Příspěvky nebo odpovědi uživatele JanJanJan

V Česku je oproti okolním zemím stále velmi utlumená poptávka. To má vliv na snižování dynamiky inflace a samozřejmě to snižuje růst. Možná se dočkáme v brzké době i krátkých a malých deflací, pokud budou spotřebitelé stále držet útraty zkrátka. Nejsem si jistý, jestli je to důvod k oslavám. Na straně druhé koruna poměrně svižně padá a zřejmě padat bude, za poslední rok -10% k dolaru a -7,5% k euru a jede dolů dál, jak se snižuje úrokový diferenciál. To bude působit opačným směrem.

Za poslední rok koruna udělala -10% k dolaru a -7,5% k euru a dále klesá. Výhled je do poloviny roku stále klesající. V druhé polovině snad trend obrátí, ale jistí si být asi nemůžeme.

...na hodnotu koruny, tak jako na krocení inflace. V jejich projevech je stále častější "my s tím nemůžeme nic dělat". Neočekávám, že by se probudili z letargie a když už neřeší úrokové sazby - maximálně tempo jejich poklesu - že by začala národní banka nějak smysluplně používat ty gigantické rezervy, aby tlumila inflaci poměrně hospodářsky bezbolestně přes kurzový je kanál. Spíše zvítězí nečinnost s moudrým výrazem.

Vzdělání je bezpochyby klíčová "komodita" a souhlasím, že zde je velká část našeho problému. Naše vysoké školství nesnese v drtivé většině srovnání se světovou špičkou a potácí se někde na hranici průměru a podprůměru. Za úspěch se považuje, když se nějaká česká univerzita umístí v první tisícovce (to už je na hranici komedie). Co se týče inflace, ona má bohužel poměrně silnou perzistenci. Velmi těžce se jí zbavuje. Ve fungujícím tržním prostředí bychom zřejmě mohli očekávat krátké období slabé deflace, které by korigovalo to šílené zdražení, jehož jsme byli v posledních dvou letech svědky, tak, jak se situace ve světě uklidňuje. Nic takového se ale v současnosti neděje a domnívám se, ani nás nečeká. Nemyslím, že Češi mají nějakou neobvykle velkou sociální pohodu, co se týče veřejných transferů, tam jsou úplně jiní přeborníci. Stejně tak bych nestavěl dilema přidaná hodnota vs. nic nedělat. Přidaná hodnota je primárně o kapitálové vybavenosti práce. Tj. to vzdělání, školení, ale také - a to zejména - moderní technologie. Je to právě zaměstnavatele, jaké vytvoří pro své zaměstnance podmínky. Z praxe mám informace, že v opravdu mnoha odvětvích investice léta stojí a maximálně se udržuje, protože majitel chce co nejvyšší dividendu a nemá zájem podnik dlouhodobě držet a rozvíjet. Proto nám ujel vlak a neumíme obsluhovat náročné trhy sofistikovanou výrovou či službami. To je ta přidaná hodnota. Ano, trh je otevřený, v rámci EU, ovšem má to významné limity. Zkuste si například otevřít jako německý nerezident nějaké penzum účtů a nástrojů v německé bance. Není to tak jednoduché, jak si zřejmě představuje. Stejně tak platí "teritorial constrains" u například distribuce a dodávek zboží. Diky tomu tak ve skutečnosti nefunguje volný pohyb zboží. Zkuste si ve velkém od německého třeba Henkelu nakoupit velké množství drogistického zboží (za německé ceny) s dodávkou do ČR. Neumožní vám to. Odkazů vás na svojí českou pobočku či partnera, ale ten vám to už nabídne za "českou cenu". Například. Tyhle praktiky způsobují, že trh není dobře funkční a (mj. cenová) konkurence poměrně slabá (až na vyjímky, např. elektronika.

