2021

Odshora dolů, zleva doprava: Suezský průplav zablokovaný lodí Ever Given, sonda Perseverance po přistání na Marsu (umělecké ztvárnění), Izraelsko-palestinské střety, útok na Kapitol Spojených států amerických, evakuace spojeneckých vojáků před pádem Kábulu, škody v obci Hrušky na jižní Moravě způsobené tornádem, vláda Petra Fialy při podpisu koaliční smlouvy, vakcína proti covidu-19 od společnosti Moderna používaná nejen v Česku

Rok 2021 (MMXXI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1. ledna a skončil v pátek 31. prosince. V České republice měl 252 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 9 jich připadlo na mimovíkendové dny; letní čas začal v neděli 28. března ve 2.00 hodin a skončil v neděli 31. října ve 3.00 hodin. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5781 a 5782, dle islámského kalendáře 1442 a 1443. Jedná se o první rok nové dekády (2021–2030).

Organizace spojených národů vyhlásila rok 2021 za Mezinárodní rok míru a důvěry, Mezinárodní rok kreativní ekonomiky pro udržitelný rozvoj, Mezinárodní rok ovoce a zeleniny a Mezinárodní rok eliminace dětské práce.^[1]

Události

Česko

• 5. ledna – Český státní rozpočet za rok 2020 skončil schodkem ve výši 367,4 miliard korun.
• 12. ledna – Do Brna dorazila vakcína Moderna proti covidu-19.
• 15. ledna – V České republice byl spuštěn registrační a rezervační web pro očkování pro seniory nad 80 let. Kvůli velkému zájmu ale systém záhy spadl. Ještě ten den ale přibyly termíny na očkování a rezervační web se opět rozjel.
• 19. ledna – Po 22 letech působení v politice se Miroslav Kalousek vzdal svého poslaneckého mandátu.
• 21. ledna – Poslanecká sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu do 14. února 2021.
• 3. února – Ústavní soud ČR po tříletém jednání zrušil část volebního zákona, např. přepočet D'Hondtovou metodou či kvórum pro koalice, zachoval krajské rozdělení.
• 6. února – Do Říčan dorazilo 19 200 dávek vakcíny Oxford–AstraZeneca proti covidu-19.
• 11. února
  • Poslanecká sněmovna zamítla vládní návrh na prodloužení nouzového stavu, který skončí v neděli 14. února.
  • Po prozkoumání nálezu z moravské lokality Lány u Břeclavi vědci zjistili, že staří Slované používali jako první písmo germánské runy (starší futhark), nikoliv hlaholici.
  • Vláda České republiky vyhlásila od pátku uzavření okresů Cheb, Trutnov a Sokolov. Na veřejných místech bude povinné nosit respirátor či chirurgické masky.
• 16. února – Česká biatlonistka Markéta Davidová vyhrála zlatou medaili z vytrvalostního závodu na mistrovství světa v biatlonu ve slovinské Pokljuce.
• 19. února – Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že od pondělí 22. února na místech s větší koncentrací lidí je povinné nošení respirátorů, nanoroušek či dvou chirurgických masek najednou.
• 23. února – Městský soud v Praze nařídil prezenční výuku Gymnáziu Na Zatlance na základě žaloby studenta prvního ročníku.
• 2. března – V Pardubickém kraji byl vyhlášen stav hromadného postižení osob.
• 6. března – Česká filmová a televizní akademie na slavnostním ceremoniálu Českého lva 2020 předala ceny. Nejlepším celovečerním filmem se stal Šarlatán.
• 10. března – Městský soud v Praze vyhlásil úpadek letecké společnosti ČSA.
• 14. března – Český biatlonista Ondřej Moravec v Novém Městě na Moravě ukončil kariéru.
• 26. března – Poslanecká sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu do 11. dubna.
• 27. března – 11. května – Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku.
• 7. dubna – Ministr zdravotnictví Jan Blatný byl odvolán, ve funkci jej nahradil Petr Arenberger.
• 12. dubna
  • V Česku skončil nouzový stav, který platil od 5. října 2020, a byl tak zrušen zákaz pohybu mezi okresy nebo omezení nočního vycházení.
  • Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček byl odvolán ze své funkce. Dočasně ho nahradil vicepremiér Jan Hamáček.
• 13. dubna – Komunistická strana Čech a Moravy vypověděla koaliční smlouvu Babišově vládě.
• 15. dubna – Na svou první státní návštěvu přijel do České republiky slovenský premiér Eduard Heger a setkal se s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem.
• 17. dubna – Na mimořádné tiskové konferenci vlády byly premiérem Andrejem Babišem a vicepremiérem Janem Hamáčkem oznámeny informace o údajném podílu agentů ruské tajné služby GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Zároveň bylo oznámeno vyhoštění 18 ruských diplomatů, jež české tajné služby podezřívaly ze špionáže.
• 21. dubna – Jakub Kulhánek byl jmenován ministrem zahraničních věcí.
• 26. května – Adam Vojtěch byl podruhé jmenován ministrem zdravotnictví po Petru Arenbergerovi.
• 12. června – Barbora Krejčíková zvítězila ve finále ženské dvouhry na French Open.

• 24. června – Hodonínsko a Břeclavsko zasáhla extrémní bouře s tornádem. Nejvíce byly poškozeny vesnice Moravská Nová Ves, Mikulčice, Hrušky a Lužice. Zemřelo 6 lidí a stovky byly zraněny. Vláda svolala krizový štáb.
• 19. července – Česko navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a prezentovala schválený plán obnovy, z něhož Česko získá z mimořádného fondu Evropské unie 180 miliard korun na oživení ekonomiky po koronavirové krizi.
• 14. srpna – na svátek Nanebevzetí Panny Marie plzeňský biskup, Mons.Tomáš Holub, symbolicky požehnal základní kámen vznikajícího mariánského sloupu v Mariánských Lázních.
• 25. srpna – Prezident Spolkové republiky Německo Frank-Walter Steinmeier a jeho manželka Elke Büdenbenderová navštívili Českou republiku. Prezident se poklonil památce parašutistů, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
• 8.–9. října – Proběhly Parlamentní volby v Česku. Volby vyhrála koalice SPOLU, druhé skončilo hnutí ANO.
• 10. října – Prezident Miloš Zeman byl ve velmi vážném stavu převezen z Lán do ÚVN Praha. Jeho onemocnění dle vyjádření některých členů lékařského konzilia souvisí s vážnou a nevyléčitelnou jaterní chorobou. Do domácího ošetření v Lánech byl Miloš Zeman propuštěn 25. listopadu po 45 dnech pobytu v nemocnici. Vzhledem k tomu, že se po příjezdu do Lán potvrdilo PCR testem, že Miloš Zeman je covid pozivní, vrátil se ještě tentýž den zpět do nemocnice.
• 25. listopadu – Vláda v demisi vyhlásila v reakci na další vlnu pandemie covidu-19 nouzový stav na 30 dní.
• 28. listopadu – Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval v Lánech Petra Fialu premiérem ČR. Jmenování probíhalo za přísných bezpečnostních opatření, kdy prezident seděl na kolečkovém křesle ve skleněné krychli, protože byl kvůli pozitivnímu testu na covid v nařízené izolaci.
• 17. prosince – Prezident Miloš Zeman jmenoval na zámku v Lánech vládu Petra Fialy.

