Dokument o atentátu na krále Alexandra Bulharsko, jako součást tzv. ústředních mocností , však válku prohrálo a po jejím konci se tak makedonské území vrátilo pod kontrolu Bělehradu, přesněji stalo se součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 zvaného Jugoslávie). Spirála represí se zase otočila a bulharizaci nahradila násilná srbizace, provázená i kolonizací, tedy programem osidlování srbskými přistěhovalci. VMRO odpověděla partyzánským bojem i zavražděním jugoslávského krále roku 1934. Atentát spáchal člen VMRO Vlado Černozemski v Marseille .[46] [47] VMRO žádala samostatnou Makedonii a tento plán začala podporovat i Kominterna , mezinárodní ústředí komunistického hnutí. Její rezoluce z roku 1934 je prvním mezinárodním dokumentem, který hovoří o makedonském národě a makedonském jazyce.[48]
V rámci jugoslávského soustátí zprvu neměla Makedonie autonomii a byla součástí Srbska. Roku 1929 došlo v království k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem bánovin a území dnešní Severní Makedonie se stalo součástí Vardarské bánoviny . Za druhé světové války byla většina území dnešní Severní Makedonie anektována od dubna 1941 do 9. září 1944 Bulharskem , západní oblasti byly 29. června 1941 anektovány Itálií a začleněny do Albánie . Dne 8. září 1943 obsadila německá vojska oblasti předtím obsazené Itálií a 9. září 1944 také oblasti obsazené Bulharskem; obě části okupovala do 19. listopadu 1944 . V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii.
Lazar Koliševski Bulhaři na okupovaných územích pod německým tlakem rozprášili židovskou komunitu, zejména tu největší z Bitoly. Její příslušníci byli bez jediné výjimky zavražděni ve vyhlazovacím táboře Treblinka .[49] Podobné represe vedli k tomu, že levicově orientovaní Makedonci se počali přiklánět k Titovu projugoslávskému partyzánskému hnutí , ačkoli makedonští komunisté pod vedením Metody Šatorova zaujali probulharský postoj. Titova koncepce zvítězila a Makedonie zůstala po válce součástí jugoslávské federace. Postoj museli pod tlakem Stalina , který snil o velké balkánské federaci, změnit i bulharští komunisté. Nová komunistická vláda pod vedením Georgiho Dimitrova v roce 1946 poprvé uznala existenci samostatného makedonského národa a jazyka. Později ale využila roztržky Tito-Stalin a opět svůj postoj revidovala.
Makedonie získala v rámci socialistické Jugoslávie nezávislé postavení - 30. dubna 1945 byla vyhlášena Lidová republika Makedonie, jakožto šestá republika federace. 7. července 1963 byla přejmenovaná na Socialistickou republiku Makedonii . Klíčovými Titovými muži v Makedonii byli Metodija Andonov-Čento a Lazar Koliševski .[50] Zejména Koliševski silně podporoval formování nezávislé makedonské identity a jazyka. Nechal vypracovat i reformu abecedy, jíž se makedonština vzdálila bulharštině. Reforma vycházela z idejí Krste Misirkova , který jako první, již roku 1903, definoval Makedonce jako nezávislý národ. Po Titově smrti v roce 1980 Koliševski krátce zastával i funkci prezidenta Jugoslávie.
Republika Makedonie
editovat
Kiro Gligorov (vpravo) a předseda EK Jacques Delors v roce 1993Na jaře 1990 byl v zemi zaveden politický pluralismus .[51] Z prvních svobodných prezidentských voleb vyšel jako vítěz zkušený politik Kiro Gligorov , jenž vládl od ledna 1991 do roku 1999 .[52] V souvislosti s rozpadem Jugoslávie vyhlásila Socialistická republika Makedonie 25. ledna 1991 svrchovanost v rámci SFRJ a 7. června 1991 změnila název na Republika Makedonie. 8. září 1991 proběhlo referendum, v němž se 96,4% hlasujících vyslovilo pro odtržení od Jugoslávie.[53] Nezávislost Makedonie byla prohlášena 15. září 1991.[54] Jako první nový stát uznalo Bulharsko.
Makedonie získala nezávislost bez války, jako jediná z jugoslávských zemí. Po vyhlášení nezávislé Makedonie ale zpochybnilo legitimitu nového státu Řecko . Mezinárodně byl proto tento stát uznán teprve v roce 1993, kdy Řecko souhlasilo s kompromisním názvem nového makedonského státu "Bývalá jugoslávská republika Makedonie" (makedonsky Poranešna Jugoslovenska Republika Makedonija , anglicky Former Yugoslav Republic of Macedonia ), pod nímž byla v dubnu 1993 přijata do OSN . Makedonská vláda tento název však nikdy nepoužívala.[55] Dočasný název používalo mezinárodní společenství i po urovnání makedonsko–řeckých vztahů v roce 1995.
Protesty Albánců během etnických nepokojů v roce 2012 Makedonie se dokázala držet stranou všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie, teprve v roce 1999 během konfliktu v sousedním Kosovu se dostala do problémů, když se stala dočasným útočištěm pro uprchlíky z Kosova. Do země přišlo 360 000 etnických Albánců, poté makedonská vláda uzavřela hranice.[56] Tato situace vyvolala odstředivé tendence mezi albánskou menšinou v Makedonii, podporované navíc sousední Albánií.[57] V letech 2000 –2001 v zemi proběhl intenzivní ozbrojený střet mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády , který se dostal až na hranu občanské války.[58] [59] Po zprostředkování NATO a Evropskou unií se spor podařilo zmírnit. Podle podmínek Ochridské mírové smlouvy makedonská vláda přisoudila albánské menšině větší politická a kulturní práva. Albánci se zavázali, že upustí od separatistických požadavků a plně uznají všechny makedonské instituce.[60] [61] Situace však zůstala napjatá. V roce 2012 v Makedonii znovu vypukly etnické nepokoje mezi Albánci a Makedonci a k dalšímu konfliktu došlo v květnu 2015.[62]
Severní Makedonie
editovat
Podpis Prespanské dohody V červnu 2018 podepsaly Řecko a Makedonie dohodu o novém názvu makedonského státu, zvanou Prespanská dohoda . Dohoda si kladla za cíl ukončit spor o název Makedonie a normalizovat makedonsko–řecké vztahy.[63] Dne 11. ledna 2019 schválil změnu názvu země makedonský parlament[64] a 25. ledna 2019 tak učinil i parlament řecký.[65] Oficiální přejmenování na "Severní Makedonii" proběhlo v únoru 2019, od té doby se tento název používá také na mezinárodních fórech. Nedlouho po schválení dohody oběma parlamenty byly podepsány ratifikační dohody o vstupu Severní Makedonie do NATO a v březnu 2020 se země stala řádným členem aliance.[66]
Již v roce 2004 Makedonie podala přihlášku i do Evropské unie . Proces přijetí zablokovalo Bulharsko, frustrované tím, že nezávislá makedonská národní identita po odchodu Makedonců z Jugoslávie neoslabila, spíše naopak.[43] Situaci se podařilo odblokovat až roku 2022, kdy Severní Makedonie zahájila přístupové rozhovory s EU.[67] [68]
Severomakedonská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 1:2 se žlutým sluncem, které má osově souměrné paprsky dotýkající se okrajů vlajky. Jedná se o grafické znázornění severomakedonské hymny.
Severomakedonský znak je emblém socialistického (sovětského) typu, zobrazující modré makedonské hory tyčící se nad vlnitou řekou. Hory zakrývající zlaté vycházející slunce s osmi paprsky na modré obloze. Kolem dokola je věnec obilných klasů s listy tabáku a makovicemi, který je dole převázán stuhou s národními motivy.
Severomakedonská hymna je píseň
Denes nad Makedonija (Денес Над Македонија , česky Dnes nad Makedonií ). Hudbu složil Todor Skalovski. Slova napsal spisovatel Vlado Maleski.
Velký Korab , nejvyšší hora v Severní MakedoniiSeverní Makedonie zaujímá celkovou plochu 25 713 km2 . Leží mezi severními zeměpisnými šířkami 40 ° a 43 ° a převážně mezi východními zeměpisnými délkami 20 ° a 23 ° (malá oblast leží východně od 23 °). Severní Makedonie má celkovou délku hranice asi 748 km, sdílí ji se Srbskem (62 km) na severu, s Kosovem (159 km) na severozápadě, s Bulharskem (148 km) na východě, se Řeckem (228 km) na jihu a Albánií (151 km) na západě. Je tranzitní zemí při přepravě zboží z Řecka přes Balkán směrem do východní, západní a střední Evropy a přes Bulharsko na východ. Je součástí větší oblasti Makedonie , do níž patří také oblast řecké Makedonie a Blagoevgradská provincie v jihozápadním Bulharsku .
Severní Makedonie je vnitrozemský stát , který je geograficky jasně vymezen centrálním údolím tvořeným řekou Vardar a okrajem podél hranic tvořeným horskými pásmy. Terén je většinou rozeklaný, nachází se mezi Šarskými horami a pohořím Osogovo , které rámují údolí řeky Vardar .
Tři velká jezera – Ochridské jezero ,[pozn. 2] Prespanské jezero a Dojranské jezero – leží na jižní hranici, kde se potkává hranice s Albánií a Řeckem. Ochridské jezero je považováno za jedno z nejstarších jezer a biotopů na světě.[69] Z celkové vodní plochy tohoto jezera – 348 km2 – patří zhruba dvě třetiny Severní Makedonii, jedna třetina Albánii.
Oblast Severní Makedonie je seismicky aktivní a v minulosti byla místem ničivých zemětřesení; naposledy v roce 1963, kdy bylo hlavní město Skopje těžce poškozeno zemětřesením, které zabilo přes 1000 lidí.
V Severní Makedonii se nachází malebná pohoří. Ta patří ke dvěma různým horským pásmům . První je planina Šar[70] [71] , která pokračuje do západní vardar-pelagonské skupiny hor (pohoří Baba , Nidže , Kozuf a Jakupica ), pásmo je také známo jako Dinárské hory . Druhou oblastí je horský řetězec Osogovo–Belasica, známý také jako Rodopy . Hory patřící do Šar planiny a západního Vardaru/Pelagonie jsou mladší a vyšší než starší horské skupiny Osogovo–Belasica. Velký Korab Nejvyšší horou Severní Makedonie je Velký Korab (2 764 m n. m.) v Šarských horách, na albánské hranici
Kaňon Matka V Severní Makedonii je 1100 velkých zdrojů vody. Řeky přináleží ke třem úmořím : Egejského moře, Jadranu a Černého moře .[72]
Egejské úmoří je největší. Zahrnuje 87 % území Severní Makedonie, což je 22 075 km2 . Vardar , největší řeka v tomto povodí, odvodňuje 80 % území neboli 20 459 km2 . Toto údolí hraje důležitou roli v ekonomice a komunikačním systému země.
Řeka Černý Drin patří do úmoří Jadranu, které se rozkládá na ploše kolem 3320 km2 , tj. asi na 13 % území. Je napájeno vodou z Prešpanského a Ochridského jezera.
Úmoří Černého moře je nejmenší, zaujímá plochu 37 km2 . Patří do něj severní strana pohoří Skopská Crna Gora . Je zdrojnicí řeky Binačka Morava, která spoluvytváří řeky Jižní Moravu a Velká Morava , která se vlévá do Dunaje , který teče do Černého moře.
Severní Makedonie má kolem padesáti vodních nádrží a tři velká přírodní jezera, Ochridské jezero , Prespanské jezero a Dojranské jezero .
V Severní Makedonii je devět lázeňských měst a středisek: Banište, Banja Bansko, Istibanja, Katlánovo, Kežovica, Kosovrasti, Banja Kočani, Kumanovski Banji a Negorci.
Köppenova-Geigerova klasifikace klimatu pro Severní MakedoniiKlima v Severní Makedonii tvoří přechod od středomořského po kontinentální. Léta jsou horká a suchá, zimy mírně chladné. Průměrné roční srážky se pohybují od 500 mm ve východní oblasti po 1700 mm v horách na západě. Země patří do třech hlavních klimatických oblasti: mírné středomořské, horské a mírně kontinentální. Podél údolí řek Vardar a Strumica v oblastech Gevgelija , Valandovo , Dojran, Strumica a Radoviš je klima mírné středomořské. Nejteplejšími regiony jsou Demir Kapija a Gevgelija, kde teplota v červenci a srpnu často přesahuje 40 °C. Horské podnebí v horských oblastech země se vyznačuje dlouhými zimami se sněhem a krátkými a studenými léty. Jaro je chladnější než podzim. Většina Severní Makedonie má mírné kontinentální podnebí s teplými a suchými léty a relativně chladnými a vlhkými zimami. V zemi je třicet hlavních a řádných meteorologických stanic.
Flora Severní Makedonie je zastoupena přibližně 210 čeleděmi , 920 rody a kolem 3700 druhy rostlin. (Krytosemenné zahrnují přibližně 3200 druhů, mechy 350 druhů a kapraďorosty 42 druhů).
Fytogeograficky Severní Makedonie patří do ilýrské provincie Cirkumboreální oblasti v rámci boreální říše . Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a Digitální mapy evropských ekologických oblastí Evropské agentury pro životní prostředí lze území země rozdělit na čtyři ekoregiony : smíšené lesy pohoří Pindos , balkánské smíšené lesy, smíšené lesy Rodop a egejských sklerofilních a smíšených lesů.
borovice rumelská , makedonská borovice, která se dá najít v Severní MakedoniiNárodní park Pelister u Bitoly je známý přítomností endemické borovice rumelské , stejně jako hostí asi 88 druhů rostlin, které představují téměř 30 % makedonské dendroflory. Makedonské borové lesy v pohoří Pelister patří ke dvěma svazům: borovicové lesy s kapradinami a borovicovými lesy s jalovci. Borovice rumelská, jako specifický jehličnatý druh, je reliktem terciární flóry, a pětijehličková borovice rumelská byla poprvé zaznamenána na Pelisteru v roce 1893.
Do omezeného výskytu stromů v Severní Makedonii patří také makedonské duby, javor klen, plátové vrby, bílé vrby, olše, topoly, jilmy a jasany. V blízkosti bohatých pastvin na Šar Planině, dále v pohoří Bistra a v Mavrovu, roste další charakteristická rostlina – mák. Kvalita husté makové šťávy se měří celosvětově morfinovými jednotkami; zatímco čínské opium obsahuje osm takových jednotek a je považováno za vysoce kvalitní, indické opium obsahuje sedm jednotek a turecké opium pouze šest, makedonské opium obsahuje celkem 14 morfinových jednotek a je jedním z nejkvalitnějších opií na světě.[73]
Fauna makedonských lesů je bohatá a zahrnuje medvědy, divočáky, vlky, lišky, veverky, kamzíky a jeleny. Rysa lze velmi vzácně najít v horách západní části Severní Makedonie, zatímco jelen žije v okolí města Demir Kapija . Mezi lesní ptáky patří pěnice , tetřev , tetřívek obecný , orel královský a lesní sova.
Tři přírodní vodní plochy v Severní Makedonii představují samostatnou oblast fauny, což naznačuje dlouhotrvající územní a časovou izolaci. Fauna Ochridského jezera je reliktem z dřívější doby a jezero je všeobecně známo svým pstruhem letnica , síhem sleďovitým, hřebenatkami, ploticemi, ostroretkami, stejně jako některými druhy slimáků rodu staršího 30 milionů let; podobné druhy lze nalézt pouze v Bajkalském jezeře . Ochridské jezero je také uvedeno v zoologických textech jako místo výskytu úhoře říčního a jeho složitého reprodukční cyklu: připlouvá do Ochridského jezera ze vzdáleného Sargasového moře ,[74] [75] tisíce kilometrů vzdáleného, a skrývá se v hlubinách jezera po desítky let. Když je sexuálně zralý, úhoř je na podzim poháněn nevysvětlitelnými instinkty, aby se vrátil zpět k místu narození. Tam se rozmnožuje a umírá a nechává své potomky hledat Ochridské jezero, aby znovu zahájili cyklus.[75]
Pastýřský pes ze Šar Planiny , šarplaninec (jugoslávský ovčák), je známý po celém světě.[76] [77] [78] Je vysoký asi 60 cm a je to statečný a zuřivý bojovník, který může být vyzván k boji s medvědy nebo lupiči při ochraně a obraně stád. Šarplaninec pochází z pastýřského psa starověké řecké oblasti Epirus, molosse, ale v roce 1939 byl uznán jako vlastní plemeno pod jménem Illyrian shepherd a od roku 1956 je znám jako šarplaninec .[76] [77] [78]
Země má čtyři národní parky :
Makedonský parlament ve Skopje Republika Severní Makedonie je dnes pluralitní parlamentní demokracií .
Politický systém Republiky Severní Makedonie je určen ústavou přijatou po vyhlášení nezávislosti v roce 1991. V čele republiky je prezident. Prezident Severní Makedonie je volený ve všeobecných a přímých volbách na 5 let. Může být jen jednou znovuzvolen. Podle severomakedonské ústavy je prezident hlavou státu, jeho funkce je však spíše ceremoniální (má nižší pravomoci než premiér). Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil a Státní bezpečnostní rady. Jmenuje guvernéra ústřední banky. Jmenuje z většinové strany pověřence pro sestavení vlády, která je pak volena parlamentem (Sobranje).
Výkonnou a rovněž zákonodárnou moc má vláda.
Nejvyšším orgánem zákonodárné moci je Sobranje – jednokomorový parlament, který má 120 poslaneckých mandátů volených proporční volbou na 4 roky.
V roce 1992 byla ústava novelizována a byl do ní zařazen článek, že Republika Makedonie nemá žádné územní nároky vůči sousedním státům. Velká pozornost je také věnována postavení národnostních menšin, Severní Makedonie garantuje ochranu etnické, kulturní, jazykové a náboženské totožnosti lidí. Po národnostním konfliktu do ní byla implementována Ohridská rámcová dohoda, podepsaná 13. srpna 2001 v Ohridu . Podle ní byla upravena makedonská ústava, bylo zajištěno používání makedonštiny i albánštiny v parlamentu, v soudnictví, při vydávání dvojjazyčných cestovních dokladů. Bylo zajištěno proporcionální zastoupení menšin ve státní správě, samosprávě i ozbrojených silách, a používání jazyka národnostních menšin a symbolů menšin.
Administrativní dělení Administrativní členění
editovat
Severní Makedonie nemá okresy či kraje ; pouze pro statistické potřeby se Severní Makedonie dělí na 8 statistických regionů . Administrativními jednotkami prvního řádu jsou opštiny . Po reorganizaci v roce 2004 a dalších úpravách v roce 2013 je jich celkem 80, z nichž 10 je součástí tzv. Velkého Skopje , samosprávné jednotky hlavního města. Tyto opštiny vznikly slučováním a úpravou hranic 123 opštin zřízených roku 1996 . Ještě dříve existovalo v Severní Makedonii 34 správních celků různých stupňů.
