Hungarologie nebo také hungaristika (maďarsky hungarológia nebo magyarságtudomány) je filologický vědní obor zabývající se maďarským jazykem a literaturou, ale také historií a kulturou maďarského národa.[1][2]
Název
V českém prostředí (ale i v některých jiných) se používají pro tuto vědní oblast hned dva názvy: hungaristika a hungarologie. Zatímco v maďarském prostředí se používá pouze termín hungarológia (a jeho ekvivalent magyarságtudomány), termín hungarisztika je zcela okrajový a nepoužívá se. To je dáno i tím, že název pracovníka této disciplíny odvozený od termínu hungarisztika by byl hungarista, což je ale termín již obsazený a označující přívržence maďarského nacistického hnutí zejména z období druhé světové války a před ní (srov. Strana Šípových křížů).[3]
České termíny hungaristika a hungarologie jsou nejčastěji používany zcela záměnně. Z důvodu analogie k dalším obdobným oborům (např. bohemistika, polonistika, anglistika, hispanistika) je častější spíše termín hungaristika.
Historie
Bádání o maďarském jazyce a literatuře začíná nejpozději v době humanismu, jako samostatný vědní obor se rozvíjí v době osvícenství a institučně se ukotvuje během maďarského národního obrození. Termín hungarologie ("die Ungarologie") použil poprvé maďarský literární vědec Róbert Gragger (1887–1926) v roce 1918. V roce 1924 pak zřídil první Collegium Hungaricum v Berlíně pro studenty zajímající se o tuto vědu.
Současnost
Dnes se hungaristika vyučuje na školách po celé Evropě i ve světě. Minimálně jednu univerzitu s výukou hungarologie v Evropě má Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Severní Makedonie, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Srbsko, Švédsko, Turecko a Ukrajina. Dále najdeme i mimoevropské univerzity v Kanadě, Spojených státech amerických, Japonsku, Jižní Koreji, Číně, Izraeli a Egyptě.[4]
Ústředním orgánem pro podporu hungaristiky je asociace Nemzetközi Magyarságtudományi Társaság (International Association of Hungarian Studies), která podporuje a prohlubuje spolupráce jednotlivých vzdělávacích center v Evropě a po celém světě.
Hungarologie v Česku
V Česku se hungarologie vyučuje na Katedře středoevropských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[5] Dříve byla také vyučována na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde působil i přední český hungarolog Richard Pražák.
Na pražské univerzitě probíhala výuka maďarštiny a dalších hungaristických předmětů poprvé v letech 1854–1860, kdy byl jejich vyučujícím Mansvet Riedl. Od roku 1883 probíhá hungaristická výuka téměř nepřetržitě až dosud.
Na brněnské univerzitě byla hungaristika jako diplomový obor vyučována celkem čtyřikrát v letech 1975–1995.
Hungarologové
- Jozef Blaskovics
- František Brábek
- Pavel Bujnák
- Dana Gálová
- Evžen Gál
- Róbert Gragger
- Ladislav Hradský
- Rudolf Chmel
- Eva Irmanová
- Simona Kolmanová
- Marta Pató
- Robert Pejša
- Richard Pražák
- Petr Rákos
- Marcella Rossová
- Angelika Schreierová
- Vladimír Skalička
- Anna Valentová
- Jiří Januška
- János Sajnovics
- Josef Dobrovský
- Sámuel Gyarmathi
- Jan Amos Komenský
- Martin Vogel
- Eemil Nestor Setälä
Odkazy
Reference
- ↑ Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov: Dialog, 2005. Kapitola H, s. 153.
- ↑ Malá ilustrovaná encyklopedie. Praha: Encyklopedický dům, 1999. ISBN 80-86044-12-2. Kapitola H, s. 379.
- ↑ JANUŠKA, Jiří. Úvodem. In: Česko-maďarské ob(z)ory: kapitoly z dějin česko-maďarských univerzitních vztahů. Praha: Univerzita Karova, nakladatelství Karolinum, 2018. ISBN 978-80-246-3355-8. S. 13–14.
- ↑ NMTT – Linkgyûjtemény-Hungarológiai mûhelyek[nedostupný zdroj]
- ↑ FFUK - Katedra středoevropských studií
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hungarológia na maďarské Wikipedii.
Literatura
- Hungarobohemica Pragensia. Studie k 60. narozeninám Evžena Gála / Tanulmányok Gál Jenö 60. születésnapjára. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017. ISBN 978-80-7308-715-9
- RÁKOS, Petr. Neúnavná slova - Filologova Lyrika. Praha: Academia, 2011. 648 s. ISBN 978-80-200-1972-1.
- PRAŽÁK, Richard. Josef Dobrovský jako hungarista a ugrofinista. Brno: MUNIpress, 2019. ISBN 9788021092662.
- JANUŠKA, Jiří. Česko-maďarské ob(z)ory: Kapitoly z dějin česko-maďarských univerzitních vztahů. Praha: Karolinum 2018. ISBN 978-80-246-3355-8.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je hungaristika
- (maďarsky) Nemzetközi Magyarságtudományi Társaság
- (anglicky) International Association of Hungarian Studies
- (maďarsky) (anglicky) Balassi Bálint Intézet Archivováno 20. 4. 2012 na Wayback Machine.
- (česky) (anglicky) (polsky) (maďarsky) FF UK — KATEDRA STŘEDOEVROPSKÝCH STUDIÍ
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Hungaristika |
