z toho si nic nedělej, je to spíš sběratelská hodnota /pokud si k nim neměl osobní vztah),
taky jich mám spoustu doma a pamatuju, kde (a někdy jak těžko) jsme se sehnal, dnes si je ale pustím
přímo z netu - a to už dost málo, je spousta nových věcí ( a jiný zvuk), ketré stojí za to poznat , i když základ hudby
(alespoň té rockové pro mne) byl položen v 60 letech a od té doby se většina jen omílá dokola (viz německé
melatovky), doporučuji spíš dánské a švédské death melodic - to má energii a není třeba se
leknout zpěvu, je to jen o zvyku (kdysi jsem to nebral)
(1)
(2)