Proces decentralizace státní správy započatý roku 2004 spojený s fiskální decentralizací ve prospěch opštin byl jednou z rozhodujících částí implementace Ohridské rámcové dohody z roku 2001. V listopadu 2004 se konalo neúspěšné referendum o zastavení procesu decentralizace. Albánská menšina touto reformou tudíž získala větší podíl na výkonu politické moci.
Nejlidnatější opštinou je Kumanovo se 105 484 obyvateli, nejmenší pak Vraneštica , kde žije 1 322 osob.
Zahraniční vztahy
editovat
Od března 2020 je země členem Severoatlantické aliance , vláda se snaží o integraci země do Evropské unie . Republika Makedonie se od svého vzniku potýkala s nesouhlasem Řecka vůči oficiálnímu názvu a symbolům nezávislého státu, které Řecko považuje za zcizené historické (a dnes z části řecké), Makedonii . V rámci procesu narovnání vztahu mezi Řeckem a Makedonií a procesu přejmenování země na nový název, v únoru 2019 představitelé všech členských zemí NATO podepsali přístupový protokol pro Severní Makedonii, země získala status pozorovatele, v jednotlivých členských zemích probíhal proces její ratifikace ,[79] jako poslední schválilo protokol o přistoupení v březnu 2020 Španělsko[80] a země se stala 27. března 2020 řádným členem Severoatlantické aliance.[81]
Sídlo makedonské centrální banky ve Skopje Ekonomika Severní Makedonie patří k deseti nejslabším evropským ekonomikám – hodnotou HDP na obyvatele v PPP 8400 USD (2007) patří mezi evropskými státy až na 38. místo.[82] Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky). Má status kandidátské země Evropské unie .
Dopravní infrastruktura není příliš rozvinutá, což je dáno mj. hornatým povrchem; je však kvalitnější než v sousední Albánii . Nejdůležitější tranzitní trasou, ve které vede dálnice a hlavní železnice , je směr Bělehrad – Skopje – Soluň . Dálniční poplatky se hradí v hotovosti na mýtných stanicích (cca 1 mýtná stanice na každých 10 km dálnice). Celková délka silniční sítě je 10 600 km.
V zemi je několik letišť, z nichž zdaleka nejrušnější je Letiště Skopje u Skopje , menší letiště funguje např. v Ohridu . Splavné řeky v Severní Makedonii nejsou.
Železniční síť o délce 920 km sestává z hlavní trati vedoucí ze Srbska přes Skopje a napříč Severní Makedonií do Řecka , po níž jezdí několik mezinárodních rychlíků, a z nepříliš frekventovaných odboček (Skopje – Priština (Kosovo ), Skopje – Tetovo – Kičevo , Veles – Bitola , Veles – Kočani ). Spojení s Albánií chybí, je však připravována stavba trati na hranici s Bulharskem .[83]
Etnické skupiny v Severní Makedonii v roce 2021
Makedonci
58,4 %
Albánci
24,3 %
Turci
3,86 %
Romové
2,52 %
Srbové
1,29 %
Bosňáci
0,87 %
Arumuni
0,47 %
ostatní / nezjištěno
8,23 %
Výše uvedená tabulka ukazuje etnickou příslušnost obyvatel podle sčítání z roku 2021:[84]
Podle dat z posledního sčítání lidu v roce 2021 měla Severní Makedonie 1 836 713 obyvatel.[84] Nejpočetnějším etnikem v zemi jsou Makedonci (58,4 % populace). Druhou největší skupinu představují Albánci (24,3 %), kteří dominují severozápadní části země. Na třetím místě následují Turci s téměř 71 000 obyvateli oficiálně; neoficiální odhady hovoří o 170 000 až 200 000 Turků.
Oficiálním a nejrozšířenějším jazykem je makedonština , která patří do východní větve jihoslovanských jazyků . V obcích, kde jsou zastoupeny etnické skupiny s více než 20 % z celkového počtu obyvatel, je jazyk tohoto daného etnika "spoluúřední".[85] Dle sčítání z roku 2021 používá makedonštinu pro běžnou komunikaci ve své domácnosti 62,3 populace, albánštinu 24,1 % obyvatel, turečtinu 3,35 % obyvatel.[86]
Většinovým náboženstvím Severní Makedonie je pravoslaví , které vyznává 65 % populace a drtivá většina z nich náleží k makedonské pravoslavné církvi . K jiným křesťanským denominacím se hlásí 0,4 % populace. Muslimové tvoří 33,3 % populace. Severní Makedonie má pátý nejvyšší podíl muslimů v Evropě, po Kosovu (96 %),[87] Turecku (90 %),[88] Albánii (59 %),[89] a Bosně–Hercegovině (51 %).[90] Většina muslimů jsou Albánci , Turci a cca 75% romské populace,[91] i když existují i menší počty makedonských muslimů . Zbývajících 1,4 % je označeno jako "nepřidružení" dle odhadů Pew Research z roku 2010.[92]
K nepočetným příslušníkům římskokatolické církve v Severní Makedonii patří jak slovanští Makedonci, tak etničtí Albánci. Za zmínku stojí, že svatá Matka Tereza , která působila v Indii jako řeholnice , byla původem Albánka a narodila se ve Skopje. Na jedné z hlavních ulic města byla umístěna její busta .
Milčo Mančevski K prvním autorům makedonské literatury je počítán Kiril Pejčinovič . Za zakladatele moderní makedonské literatury ve 20. století je označován Kočo Racin , mj. též titovský partyzán. Nejvýznamnějším spisovatelem byl Blaže Koneski , který významně přispěl ke kodifikaci spisovné makedonštiny, stejně jako filolog Krste Misirkov . Významnou postavou byl také prozaik a historik Ďordi Abadžijev či básník Mateja Matevski , dále Kole Nedelkovski , Venko Markovski , Gane Todorovski nebo Petre Mito Andreevski . K nejuznávanějším současným jménům patří Lidija Dimkovska , držitelka Ceny Evropské unie za literaturu .[93] Největší literární akcí v zemi je mezinárodní festival Stružské večery poezie, který se každoročně koná ve městě Struga , od roku 1966.[94]
Nejslavnějším makedonským umělcem byl tragicky zahynulý zpěvák Toše Proeski .[95] Úspěšnou byla rovněž romská hudebnice Esma Redžepovová [96] a úspěšná je také zpěvačka Kaliopi . Nejúspěšnějším malířem je Vlado Goreski , sochařem pak brutalista Dušan Džamonja , mj. autor známého Památníku revoluce lidu Moslaviny . Zlatého lva z Benátek a nominaci na Oscara má režisér Milčo Mančevski .[97] Uznávaným tvůrcem uměleckých animovaných filmů byl Petar Gligorovski . Z hereček se mezinárodně prosadila Labina Mitevska , kterou zná český divák především z českého filmu Samotáři .[98] Ve Skopji se narodil známý srbský herec Ljubiša Samardžić , populární kdysi i v Československu díky seriálu Horký vítr . V modelingu se prosadila Katarina Ivanovska .