Svět

• 1. ledna – Portugalsko na půl roku převzalo předsednictví EU.
• 3. ledna
  • Nejméně 15 lidí zemřelo při teroristickém útoku Islámského státu v syrském guvernorátu Hamá.
  • Nancy Pelosiová obhájila post předsedkyně Sněmovny reprezentantů.
• 4. ledna – Britský soud zamítl žádost USA o vydání spoluzakladatele WikiLeaks Juliana Assange.
• 5. ledna – Po skončení summitu Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu obnovily Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Bahrajn a Egypt diplomatické styky s Katarem, které byly přerušeny v roce 2017. Dohodu pomohl zprostředkovat Kuvajt.
• 6. ledna
  • Společné zasedání komor kongresu ke sčítání hlasů volitelů prezidenta Spojených států amerických bylo přerušeno kvůli útoku davu příznivců Donalda Trumpa do budovy i jednacích sálů. Zemřelo při tom pět lidí.
  • Evropská komise schválila podmíněnou registraci vakcíny mRNA-1273 společnosti Moderna proti onemocnění covid-19.
• 9. ledna – Krátce po startu z letiště v Jakartě se zřítil Boeing 737 indonéských aerolinií s dvaašedesáti lidmi na palubě.
• 13. ledna
  • V Kalábrii začal proces s mafií 'Ndrangheta s více než 300 obžalovanými lidmi. Jedná se tak o největší proces s mafií od 80. let 20. století.
  • Estonský premiér Jüri Ratas oznámil rezignaci.
• 15. ledna
• 16. ledna
  • Novým předsedou německé Křesťanskodemokratické unie se stal Armin Laschet.
  • Poprvé v historii se podařilo horolezcům během zimy vylézt na druhou nejvyšší horu světa K2. Povedlo se to skupině nepálských horolezců.
  • Americký ministr zdravotnictví Alex Azar oznámil rezignaci kvůli útoku na Kapitol Spojených států.
  • Společnost Škoda Auto oznámila, že nebude sponzorovat letošní hokejové mistrovství světa, pokud se bude konat v Bělorusku.
• 17. ledna – Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj přiletěl z Berlína, kde byl léčen ze srpnové otravy novičokem, do Moskvy. Na letišti Vnukovo, kam měl nejdříve přistát, na něj vedle podporovatelů čekala i policie, Navalnyj nakonec přistál na letišti Šeremeťjevo. I tam ho ale při pasové kontrole zadrželi.
• 18. ledna – Mezinárodní federace ledního hokeje odebrala Bělorusku pořadatelství mistrovství světa v ledním hokeji 2021 z důvodu obav o bezpečnost účastníků vzhledem k protestům, které se v zemi konají.

• 20. ledna – Joe Biden složil ve Washingtonu, D.C. prezidentskou přísahu a stal se 46. prezidentem Spojených států.
• 21. ledna
  • Během protestů proti vládě Joea Bidena zaútočili anarchisté na sídlo Demokratické strany v Portlandu ve statě Oregon.
  • Julie Payetteová rezignovala na funkci generální guvernérky Kanady.
  • Maďarsko jako první stát Evropské unie schválilo ruskou vakcínu Sputnik V.
• 22. ledna – Mongolský premiér Uchnaagijn Chürelsüch rezignoval, Velký státní chural rezignaci přijal.
• 23. ledna – Přes 3 000 lidí bylo zatčeno při demonstracích ve více než stovce ruských měst konaly na podporu zatčeného opozičního předáka Alexeje Navalného.
• 26. ledna
  • Indičtí farmáři při protestech proti vládním reformám prorazili policejní zátarasy a obsadili Červenou pevnost v centru hlavního města Dillí.
  • Premiérkou Estonska se stala Kaja Kallasová.
• 28. ledna – Botticelliho Portrét mladého muže s medailonem byl v aukční síni Sotheby's vydražen za 92,2 mil. USD.
• 29. ledna
  • Evropská komise schválila vakcínu Oxford–AstraZeneca proti covidu-19 pro volné použití.
  • Portugalsko, jako sedmá země na světě, legalizovalo eutanazii.
• 1. února – Vojenský převrat v Myanmaru: Armáda zadržela šéfku vlády Aun Schan Su Ťij a některé další politiky a vyhlásila v zemi výjimečný stav na jeden rok.
• 2. února
  • Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj byl soudem poslán na 3,5 roku do vězení za údajné porušení podmíněného trestu.
  • Ruská vakcína Sputnik V dosáhla během klinických testů účinnosti 92 %, s očkováním nebyly spojeny žádné závažné nežádoucí účinky.
• 3. února – Jeff Bezos skončil ve funkci výkonného ředitele Amazonu.
• 8. února – Jihoafrická republika upustila od plošného očkování zdravotníků vakcínou Oxford–AstraZeneca proti covidu-19 z důvodů její nízké účinnosti proti místní variantě viru SARS-CoV-2.
• 9. února
  • Americký senát zahájil druhý impeachment bývalého prezidenta Donalda Trumpa, obviněného z „podněcování vzpoury“
  • Sonda Amal vyslaná Spojenými arabskými emiráty vstoupila na oběžnou dráhu Marsu.
• 10. února
  • Čínská sonda Tchien-wen-1 dorazila na oběžnou dráhu Marsu.
  • Prokuratura státu Georgie zahájila vyšetřování bývalého prezidenta Donalda Trumpa kvůli jeho snaze ovlivnit sčítání volebních hlasů v tomto státě.
• 11. února – Indie a Čína se dohodly na stažení jednotek z okolí jezera Pangong Tso ve sporné oblasti Kašmíru. Napětí mezi oběma velmocemi loni přerostlo v otevřené vojenské střetnutí.
• 12. února – Mario Draghi se stal italským premiérem.
• 13. února
  • Americký senát zbavil bývalého prezidenta Donalda Trumpa obvinění z „podněcování vzpoury“.
  • Japonskou prefekturu Fukušima zasáhlo zemětřesení o síle 7,3 stupně Richterovy stupnice.
• 14. února – Nejméně čtyři lidé zemřeli s ebolavirem v západoafrickém státě Guinea. Jedná se o první úmrtí v zemi od epidemie v roce 2016.
• 15. února – Bývalá nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iwealová byla jmenována generální ředitelkou Světové obchodní organizace.
• 17. února
  • Společnost Facebook zahájila cenzuru sdílení veškerého zpravodajského obsahu v Austrálii poté, co tamní parlament schválil zákon zpoplatňující zpravodajský obsah.
  • Slovensko požádalo Evropskou unii o vyslání lékařů a zdravotních sester na pomoc při léčbě pacientů infikovaných koronavirem.

