Mateřská společnost Bankie loni prodělala 3,3 miliardy eur, původně ale hlásila zisk (29.5.2012)
MARID (MEDIAFAX) - Mateřská společnost španělského finančního ústavu Bankia - BFA - zaznamenala loni podle revize hospodářských výsledků ztrátu 3,3 miliardy eur (84 mld. Kč), zatímco původně ohlásila zisk 41 milionů eur. Informovalo o tom úterní vydání listu Financial Times Deutschland (FTD).
Hlavním důvodem tak výrazné změny výsledků hospodaření je podle společnosti nové ocenění úvěrového portfolia a kapitálových potřeb. BFA o tom informovala v pondělí po uzavření trhů.
Obavy o zdraví španělského bankovního sektoru mají negativní vliv na burzy po celém světě.
Bankia minulý týden požádala o finanční pomoc ve výši 19 miliard eur (480 mld. Kč), což je více než dvojnásobek částky, kterou označila španělská vláda za nezbytné minimum na záchranu problémové banky. Bankia by mohla použít státní dluhopisy jako kolaterál a půjčit si od Evropské centrální banky (ECB).
Čtvrtá největší banka v zemi čelí následkům kolapsu na domácím realitním trhu, zhoršujícímu se úvěrovému portfoliu a její hospodaření zatížily i právě účetní nesrovnalosti. Vláda už poskytla bance 4,5 miliardy eur, celkové náklady na její záchranu se tak vyšplhají na minimálně 23,5 miliardy eur.
Akcie Bankie na madridské burze v úterý opět ztrácejí, krátce po 12. hodině oslabovaly o 11,40 procenta. Právě její akcie jsou hlavním tahounem propadu indexu madridské burzy IBEX 35, který klesal ve stejnou dobu o 1,80 procenta.
Právě problémy Bankie vyvolávají strach, že státní pomoc bankám, které se nacházejí v krizi po splasknutí realitní bubliny, nakonec přinutí Madrid požádat stejně jako Atény, Dublin a Lisabon o mezinárodní finanční pomoc.
Španělsko se ale podle tamního premiéra Mariana Rajoye neuchýlí k externím záchranným prostředkům pro svůj bankovní sektor, sužovaný problémy. "Španělský bankovní systém nedostane žádnou (evropskou) záchranu," uvedl v pondělí Rajoy.
Premiér navíc vyzval k tomu, aby krizí ohrožené či postižené banky v eurozóně mohl přímo podporovat trvalý záchranný fond eurozóny, tzv. Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Ten by měl začít fungovat už v červenci.
Španělské ministerstvo financí navíc v úterý podle agentury Bloomberg uvedlo, že preferuje získání zdrojů na rekapitalizaci Bankie na dluhových trzích před financováním hotovostí. Rajoy přiznal, že se Španělsku prodražuje získávání peněz na trhu, což ale podle něj není důsledkem situace v domácím bankovním sektoru. "Celý svět ví, že Španělsko dělá vše pro snížení svého deficitu. Panuje však obecná nejistota pro situaci v Řecku," řekl Rajoy.
Investoři se obávají, že Španělsko má více problémů, než přiznává vláda. "Stále nevíme, kolik vlastně potřebují španělské banky. Známe jen odhad - asi 100 miliard eur," uvedl nejmenovaný vysoký představitel eurozóny.
Shahin Vallée z bruselského think tanku Bruegel tvrdí, že Španělsko nedokáže bez pomoci sanovat svůj bankovní sektor, protože je příliš velký.
Evropská komise (EK) je se Španělskem v kontaktu ohledně španělského plánu na záchranu Bankie, ale dosud údajně podle agentury Reuters neobdržela žádné oznámení z Madridu s plány k posouzení. "Pokud jde o plány neobdrželi jsme oznámení žádného druhu, takže nemáme co oznámit," řekl mluvčí Evropské komise.
Španělská vláda minulý týden najala poradenské společnosti Oliver Wyman a Roland Berger, aby provedly audit tamního bankovního sektoru. Sektor budou podle španělského ministerstva hospodářství zkoumat ve dvou fázích. V první fázi auditoři ho podrobí zátěžovým testům, které budou trvat do konce června. Ve druhé fázi vláda najme tři nezávislé auditory, kteří podrobně přezkoumají zdraví každé banky individuálně. Vláda premiéra Mariana Rajoye schválila 11. května bankovní reformu, která přinutí banky k navýšení kapitálu bez pomoci státních fondů. Sektor už byl několikrát přeměněn poté, co praskla bublina na nemovitostním trhu v roce 2008.
Španělské banky by podle Institutu pro mezinárodní finance (IIF) mohly potřebovat dalších 76 miliard eur (cca 1,9 bil. Kč) na pokrytí ztrát z úvěrů. Ty se pohybují v intervalu od 218 miliard eur do 260 miliard eur. Velké množství z těchto ztrát pochází podle předpokladů z portfolia hypotečních úvěrů regionálních spořitelen. Špatné (tzv. toxické) úvěry ve španělských bankách v březnu podle tamní centrální banky vzrostly na 8,37 procenta nesplacených úvěrových portfolií, což je nejvyšší úroveň od srpna roku 1994. Španělská centrální banka Bank of Spain zároveň revidovala údaje za únor, kdy podle ní toxické úvěry dosáhly 8,3 procenta. Úvěry, které jsou pozadu s platbou, se od února zvýšily o 1,6 miliardy eur na 148 miliard eur (cca 3,8 bil. Kč) v březnu.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's snížila nedávno ratingy 16 španělských bank, a to včetně Banco Santander, která je největší bankou v eurozóně. Hlavním důvodem tohoto kroku je podle agentury Moody's slabý stav španělské ekonomiky a snížená schopnost vlády podpořit problémové finanční instituce. Agentura snížila všem bankám dlouhodobé ratingy o nejméně jeden stupeň, přičemž některým ho zhoršila až o tři stupně. Agentura Moody's poznamenala, že úvěrová schopnost španělské vlády se snížila kvůli pokračující dluhové krizi, rostoucímu rozpočtovému deficitu a nové recesi.
Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz
TNBiz.cz - Zprávy TNBiz jsou zpravodajským kanálem Televize Nova, TN.cz společnosti CET 21. TN.cz přináší zpravodajství z domácí i zahraniční ekonomiky a politiky.
Poslední zprávy z rubriky Akcie ve světě:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz