Boží planeta (Nibiru – Nemesis – Marduk)
Je to planeta, která se přibližuje k Zemi nepravidelně a podléhá LSV [13]. Propojuje pátou dimenzi LSV se světem viditelným neboli s PHV. Její průměr značně přesahuje Zemi a činí 31 000 km. Její transportní rychlost k Zemi dosahuje 50 km/s, ale může zůstat i na stacionární dráze vůči Zemi nebo jiné planetě. Hmotnost NIBIRU může kolísat z důvodů Vyšší moci, změnou její hustoty v celkovém rozmezí 1025–1027 kg. K jejímu největšímu přiblížení k Zemi, na vzdálenost 200 000 km, došlo před 3,6 mld. let. V této době se naše Země označovala, dle Sumerů, jako Thiamat a byla vzdálená od Slunce o 5 mil. km dále, než je nyní. Při tomto průletu došlo k vytržení hmoty jak z Thiamatu, tak z Marduku (toto pojmenování Boží planety pochází od Babylóňanů). Ze vzniklého materiálu byl postupně stvořen Měsíc. Země se touto interakcí přemístila blíže ke Slunci, aby se dostala do polohy vhodnější pro stvoření, existenci a růst bioorganismů. Stvořeným Měsícem byla zároveň stabilizována zemská osa a tím i meteorologické jevy na naší planetě. Boží planeta, obecně zvaná jako Nibiru, se vyznačuje vysokým pohlcováním slunečního záření. Vzhledem k tomu, že se pohybuje blíže ke Slunci než Země, je její identifikace (viditelnost) minimální. Při jejím příletu před 60 000 lety před Kristem do vzdálenosti 900 000 km od Země došlo vlivem jejích gravitačních účinků k obrovskému vzedmutí hladiny oceánů až do výše 3 700 m. Silný gravitační vliv trval 400 dnů s maximem 40 dní. Následkem toho došlo k biblické potopě světa se zhoubnými následky pro existenci bioorganismů. Při jejím příletu před 26 000 lety před Kristem byly následky menší. Tsunami, vysoké 90 m, dovršilo ze 75% zkázu Lemurie v Tichém oceánu a 60 m vysoké tsunami poškodilo Atlantidu v Atlantickém oceánu. Pozemšťané nazývali Boží planetu jako trestající a odměňující planetu Nemesis. Znalosti Sumeřanů o planetě Nibiru a jejích návratech k Zemi sahají do hluboké minulosti, až do 1 mil. roků. Tato planeta přechází ve vzdálenosti 98 mil. km od Země do páté, čtyřosé dimenze LSV, a proto je pro naše smysly již neidentifikovatelná. Největší vzdálenost Nibiru od Země v páté dimenzi energetického pole LSV je 820 mil km. Tato planeta navštěvuje i jiné planety naší sluneční soustavy (Mars, Merkur, Jupiterova Ganymeda a Europu a Uranova Titania). Na těchto entitách žádný život není.
Jsou však navštěvovány kvůli Nibiřanům, kteří tam těží jenom zlato, a to z důvodu snižování ztrát tepla atmosférou Nibiru, kterou obohacují zlatým aerosolem. Pouze Merkur je navštěvován z důvodu občasné akumulace tepla na Nibiru. Atmosféra Nibiru obsahuje totiž také jemně rozptýlené zlato, které bylo vytěženo Nibiřany v množství 5 300 t před 161 000–155 000 léty v Africe u ústí řeky Zambezi (zlaté doly krále Šalamouna a královny ze Sáby, která pocházela z Arabského poloostrova).
Na planetě Nibiru jsou podmínky pro život podobné jako na Zemi. Žije tam 58 mil. Nibiřanů. Jejich rasy jsou stejné jako na Zemi, jejich velikost je v průměru o 20 cm menší než u našich lidí. Průměrný jejich věk je 98 roků a žijí v rodinách. V dřívějších dobách pomáhali Nibiřané Nefilim (Božím synům) šířit všechny formy života na Zemi. Naposledy se tak stalo před 73 000 léty pro zvířata a před 40 000 roky pro rostliny. Od té doby nebyl žádný nový bioorganismus na naší Zemi stvořen, kromě bakterií, virů a protovirů.