• 18. února
  • NASA potvrdila přistání vozítka Perseverance a helikoptéry Ingenuity v kráteru Jezero na povrchu Marsu.
  • Gruzínský premiér Giorgi Gacharija oznámil rezignaci.
• 19. února – Spojené státy americké se opětovně připojily k Pařížské dohodě.
• 20. února – Prezident Joe Biden oznámil, že plánuje vyhlásit stav katastrofy v Texasu kvůli mrazivému počasí a kolapsu rozvodné sítě v tomto státě.
• 22. února
  • Italský velvyslanec v Kongu Luca Attanasio byl zabit spolu s řidičem a bodyguardem při útoku na konvoj mise MONUSCO v národním parku Virunga.
  • Statisíce demonstrantů se připojily ke generální stávce proti vojenskému převratu v Myanmaru.
• 23. února
  • Izrael daroval Česku 5 000 vakcín Moderna proti covidu-19.
  • Prezidentské volby v Nigeru vyhrál bývalý ministr zahraničí a vnitra Mohamed Bazoum.
  • Byl zatčen gruzínský opoziční politik Nika Melia.
• 1. března – Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl odsouzen za korupci a obchodování s vlivem.
• 5. března – Papež František zahájil čtyřdenní návštěvu Iráku.
• 7. března – Série explozí výbušnin uskladněných na místní vojenské základně zničila část města Bata v Rovníkové Guineji. Bylo zabito nejméně 98 obyvatel města a dalších 600 bylo zraněno.
• 9. března
  • Americký prezident Joe Biden udělil dočasné povolení k pobytu občanům Venezuely, kteří uprchli před všeobecným rozvratem v jejich zemi.
  • Evropský parlament zbavil poslanecké imunity bývalého předsedu katalánské vlády Carlese Puigdemonta, který je ve Španělsku stíhán za vyhlášení referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017.
• 11. března
  • Evropská komise schválila podmíněnou registraci vakcíny Johnson & Johnson proti covidu-19.
  • Premiér Andrej Babiš otevřel úřadovnu českého velvyslanectví v Jeruzalémě.
• 12. března – Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová přijala demisi ministra zdravotnictví Marka Krajčího.
• 16. března – Při střelbě nedaleko americké Atlanty zemřelo nejméně osm lidí.
• 20. března
  • Výbuch sopky Fagradalsfjall na islandském poloostrově Reykjanes způsobil přerušení provozu mezinárodního letiště v Keflavíku.
  • Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách.
• 23. března
  • Suezský průplav zablokovala v obou směrech kontejnerová loď Ever Given s panamskou registrací.
  • Nejméně 15 lidí zemřelo a stovky dalších byly zraněny při požáru Rohinského uprchlického tábora poblíž města Cox's Bazar v Bangladéši.
• 26. března – Při srážce vlaků v Egyptě zahynulo přes třicet lidí.
• 27. března
  • Při leteckém neštěstí na Aljašce zemřel ve věku 56 let český podnikatel Petr Kellner spolu s dalšími čtyřmi lidmi.
  • Írán a Čína podepsaly pakt o strategické spolupráci.
• 29. března – Po šesti dnech se podařilo vyprostit uvázlou obří kontejnerovou loď Ever Given, která blokovala průjezd Suezským průplavem.
• 30. března – Slovenský premiér Igor Matovič podal demisi, jako náhrada ve funkci byl pověřen dosavadní ministr financí Eduard Heger.
• 2. dubna – Při vykolejení vlaku na Tchaj-wanu zemřelo nejméně 50 lidí.
• 5. dubna – Nejméně 113 mrtvých si vyžádaly přívalové deště a sesuvy vyvolané cyklonem Seroja v indonéské provincii Východní Nusa Tenggara a sousedním státě Východní Timor.
• 11. dubna – Íránské jaderné zařízení u města Natanz ohlásilo potíže s elektrickou distribuční soustavou a Írán obvinil Izrael z kybernetického či jiného útoku, který v zařízení způsobil explozi.
• 13. dubna – Japonský premiér Jošihide Suga oznámil, že voda kontaminovaná během havárie jaderné elektrárny Fukušima bude postupně vypouštěna do moře.
• 17. dubna – Ve Spojeném království na hradě Windsor byl pohřben Princ Philip, vévoda z Edinburghu a manžel britské královny Alžběty II.
• 18.–22. května – Eurovision Song Contest 2021 v nizozemském Rotterdamu.
• 21. května – 6. června – 85. Mistrovství světa v ledním hokeji v Rize.
• 10. června – Prstencové zatmění Slunce pozorovatelné v Severní Americe, Evropě a severní Asii.
• 11. června – 11. července – Mistrovství Evropy ve fotbale 2020, vyhrála ho Itálie.
• 12. června – V zápase Dánsko - Finsko na Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 zkolaboval Dánský fotbalista Christian Eriksen.
• 24. června – Při zhroucení dvanáctipodlažní obytné budovy ve floridském městě Surfside v blízkosti Miami zahynulo 98 lidí.
• 1. července – Slovinsko na půl roku převzalo předsednictví EU
• 7. července – Při atentátu provedeném kolumbijským komandem byl zabit haitský prezident Jovenel Moïse.
• 11. července – Předčasné parlamentní volby v Bulharsku vyhrálo hnutí Je takový národ (ITN).
• 15. července – Bašár al-Asad byl zvolen počtvrté syrským prezidentem, Evropská unie volby považuje za nelegální.
• 16. července – Při rozsáhlých záplavách v Německu, Belgii a Rakousku zahynulo přes 240 lidí, z toho více než 180 v Německu.
• 20. července – Novým prezidentem Peru byl zvolen levicový Pedro Castillo.
• 23. července – Začaly XXXII. letní olympijské hry v Tokiu, přeložené kvůli covidu-19 z roku 2020, bez diváků a s přísnými omezeními.
• 3. srpna – Novým prezidentem Íránu byl zvolen Ebráhím Raísí.
• 9. srpna – Rozsáhlé požáry zachvátily Řecko, Itálii a Turecko.
• 14. srpna – Haiti zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice.
• 15. srpna – Teroristické hnutí Talibán po ovládnutí dvou třetin Afghánistánu vstoupilo do hlavního města Kábulu, západní státy včetně Česka začaly evakuovat své ambasády.
• 17. srpna – Microsoft ukončil podporu programového balíku Microsoft 365 v prohlížeči Internet Explorer.
• 31. srpna – Po téměř 20 letech definitivně skončila přítomnost USA a spojenců v Afghánistánu, kdy kolem půlnoci místního času opustili afghánské území poslední američtí vojáci a spolu s nimi i americký velvyslanec.
• 5. září – Guinejské speciální síly sesadily a zadržely prezidenta Alpha Contého. Vojenskou juntu vede Mamady Doumbouya.
• 7. září
  • Tálibán představil přechodnou vládu Afghánistánu, v jejím čele stanul Muhammad Hasan Achund.
  • Bitcoin se stal úřední měnou Salvadoru.
• 26. září – V Německu proběhly volby do spolkového sněmu. Vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa s 25,7 % hlasů. Vládnoucí Křesťanskodemokratická unie skončila s 24,1 % hlasů, což je nejméně v její historii.
• 1. října – Započala výstava Expo 2020 v Dubaji. Potrvá až do 31. března 2022.
• 9. listopadu – V Jihoafrické republice byla objevena nová mutace koronaviru označená jako Omikron.
• 30. listopadu – Karibský stát Barbados se stal republikou, prezidentkou byla zvolena dosavadní guvernérka Sandra Masonová.
• 6. prosince – Novým rakouským kancléřem se stal Karl Nehammer.
• 25. prosince – Z Kourou vypuštěna raketa Ariane 5 s Webbovým teleskopem.

Narození

• 4. června – Lilibet Diana Mountbatten-Windsor, dcera prince Harryho, vévody ze Sussexu.

