|
Portál Maďarsko |
| Maďarsko (maďarsky Magyarország) je vnitrozemský stát ve střední Evropě. Má 10 050 000 obyvatel, metropolí je Budapešť. Maďarsko hraničí s Rakouskem, Slovinskem, Chorvatskem, Srbskem, Rumunskem, Ukrajinou a Slovenskem. Je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO) a od r. 2004 také členem Evropské unie.
Pro mnoho lidí je Maďarsko zemí lázní, vína a ostrých jídel. To vše je pravda. Maďarsko tak získalo svou tvář vlivem jižních kultur, ale i z poznatků z cesty do Evropy a původnímu domovu Maďarů na Uralu. Asi nejtypičtějším znakem jejich nemístního původu je jazyk. Maďarština, která je z Ugrofinské jazykové skupiny, je podobná několika jazykům, kterými se ještě dnes mluví. Nejpodobnější jazyky jsou v dnes ruském Chantymansijském autonomním okruhu. Maďaři, vedení Arpádem přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými i balkánskými dějinami. |
 Státní znak Maďarska |
 Maďarská vlajka
|
Článek Pannonhalmské arciopatství (maďarsky Pannonhalmi Bencés Főapátság) je benediktinské opatství nedaleko stejnojmenného města v Maďarsku na 282 m vysokém stejnojmenném vrchu. Je to jedna z nejstarších historických památek v Maďarsku, založená přibližně v roce 996. V roce 1996 byla zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. Název Pannonhalma je novotvar z období maďarizace z roku 1823, původní název byly odvozeniny od tehdejšího názvu vrchu (Vrch svatého Martina; Původně latinsky Mons Sacer Pannoniae − Svatý vrch Panonie). Názvy odvozené od jména svatý Martin vznikly z přesvědčení, že se na úpatí vrchu narodil Martin z Tours. Areál zahrnuje baziliku s kryptou (z 19. stol.), vlastní klášter, knihovnu (360 000 svazků), barokní refektář a další objekty. Při opatství se nachází chlapecká internátní škola. Obrázek Kultura Kossuthův znak, maďarsky Kossuth-címer, je verze státního znaku Maďarska. Na rozdíl od současného státního znaku není jeho součástí Svatoštěpánská koruna a má odlišný tvar štítu. Znak je pojmenovaný po Lajosi Kossuthovi, vůdci Maďarské revoluce a boje za nezávislost v letech 1848 – 1849, kdy znak vzniknul. Kossuthův znak má polcený štít. V první poli je sedmkrát červeno-stříbrně dělený štít, který podle legendy ze 16. století představuje uherské řeky – Dunaj, Tiszu, Drávu a Sávu. Jde o znak Arpádské dynastie, která vládla od počátku Uherského státu až do roku 1301. Ve druhém poli je zelené trojvrší se zlatou korunou, z níž vystupuje stříbrný dvojkříž. Od 17. století je trojvrší interpretací uherských pohoří – Tatra, Mátra a Fatra. Tento znak byl vytvořen ve 14. století, ovšem dvojramenný kříž se objevuje již na erbu krále Bély III. ve 12. století. .Informace
|
Osobnost Ödön Lechner (27. srpna 1845, Pešť, Rakousko – 10. června 1914, Budapešť, Rakousko-Uhersko) byl maďarský architekt, představitel maďarské secese. Patří mezi nejznámější maďarské architekty a učitele celé generace domácích představitelů architektury (Sándor Nagy, István Medgyaszay, Béla Lajta, Aladár Árkay) Lechner se narodil v rodině původem z Bavorska, která se v 17. století přistěhovala do Budapešti. Studoval na reálce, v roce 1865 na technické škole v Budíně, v letech 1866 - 1868 potom v Berlíně. Začátky jeho kariéry sahají do Francie, kde se v ateliéru C. Parenta věnoval zejména restaurátorství a ochraně památek. Víte, že ......Budapešť vznikla spojením tří měst (Pešti, Budína a Starého Budína)? ...představitel fašistického Maďarska v letech 1944-1945 Ferenc Szálasi byl arménského původu?? ...spisovatel Péter Esterházy má velice rád českou kulturu ("Je sympatičtější pěkně po česku udělat pár piv, než trojčit u vína po velkouherském způsobu.")?Strom kategoriíSesterské projekty |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Portál:Maďarsko |