... aktivně pracovala s kurzem s pomocí svých obřích devizových rezerv vytvořených v době, kdy masivně depreciovala korunu, mohla by být koruna jinde a s ní i cena všech dovážených vstupů a prostředků, včetně například toho plynu. To by samozřejmě zásadně tlumilo inflaci. Bohužel, to se neděje. K tomu si přidejme fakt, že ÚOHS je ve vztahu k celé řadě oborů zcela nečinný - naopak vytvořil v historii skvělé podmínky pro oligopolizaci celých odvětví - a to, že ERÚ zřejmě jedná čistě mechanicky, tudíž na extrémní ceny energií ve srovnání s předkrizovým obdobím nasadí ještě extrémně zdražení poplatků. Ministerstvo zemědělství tlačí podporu velkým konglomerátům a zahraniční investoři masově "vybírají" rentu, premiér a ministr financí svorně tvrdí, že žádné problémy nejsou, že národ je zpovykaný. Podniky v Česku modernizují velmi neochotně, pokud vůbec, většina našeho hospodářství má nízkou přidanou hodnotu a i z toho, co vytvoří, zůstává "doma" malý zlomek. Populace má stále vysoká inflační očekávání i vnímanou inflaci. Když se tyto efekty složí, ten obrázek je dost nepříjemný i pro příští rok. Pochybuji, že se celorok 2024 inflačně dostane pod tři procenta. Realisticky se tak Češi dostanou na svou předkrizovou kupní sílu nejdříve v roce 2025, spíše 2026 a později. Jsme svědky letitého selhávání státu i trhu, který je ovládán několika oligopolisty. Prohrává hlavně řadový občan - ale jeho možnosti, jak se z toho vymanit, jsou velmi malé.

Paradoxem se obvykle nazývá stav, kdy nějaké jevy či události jsou zdánlivě v rozporu, ale ve skutečnosti dávají v celku překvapivý smysl.Já upřímně nejsem překvapen. Automotive, na který se naše země primárně zaměřila, se nevyvíjí v Evropě příliš dobře, inflace byla jedna z největších v Evropě, což znehodnotilo příjmy i úspory jak populace, tak firem, které na to reagují utahováním opasků a sedmnáct (?) měsíců meziročně klesajících maloobchodních tržeb to precizně dokládají. Trh práce je zablokovaný, paralyzovaný nejistotami na obou stranách. Trh s energiemi nereaguje na vývoj velkoobchodních evropských cen, protože není příliš konkurenční (podobně jako řada jiných našich "trhů"), ČNB prakticky rok sedí s rukama v klíně, přestože koruna co by měna spekulativního regionu klesla od dubna proti EURu o 6% a oprori dolaru jen mezi červencem a říjnem skoro o 11%, ačkoliv od té doby zkorigovala ztrátu "jen" na 6,5%. ČNB sedí na gigantických rezervách a vyčkává v nečinnosti. Vývoj rozpočtu je neblahý, schodek je stále vysoký a nedostává se zdrojů. Německá ekonomika, náš největší zahraniční zákazník, se zadrhla a přešlapuje na místě.Realita, ani její vnímání, nedává spotřebitelům a firmám mnoho dobrých důvodů k nějakému optimismu. Za takového stavu se mírné recesy nedivím. Čemu bych se hodně divil je, pokud vláda povolí ERÚ tak zásadní růst cen regulovaných složek energií pro příští rok. To by byla naprosto zásadní chyba, která by nás v již oslabeném stavu mohla stát mnoho. A členy vlády hlavy.

Nechápu některé rozčilené reakce. To, že z Česka odtéká poměrně velké množství peněz ať už jako dividenda nebo fakturací různých "služeb" a poplatků zahraničním matkám, to je dlouhá léta dobře známo. Stejně tak je známo, že odměňování v České republice funguje specifickým způsobem, ani po třiceti letech jsme nedohnali naše sousedy, je známo, že množství zboží a služeb v Česku vytvořených příliš nekoreluje s příjmy populace. To jsou všechno známá fakta. Tímto způsobem jsme si postavili ekonomiku, na levné práci, na daňových úlevách pro investory, a to i ty s nejnižší přidanou hodnotou, vzdělání jsme nikdy zvlášť nepodporovali, množství VŠ vzdělaných lidí v populaci je zlomkové oproti západním státům. Prakticky vše bylo privatizováno bez jakékoliv další smysluplné regulace nebo nějaké významné kontroly, včetně klíčových infrastrukturních podniků a sítí, a samozřejmě se na tom mnozí politici (nejen) v devadesátých krásně nakapsovali. To je realita. Nyní našemu "ekonomickému modelu", který je prakticky závislý na Německu, ovšem jen co do odbytu, nikoliv mezd, došel dech. Past středního příjmu je tu. Nejsme dost levní jako na východě a nemáme tak dobré technologie, jako na západě, protože proč investovat třeba ve výrobě, když ty desítky let staré mašiny "pořád jedou", a když se rozbíjí, tak je Pepa s Frantou za pár dnů opraví. Do toho rekordní inflace, ČNB intervenující proti vlastní méně, a výsledný dost Pejska a Kočičky je upečen.