Úmrtí

Česko

• 2. ledna – Marek Pivovar, dramaturg, dramatik, divadelní publicista a autor rozhlasových her (* 26. června 1964)
• 3. ledna – Eva Jurinová, novinářka, televizní moderátorka, pedagožka a mediální poradkyně (* 3. prosince 1953)
• 5. ledna – Vladimír Oplt, politik (* 5. července 1937)
• 6. ledna – Vojtěch Steklač, spisovatel a překladatel (* 21. října 1945)
• 7. ledna – Michal Mejstřík, ekonom a profesor Univerzity Karlovy (* 6. června 1952)
• 8. ledna
  • Květa Eretová, šachová velmistryně (* 21. října 1926)
  • Antonín Linhart, kytarista, zpěvák, písničkář a frontman kapely Pacifik (* 3. dubna 1940)
  • Ivo Niederle, herec (* 26. prosince 1929)
• 9. ledna – František Filip, filmový a televizní režisér (* 26. prosince 1930)
• 10. ledna – David Stypka, zpěvák a textař (* 21. července 1979)
• 11. ledna – Libor Pátý, fyzik a politik (* 23. července 1929)
• 14. ledna
  • Evžen Neustupný, archeolog a profesor (* 31. října 1933)
  • Jan Rybář, jezuitský kněz (* 16. července 1931)
• 17. ledna – Jan Chvála, sportovní lezec a bouldrista (* 7. října 1989)
• 19. ledna – Zdeněk Sternberg, šlechtic, majitel hradu Český Šternberk (* 15. srpna 1923)
• 20. ledna – Pavel Blatný, klavírista, hudební skladatel, hudební dramaturg, hudební vědec a publicista, dirigent a hudební pedagog (* 14. září 1931)
• 21. ledna – Pavel Jasanský, fotograf (* 30. září 1938)
• 25. ledna – Vladimír Suchánek, malíř a grafik (* 12. února 1933)
• 26. ledna
  • Hana Maciuchová, herečka (* 29. listopadu 1945)
  • Jiří Beránek, sochař, malíř, vysokoškolský pedagog (* 21. listopadu 1945)
• 29. ledna – Vladimír Brych, archeolog (* 23. října 1961)
• 30. ledna
  • Mirka Křivánková, zpěvačka a skladatelka (* 26. ledna 1954)
  • Petr Kužel, bývalý prezident Hospodářské komory (* 11. března 1962)
  • Ladislav Štaidl, hudebník, skladatel a textař (* 10. března 1945)
• 2. února
  • Libuše Domanínská, operní pěvkyně (* 4. července 1924)
• 4. února – Vlastimil Zábranský, malíř a grafik (* 2. září 1936)
• 8. února – Petr Sirotek, fotograf a kameraman (* 13. května 1946)
• 9. února – Josef Kolmaš, sinolog a tibetolog (* 6. srpna 1933)
• 11. února – Vlastimil Novobilský, chemik, univerzitní profesor a esperantista (* 15. února 1935)
• 12. února – Pavel Vácha, fotograf (* 11. června 1940)
• 13. února – Ladislav Nebeský, matematik, lingvista, vysokoškolský pedagog a básník (* 28. ledna 1938)
• 14. února – Vladimír Mencl, klavírista, malíř a pedagog (* 28. dubna 1926)
• 16. února
  • Otakar Černý, televizní moderátor, novinář a sportovní publicista (* 10. září 1943)
  • Jan Sokol, filosof, překladatel filosofických textů, vysokoškolský pedagog, publicista a politik (* 18. dubna 1936)
  • Libuše Holečková, herečka (* 19. listopadu 1932)
  • Jan Šmarda, lékař, mikrobiolog, pedagog a spisovatel (* 29. srpna 1930)
• 17. února – Dagmar Lhotová, spisovatelka, redaktorka časopisů pro děti a mládež (* 22. července 1929)
• 19. února – Zdeněk Svoboda, farář Církve československé husitské, básník, esejista, textař, editor a překladatel (* 5. července 1927)
• 22. února – Vladimír Kulhánek, pedagog, politik a publicista (* 17. září 1939)
• 23. února – František Šedivý, spisovatel a politický vězeň (* 2. července 1927)
• 26. února – Miloš Novák, lední hokejista (* 5. června 1952)
• 1. března
  • Vladimír Heger, basketbalista (* 30. ledna 1932)
  • Ladislav Kutík, politik a basketbalový trenér (* 15. ledna 1941)
  • Jiří Stegbauer, básník, novinář, publicista a nakladatel, propagátor skautingu (* 7. ledna 1941)
• 2. března – Radim Pařízek, leader a bubeník heavy metalové kapely Citron (* 1. listopadu 1953)
• 3. března – Helena Kružíková, herečka (* 17. listopadu 1928)
• 5. března – Pavel Oliva, filolog (* 23. listopadu 1923)
• 6. března – Vilém Holáň, informatik a politik, bývalý poslanec a ministr obrany (* 23. září 1938)
• 9. března – Jiří Ventruba, politik a lékař (* 2. února 1950)
• 10. března – Jan Vodňanský, spisovatel, herec, písničkář (* 19. června 1941)
• 12. března
  • Jan Marek, geolog (* 16. října 1938)
  • Eva Vidlářová, herečka (* 16. prosince 1947)
• 14. března
  • Helena Fuchsová, atletka a běžkyně, mistryně ČR v atletice (* 3. června 1965)
  • Milena Secká, historička, etnografka a spisovatelka (* 14. července 1957)
• 15. března – Michal Polák, zpěvák (* 10. března 1944)
• 17. března – Bobby Houda, zpěvák a kytarista (* 29. července 1945)
• 18. března – Eva Bešťáková, spisovatelka (* 12. září 1932)
• 19. března
  • Ondřej Höppner, novinář (* 11. října 1965)
  • František Panchártek, hokejista (* 27. března 1946)
• 21. března
  • Marie Šupíková, lidická žena (* 22. srpna 1932)
  • Zdeněk Josef Preclík, sochař (* 20. ledna 1949)
• 23. března – Hana Hegerová, zpěvačka (* 20. října 1931)
• 24. března – Pavel Hečko, politik (* 5. listopadu 1966)
• 25. března – Jaroslav Šaroun, klavírista a hudební skladatel (* 29. července 1943)
• 27. března – Petr Kellner, podnikatel, investor a filantrop (* 20. května 1964)
• 7. dubna
  • Karel Pacner, publicista, žurnalista a spisovatel (* 29. března 1936)
  • František Řebíček, textař (* 10. dubna 1931)
• 14. dubna – Jan Císař, divadelní pedagog, dramaturg, historik, teoretik a kritik (* 28. ledna 1932)
• 18. dubna – Zdeněk Růžička, sportovní gymnasta (* 15. dubna 1925)
• 19. dubna – Pavel Dias, fotograf (* 9. prosince 1938)
• 20. dubna – Jiří Lopata, fotbalista a fotbalový trenér (* 21. prosince 1936)
• 22. dubna – Pavel Herot, básník a výtvarník (* 28. října 1965)
• 23. dubna – Petr Císař, operní pěvec (* 16. ledna 1978)
• 25. dubna – Ivan M. Havel, kybernetik, bratr Václava Havla (* 11. října 1938)
• 27. dubna – Miroslav Fryčer, hokejový útočník a trenér (* 27. září 1959)
• 28. dubna – Petr Šmaha, malíř a kreslíř (* 12. května 1945)
• 5. května – Jaroslav Mareš, cestovatel, spisovatel a zoolog (* 28. prosince 1937)
• 11. května – Vladimír Kořístek, chirurg (* 14. května 1927)
• 12. května
  • Jiří Feureisl, fotbalista a hokejista (* 3. října 1931)
  • Vladimír Príkazský, novinář, politik a chartista (* 30. června 1935)
• 22. května
  • Jiřina Šiklová, socioložka, publicistka, spisovatelka a disidentka (* 17. června 1935)
  • Marek Trončinský, hokejista (* 13. září 1988)
• 9. června – Libuše Šafránková, herečka (* 7. června 1953)
• 18. června – Jan Malík, operní pěvec (* 16. listopadu 1924)
• 21. června – Nina Divíšková, herečka (* 12. července 1936)
• 1. července – Vítězslav Vávra, zpěvák a bubeník (* 16. května 1953)
• 6. července – Vladimír Kudla, herec (* 26. června 1947)
• 12. července – Ladislav Potměšil, herec (* 2. září 1945)
• 18. července
  • František Nedvěd, zpěvák a kytarista (* 19. září 1947)
  • Vladimír Beneš, zakladatel české dětské neurochirurgie (* 27. ledna 1921)
• 21. července – Mathilda Nostitzová, hraběnka a filantropka (* 12. června 1936)
• 29. července – Vladimír Marek, herec (* 6. srpna 1951)
• 2. srpna – Milan Stehlík, herec (* 13. dubna 1944)
• 6. srpna – Richard Konvička, malíř (* 30. dubna 1957)
• 11. srpna – Miroslav Tetter, politik a přírodovědec (* 3. dubna 1938)
• 12. srpna – Stanislav Hanzík, sochař (* 24. července 1931)
• 15. srpna – Antonín Pospíšil, římskokatolický kněz, spisovatel, překladatel a papežský kaplan (* 14. září 1925)
• 22. srpna – Eduard Hrubeš, konferenciér a moderátor (* 27. prosince 1936)
• 24. srpna
  • Radek Pobořil, hudebník, člen skupiny Čechomor (* 4. srpna 1946)
  • Jan Suchý, hokejový obránce (* 10. října 1944)
  • Ivan Dorovský, básník (* 18. května 1935)
• 25. srpna – Zdenka Procházková, herečka (* 4. dubna 1926)
• 31. srpna
  • Přemysl Krbec, gymnasta (* 28. ledna 1940)
  • Jan Malý, lékař (* 10. května 1943)
• 2. září – Vladimír Hubáček, automobilový závodník (* 20. srpna 1932)
• 4. září – Bohumil Cepák, házenkář (* 13. července 1951)
• 14. září – Ladislav Lubina, hokejista a trenér (* 11. února 1967)
• 15. září – Milena Černá, lékařka, činovnice Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (* 24. dubna 1942)
• 20. září – Jan Jindra, veslař, olympijský vítěz (* 6. března 1932)
• 21. září – Lubor Šušlík, skaut, účastník protinacistického a protikomunistického odboje (* 25. května 1928)
• 29. září – Boris Valníček, astrofyzik a astronom (* 11. dubna 1927)
• 3. října – Blanka Bohdanová, herečka a malířka (* 4. března 1930)
• 4. října – Ludvík Václavek, germanista (* 28. dubna 1931)
• 14. října – Vladimír Opletal, kameraman (* 26. února 1931)
• 18. října
  • Jaroslav Dočkal, fotbalista a trenér (* 22. listopadu 1939)
  • Pavel Lukeš, moderátor, scenárista, dramaturg a spisovatel (* 4. července 1944)
• 20. října – František Adamíček, fotbalista a trenér (* 21. července 1955)
• 26. října – Jiří Cerha, zpěvák, hudební skladatel a pedagog (* 10. června 1943)
• 27. října – Arnošt Pazdera, fotbalista (* 16. září 1929)
• 30. října
  • Miroslav Středa, herec (* 18. května 1945)
  • Jana Altmannová, herečka, loutkoherečka, dabérka a pedagožka (* 17. října 1944)
  • Marie Zápotocká, archeoložka (* 6. června 1931)
• 2. listopadu – Ivo Hlobil, historik umění a profesor (* 28. prosince 1942)
• 3. listopadu – Kamil Rodan, historik, publicista a popularizátor historie (* 26. srpna 1978)
• 10. listopadu
  • Eduard Schmidt, fyzik (* 11. prosince 1935)
  • Miroslav Žbirka, slovenský zpěvák a skladatel (* 21. října 1952)
• 14. listopadu – Marek Vokáč, šachový velmistr (* 6. prosince 1958)
• 15. listopadu – Oldřich Hamera, grafik, malíř, ilustrátor, tiskař, typograf, vydavatel a restaurátor. (* 3. března 1944)
• 26. listopadu – František Sehnal, entomolog (* 11. září 1938)
• 28. listopadu – Jiří Srnec, divadelník, scénograf, režisér, výtvarník a hudební skladatel (* 29. srpna 1931)
• 1. prosince – Petr Uhl, novinář, politik, a signatář Charty 77 (* 8. října 1941)
• 2. prosince – Miroslav Zikmund, cestovatel a spisovatel (* 14. února 1919)
• 7. prosince
  • Pavel Hůla, houslista (* 23. ledna 1952)
  • Marcela Machotková, operní pěvkyně (* 12. října 1931)
• 12. prosince – Zdeněk Kukal, oceánolog, geolog a oceánograf (* 29. listopadu 1932)
• 18. prosince – Ladislav Falta, sportovní střelec (* 30. ledna 1936)
• 20. prosince
  • Luboš Andršt, kytarista a skladatel (* 26. července 1948)
  • Jiří Čadek, fotbalový obránce (* 7. prosince 1935)
• 30. prosince – Karel Loprais, automobilový závodník (* 4. března 1949)

Svět

• 1. ledna – Carlos do Carmo, portugalský zpěvák (* 21. prosince 1939)
• 2. ledna – Brad Cox, americký informatik (* 2. května 1944)
• 4. ledna
  • Tanya Roberts, americká herečka a modelka (* 15. října 1955)
  • Martinus J. G. Veltman, nizozemský teoretický fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 27. června 1931)
• 5. ledna – Colin Bell, anglický fotbalista (* 26. února 1946)
• 9. ledna – Isaak Markovič Chalatnikov, sovětský fyzik (* 17. října 1919)
• 11. ledna
  • Sheldon Adelson, americký podnikatel * 4. srpna 1933)
  • Kathleen Heddleová, kanadská veslařka (* 27. listopadu 1965)
  • Davit Chachaleišvili, gruzínský judista (* 28. února 1971)
  • William Thornton, americký astronaut (* 14. dubna 1929)
• 12. ledna – Mona Malmová, švédská herečka (* 24. ledna 1935)
• 13. ledna
  • Marielle de Sarnez, francouzská politička (* 27. března 1951)
  • Sylvain Sylvain, americký rockový kytarista (* 14. února 1951)
  • Bernd Kannenberg, německý atlet-chodec (* 20. srpna 1942)
• 14. ledna – Jan de Vries, nizozemský motocyklový závodník (* 5. ledna 1944)
• 16. ledna – Phil Spector, americký hudební producent (* 15. října 1955)
• 18. ledna
  • Lubomír Kaválek, československý a americký šachový mistr (* 9. srpna 1943)
  • David Richardson, americký scenárista a producent (* 24. prosince 1955)
  • Dani Shmulevich-Rom, 80 let, izraelský fotbalista (* 29. listopadu 1940)
• 19. ledna – Augustín Bačinský, arcibiskup Starokatolické církve na Slovensku
• 20. ledna – Mira Furlanová, chorvatská herečka (* 7. září 1955)
• 21. ledna – Cecilia Mangini, italská fotografka (* 31. července 1927)
• 22. ledna
  • Luton Shelton, jamajský fotbalista (* 11. listopadu 1985)
  • Hank Aaron, americký baseballista (* 5. února 1934)
• 23. ledna
  • Larry King, americký moderátor a fundraiser (* 19. listopadu 1933)
  • Hal Holbrook, americký herec * 17. února 1925)
  • Lothar Metz, německý zápasník (* 16. ledna 1939)
• 24. ledna – Gunnel Lindblomová, švédská herečka (* 18. prosince 1931)
• 26. ledna
  • Lars Norén, švédský básník a dramatik (* 9. května 1944)
  • Cloris Leachman, americká herečka (* 30. dubna 1926)
  • Jozef Vengloš, slovenský fotbalista, fotbalový funkcionář a trenér (* 18. února 1936)
  • Margitta Gummelová, východoněmecká koulařka (* 29. června 1941)
• 28. ledna
  • Paul J. Crutzen, nizozemský chemik, nositel Nobelovy ceny (* 3. prosince 1933)
  • Cicely Tyson, americká herečka (* 19. prosince 1924)
• 29. ledna
  • Yvon Douis, francouzský fotbalista (* 16. května 1935)
  • Hilton Valentine, anglický kytarista (* 21. května 1943)
• 30. ledna
  • Sophie, skotská zpěvačka (* 17. září 1986)
  • Marc Wilmore, americký televizní scenárista a komik (* 4. května 1963)
• 31. ledna – Andrej Hryc, slovenský herec, diplomat a podnikatel (* 30. listopadu 1949)
• 1. února
  • Robo Kazík, slovenský zpěvák (* 11. května 1947)
  • Ryszard Szurkowski, polský cyklista (* 12. ledna 1946)
• 2. února – Tom Moore, britský veterán z druhé světové války, známý jako „Kapitán Tom“ (* 30. dubna 1920)
• 4. února – Millie Hughesová, americká astronautka (* 21. prosince 1945)
• 5. února
  • Christopher Plummer, kanadský herec (* 13. prosince 1929)
  • Leon Spinks, americký boxer (* 11. července 1953)
• 6. února – George P. Shultz, bývalý ministr zahraničí USA (* 13. prosince 1920)
• 8. února – Jean-Claude Carrière, francouzský scenárista, herec a režisér (* 17. září 1931)
• 9. února – Chick Corea, americký jazzový klavírista (* 12. června 1941)
• 10. února – Larry Flynt, americký vydavatel (* 1. listopadu 1942)
• 11. února – Isadore Singer, americký matematik (* 3. května 1924)
• 13. února – Jurij Vlasov, ruský vzpěrač (* 5. prosince 1935)
• 14. února – Carlos Menem, argentinský politik (* 2. července 1930)
• 15. února – Leopoldo Luque, argentinský fotbalista (* 3. května 1949)
• 17. února – Rush Limbaugh, americký novinář (* 12. ledna 1951)
• 19. února – Đorđe Balašević, srbský rockový písničkář, textař, skladatel a kytarista (* 11. května 1953)
• 20. února – Mauro Bellugi, italský fotbalista (* 7. února 1950)
• 21. února – André Dufraisse, francouzský cyklokrosař (* 30. června 1926)
• 22. února
  • Lawrence Ferlinghetti, americký básník (* 24. března 1919)
  • Raymond Cauchetier, francouzský fotograf (* 10. ledna 1920)
• 25. února – Hannu Mikkola, finský automobilový závodník (* 24. května 1942)
• 26. února – Alexandr Klepikov, sovětský veslař (* 23. května 1950)
• 1. března – Ian St John, skotský fotbalista (* 7. června 1938)
• 2. března
  • Chris Barber, anglický pozounista (* 17. dubna 1930)
  • Bunny Wailer, jamajský hudebník (* 10. dubna 1947)
• 5. března – Anton Urban, slovenský fotbalista (* 16. ledna 1934)
• 9. března
  • James Levine, americký dirigent a klavírista (* 23. června 1943)
  • John Polkinghorne, britský fyzik a teolog (* 16. října 1930)
• 10. března – Lou Ottens, nizozemský vynálezce a inženýr (* 21. července 1926)
• 15. března – Yaphet Kotto, americký herec (* 15. listopadu 1939)
• 16. března – Sabine Schmitz, německá automobilová závodnice (* 14. května 1969)
• 17. března – John Magufuli, tanzanský prezident (* 29. října 1959)
• 20. března – Peter Lorimer, skotský fotbalista (* 14. prosince 1946)
• 23. března – George Segal, americký herec (* 13. února 1934)
• 24. března – Tošihiko Koga, japonský judista (* 21. listopadu 1967)
• 25. března – Bertrand Tavernier, francouzský filmový režisér (* 25. dubna 1941)
• 28. března – Didier Ratsiraka, bývalý madagaskarský prezident (* 4. listopadu 1936)
• 1. dubna
  • Isamu Akasaki, japonský fyzik (* 30. ledna 1929)
  • Hugo Portisch, rakouský novinář (* 19. února 1927)
• 4. dubna – Robert Mundell, kanadský ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 24. října 1932)
• 5. dubna – Paul Ritter, britský herec (* 20. prosince 1966)
• 6. dubna – Hans Küng, švýcarský teolog (* (19. března 1928)
• 9. dubna
  • DMX, americký rapper (* 18. prosince 1970)
  • Princ Philip, vévoda z Edinburghu, manžel britské královny (* 10. června 1921)
• 14. dubna – Bernard Madoff, americký investiční bankéř a pachatel největší zpronevěry v dějinách USA (* 29. dubna 1938)
• 16. dubna
  • Helen McCroryová, britská herečka (* (17. srpna 1968)
  • Sergej Novikov, ukrajinský judista (* 15. prosince 1949)
  • Mari Törőcsiková, maďarská herečka (* 23. listopadu 1935)
• 19. dubna
  • Emília Došeková, slovenská herečka (* 14. června 1937)
  • Willy van der Kuijlen, nizozemský fotbalista (* 6. prosince 1946)
  • Walter Mondale, americký politik (* 5. ledna 1928)
  • Viktor Šuvalov, sovětský hokejový útočník (* 15. prosince 1923)
• 20. dubna – Idriss Déby, čadský prezident (* 18. června 1952)
• 24. dubna
  • Christa Ludwig, německá operní pěvkyně (* 16. března 1928)
  • Yves Rénier, francouzský herec (* 29. září 1942)
• 26. dubna – Tamara Pressová, sovětská atletka (* 10. května 1937)
• 28. dubna
  • El Risitas, španělský herec a komik (* 5. dubna 1956)
  • Michael Collins, americký astronaut (* 31. října 1930)
• 1. května – Olympia Dukakis, americká herečka (* 20. června 1931)
• 3. května – Rafael Albrecht, argentinský fotbalista (* 23. srpna 1941)
• 4. května – Nick Kamen, anglický zpěvák, skladatel a hudebník (* 15. dubna 1962)
• 6. května
  • Jicchak Arad, izraelský historik (* 11. listopadu 1926)
  • Humberto Maturana, chilský molekulární biolog (* 14. září 1928)
  • Paul Van Doren, americký podnikatel (* 12. června 1930)
• 7. května
  • Jegor Ligačov, sovětský a ruský politik (* 29. listopadu 1920)
  • Martín Pando, argentinský fotbalista (* 26. prosince 1934)
• 8. května
  • Georgi Dimitrov, bulharský fotbalista (* 14. ledna 1959)
  • Curtis Fuller, americký pozounista a hudební skladatel (* 15. prosince 1934)
  • Helmut Jahn, německý architekt (* 4. ledna 1940)
  • German Lorca, brazilský fotograf (* 28. května 1922)
• 9. května – José Manuel Caballero Bonald, španělský spisovatel a básník (* 11. listopadu 1926)
• 11. května – Norman Lloyd, americký herec, producent a režisér (* 8. listopadu 1914)
• 14. května – Milan Ftáčnik, slovenský politik a vysokoškolský pedagog (* 30. října 1956)
• 18. května – Franco Battiato, italský zpěvák, skladatel, muzikant, režisér a malíř (* 23. března 1945)
• 19. května – Lee Evans, americký atlet (* 25. února 1947)
• 23. května – Max Mosley, britský automobilový závodník a prezident FIA (* 13. dubna 1940)
• 25. května – John Warner, americký právník a republikánský politik (* 18. února 1927)
• 26. května – Tarcisio Burgnich, italský fotbalový obránce (* 25. dubna 1939)
• 27. května – Poul Schlüter, dánský politik (* 3. dubna 1929)
• 1. června – Amadeus III. Savojský, italský šlechtic a podnikatel (* 27. září 1943)
• 4. června
  • Richard R. Ernst, švýcarský fyzikální chemik, nositel Nobelovy ceny (* 14. srpna 1933)
  • Friederike Mayröcker, rakouská básnířka a spisovatelka (* 20. prosince 1924)
• 6. června – Eiči Negiši, japonský chemik, nositel Nobelovy ceny (* 14. července 1935)
• 15. června – Vladimir Šatalov, sovětský vojenský letec a kosmonaut (* 8. prosince 1927)
• 17. června – Kenneth Kaunda, první prezident Zambie (* 28. dubna 1924)
• 23. června – John McAfee, britsko-americký počítačový expert a podnikatel (* 18. září 1945)
• 24. června – Noynoy Aquino, filipínský politik a exprezident (* 8. února 1960)
• 29. června
  • John Lawton, anglický rockový a bluesový zpěvák (* 11. července 1946)
  • Donald Rumsfeld, americký politik a obchodník (* 9. července 1932)
• 5. července
  • Raffaella Carrà, italská zpěvačka, tanečnice, televizní moderátorka a herečka (* 18. června 1943)
  • Richard Donner, americký režisér a producent (* 24. dubna 1930)
  • Matiss Kivlenieks, lotyšský hokejový brankář (* 26. srpna 1996)
  • Vladimir Meňšov, ruský herec a režisér (* 17. září 1939)
• 6. července – Djivan Gasparyan, arménský skladatel a hudebník hrající na duduk (* 12. října 1928)
• 7. července
  • Jovenel Moïse, obchodník a podnikatel v zemědělství, 45. prezident Haiti (* 26. června 1968)
  • Carlos Reutemann, argentinský automobilový závodník, pilot Formule 1 (* 12. dubna 1942)
• 9. července – Paul Mariner, anglický fotbalista (* 22. května 1953)
• 13. července – Shirley Fryová, americká tenistka (* 30. června 1927)
• 14. července – Christian Boltanski, francouzský sochař a fotograf (* 6. září 1944)
• 15. července – Peter de Vries, nizozemský investigativní novinář (* 14. listopadu 1956)
• 18. července
  • Milan Lasica, slovenský humorista, dramatik, prozaik, textař, herec, režisér, moderátor a zpěvák (* 3. února 1940)
  • Nenad Stekić, srbský atlet – dálkař (* 7. března 1951)
• 23. července – Steven Weinberg, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 3. května 1933)
• 26. července – Joey Jordison, americký bubeník, člen skupiny Slipknot (* 26. dubna 1975)
• 28. července – Dusty Hill, americký baskytarista, klávesista a zpěvák (* 19. května 1949)
• 9. srpna – Sergej Adamovič Kovaljov, ruský politik, aktivista v oblasti lidských práv, disident a politických vězeň (* (2. března 1930)
• 10. srpna – Tony Esposito, kanadsko-americký hokejista (* 23. dubna 1943)
• 13. srpna – Carolyn S. Shoemaker, americká astronomka (* (24. června 1929)
• 15. srpna
  • Alena Hatvani, česká kulturistka (* 18. června 1975)
  • Gerd Müller, německý fotbalista (* 3. listopadu 1945)
• 21. srpna
  • Don Everly, americký zpěvák, člen dua The Everly Brothers (* 1. února 1937)
  • Marie, kněžna lichtenštejnská (* 14. dubna 1940)
• 22. srpna – Rod Gilbert, kanadský hokejista (* 1. července 1941)
• 23. srpna – Jean-Luc Nancy, francouzský filosof (* 26. července 1940)
• 24. srpna
  • Hissène Habré, čadský politik a exprezident (* 13. srpna 1942)
  • Charlie Watts, britský bubeník, člen kapely The Rolling Stones (* 2. června 1941)
  • Wilfried Van Moer, belgický fotbalista (* 1. března 1945)
• 29. srpna
  • Ed Asner, americký herec (* 15. listopadu 1929)
  • Ron Bushy, americký rockový bubeník, člen Iron Butterfly (* 23. září 1945)
  • Edmond H. Fischer, švýcarsko-americký biochemik, nositel Nobelovy ceny (* 6. dubna 1920)
  • Lee Perry, jamajský zpěvák a hudební producent (* 20. března 1936)
  • Jacques Rogge, belgický ortoped, v letech 2001–2013 předseda Mezinárodního olympijského výboru (* 2. května 1942)
• 31. srpna – Francesco Morini, italský fotbalista (* 12. srpna 1944)
• 2. září – Mikis Theodorakis, řecký hudební skladatel (* 29. července 1925)
• 5. září – Ivan Patzaichin, rumunský rychlostní kanoista (* 26. listopadu 1949)
• 6. září
  • Jean-Paul Belmondo, francouzský herec (* 9. dubna 1933)
  • Michael K. Williams, americký herec (* 22. listopadu 1966)
