužené ekonomiky na jihu jako je zejména Řecko a Itálie.

Pokud by ECB přistoupila k mohutnému nákupu dluhopisů těchto zemí, mohlo by to vést k dočasné stabilizaci na dluhopisových trzích a poklesu růstu prémia těchto dluhopisů, což nadále situaci zhoršuje. Naopak v případě preferování bezpečných německých atd. dluhopisů by se zadlužené země dostaly do ještě hlubších potíží než v současné době jsou, jelikož by dále rostly úrokové míry těchto dluhopisů.

Menší část balíčku půjde také do korporátního sektoru, kde by ECB mohla skupovat dluhopisy firem, ale také různé sekuritizované hypotéky. Tato otázka je velmi citlivá zejména pro Španělsko, jehož banky a cajas se stále nedokázaly očistit od toxických aktiv spojených s pádem realitního trhu v zemi.

Jaká jsou rizika zavedení kvantitativního uvolňování?

Fiskálně ukázněné země jako Německo tento krok odnesou nejvíce, jelikož v případě defaultu by právě ony musely platit dluhy nejvíce. RIzika jsou tedy zejména politického charakteru. ECB zkouší delegovat nákupy dluhopisů na národní centrální banky, čímž by však mohla být ohrožena myšlenka silné centrální banky a jednotné měny.

Jaký bude efekt kvantitativního uvolňování?

Hlavní efekt je psychologický - ECB musí přimět trhy, že dokáže opět nastartovat inflaci. Spotřebitelé a firmy musí začít utrácet a investovat co nejdříve.

Pozitivním efektem bude oslabení eura, které zlepší pozici evropských exportérů.

Zda však bude kvantitativní uvolňování v Eurozóně fungovat je velmi nejasné. Laureát Nobelovi ceny za ekonomii Joseph Stiglitz jej označil za „poslední možnost, která pravděpodobně nebude fungovat“. Mario Draghi však několikrát uvedl, že udělá vše v jeho silách, aby deflaci zastrašil.

Autorem je Jonáš Mlýnek