Tavče gravče , národní jídlo v MakedoniiSeveromakedonská kuchyně je tradiční kuchyně v Severní Makedonii – zástupce balkánské kuchyně odrážející vlivy Středomoří , řecké kuchyně , turecké kuchyně a kuchyně Blízkého východu, a v menším rozsahu italské , německé a východoevropské kuchyně (speciálně maďarské ). Relativně teplé klima v Severní Makedonii nabízí vynikající podmínky pro růst různých druhů zeleniny, ovoce a bylin. Makedonská kuchyně je také známá pro rozmanitost a kvalitu mléčných výrobků , vína a místních alkoholických nápojů , například rakije . Za národní jídlo Severní Makedonie se pokládají tavče gravče (zapečené fazole) a likér mastika .
Národní aréna Toše Proeski Přivítání házenkářů Vardaru ve Skopje po vítězství v Lize mistrů roku 2017 Nejpopulárnějším sportem v Severní Makedonii je fotbal . Nejúspěšnějším severomakedonským fotbalistou je vítěz Zlaté kopačky Darko Pančev a vítěz Ligy mistrů s Interem Milán Goran Pandev , trenérem Miljan Miljanić . V dresu Jugoslávie získal stříbro na mistrovství Evropy Dragoslav Šekularac . Pro makedonské fotbalisty byl historickým úspěchem postup na závěrečný turnaj evropského šampionátu v roce 2021 .[99] Reprezentace hraje své domácí zápasy především v Národní aréně Toše Proeski ve Skopje. Ta byla roku 2011 zrekonstruována. Hrálo se zde i finále Superpoháru v roce 2017 .[100]
V roce 2017 vyhrál makedonský mužský tým RK Vardar nejprestižnější klubovou házenkářskou soutěž Evropy - Ligu mistrů .[101] Triumf se mu podařilo zopakovat v roce 2019.[102] Národní házenkářský tým mužů dosáhl na mistrovství Evropy v roce 2012 na páté místo.[103] V roce 2008 Makedonie pořádala Mistrovství Evropy v házené žen .[104] Nejúspěšnějším házenkářem je Kiril Lazarov , dvojnásobný vítěz házenkářské Ligy mistrů .[105]
Jako i v jiných zemích bývalé Jugoslávie je v Severní Makedonii slušná basketbalová tradice, mužská basketbalová reprezentace se v roce 2011 umístila na mistrovství Evropy na senzačním čtvrtém místě.[106] Nejznámějším basketbalistou je Pero Antić , trojnásobný vítěz Euroligy .
V roce 2000 na hrách v Sydney vybojoval zápasník Magomed Ibragimov pro samostatnou Makedonii první, bronzovou, olympijskou medaili.[107] Druhou přidal na olympiádě v Tokiu roku 2021 taekwondista Dejan Georgievski a šlo ještě o stupínek cennější kov, tedy stříbro.[108] V dresu Jugoslávie získal zlato a stříbro makedonský zápasník Šaban Trstena , jinak též dvojnásobný mistr Evropy. Byl to právě on, kdo nesl makedonskou vlajkou při slavnostním zahájení olympijských her v Atlantě roku 1996, kde se Makedonie prvně představila jako samostatná země. Dalšími úspěšnými olympioniky v jugoslávské éře byli zápasník Šaban Sejdiu , držitel dvou olympijských bronzů, nebo boxeři Redžep Redžepovski a Ace Rusevski .
V tomto článku byl použit překlad textu z článku North Macedonia na anglické Wikipedii.
↑ State Statistical Office: Census of Population, Households and Dwellings in the Republic of North Macedonia, 2021 - first dataset. www.stat.gov.mk [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online .
↑ Mezinárodní měnový fond. Download World Economic Outlook database: October 2023: Nord Macedonia [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online .
↑ a b Severní Makedonie. Informace k používání názvu Republika Severní Makedonie/Severní Makedonie. www.mzv.cz [online]. Ministerstvo zahraničních věcí, 2019-02-21 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online .
↑ About Macedonia. www.mfa.gov.mk [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné online .
↑ Dostupné online .
↑ North Macedonia. World Bank [online]. [cit. 2020-10-13]. Dostupné online . (anglicky)
↑ Μακεδονία , Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon , on Perseus
↑ a b Macedonia , Online Etymology Dictionary
↑ μακεδνός , Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon , on Perseus
↑ μάκρος , Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon , on Perseus
↑ Eugene N. Borza , Makedonika , Regina Books, ISBN 0-941690-65-2 , p.114: The "highlanders" or "Makedones" of the mountainous regions of western Macedonia are derived from northwest Greek stock; they were akin both to those who at an earlier time may have migrated south to become the historical "Dorians".
↑ Nigel Guy Wilson, Encyclopedia of Ancient Greece , Routledge, 2009, p.439: The latest archaeological findings have confirmed that Macedonia took it’s name from a tribe of tall, Greek-speaking people, the Makednoi.
↑ Five variations on name Macedonia tabled by Nimetz. www.tovima.gr [online]. 2018-01-18 [cit. 2018-08-30]. Dostupné online . (anglicky)
↑ Řecký parlament schválil dohodu o změně názvu Makedonie | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář, 2019-01-25 [cit. 2019-01-25]. Dostupné online .
↑ ČTK . Řecko ratifikovalo protokol o přistoupení Makedonie k NATO. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-02-08 [cit. 201-02-09]. Dostupné online .
↑ Member States | United Nations. www.un.org [online]. Organizace spojených národů [cit. 2019-02-19]. Dostupné online . (anglicky)
↑ Paeonia | historical region | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-04-05]. Dostupné online . (anglicky)
↑ WRIGHT, NICHOLAS L. The Horseman and the Warrior: Paionia and Macedonia in the Fourth Century BC. The Numismatic Chronicle (1966-) . 2012, roč. 172, s. 1–26. Dostupné online [cit. 2023-04-05]. ISSN 0078-2696 .
↑ Heraclea Lyncestis. northmacedonia-timeless.com [online]. [cit. 2023-04-05]. Dostupné online .