• 8. září – Dietmar Lorenz, německý judista (* 23. září 1950)
• 9. září – Danilo Popivoda, slovinský fotbalista (* 1. května 1947)
• 10. září – Jorge Sampaio, politik, právník a prezident Portugalska (* 18. září 1939)
• 11. září – Abimael Guzmán, peruánský politik, zakladatel Světlé stezky (* 4. prosince 1934)
• 13. září
  • Antony Hewish, britský radioastronom, nositel Nobelovy ceny (* 11. května 1924)
  • George Wein, americký koncertní promotér a klavírista (* 3. října 1925)
• 14. září
  • Norm Macdonald, kanadský herec a komik (* 17. října 1959)
  • Jurij Sedych, sovětský kladivář (* 11. června 1955)
• 16. září
  • Jiří Mráz, česko-americký jazzový kontrabasista (* 9. září 1944)
  • Clive Sinclair, britský inovátor a podnikatel (* 30. července 1940)
• 17. září – Abdelazíz Buteflika, alžírský politik a bývalý prezident (* 2. března 1937)
• 18. září
  • Mario Camus, španělský filmový režisér, scenárista, spisovatel a herec (* 20. dubna 1935)
  • Anna Chromy, česká malířka a sochařka (* 18. července 1940)
• 19. září – Jimmy Greaves, anglický fotbalista (* 20. února 1940)
• 21. září – Romano Fogli, italský fotbalista (* 21. ledna 1938)
• 22. září
  • Colin Jones, anglický fotograf (* 8. srpna 1936)
  • Jüri Tamm, estonský atlet-kladivář (* 5. února 1957)
• 26. září – Alan Lancaster, anglický baskytarista (* 7. února 1949)
• 27. září – Roger Hunt, anglický fotbalista (* 20. červenec 1938)
• 28. září
  • Eberhard Jüngel, německý teolog (* 5. prosince 1934)
  • Barry Ryan, anglický zpěvák a fotograf (* 24. října 1948)
  • Lonnie Smith, americký jazzový varhaník (* 3. července 1942)
• 3. října
  • Bernard Tapie, francouzský podnikatel (* 26. ledna 1943)
  • Lars Vilks, švédský kreslíř (* 20. června 1946)
• 9. října
  • Jost Hermand, německý literární teoretik (* 11. dubna 1930)
  • Abú al-Hasan Baní Sadr, íránský politik (* 22. března 1933)
• 10. října
  • Evelyn Richter, německá fotografka (* 31. ledna 1930)
  • Abdul Kádir Chán, pákistánský jaderný vědec (* 1. dubna 1936)
• 12. října – Paddy Moloney, irský hudebník (* 1. srpna 1938)
• 13. října – Viktor Brjuchanov, uzbecký architekt a inženýr (* 1. prosince 1935)
• 18. října
  • Colin Powell, americký ministr zahraničních věcí a generál (* 5. dubna 1937)
  • János Kornai, maďarský reformní ekonom, kritik plánovaného hospodářství (* 21. ledna 1928)
  • Edita Gruberová, slovenská sopranistka (* 23. prosince 1946)
  • Franco Cerri, italský hudebník (* 29. ledna 1926)
• 19. října – Hanuš Domanský slovenský hudební skladatel (* 1. března 1944)
• 20. října – Mihaly Csikszentmihalyi, americko-maďarský psycholog (* 29. září 1934)
• 21. října – Bernard Haitink, nizozemský dirigent (* 4. března 1929)
• 23. října – Alexandr Rogožkin, ruský režisér a scenárista (* 3. října 1949)
• 25. října
  • Leopold Pospíšil, česko-americký právník a právní antropolog (* 26. dubna 1923)
  • Aleksandar Šalamanov, bulharský fotbalista (* 4. září 1941)
• 26. října – Ro Tche-u, jihokorejský voják a politik (* 4. prosince 1932)
• 1. listopadu
  • Aaron T. Beck, americký psychiatr (* 18. července 1921)
  • Emmett Chapman, americký kytarista (* 28. září 1936)
  • Pat Martino, americký kytarista (25. srpna 1944)
• 2. listopadu
  • Sabáh Fachrí, syrský zpěvák (* 25. srpna 1944)
  • Viktor Puťatin, ruský šermíř (* 2. května 1933)
• 6. listopadu – Pavol Molnár, slovenský fotbalista (* 13. února 1936)
• 8. listopadu – Miroslav Cipár, slovenský malíř, grafik, ilustrátor a sochař (* 8. ledna 1935)
• 10. listopadu – Miroslav Žbirka, slovenský hudební skladatel a zpěvák (* 21. října 1952)
• 11. listopadu – Frederik Willem de Klerk, jihoafrický prezident, nositel Nobelovy ceny (* 18. března 1936)
• 12. listopadu – Ron Flowers, anglický fotbalista (* 28. července 1934)
• 13. listopadu – Wilbur Smith, jihoafrický spisovatel (* 9. ledna 1933)
• 18. listopadu – Mick Rock, anglický fotograf (* 22. listopadu 1948)
• 21. listopadu – Ján Letz, slovenský filosof a profesor (* 23. ledna 1936)
• 22. listopadu
  • Noah Gordon, americký spisovatel (* 11. listopadu 1926)
  • Hilda Múdra, slovenská trenérka krasobruslení (* 1. ledna 1926)
• 23. listopadu – Čon Du-hwan, jihokorejský prezident (* 18. ledna 1931)
• 27. listopadu
  • Apetor, norský otužilec a youtuber (* 22. listopadu 1964)
  • Matti Keinonen, finský hokejista (* 11. listopadu 1941)
• 28. listopadu – Frank Williams, anglický podnikatel (* 16. dubna 1942)
• 29. listopadu – C.J. Hunter, americký koulař (* 14. prosince 1968)
• 30. listopadu
  • Lev Bukovský, slovenský matematik (* 9. září 1939)
  • Erwin Wilczek, polský fotbalista (* 20. listopadu 1940)
• 2. prosince – Darlene Hardová, americká tenistka (* 6. ledna 1936)
• 3. prosince – Horst Eckel, německý fotbalista (* 8. února 1932)
• 5. prosince
  • Bob Dole, americký politik (* 22. července 1923)
  • Jacques Tits, francouzský matematik (* 12. srpna 1930)
• 6. prosince
  • János Kóbor, maďarský zpěvák (* 17. května 1943)
  • Kåre Willoch, norský politik (* 3. října 1928)
• 8. prosince
  • Barry Harris, americký jazzový klavírista (* 15. prosince 1929)
  • Jacques Zimako, francouzský fotbalista (* 28. prosince 1951)
• 10. prosince – Michael Nesmith, americký kytarista a zpěvák (* 30. prosince 1942)
• 11. prosince
  • Anne Riceová, americká spisovatelka (* 4. října 1941)
  • Manuel Santana, španělský tenista (* 10. května 1938)
• 16. prosince – Yves Dreyfus, francouzský sportovní šermíř (* 17. května 1931)
• 18. prosince – Richard Rogers, britský architekt (* 23. července 1933)
• 23. prosince – Joan Didionová, americká spisovatelka a žurnalistka (* 5. prosince 1934)
• 25. prosince – Jean-Marc Vallée, kanadský filmový režisér, scenárista a producent (* 9. března 1963)
• 26. prosince
  • Karolos Papulias, řecký politik (* 4. června 1929)
  • Desmond Tutu, jihoafrický anglikánský arcibiskup nositel Nobelovy ceny míru (* 7. října 1931)
  • Edward Osborne Wilson, americký přírodovědec, biolog a entomolog (* 10. června 1929)
  • Sarah Weddington, americká advokátka, profesorka práv a politička (* 5. února 1945)
• 28. prosince
  • Michael Richard Clifford, americký vojenský pilot a astronaut (* 13. října 1952)
  • John Madden, americký trenér a hráč amerického fotbalu (* 10. dubna 1936)
• 31. prosince – Betty Whiteová, americká herečka (* 17. ledna 1922)