Pan Michl má pravdu ve dvou věcech, a to že inflace bude příští rok výrazně nižší, než tento, a že na výši neobvykle vysoké inflace měly krom globálních faktorů, které těžko ovlivníme, i chybná rozhodnutí vlád a vedení centrální banky v minulosti. Kde už pan Michl taktně mlčí je, že jasně nepojmenovává třeba absurditu kurzového závazku v letech 2013-17, kdy ČNB uměle vytvořila 2+ bil. Kč a tyto peníze vrhla do trhu a smenila na devizová aktiva, čímž samozřejmě inflaci podpořila a oslabila korunu až na úroveň 27Kč za euro+. Tyhle kroky mají nepříjemnou tendenci působit velmi dlouhodobě. Ty prostředky v trhu z velké části stále jsou, jejich protistranou jsou obrovské devizové rezervy ČNB, které u země naší velikosti a hospodářské síly nemají obdoby. Tato "deka" na koruně stále leží a ležet bude, minimálně do doby, jež ČNB provede opačný krok - devizy smění zpět na koruny a ty stáhne z trhu. Bohužel, nic takového nedělá, ani postupně, ani to zřejmě nemá v plánu. Koruna tak bude vratká a volatilní, což bude inflaci podporovat. Neočekávám, že příští rok bude roční průměr pod 4%, určitě ne v blízkosti inflačního cíle ČNB. Zároveň, nevidím žádná opatření, která by cílila proti růstu cen nemovitostí. Ten růst se dočasně zastavil, díky prakticky zamrzlé poptávce, ale mám obavu, že už příští rok bude dále pokračovat. Problémem je, že se jejich cena už dávno odpoutala od úrovni příjmů populace a nabídka prodejců směřuje spíše na spekulanty a zahraniční subjekty nebo subjekty že zahraničními zdroji, často velmi nejasného původu. Ruku v ruce jdou silně rostoucí ceny nájmů. Tyhle dva faktory mají společný potenciál způsobit obrovské společenské problémy. Přiznám se, že nejsem velmi pozitivně naladěn, pokud jde o další vývoj.

Že na vysoké inflaci mají podíl předchozí operace ČNB je jasné. V době kurzového závazků ale bilanční suma ČNB nevyrostla o bilion, ale p dva biliony. To byly umělé "natištěné" peníze, za které banka nakoupila devizová aktiva, aby korunu oslavila a osbavovala. Ty peníze nikam nezmizely, většinu z nich má stále ČNB na účtech a zbavit se jich nechce. Michl a spol. ukončili intervence na podporu korun už v říjnu, takže se příliš nepochopili a to závaží v téměř neredukované formě stále leží na koruně.Bohužel jsou tu další faktory. Měna desetimilionového státu je pro spekulanty hračka, koruna byla a vždy bude velmi volatilní, nemá žádnou perspektivu. Dalším faktorem byly šílené deficity v době Covidu. Jestli Babiš tvrdí, že zadlužit se o bilión a o tento navýšit platy státních zaměstnanců a důchody nemá vliv na inflaci, tak se může rovnou vrátit do své bratislavské školy a tentokrát se pořádně učit. A samozřejmě, poměrně nízká konkurence jak ve výrobě, tak v prodeji, umožnila navyšovat ceny nesmyslně téměř každému, kdo chtěl, nad jakékoliv změny nákladů. Zákazníci změnu bez řečí akceptovali. Dnes už to tak bez řečí není, ale pokles maloobchodních tržeb je stále příliš malý, než aby výrobce a prodejce donutil k akci, konkurence prakticky nefunguje.

Nebývá zvykem, že firmy se prodávají za 24x násobek svého ročního vysledku. Taková návratnost je absurdní. Star měl využít faktu, že RWE chce odejít. Pětiletá návratnost, maximálně desetiletá, by byla pro RWE královská, tzn. 2,5-4,5mld.