↑ WILLI, Andreas. Whose is Macedonia, Whose is Alexander?. The Classical Journal . 2009, roč. 105, čís. 1, s. 59–64. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 0009-8353 . DOI 10.5184/00098353.105.1.59 .
↑ DANFORTH, Loring M. The Macedonian Conflict: Ethnic Nationalism in a Transnational World . [s.l.]: Princeton University Press 300 s. Dostupné online . ISBN 978-0-691-04356-2 . (anglicky) Google-Books-ID: ZmesOn_HhfEC.
↑ Galatians in Macedonia (280–277 bc): Invasion or Invitation? . Příprava vydání Current site, Google Scholar, PubMed, Current site, Google Scholar, PubMed. [s.l.]: Brill Dostupné online . ISBN 978-90-04-35405-0 . (anglicky) DOI: 10.1163/9789004354050_010.
↑ SHERK, Robert K. Roman Imperial Troops in Macedonia and Achaea. The American Journal of Philology . 1957, roč. 78, čís. 1, s. 52–62. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 0002-9475 . DOI 10.2307/291990 .
↑ WISEMAN, James; MANO-ZISSI, Djordje. Stobi: A City of Ancient Macedonia. Journal of Field Archaeology . 1976, roč. 3, čís. 3, s. 269–302. Dostupné online [cit. 2023-04-05]. ISSN 0093-4690 . DOI 10.2307/529437 .
↑ WISEMAN, James. Studies in the Antiquities of Stobi . [s.l.]: Macedonian Review Editions book s. Dostupné online . (anglicky) Google-Books-ID: bbYCzgEACAAJ.
↑ BIRLEY, Eric. The Flavian Colonia at Scupi. Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik . 1986, roč. 64, s. 209–216. Dostupné online [cit. 2023-04-05]. ISSN 0084-5388 .
↑ JOVANOVA, Lenče. Scupi - Transition from Imperial Colony to Late Antiquity Metropolis. Folia Archaeologica Balkanica III, 2015 [online]. [cit. 2023-04-05]. Dostupné online .
↑ ŽEŇUCH, Peter. Kliment Ochridský a jeho prínos pre slovanskú a európsku kultúru . Bratislava: Slovenský komitét slavistov Slovenskej akadémie vied, 2017. 183 s. ISBN 9788089489312 .
↑ SOULIS, George C. The Legacy of Cyril and Methodius to the Southern Slavs. Dumbarton Oaks Papers . 1965, roč. 19, s. 19–43. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 0070-7546 . DOI 10.2307/1291224 .
↑ KOCEV, Pavle; KONDRLA, Peter; KRÁLIK, Roman. Sv. Kliment Ochridský a jeho posobenie v Macedónsku. Konštantínove listy . 2017, roč. 10, čís. 2. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 1337-8740 . DOI 10.17846/CL.2017.10.2.88-97 . (SK)
↑ CRVENKOVSKA, Emilija. Clement’s Ohrid School and Church Slavic language of Macedonian redaction. Slovo : časopis Staroslavenskoga instituta u Zagrebu . 2016-12-30, čís. 66, s. 109–137. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 0583-6255 . (chorvatsky)
↑ MILIVOJEVIC, Dragan. The Historical Background of Contemporary Macedonian Literature. The South Central Bulletin . 1970, roč. 30, čís. 4, s. 211–213. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 0038-321X . DOI 10.2307/3187996 .
↑ MAKARIJOSKA, Liljana. Clement’s Tradition in Macedonian Medieval Literacy (on the occasion of the 1100 th Death Anniversary of Clement of Ohrid). Croatica et Slavica Iadertina . 2017, roč. 13/2, čís. 13., s. 321–342. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 1845-6839 . (makedonsky)
↑ Skopje. Encyclopedia.com [online]. [cit. 2023-04-06]. Dostupné online .
↑ POPOVIC, Tanya; POPOVIĆ, Tatyana. Prince Marko: The Hero of South Slavic Epics . [s.l.]: Syracuse University Press 246 s. Dostupné online . ISBN 978-0-8156-2444-8 . (anglicky) Google-Books-ID: 0Z9iAAAAMAAJ.
↑ PENUŠLISKI, Kiril. Macedonian Local Traditions of Prince Marko. Journal of the Folklore Institute . 1966, roč. 3, čís. 3, s. 331–340. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 0015-5934 . DOI 10.2307/3813805 .
↑ DJURIĆ, Vojislav. Prince Marko in Epic Poetry. Journal of the Folklore Institute . 1966, roč. 3, čís. 3, s. 315–330. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 0015-5934 . DOI 10.2307/3813804 .
↑ TOMIĆ DJURIĆ, Marka. Monumental Painting in the Mrnjavčević State and Late Medieval Novgorod: Parallels in Program and Iconography. In: [s.l.]: [s.n.], 2019. Dostupné online . Svazek 9. S. 339–349. (anglicky)
↑ YOSMAOGLU, Ipek K. Blood Ties: Religion, Violence and the Politics of Nationhood in Ottoman Macedonia, 1878–1908 . [s.l.]: Cornell University Press 336 s. Dostupné online . ISBN 978-0-8014-7924-3 . (anglicky) Google-Books-ID: zHXJnQEACAAJ.
↑ L. Ivanov et al . Bulgarian Policies on the Republic of Macedonia . Sofia: Manfred Wörner Foundation, 2008. 80 s. (Trilingual publication with English, Bulgarian and Macedonian versions.) ISBN 978-954-92032-2-6
↑ Internal Macedonian Revolutionary Organization (IMRO) | History, Leaders, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-04-06]. Dostupné online . (anglicky)
↑ BOGDANOV, Dragomir. Internal Macedonian Revolutionary Organization: IMRO Documentary History . [s.l.]: Amazon Digital Services LLC - Kdp 52 s. Dostupné online . ISBN 979-8-7062-8643-9 . (anglicky) Google-Books-ID: 790xzgEACAAJ.
↑ a b Bulhaři brání Severní Makedonii ve vstupu do EU. Kvůli menšině i jazyku. iDNES.cz [online]. 2020-11-18 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online .
↑ Bulharsko a Makedonie hledají kompromis v jazykovém sporu. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 1999-02-23 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online .
↑ TODOROSKA, Katerina. Chaulev’s Considerations on the Albanians and Shqipnia (Albania). Studia politologica Ucraino-Polona . 2014-10-18, čís. 4, s. 262–269. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 2312-8933 . (anglicky)
↑ Uplynulo 85 rokov od atentátu na juhoslovanského kráľa Alexandra I. Teraz.sk [online]. Tlačova agentúra Slovenskej republiky, 2019-10-09 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online . (slovensky)
↑ STEJSKALOVÁ, Helena. Návštěva Francie přinesla jugoslávskému králi krvavá jatka. Epochaplus.cz [online]. [cit. 2023-04-06]. Dostupné online .