Fikce

Zde jsou uvedena některá díla, jejichž děj se odehrává (zcela nebo částečně) v roce 2021:

Počítačové hry a videohry

• D/Generation
• Shadowrun
• Trauma Center: Under the Knife 2 (2008)

Filmy

• Moon Zero Two (1969)
• Johnny Mnemonic (1995)
• Transformers: Recyklace (2007)

Literatura

• Potomci lidí od P. D. Jamesové (1992)
• Blade Runner: Sní androidi o elektrických ovečkách? od Philipa K. Dicka (1968)
• Perfect Dark: Janus' Tears od Erica Trautmanna (2007)
• Perfect Dark: Second Front od Grega Rucky (2007)

Televize

• Kovboj Bebop (1999–2000)
• Sealab 2021 (2000–2005)

Výročí

Výročí událostí

• 15. ledna – Založena internetová encyklopedie Wikipedie (20 let)
• 18. ledna – V Zrcadlovém sále na francouzském zámku ve Versailles byl pruský král Vilém I. prohlášen německým císařem. Došlo ke sjednocení Německa a vyhlášení Německého císařství. (150 let)
• 18. března – podpisem smlouvy v Rize skončila Rusko-polská válka (prozatímní mírová smlouva uzavřena již 12. října 1920) (100 let)
• 26. března – Královna Viktorie otevřela v Londýně Royal Albert Hall. (150 let)
• 3. května – Vyšlo první číslo časopisu Vesmír (150 let)
• 22. května – Založena Československá obec legionářská (100 let)
• 11. června – založen Spolek Vltavan (150 let)
• 21. června – poprava 27 vůdců stavovského povstání na Staroměstském náměstí v Praze – tzv. Staroměstská exekuce (400 let)
• 11. července – Mongolsko vyhlásilo nezávislost (100 let)
• 14. – 15. srpna – v Kyjově se konal 1. ročník národopisné slavnosti Slovácký rok (100 let)
• 15. září – Na Tetíně byla vikinskými bojovníky Tunnou a Gommonem, najatými Drahomírou, zavražděna kněžna Ludmila. (1100 let)
• 19. září – V Praze byl dán do provozu první Vinohradský železniční tunel (150 let)
• 5. listopadu – Divadlo Na Fidlovačce zahájilo činnost (100 let)
• 6. prosince – Irsko vyhlásilo nezávislost (100 let)
• 14. prosince – V Praze byl zahájen provoz Nádraží císaře Františka Josefa (150 let)
• Novinář a spisovatel Václav Vlček začal vydávat kulturní, vědecký a politický měsíčník Osvěta (150 let)
• vznikla značka Gucci (100 let)
• 26. prosince – Rozpad Sovětského svazu (30 let)

Výročí narození

• 21. února – Zdeněk Miler, režisér a výtvarník animovaných filmů (100 let)
• 9. dubna – Charles Baudelaire, francouzský básník (200 let)
• 21. května – Albrecht Dürer, německý malíř (550 let)
• 10. června – Princ Philip, vévoda z Edinburghu, manžel britské královny Alžběty II (100 let)
• 6. července – Nancy Reaganová, manželka prezidenta Spojených států amerických Ronalda Reagana (100 let)
• 8. července – Felix Holzmann, komik (100 let)
• 15. srpna – Walter Scott, skotský spisovatel (250 let)
• 15. září – Oldřich Velen, herec (100 let)
• 23. září – František Kupka, malíř (150 let)
• 27. září – Václav II., český král (750 let)
• 29. září – Caravaggio, italský malíř (450 let)
• 31. října – Karel Havlíček Borovský, spisovatel, novinář a politik (200 let)
• 11. listopadu – Fjodor Michajlovič Dostojevskij, ruský spisovatel (200 let)
• 27. listopadu – Alexander Dubček, československý a slovenský politik (100 let)
• 3. prosince – Bohuslav Balbín, literát a kněz (300 let)
• 12. prosince – Gustave Flaubert, francouzský spisovatel (200 let)
• 18. prosince – Jan Kotěra, architekt (150 let)
• 27. prosince – Johannes Kepler, německý astronom (450 let)

Hlavy států

V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.

• Belgie – král Filip Belgický (od 2013)
• Brazílie – prezident Jair Bolsonaro (2019–2022)
• Čína – prezident Si Ťin-pching (od 2013)
• Česko – prezident Miloš Zeman (2013–2023)
• Dánsko – královna Markéta II. (1972–2024)
• Egypt – prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
• Francie – prezident Emmanuel Macron (od 2017)
• Indie – prezident Rám Náth Kóvind (2017–2022)
• Itálie – prezident Sergio Mattarella (od 2015)
• Izrael
  • prezident Re'uven Rivlin (2014–2021)
  • prezident Jicchak Herzog (od 2021)
• Japonsko – císař Naruhito (od 2019)
• Jihoafrická republika – prezident Cyril Ramaphosa (od 2018)
• Kanada
  • generální guvernérka Julie Payetteová (2017–2021)
  • generální guvernérka Mary Simonová (od 2021)
• Maďarsko – prezident János Áder (2012–2022)
• Mexiko – prezident Andrés Manuel López Obrador (od 2018)
• Německo – prezident Frank-Walter Steinmeier (od 2017)
• Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
• Polsko – prezident Andrzej Duda (od 2015)
• Rakousko – prezident Alexander Van der Bellen (od 2017)
• Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
• Slovensko – prezidentka Zuzana Čaputová (od 2019)
• Spojené království – královna Alžběta II. (1952–2022)
• Spojené státy americké
  • prezident Donald Trump (2017–2021)
  • prezident Joe Biden (od 2021)
• Španělsko – král Filip VI. (od 2014)
• Turecko – prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
• Ukrajina – prezident Volodymyr Zelenskyj (od 2019)
• Vatikán – papež a suverén Vatikánu František (od 2013)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 2021 na Wikimedia Commons