Sytonová struktura prvků a vody

Při nižších frekvencích energetického pole tvořící se galaxie a při odpovídajících nižších teplotách se sytony S(–) seskupují do základních pyrotonů procesem řízeným hustotou energie tohoto pole. Z těchto základních pyrotonů byly postupně stvořeny elektrony a pyrotonové aglomeráty (proteročástice), jejich agregací neutrony, protony a dále prvky od atomového čísla 1, tj. vodíku, až po atomové číslo 10, odpovídající neonu, v celkem pětistupňové posloupnosti. Stvoření antičástic a antihmoty je uvedeno v příloze č. 9.

Atomové
číslo

Částice nebo prvek

Frekvence
energetického
pole

Teplota
tohoto
pole

(eH)

 

Elektron vodíku stvořený z 20 sytonů S(–) obalujících jeho jádrový pyroton
z 10 sytonů S(–) a 4 S(+)(–)

1024Hz

1038 K

 

(nD)

Neutron deuteria

1016Hz

1029 K

(pH)

Proton vodíku

1014Hz

1022 K

(Ae)

Antielektron

1013Hz

1017 K

(An)

Antineutron

1011Hz

1015 K

(Ap)

Antiproton

1010Hz

1014,5 K

1

Vodík

108,5Hz

1011 K

2

Helium

106Hz

107 K

3

Lithium

105Hz

105 K

8

Kyslík

104Hz

104 K

10

Neon

104Hz

103 K

 

Prvky od atomového čísla 11 výše mohou být stvořeny pouze výbuchem supernovy, kde teplota dosahuje hodnoty až 1017K a tlak 1020Pa. Duplicita stvoření prvků platí pro prvky od atomového čísla 4, tj. od berylia až po neon, tzn. včetně kyslíku nezbytného pro syntézu vody. Časově byl stvořen vodík před 13 mld. roků, helium před 12,9 mld. roků, lithium před 12,8 mld. roků a poslední neon před 12,2 mld. roků. První supernova naší galaxie vybuchla před 12 mld. roků, osmá supernova před 8,2 mld. roků a poslední devátá supernova před 6 mld. roků. Jejím zbytkem je bílý trpaslík Sírius B. Výbuchem supernovy mohou vznikat prvky od atomového čísla 4 až po atomové číslo 133.

 

Z důvodu radioaktivního rozpadu prvků vysokých atomových čísel by bylo možné identifikovat v našem vesmíru prvky nejvýše po atomové číslo 118, a to v příslušné lokalitě výbuchu supernovy. Ze zárodečného materiálu vzniklého výbuchem poslední supernovy byla postupně agregována naše sluneční soustava. To znamená, že podmínky jejího stvoření byly vytvořeny již před 6 mld roků.

Výbuch první supernovy v naší galaxii podstatně urychlil její rozpínání. Před jejím výbuchem činil průměr naší galaxie 700 ly. Vlastním výbuchem byl zvětšen její průměr o 100 ly za 60 našich občanských roků. Výbuchy dalších supernov ovlivnily rychlost rozpínání naší galaxie podstatně méně, cca o 56 %.

 

Příkladem nejvýznamnější sloučeniny je běžná voda. Je složena ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Vodík běžné vody je tvořen jedním protonem s kladným nábojem a jedním elektronem se záporným nábojem. Atom vodíku má tedy elektroneutrální charakter. Proton vodíku je stvořen ze záporně polarizovaných tetraedrických sytonů S(–), doplněných malým množstvím bipolárních sytonů S(+)(–) (viz příloha č. 8). (Sytony S(–) vytváří celkem 14 základních pyrotonů.)

Struktura pyrotonového aglomerátu protonu (proteroprotonu) tohoto vodíku se skládá z 66 neúplných základních pyrotonů:

Č. základního

pyrotonu

Počet těchto pyrotonů

Skutečný počet
sytonů S(–)
v pyrotonech

Výsledný
konfigurační

jednotkový náboj

1

25ks

136 S(–)

+14 S(–)

2

6ks

80 S(–)

+ 4 S(–)

3

11ks

236 S(–)

+ 6 S(–)

4

22ks

654 S(–)

+ 2 S(–)

5

2ks

76 S(–)

(-2) S(–)

Total

66ks

1182 S(–)

+ 24 S(–)

 

Základní vodíkový proteroproton se tedy skládá ze 66 pyrotonů, vzájemně elektromagneticky vázaných, skládajících se z 1182 sytonů S(–) a 70 bipolárních sytonů S(+)(–), které jsou v jednotlivých pyrotonech vázány rovněž elektromagneticky, ale s permitivitou 5 × nižší, než je permitivita vakua. Energie této sytonové vazby je 6 × nižší než u vazby pyrotonové. Agregací 59ks proteroprotonů vodíku vzniká vodíkový proton se stejným výsledným nábojem jako u příslušného proteroprotonu. Permeabilita je standardní a u obou vazeb shodná. Podíl gravitační vazby je minoritní. Jednotkový náboj činí (+24) sytonů S(–).