↑ PALMER, Stephen E.; PALMER, Stephen E.; KING, Robert R. Yugoslav Communism and the Macedonian Question . [s.l.]: Archon Books 264 s. Dostupné online . ISBN 978-0-208-00821-3 . (anglicky) Google-Books-ID: vXBpAAAAMAAJ.
↑ Jewish Community of Monastir: A Community in Flux. encyclopedia.ushmm.org [online]. [cit. 2023-04-06]. Dostupné online . (anglicky)
↑ Koliševski, Lazar. Hrvatska enciklopedija [online]. [cit. 2023-04-06]. Dostupné online .
↑ DASKALOVSKI, Zhidas. Democratisation in Macedonia and Slovenia. SEER: Journal for Labour and Social Affairs in Eastern Europe . 1999, roč. 2, čís. 3, s. 17–44. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 1435-2869 .
↑ Macedónsky exprezident Kiro Gligorov zomrel vo veku 94 rokov. hnonline.sk [online]. 2012-01-02 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online . (slovensky)
↑ TAGLIABUE, John. Macedonians Vote for Independence from Yugoslavia. The New York Times . 1991-09-10. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 0362-4331 . (anglicky)
↑ MAROLOV, Dejan; MITEV, Oliver. The Creation of the Independent Republic of Macedonia. Internal Conditions and External Policy . [s.l.]: [s.n.] Dostupné online . ISBN 978-3-346-09114-7 , ISBN 978-3-346-09115-4 . (anglicky)
↑ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 2. února 1994 č. 47 o uznání makedonského státu "Bývalá jugoslávská republika Makedonie". kormoran.vlada.cz [online]. [cit. 2018-08-30]. Dostupné online .
↑ WILLIAMS, JOHN H. P.; ZEAGER, LESTER A. Macedonian Border Closings in the Kosovo Refugee Crisis: A Game-Theoretic Perspective. Conflict Management and Peace Science . 2004, roč. 21, čís. 4, s. 233–254. Dostupné online [cit. 2023-04-07]. ISSN 0738-8942 .
↑ ROSŮLEK, PŘEMYSL. Albanians in the Republic of Macedonia (1991—2001): Could the attempt to create a Multiethnic Society Succeed?. Perspectives . 2001, čís. 17, s. 43–58. Dostupné online [cit. 2023-04-07]. ISSN 1210-762X .
↑ STAWOWY-KAWKA, Irena. The Outbreak of the Albanian-Macedonian Armed Conglict in 2001 – The Economic Situation. Politeja . 2014, čís. 30, s. 281–294. Dostupné online [cit. 2023-04-07]. ISSN 1733-6716 .
↑ KRZAK, Andrzej. Asymetry of the Albanian-Macedonian Milityry Conflict in 2001. Politeja . 2014, čís. 30, s. 295–316. Dostupné online [cit. 2023-04-07]. ISSN 1733-6716 .
↑ KELLEHER, Ann; RYAN, Kelly. Successful Local Peacebuilding in Macedonia: Sustained Dialogue in Practice. Peace Research . 2012, roč. 44, čís. 1, s. 63–94. Dostupné online [cit. 2023-04-07]. ISSN 0008-4697 .
↑ MAROLOV, Dejan. Understanding the Ohrid Framework Agreement . Příprava vydání Sabrina P. Ramet, Ola Listhaug, Albert Simkus. London: Palgrave Macmillan UK Dostupné online . ISBN 978-1-137-30282-3 . DOI 10.1057/9781137302823_8 . S. 134–154. (anglicky) DOI: 10.1057/9781137302823_8.
↑ "Makedonie může sklouznout na pokraj občanské války, soudí balkanolog ". iDNES.cz. 14. května 2015.
↑ Řecko a Makedonie podepsaly dohodu o názvu makedonského státu
↑ Republika Severní Makedonie. Makedonský parlament oficiálně schválil změnu názvu země
↑ Řecký parlament schválil dohodu o změně názvu Makedonie
↑ Severní Makedonie vstoupila do NATO. Oslavy zhatil koronavirus. Deník.cz . 2020-03-27. Dostupné online [cit. 2023-04-06].
↑ Albánie a Severní Makedonie zahájily přístupové rozhovory s EU. www.vlada.cz [online]. [cit. 2023-04-06]. Dostupné online .
↑ PALATA, Luboš. Česko v čele Evropy: Makedonci a Albánci míří ke vstupu do EU. Deník.cz . 2022-07-20. Dostupné online [cit. 2023-04-06].
↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-19.
↑ Dostupné online .
↑ Dostupné online .
↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-23.
↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-03.
↑ Schmidt, J. (1912) Dánské výzkumy v Atlantiku a ve Středozemním moři o životním vývoji úhoře říčního (Anguilla vulgaris , Turt.). Mezinárodní revue der gesamten Hydrobiologie und Hydrographie 5: 317-342.
↑ a b Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-17.
↑ a b Fédération Cynologique Internationale : oficiální FCI-Standard č. 41
↑ a b Toto plemeno bylo původně standardizováno Jugoslávským kynologickým svazem (Jugoslovenski kinološki savez, JKS) a uznána jako jugoslávské plemeno se dvěma typy ze strany Mezinárodní kynologická federace (FCI) v roce 1939 pod označením Ilirski Ovcar (Illyrian ovčák), knihách Standardní č . 41 . Kraški ovčar a Šarplaninac byli považováni za typ A a B plemene. V roce 1957 přijalo Valné shromáždění FCI návrh navržený Jugoslávskou federace kynologie změnit název plemene na Jugoslovenski ovčarski pas šarplaninců (Jugoslávský pastevecký pes Sharplanina), a to je oficiální název plemene. Po pádu Jugoslávie byly jak Severní Makedonie i Srbsko uznány jako země původu. V roce 1968, byl typ B uznán jako samostatné plemeno pod označením kraski ovčar (kras ovčák ), FCI standard č 278 Archivováno 25. 10. 2017 na Wayback Machine ..
↑ a b United Kennel Club : Official U.K.C. Breed Standard Archivováno 2. 3. 2016 na Wayback Machine ., Revised 1 July 2009. – Retrieved on 30 March 2010.
↑ Severní Makedonie na cestě k členství v NATO. www.mzv.cz [online]. 2019-02-11 [cit. 2019-02-19]. Dostupné online .
↑ Severní Makedonie může do NATO. Španělsko jako poslední ratifikovalo její vstup. ČT24 [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online .
↑ Třicátým členem NATO se stala Severní Makedonie, její vstup do Aliance komplikoval spor s Řeckem [online]. Česká televize, 2020-03-27 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online .
↑ Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2008-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-24.
↑ M. Zedník: Railway map of Albania and Macedonia
↑ a b Total resident population in the Republic of North Macedonia by ethnic affiliation and sex, by municipalities, Census 2021 [online]. Statistický úřad Makedonie [cit. 2023-07-01]. Dostupné online . (anglicky)
↑ Basic Facts [online]. [cit. 2017-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-02-2012. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web }}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Total resident population in the Republic of North Macedonia by language usually spoken in the household and sex, Census 2021 [online]. Statistický úřad Makedonie [cit. 2023-07-01]. Dostupné online . (anglicky)
↑ CIA The World Factbook: Kosovo [online]. CIA.gov [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-06. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web }}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Türkiye’deki Ateist Nüfus Hızla Artıyor [online]. onedio.com [cit. 2016-01-31]. Dostupné online . (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web }}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Presentation of the main results of the Census of Population and Housing 2011. [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-03-2017. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web }}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ CIA The World Factbook: Bosnia and Herzegovina [online]. CIA.gov [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-15. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web }}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ PROJECT, Joshua. Romani, Balkan in Macedonia. joshuaproject.net [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online . (anglicky)
↑ Archivovaná kopie. www.pewforum.org [online]. [cit. 2017-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-08.
↑ Lidija Dimkovska | EU Prize for Literature. www.euprizeliterature.eu [online]. [cit. 2021-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-03.
↑ Struga. Indian Literature . 2007, roč. 51, čís. 5 (241), s. 146–148. Dostupné online [cit. 2023-04-07]. ISSN 0019-5804 .
↑ WILSON, Dave. The remembered future: Macedonian pop icon Toše Proeski and musical life after death. Popular Music . 2022-02, roč. 41, čís. 1, s. 56–82. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 0261-1430 . DOI 10.1017/S0261143021000672 . (anglicky)
↑ Zemřela uznávaná královna romské hudby Esma Redžepová. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-12-11 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online .
↑ CRNKOVIĆ, Gordana P. Milcho Manchevski’s Before the Rain and the Ethics of Listening. Slavic Review . 2011, roč. 70, čís. 1, s. 116–136. Dostupné online [cit. 2023-04-06]. ISSN 0037-6779 . DOI 10.5612/slavicreview.70.1.0116 .
↑ Makedonská herečka Labina Mitevska, představitelka Vesny z kultovního filmu Samotáři, oslavila 47 a vypadá stále skvěle. TV Guru [online]. 2022-12-12 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online .
↑ Historický úspěch fotbalistů Severní Makedonie! Poprvé se probili na Euro. sport.tn.nova.cz [online]. 2020-11-12 [cit. 2021-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-04.
↑ FYR Macedonia to host 2017 UEFA Super Cup. UEFA.com [online]. 2016-08-09 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online . (anglicky)
↑ Jícha s Barcelonou medaili nezískal, Final Four Ligy mistrů ovládli házenkáři Skopje. ČT sport [online]. Česká televize, 2017-06-04 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online .
↑ Vardar claim second Champions League title. Ihf.info [online]. 2019-06-03 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online .
↑ Macedonia beats Slovenia for the 5th place!. Handball Planet [online]. 2012-01-27 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online . (anglicky)
↑ Macedonia To Host Euro Handball Games. Balcan Insight [online]. 2008-11-19 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online .
↑ Kiril Lazarov retires: Beautiful journey has come to an end. Handball Planet [online]. 2022-06-07 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online . (anglicky)
↑ MARUSIC, Sinisa Jakov. Russia Steals Eurobasket Medal from Macedonia. Balkan Insight [online]. 2011-09-18 [cit. 2023-07-21]. Dostupné online .
↑ North Macedonian Dejan Georgievski wins the first Olympic silver medal of his country. Cijm.org.gr [online]. International Committee of the Mediterranean Games [cit. 2023-04-07]. Dostupné online .
↑ SEVERNA MAKEDONIJA POSLE 20 GODINA OSVOJILA OLIMPIJSKU MEDALJU: Tekvondista Dejan Georgievski okitio se SREBROM!. kurir.rs [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online . (srbsky)
ČTK. Potvrzeno: Severní Makedonie. Lidové noviny. (Praha) 2019, roč. 32, č. 38, s. 6 (14. 2. 2019).
HRADEČNÝ, Pavel. Makedonie. Slovanský přehled. Review for Central, Eastern and Southeastern European History . 1996, roč. 82, čís. 1, s. 117–150. ISSN 0037-6922 .
PALATA Luboš. Nové jméno na mapě: Severní Makedonie. Mladá fronta. Dnes (Praha) 2018, roč. 29, č. 137, s. 10, (14. 6. 2018).
PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Jihoslovanských zemí . 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9 .
RYCHLÍK, Jan a KOUBA, Miroslav. Dějiny Makedonie. 2. vyd. Praha: NLN, Nakl. Lidové noviny, 2017. 470 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7422-562-8 . Související články
editovat
Zobrazit sloupec
Výpočet čisté mzdy
Důchodová kalkulačka
Přídavky na dítě
Příspěvek na bydlení
Rodičovský příspěvek
Životní minimum
Hypoteční kalkulačka
Povinné ručení
Úrokové sazby
Hypotéky , Stavební spoření
Směnárny -
Euro ,
Dolar
Úřad práce ,
Mzdy , Platy
Nemocenská , Porodné
Podpora v nezaměstnanosti
Důchody
Burza
-
ČEZ
Dluhopisy , Podílové fondy
Ekonomika - HDP , Mzdy
Kryptoměny - Bitcoin , Ethereum
Zlato , Investiční zlato ,
Stříbro
Ropa
- PHM ,
Benzín ,
Nafta ,
Nafta v Evropě
Obchodní rejstřík
Města a obce , PSČ
Katastr nemovitostí
Ochranné známky
Finanční katalog
Občanský zákoník
Zákoník práce
Stavební zákon
Daně , formuláře
Další odkazy
Auto - Cena , Spolehlivost
Monitoring ekonomiky
Volby , Mapa webu
Czech currency
Prague stock exchange