Elektron vodíku se skládá ze třiceti sytonů S(–). Deset sytonů S(–) je umístěno v jádru elektronu v jednotlivých poloosách a ve čtyřech oktantech pod úhlem 45o.

Další čtyři oktanty jsou volné. Pokud jsou tyto volné oktanty v pravé polovině, tak je elektron pravotočivý a naopak. Jádro elektronu je obklopeno pravidelným dvacetistěnem a ve středu každého jeho rovnostranného trojúhelníku je umístěn jeden syton S(–). Výsledný náboj elektronu je roven 24 sytonům S(–), tedy (-24) sytonů S(–). Jádro elektronu (elektronový pyroton) dále obsahuje 4 bipolární sytony S(+)(–). Tím je vysvětlena elektroneutralita základního atomu vodíku (viz příloha č. 7).[4]

Kyslík běžné vody je složitější, protože se skládá z osmi elektronů, osmi protonů a osmi neutronů. V jádře atomu se uplatňuje vazba elektrostatická i gravitační. Elektrony vytvářejí s jádrem atomu elektromagnetickou vazbu. Podobně jako vodík může jádro atomu kyslíku adsorbovat sytony S(+), přičemž protony mají vyšší schopnost této adsorpce než neutrony. Pokud má proteroproton kyslíku pyrotonové složení z 820 sytonů S(–), 1180 sytonů S(+) a 70 bipolárních sytonů S(+)(–), tak se jedná o kyslík živé vody. U mrtvé vody se proteroproteon kyslíku skládá z 1400 S(–), 70 S(+)(–) a je bez sytonů S(+). Proteroneutron kyslíku se v obou případech skládá z 1450 sytonů S(–) a ze 120 bipolárních sytonů S(+)(–).
Proton kyslíku se skládá z 51
ks proteroprotonů kyslíku a příslušný neutron ze 46ks proteroneutronů (viz příloha č. 7 a 8).

Běžná voda pitného charakteru se skládá z 5% mrtvé vody, 10% živé vody a 85 % podzemní vody s nízkým obsahem sytonů S(+).

100 % mrtvé vody vykazuje voda mořská a voda s vyšším obsahem solí. 100% živé vody má lurdská voda, turzovská svatá voda 85%, rokolská u Nového Hrádku 50% a malosvatoňovická 37 %.

Průměrná hodnota obsahu živé vody ve svaté vodě je 85 %. Skladováním ve skle vydrží tato voda v původním stavu 10 týdnů, v PET láhvi jen 2,5 týdne.

Sytony S(+) jsou v podobě kladných pyrotonů přijímány ze Slunce převážně jádrem kyslíku. Ozářením vody se může zvýšit podíl sytonů S(+) v této vodě. Nárůstem sytonů S(+) se minoritně ovlivní hmotnost protonů a neutronů atomu kyslíku. Ve vodě se tento vliv projeví v její elektrické vodivosti a mikroskopicky v krystalizačních efektech ledu. Účinkem Slunce lze zvýšit podíl živé vody v obyčejné vodě až na 25 %, posvěcením až na 90 %.

Voda vytváří molekulové agregáty obsahující optimálně 40–100 molekul. Paměťové struktury vody vytvářejí sytony S(+). Živá voda má paměť až 11 měsíců a vytváří agregáty z 10–150 molekul vody, běžná pitná voda má paměť pouze 8 týdnů s agregáty 12–25 molekul vody a mrtvá voda jen 12 hodin s agregací 6–15 molekul vody [13].



Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Forex Zákony Kalkulačka Hypotéky Tarify Práce Půjčky Školení Volby Počasí

Kalkulačka

Výpočet čisté mzdy

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Důchodová kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Běžné účty

Hypotéky

Stavební spoření

Podílové fondy

Směnárny - Euro, Dolar

Práce, Úřad práce

Programátor python

Developer Java

Investice

Makroekonomika - ČNB

Zlato online, Stříbro, Ropa

Burza - ČEZ

Pojištění

Povinné ručení

Penzijní připojištění

Penzijní fondy

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Nový občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - TÜV spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Mapa webu

Volby

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2017

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů